Těšíte se na šestého února? Pokusíme se vám takhle při neděli to čekání ukrátit. Pojďme se podívat, co se stalo v uplynulém týdnu v kosmonautice. V Kosmotýdeníku se můžete těšit na podrobný popis nákladu čínské rakety CZ-2D, která druhého února odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan. Vydáme se také do Japonska, kde startovala nejmenší raketa schopná vynést náklad do vesmíru. Další informace a tradiční rubriky naleznete v Kosmotýdenku samozřejmě také. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Čína a Itálie chtějí umět předpovídat zemětřesení
Předpověď zemětřesení? O výzkumech, které se zabývají predikcí tohoto jevu, slyšíme už řadu let, přesto se však stále nedaří uspokojivě najít řešení, jak zemětřesení postihnout a umět rozpoznat procesy, které mu předchází. Přesto už nějakou dobu víme, že zemětřesení sebou nese i jisté projevy v magnetosféře Země. Jak tyto projevy zkoumat a umět rozpoznat, se proto vydává naučit čínsko-italská mise Zhangheng 1 (CSES).
Druhého února odstartovala čínská raketa CZ-2D z kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní čínské oblasti Vnitřní Mongolsko. Zhangheng 1, která tvořila hlavní náklad, byla vynesena na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 497 kilometrů. Na palubě nese devět vědeckých přístrojů a váží 730 kilogramů. Družice byla vyvinuta a postavena ve spolupráci mezi čínskými a italskými vědci, kteří spolupracovali v rámci institucí čínské správy pro zemětřesení a italským institutem pro jadernou fyziku. Společná mise je součástí spolupráce mezi Čínskou národní vesmírnou agenturou (China National Space Administration) a Italskou kosmickou agenturou. Délka základní mise byla stanovena na pět let.
Hlavní přístroj sondy má za úkol měřit elektromagnetické reakce ionosféry a magnetosféry při silnějších zemětřeseních (nad 7. stupeň magnitudy). Jeho úkolem je provést veškerá měření během takového zemětřesení a zpětně nabídnout pohled na to, co se dělo těsně před vypuknutím zemětřesení. Mise pomůže pozemnímu experimentálnímu pozorování zejména na tibetské náhorní plošině a v jihočínském moři, kde je síť výzkumných pozemních stanic a také zde dochází často k zemětřesením.
„Zhangheng 1 nemůže posloužit k přímému předpovězení zemětřesení, ale napomůže přípravě výzkumu a hledání technologií pro systém monitorování a předpovídání zemětřesení v blízké budoucnosti,“ řekl Zhao Jian, vysoký představitel Čínské národní vesmírné agentury.
Přístroje určené k mapování elektromagnetických změn jsou umístěny na čtyři metry dlouhé rozkládací příhradové konstrukci, která zajistí, aby měření nebylo ovlivněno elektromagnetickými reakcemi samotné družice. Sonda je dokonce vybavena titanovými šroubky a některými částmi konstrukce tak, aby se její elektromagnetické projevy co nejvíce eliminovaly – tyto konstrukce dodala Itálie. Další přístroje se budou zabývat výzkumem ionosféry a její interakcí se slunečním větrem a nabitými částicemi.
Zhangheng 1 však nebyla jediným nákladem, společně s ní vzlétlo do vesmíru dalších šest malých družic a cubesatů. Pojďme se na ně podívat. Jedněmi z nich byly například i dva dánské cubesaty GomX-4A a GomX-4B, které nechalo vypustit dánské ministerstvo obrany a ESA. Tyto družice mají demonstrovat hlavně komunikační prostředky pro komunikaci nejen s pozemními prostředky v Dánsku, ale především mezi sebou. V budoucnu totiž dánská vláda počítá s tím, že bude na oběžné dráze flotila navzájem spolupracujících cubesatů, které budou hlídat a mapovat arktická území Dánska, kde je jinak těžké zajistit dohled – o to víc, že v současnosti sílí snahy o těžbu a obchodní provoz právě v těchto oblastech. Družice jsou navíc vybaveny i pokusnými malými tryskami na stlačený butan, které by družici měly poskytnout deltaV až 15 m/s. Dále družice nesou například sledovač provozu letadel, který si na ně umístila ESA, nebo materiálové experimenty umístěné přímo na jejich povrchu.
Dalším nákladem byl čínský cubesat FengMaNiu 1, který testuje nové kamery pro sledování Země a vylepšené experimentální solární panely. Společně s ním letěl další čínský cubesat Shaonian Xing, který vytvořili čínští studenti středních škol, a měl je inspirovat ke studiu věd zaměřených na využití vesmíru. Podobný projekt se aktuálně připravuje i v České republice v Plzni na Západočeské univerzitě a měl by mít od města zajištěné finance na certifikace a vypuštění do vesmíru.
