Články

  • NASA rozhodla – v Sojuzu MS-29 poletí Anil Menon

    NASA rozhodla – v Sojuzu MS-29 poletí Anil Menon

    Americký astronaut Anil Menon se vydá na svou první kosmickou misi na Mezinárodní kosmickou stanici v pozici člena 75. dlouhodobé expedice. Agentura NASA oznámila, že Menon odstartuje v červnu 2026 na palubě lodi Sojuz MS-29 od agentury Roskosmos a společnost mu budou dělat dva ruští kolegové – Pjotr Dubrov a Anna Kikina. Po startu z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dojde ke spojení lodi se stanicí a posádka Sojuzu poté na orbitálním komplexu stráví zhruba osm měsíců. Během té doby bude Menon provádět vědecký výzkum a technologické demonstrace, které mají připravit lidstvo na další kosmické mise a přinášet výhody lidem na Zemi.

  • Kosmotýdeník 668 (30. 6. – 6. 7.)

    Kosmotýdeník 668 (30. 6. – 6. 7.)

    Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu na první provozní start rakety Vulcan, která prošla úspěšnou certifikací i přes problémy během druhého startu. V dalších tématech se podíváme na úžasný snímek nadoblačného blesku z paluby ISS, čínský start či pokračující stavbu druhé odpalovací plošiny pro raketu SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Progress MS-31 přilétá k ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Progress MS-31 přilétá k ISS

    V noci na pátek jsme společně sledovali raketu Sojuz-2.1a, která z kosmodromu Bajkonur vynesla nákladní kosmickou loď Progress MS-31. Jejím cílem je Mezinárodní kosmická stanice, ke které letí po tzv. klasickém letovém profilu. Díky tomu jí cesta trvá lehce přes dva dny. V noci ze soboty na neděli, přibližně 33 minut před půlnocí by mělo dojít k automatickému připojení Progressu na modul Poisk. Náš živě a česky komentovaný přenos bude připraven.

  • Nová slitina pro superstabilní struktury k objevování exoplanet

    Nová slitina pro superstabilní struktury k objevování exoplanet

    Jedním z cílů astrofyzikální divize agentury NASA je určit, zda jsme ve vesmíru sami. Astrofyzikální mise hledají odpověď na tuto otázku hledáním planet mimo Sluneční soustavu (takzvaných exoplanet), které by mohly hostit život. V průběhu posledních dvou dekád se vědcům podařilo vyvinout metody, kterými mohou podrobným pozorováním mateřských hvězd pomocí pokročilých teleskopů detekovat atmosféry exoplanet. Když světlo hvězdy projde atmosférou planety, případě se odrazí, či vyzáří z povrchu planety, teleskopy mohou změřit jeho intenzitu a spektrum (velmi zjednodušeně barvu). Vědci mohou analýzou těchto dat zaznamenat různé mezery ve spektru způsobené přítomností plynů v atmosféře dané exoplanety. Rozbory těchto vzorů pak vědcům umožňují určit, jaké plyny se v těchto atmosférách nacházejí.

  • Vědci studují data z průletu Lucy kolem planetky Donaldjohanson

    Vědci studují data z průletu Lucy kolem planetky Donaldjohanson

    Analýza dat nasbíraných 20. dubna stále pokračuje. Dnes si ukážeme snímky planetky z hlavního pásu, které pořídila kamera L’LORRI jen pár minut před maximálním přiblížením. Nešlo jen o vědecký výzkum zatím nenavštívené planetky, ale také o nácvik postupů, které bude sonda autonomně provádět při své hlavní vědecké misi. To, že se snímkování planetky podařilo, dává vědcům vyšší pravděpodobnost, že si Lucy stejně dobře povede také při průletech kolem tzv. Trojánů Jupiteru.

