14. a 16. června technici provedli jeden z posledních kroků v rámci sestavování Nancy Grace Roman Space Telescope, když k observatoři připojili její fotovoltaické panely, přesněji řečeno Solar Array Sun Shield (sluneční štít fotovoltaických článků). Tato konstrukce totiž nebude jen vyrábět elektřinu, ale zároveň bude teleskop stínit, aby mohl provádět svá pozorování a udržel své přístroje v chladu.
V našem letním seriálu se tentokrát podíváme do různých koutů Sluneční soustavy. Kosmonautika přinesla lidstvu jednu úžasnou možnost, a sice alespoň pomocí robotů zkoumat vzdálené světy. Ani v nejodvážnějších snech jsme asi netušili, jak zajímavé a odlišné jsou světy malých kamenných, i velkých plynných planet. Všechno to pomyslně začalo před šedesáti lety, a právě proto jsme do našeho seriálu vybrali právě toto téma. Bylo by asi nefér některou z planet vynechat, a tak i když zkoušíme sestavit žebříček těch nej snímků, dovolte abychom se zastavili u každé planety. 5) Uran a Neptun – Voyager 2 Ledoví obři byli jen nepatrnými barevnými tečkami a lépe je nerozlišíme ani v těch největších amatérských dalekohledech, byť amatérští […]
Společnost Blue Origin se na Twitteru / X pochlubila úspěšnou výrobou a integrací nádrží na pohonné látky pro pohonný modul prvního letového exempláře zařízení Blue Ring. Jeho výrazně zjednodušená maketa byla nákladem premiérového startu rakety New Glenn letos v lednu. Firma aktuální pokrok považuje za významný posun v integraci celého stroje. Dozvěděli jsme se také, že technický tým již dokončil šest dalších nádrží a finišuje s přípravou dalších pěti. Všechny budou integrovány do budoucích exemplářů družic Blue Ring.
Program Space Rider, v jehož rámci vyvíjí Evropská kosmická agentura znovupoužitelný miniraketoplán, má za sebou důležitý milník. Překonal totiž fázi shozových testů, která probíhala letos v červnu u Sardinie v testovací oblasti Salto di Quirra, která patří italskému ministerstvu obrany. Po loňských úspěšných zkouškách tak učinil celý program významný krok na cestě k technologii pro řízení sestupu a přistání se zaměřením na schopnost autonomní navigace a řízení miniraketoplánu během sestupu a přistání. Tato testovací kampaň byla součástí vývojové fáze, ve které budou testovány všechny aspekty funkčnosti Space Rideru – od letu po přistání.
Themis, demonstrátor znovupoužitelného stupně rakety, který postavila firma ArianeGroup, dorazil na švédské středisko Esrange Space Centre u města Kiruna. Cesta z francouzského Les Mureaux vedla po silnicích, trvala dva týdny a měřila přes 3 000 kilometrů. Themis, vyvinutá v rámci kontraktu Evropské kosmické agentury, představuje první evropský plnorozměrový demonstrátor znovupoužitelného prvního stupně rakety. Celý projekt má za cíl posílit dozrávání klíčových technologií, které jsou potřebné pro vývoj budoucích nosných raket.
Minulý týden prošel ve Spojených státech schvalovacím procesem rozsáhlý balíček týkající se daní a výdajů. Minulou středu jej schválil Senát, o den později pak Sněmovna reprezentantů a 4. července (stylově na Den nezávislosti) jej podepsal prezident Donald Trump. Zákon H.R. 1, který bývá někdy označován také jako „Velký, krásný zákon“, prošel Kongresem díky zvláštnímu postupu zvanému rozpočtové usmíření – ten umožňuje schválit zákon prostou většinou, bez rizika, že ho opozice zablokuje obstrukcemi. Tento zákon je oddělený od schvalování rozpočtů na fiskální rok 2026, ve kterém je i návrh rozpočtu NASA a dalších agentur. Ovšem ve Velkém krásném zákoně jsou pasáže, které se týkají americké kosmické agentury.
Že jste ještě o European Launcher Challenge neslyšeli? Jedná se o součást příprav Evropské kosmické agentury ESA na budoucí služby spojené s nosnými raketami a zvýšenou konkurenceschopnost. Výběrový proces European Launcher Challenge je dvoufázový kompetitivní tendr. Úspěšní účastníci mohou získat kontrakty pro dvě samostatné části. Část A se týká poskytování služeb spojených se starty pro ESA, které mají probíhat v období mezi lety 2026 a 2030. Část B se týká demonstrace navýšené kapacity služeb nosných raket, včetně alespoň jednoho letového testu této vylepšené nosné kapacity. ESA stanovila cílový maximální rozpočet ve výši 169 000 000 € na každého účastníka programu Challenger, který pokrývá všechny aktivity v rámci částí A a B.
Od svého startu v roce 2023 se mise TEMPO (Tropospheric Emissions: Monitoring of Pollution) od NASA z výšky 36 000 kilometrů věnuje měření kvality vzduchu. 19. června mise úspěšně zakončila svou 20 měsíců trvající základní misi. Díky kvalitě jejích dosavadních měření byla mise prodloužena nejméně do září 2026. TEMPO je první misí NASA, která používá spektrometr k pravidelným měřením (jednou za hodinu za denního světla) kvality ovzduší nad Severní Amerikou. Dokáže pozorovat detaily s rozlišením pár kilometrů, což představuje oproti minulým misím podobného určení výrazný pokrok.
Postupné uvádění do provozu systémů na družicové platformě družice Arcstone bylo dokončeno. Mise nyní pokračuje uváděním do provozu a testy dalších kusů hardwaru. Předpokládá se, že sběr vědeckých měření (tzv. první světlo – first light) by mohl proběhnout přibližně tři týdny po startu. Arscstone je technologický demonstrátor, který má pomoci zlepšit budoucí kosmický výzkum použití slunečního světla, které se odráží od povrchu Měsíce. Bude tak možné přesně doladit přístroje na družicích, které sledují Zemi i jiná kosmická tělesa. Družice Arcstone se nachází na nízké oběžné dráze Země, kde může pozorovat Slunce i Měsíc, aniž by ji rušila atmosféra. Tento CubeSat o velikosti krabice na boty měří lunární spektrální odrazivost – kolik světla Měsíc odráží na různých vlnových délkách.
V souvislosti s plánovaným přistáním čínských astronautů na Měsíci nelze vyloučit politický tlak na jeho realizaci do 80. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky, které připadne na 1. října 2029. Ve Spojených státech vytváří Kongres tlak na to, aby příštími astronauty na Měsíci byli opět Američané. Pokud se přistání nestihne v nynějším prezidentském období, mohl by být stanoven termín k 60. výročí Apolla 11, tedy do července 2029. Nový závod o Měsíc je v plném proudu. Spolu s plánovaným robotickým návratem vzorků z Marsu sondou Tianwen-3 a blížícím se koncem kosmické stanice ISS hrozí, že americká veřejnost bude šokována ztrátou dominance ve vesmíru podobně, jako při zprávě o vynesení Sputniku v roce 1957.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
