Články

  • Centrální stupeň rakety SLS se chystá na integraci

    Centrální stupeň rakety SLS se chystá na integraci

    Dušan Majer34 komentářů

    Technici s pomocí masivních jeřábů, kterými je vybavena montážní hala VAB na Kennedyho středisku vyzvedli centrální stupeň rakety SLS pro misi Artemis II ze sekce High Bay 2 a uložili jej v horizontální poloze do centrální chodby. Tento přesun, který byl dokončen 14. března, má připravit stupeň na integraci se zbytkem rakety, k čemuž dojde v průběhu tohoto měsíce. Celá operace obnášela vertikální zvednutí 64,5 metru vysokého stupně, který váží zhruba 99 tun ze stanoviště, kam byl umístěn v prosinci loňského roku a kde měli technici kolem dokola přístup k jeho externím i interním prvkům, aby jej připravili na inspekční činnosti spojené se skládáním rakety.

  • Kosmotýdeník 652 (10. 3. – 16. 3.)

    Kosmotýdeník 652 (10. 3. – 16. 3.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    K nedělnímu obědu je již tradičně připraven pravidelný souhrn událostí, které v kosmonautice přinesl uplynulý týden. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na náklady, které vynesla raketa Falcon 9 při sdílené misi Transporter-13. Pestrá nadílka různých (povětšinou malých) družic a CubeSatů nese několik zajímavých kusů. V dalších tématech se podíváme třeba na video, které při přistání zachytily kamery landeru Blue Ghost, na čínské plány návratu vzorků z Marsu, anebo na průlet sondy Hera kolem Marsu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Crew-10 přilétá k ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Crew-10 přilétá k ISS

    Dušan Majer5 komentářů

    V noci na dnešek jsme společně sledovali úspěšný start rakety Falcon 9, která na oběžnou dráhu dopravila pilotovanou kosmickou loď Crew Dragon Endurance s čtyřčlennou posádkou. Ta v dalších hodinách postupně upravila svou oběžnou dráhu a blíží se k Mezinárodní kosmické stanici, se kterou by se měla spojit zítra krátce před půl pátou ráno našeho času. Pokud Vám tedy nevadí vstávat v neděli takto brzo, bude pro Vás připraven živě a česky komentovaný přenos. Jeho záznam pak bude (jako obvykle) připraven ke zhlédnutí kdykoliv v budoucnu.

  • Přístroj AWE na ISS přináší první soubory dat

    Přístroj AWE na ISS přináší první soubory dat

    Dušan Majer2 komentáře

    Poté, co experiment AWE dokončil svůj 3 000. oběh kolem Země na palubě Mezinárodní kosmické stanice, rozhodli se členové jeho výzkumného týmu zveřejnit první soubory vědeckých dat z této mise, která je důležitá k výzkumu, jak a proč drobné změny v zemské atmosféře mohou způsobit poruchy a jak tyto atmosférické poruchy ovlivňují technologické systémy na Zemi i v kosmickém prostoru. „Zveřejnili jsme data z prvních 3 000 oběhů, které AWE nasbíral a odeslal na Zemi,“ říká Ludger Scherliess, hlavní řešitel mise a profesor fyziky na Utah State University a dodává: „Takový pohled na atmosférické gravitační vlny nebyl dříve zachycen.“

  • ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus Crew-10

    ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus Crew-10

    Matěj SoukupŽádné komentáře

    Po včerejším odkladu mise Crew-10, v jejímž rámci budou na dlouhodobou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici dopraveni čtyři astronauti, se po vyřešení problému s hydraulikou na pozemním vybavení pokusí znovu o start zítra v 00:03 našeho času. Posádku mise Crew-10 tvoří velitelka Anne McClain, pilot Nichole Ayers, první specialista mise Takuja Óniši a druhý letový specialista Kirill Peskov. Tuto noc však nejde však o jedinou misi Falconu 9, jelikož v 7:39 by z Vandenbergovy letecké základny měla odstartovat mise Transporter-13.

  • Jak viděla sonda Hera Mars a Deimos při svém průletu?

    Jak viděla sonda Hera Mars a Deimos při svém průletu?