Posledním nákladem byla dvojice cubesatů ÑuSat 4 a 5. Jedná se o dvě identické družice o rozměrech 40 cm × 43 cm × 75 cm o hmotnosti 37 kg. Hlavním vybavením těchto družic je kamera schopná ve vysokém rozlišení snímat povrch ve viditelném a infračerveném spektru. Navíc je vybavena spektrometrem, který dokáže detekovat výfukové plyny, nebo za pomoci kamery vyhodnotit nebezpečnými látkami zamořené prostředí. Cílem je komerční využití konstelace mnoha podobných družic, které budou schopny na Zem online dodávat video a fotografie v rozlišení až 1 metr.
Kosmický přehled týdne:
V současnosti nejmenší raketa schopná vynést náklad do vesmíru, včera v 6:03 SEČ úspěšně vynesla cubesat TRICOM-1R. Raketa má za sebou již čtvrtý let (letěla v letech 1998, 2000, 2017 a 2018) SS-520-5 dokáže vynést až 4 kg do výšky 800 až 1000 km a usadit na oběžné dráze. Provozovatelem je japonská kosmická agentura JAXA a jedná se pouze o experimentální nosič, u nějž se nepočítá s dalšími starty. Mimochodem, na internetu se objevila zajímavá srovnávací infografika, která ukazuje, v jakém poměru je SS-520 a Falcon Heavy.
Máme za sebou další úspěšný start Falconu 9, který startoval z floridské rampy SLC-40. Při tomto letu, který vynášel lucemburskou družici SES-16 byl použit již jednou letící první stupeň, který podle původních plánů neměl být už zachráněn. Nicméně v rámci experimentálního přistání bez plovoucí plošiny se stupeň vcelku složil do vln oceánu a nyní je tažen k pobřeží. Níže si můžete prohlédnout povedené fotografie ze startu.
Sonda IMAGE vstala z mrtvých. Amatérský astronom Scott Tilley, který hledal pozici tajné družice Zuma místo toho našel vysílající a od roku 2005 oficiálně vyřazenou sondu NASA IMAGE. Pro NASA to znamená oprášit starší komunikační prostředky a pokusit se obnovit provoz této letité družice. Zatím se zdá, že první data, která se podařilo stáhnout, obsahují také částečné vysvětlení toho, proč přestala v roce 2005 sonda fungovat a proč opět po letech naskočila. NASA nyní data analyzuje a můžeme se tak těšit na možné částečné vysvětlení této záhady. Sonda v rámci své základní pětileté mise zkoumala reakce magnetosféry a plazmy ve vysokých výškách atmosféry.
Start Falconu Heavy je nadále naplánován na 6. února 19:30 SEČ a pokud půjde vše podle plánu, mohlo by vládnout i příznivé počasí, které v tento den dává 80% pro start. Falcon Heavy již také získal licenci FAA a SpaceX si nechala pojistit rampu a majetek NASA pro případ poškození při nezdařeném startu. V pravém horním rohu našeho webu jsme pro vás také připravili odpočet, který vás zve k této výjimečné akci, kterou vám Živě a česky okomentujeme. Na závěr se ještě podívejte na fotografii Falconu Heavy na rampě 39A a Falconu 9 s misí SES-16 na rampě SLC-40 na jedné fotografii.
Nová sonda, kterou v roce 2022 vyšle NASA ke kovovému asteroidu Psyche, dostala tento týden své webové stránky. Informace o misi si můžete přečíst zde.
Přehled z Kosmonautixu:
Dny do startu Falconu Heavy se pomalu krátí a mnozí fanoušci kosmonautiky by mohli nabýt dojmu, že se skorem nic jiného v kosmonautice neděje a nechystá. Nicméně tomu tak rozhodně není. Každý den vám přinášíme dva články z kosmonautiky a nyní je čas si ukázat, co se dělo a o čem všem jsme vás informovali. Začneme třeba zkouškami solárních panelů pro nový lander určený k přistání na Marsu. Tento týden došlo také na start Falconu 9. Původně bylo plánováno, že zahodí svůj první stupeň, což také udělal. I když ne tak, jak si mnozí mysleli. Ani tento měsíc jsme vás nemohli ochudit o pozvánku na Kosmoschůzku. Tentokrát lednovou. V našem seriálovém opusu o v mnohém revolučním programu Gemini jsme se podívali na další díl. Jistou roli v něm hrála sedmička před šestkou. Jak již bylo zmíněno, chystali jsme se na start Falconu 9 s družicí SES-16. Bohužel však první pokus nevyšel. Mezitím jsme zamířili do Jižní Ameriky, kde má ESA svůj kosmodrom a kde se odehrál poslední start rakety Ariane 5, který nadělal vrásky kde komu, a Ariane málem skončila v explozi. Zprávou týdne by mohla být ta, že jeden amatér našel starou vyřazenou družici NASA, která je (zdá se) stále funkční. Kosmodrom Vostočnyj zažil svůj již třetí start, ten obstarala raketa Sojuz-2.1a. Sledovat jste jej mohli živě. Druhý pokus o start Falconu 9 s družicí SES-16 byl již úspěšný a krom hladkého průběhu startu jsme se dočkali i jednoho velkého překvapení. První stupeň z tohoto letu, který byl určen ke spotřebování a měl dopadnout do oceánu, zažehl v rámci testu své tři motory a bez vážného poškození šplouchnul do oceánu. Tento týden se také připomínal smutný let raketoplánu Columbie v rámci mise STS-107. Kosmonautika, to nejsou jen družice, sondy, rakety, teleskopy, ale také super vyspělé přepravní kontejnery. Na ten, který se stará o bezpečný převoz Dalekohledu Jamese Webba jsme se podívali blíže. Z ruské části Mezinárodní vesmírné stanice proběhl výstup do volného prostoru. Nechali jsme vás na něj dívat se živě. Po připomínce havárie Columbie z roku 2003 jsme vám připomněli také návrat raketoplánů do služby v roce 2005, kdy při letu raketoplánu Discovery málem došlo k havárii. Čína se chystá na výstavbu své první modulární stanice, která se již začala vyrábět!