  • TOP5: Zahraniční weby pro fanoušky kosmonautiky

    TOP5: Zahraniční weby pro fanoušky kosmonautiky

    Léto je v plném proudu, děti si užívají prázdnin a dospělí zase dovolených. Také náš portál ctí odlehčenost nejteplejšího období roku a už od léta 2015 Vám přinášíme každý červencový a srpnový pátek letní seriál TOP5. Ani letošní rok nebude v tomto směru výjimkou. V rámci desátých narozenin tohoto formátu se můžete těšit na odlehčené články na různá témata spojená s kosmonautikou. Prakticky ve všech případech platí, že jmenované projekty a jejich pořadí bývá silně individuální a vyjadřují osobní postoj autora. Je zcela běžné, že Vy, čtenáři, byste do výčtu jmenovali jiné projekty, nebo byste u těch nominovaných změnili pořadí. Pokud chcete, můžete nám o tom naspat komentář. Letošní ročník odstartujeme přehledem, […]

  • ŽIVĚ A ČESKY: Druhý letošní Progress startuje

    ŽIVĚ A ČESKY: Druhý letošní Progress startuje

    Lety kosmických lodí k Mezinárodní kosmické stanici jsou vždy takovým malým svátkem kosmonautiky, ať už se jedná o mise pilotované, či nákladní. Právě jedna nákladní mise by mohla odstartovat už za pár hodin. Na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu už stojí raketa Sojuz-2.1a, pod jejímž aerodynamickým krytem se ukrývá bezpilotní kosmická loď Progress MS-31. Jejím cílem bude Mezinárodní kosmická stanice, ale nejprve musí vzlétnout – její start je plánován na dnešní večer ve 21:32 SELČ. Pokud budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

  • Starou sondu novým kouskům naučíš

    Starou sondu novým kouskům naučíš

    Po téměř 20 letech služby se americká sonda MRO u Marsu naučila nový pohyb, který umožní z ní vymáčknout ještě více vědeckých dat. Inženýři v podstatě naučili sondu obíhající kolem rudé planety dělat otočky, při kterých je často téměř vzhůru nohama – pokud tedy můžeme v kosmickém prostoru takový výraz použít. MRO takovou gymnastiku provádí proto, aby mohla nahlédnout hlouběji pod povrch, kde (kromě jiného) pátrá po kapalné, či ztuhlé vodě. Nová schopnost sondy byla detailně popsána v článku, který nedávno publikoval časopis Planetary Science Journal. Článek hovoří o třech „velmi velkých otočkách“, jak je řídící tým označuje, které byly provedeny mezi roky 2023 a 2024.

  • NASA se stále snaží kontaktovat Lunar Trailblazer

    NASA se stále snaží kontaktovat Lunar Trailblazer

    Agentura NASA prodloužila své snahy o záchranu sondy Lunar Trailblazer z poloviny června do začátku července. Aktualizovaný model trajektorie sondy od jejího řídícího týmu naznačuje, že podmínky osvětlení jsou i nadále vhodné a mohou poskytnout dostatek světla pro palubní fotovoltaické panely, aby se dobily akumulátory na provozní stav a sonda mohla aktivovat své rádio. Pokud se snahy o znovuobnovení kontroly nad sondou Lunar Trailblazer v této prodloužené fázi podaří, provede NASA zhodnocení životaschopnosti této mise. Pokud ke spojení nedojde do konce stanoveného období, zhodnotí agentura zbývající možnosti včetně oficiálního ukončení mise.

  • Jak bude SpaceX testovat Starship po poškození Massey’s?

    Jak bude SpaceX testovat Starship po poškození Massey’s?

    Nyní, když je stanoviště pro statické zážehy na Massey’s poškozeno a mimo provoz, se zdá, že se SpaceX snaží najít cesty, jak by mohla provádět statické zážehy na startovní rampě číslo 1 (A). Součástí tohoto plánu je bezpočet dílčích prvků a není to poprvé, kdy se firma pokusí použít rampu jinak, než jak původně plánovala. Pokud by tyto snahy byly úspěšné, ušetřila by SpaceX měsíce z nucené odstávky vyvolané poškozením zkušebního střediska Massey’s po explozi Starship 36. Jak jsme Vás informovali už dříve, SpaceX už nemůže ke statickým zážehům používat zmíněnou testovací oblast a tento stav ještě pár měsíců potrvá. Ideální předpoklady hovoří o horizontu tří až čtyř měsíců. Problém je, že kromě Massey’s není žádné jiné místo, kde by se tyto testy daly provádět.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