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Evropská sonda Hera, která patří do oboru planetární obrany, se při svém předvčerejším průletu kolem Marsu dočkala možnosti studovat s pomocí svých palubních přístrojů jiný objekt než jen dosavadní Zemi a Měsíc. Díky aktivaci tří vědeckých přístrojů mohla Hera nasnímat povrch rudé planety, ale i Deimosu, tedy toho menšího a záhadnějšího ze dvou Měsíců Marsu. Hera odstartovala do kosmického prostoru 7. října loňského roku a směřuje k první planetce, jejíž oběžná dráha byla pozměněna lidskou činností. Sběrem podrobných informací o planetce Dimorphos, která byla v roce 2022 zasažena americkou sondou DART, bude Hera pomáhat tomu, aby se z kinetického impaktu pro změnu dráhy planetky stala dobře pochopená a potenciálně opakovatelná metoda.

  • Kamery natočily interakci přistávajícího Blue Ghost s povrchem

    Kamery natočily interakci přistávajícího Blue Ghost s povrchem

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Komprimované video s omezeným rozlišením představuje předběžnou sekvenci, kterou výzkumníci z NASA poskládali ze čtyř kamer SCALPSS 1.1 s krátkou ohniskovou vzdáleností, které během sestupu a přistání landeru Blue Ghost pořizovaly fotky s frekvencí 8 snímků za sekundu. Sekvence začíná (podle předběžných údajů o výšce) 28 metrů nad povrchem. Snímky z dalšího sestupu dokazují, že počátek interakce mezi spalinami z RCS motorů landeru a povrchem nastává ve výšce přibližně 15 metrů. Jak sestup pokračuje, interakce se stává stále komplexnější, když proudy spalin divoce vyvrhují do okolí lunární regolit tvořený prachem i kamínky. Po dosednutí se trysky vypnuly a prach se postupně usadil. Lander se srovnal a lunární terén pod ním a v bezprostředním okolí byl opět dobře viditelný.

  • ŽIVĚ: Sonda Hera se prosmýkla kolem Marsu, ESA dnes čeká první fotky

    ŽIVĚ: Sonda Hera se prosmýkla kolem Marsu, ESA dnes čeká první fotky

    Dušan Majer1 komentář

    12. března se evropská sonda Hera (mimochodem první evropská mise z oboru planetární obrany) přiblížila k povrchu Marsu na přibližně 5 000 kilometrů a od Deimosu, menšího a vzdálenějšího ze dvou měsíců Marsu, se nacházela jen 300 kilometrů daleko. Tento průlet měl primárně upravit její dráhu, ale vědci a inženýři využili možnosti provést pozorování samotného Marsu i Deimosu, jehož velikost Evropská kosmická agentura přirovnává k rozměrům velkého města. Po průletu Hera otočí svou vysokoziskovou anténu směrem k Zemi a začne posílat nasbírané údaje včetně fotek. Ve čtvrtek 13. března budou tyto snímky veřejně představeny vědeckým týmem mise Hera v řídícím středisku Evropské kosmické agentury ESOC v německém Darmstadtu. Experti během přímého přenosu, který začíná v 11:50 SEČ, popíší, co fotky odhalují.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Desátá mise Crew Dragonu k rotaci posádek na ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Desátá mise Crew Dragonu k rotaci posádek na ISS

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Pokud nedojde k nějakému odkladu, dočkáme se v noci na zítřek startu Falconu 9, při kterém bude vynesena pilotovaná kosmická loď Crew Dragon. V jejích útrobách budou dvě Američanky, jeden Japonec a jeden Rus, kteří míří na Mezinárodní kosmickou stanici, kde stráví přibližně půl roku. Meteorologové mají dobré zprávy – pro čas startu je pravděpodobnost dobrého počasí vyšší než 95 %. Součástí tohoto startu bude i pokus o záchranu podruhé použitého prvního stupně, který zkusí přistát na pevninské betonové ploše LZ-1.

  • Montáž mise SMILE končí, začínají testy

    Montáž mise SMILE končí, začínají testy

    Dušan Majer2 komentáře

    Experti z technologického střediska Evropské kosmické agentury v nizozemském technologickém středisku ESTEC strávili posledních pět měsíců vybalováním a testováním dílů pro novou evropskou kosmickou misi. Nyní, když se dvě hlavní části spojily dohromady, je mise Smile na správné cestě k tomu, aby mohla být připravena ke startu před koncem roku 2025. Smile poskytne lidstvu první kompletní pohled na to, jak Země reaguje na proudy částic a výrony záření ze Slunce. Zlepšení našich znalostí o slunečním větru,  slunečních bouřích a kosmickém počasí díky datům z mise Smile umožní zaplnit mezery v chápání Sluneční soustavy.  Na tom, aby byl zajištěn úspěch této mise, pracují neúnavně týmy pracovníků, kteří většinou zůstávají v pozadí.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