Snímek týdne:
Snímkem týdne nemůže být nic jiného, než první stupeň Falconu 9 pohupující se ve vlnách Atlantického oceánu. Tento stupeň, který dvakrát úspěšně vynesl náklad do vesmíru, se měl při posledním letu rozbít o hladinu oceánu. Nicméně v rámci testů prudkého brždění třemi motory, který by byl jinak riskantní vůči přistávací plošině, však nečekaně dopadl lépe, než měl a stupeň přistání na oceánu přežil. Nyní ho čeká nejistý přesun za lodí zpět k floridskému přístavu.
Video týdne:
Zdroje informací:
http://space.skyrocket.de/
http://space.skyrocket.de/
http://space.skyrocket.de/
https://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://forum.nasaspaceflight.com/…44691.0;attach=1473937;image
https://i.imgur.com/Dyk2Qj9.jpg
https://i.imgur.com/HTstskw.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/nusat-1__1.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com…/136945188_15175773409391n.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2018/02/GomX-4_pair.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2018/02/DVBPpEHVwAICVz6.jpg
Ta Japonská miniraketa váží pouhých 2,6 tuny a náklad dopravila na poměrně výstřední dráhu – apogeum 2.000 km, z čehož plyne, že by na LEO mohla dopravit cca 10 kg.
To jsme opravdu tak neschopný národ, že něco podobného nedokážeme postavit?, ostatně na Slovensku to staví, ovšem nesypou miliardu ročně do ESA a dokonce snad ani nemají “ Kosmickou kancelář“.
Ardea je zajímavý počin, ale nejedná se o orbitální raketu. Její tvůrce se hodně snaží, ale bohužel mu to komplikuje nedostatek financí. Navíc je na místě si položit otázku, zda je nutné, aby každý stát měl svou raketu. Nebylo by lepší, kdyby např. Slováci vyvinuli nosič a my s nimi navázali spolupráci např. v podobě vědeckého nákladu? A co je více? Podílet se na špičkových vědeckých misích ve sluneční soustavě, nebo postavit suborbitální raketu? Příspěvek do ESA nám umožňuje právě to první (čímž se nechci jakkoliv dotknout programu suborbitálních nosičů).
Zásadní otázka je, jestli je pro nás důležitější národní hrdost nebo nějaká smysluplná práce. Nebo ani jedno 🙂
Já bych řekl, že smysluplná práce nevylučuje národní hrdost. Pokud se naši lidé podílí na špičkových projektech, pak je to důvod k hrdosti.
Osobne som za používanie zdravého rozumu.
Nechcem národné rakety, ktoré spaľujú bordel + bordel + bordel,
napríklad ARDEA vosk+hliník+N2O.
N2O nemôže byť lacnejší ako Metán+kyslík.
Stačia dvaja miliardári, ktorí sprístupnia vesmír.
Ja chcem FBR a New glenn prípadne ešte Electron Rocket Lab’s.
Ostatní dúfam časom skrachuju.
Raketku by jsme určitě zvládli, ale kudy by vedl střelecký sektor? „Range“ na Slovensku by nám nedalo zelenou nikdy, na polární dráhy přes Polsko taky blbý. Kosmodromy v Plesecku a Bajkonuru jsou drahé a na Nový Zéland daleko. Je marný… 🙂
Kiruna vo Švédsku.
To skôr Tesla Roadster pomocou FH pristane na mesiaci.
https://goo.gl/Foqj6A
To postaví dříve na Václaváku obelisk z utopeného Falconu 9.
Kiruna je příliš na severu, snížila by se značně nosnost, problémy se sklonem dráhy atd. Navíc, půl roku je tam tma, a to teda značná a řádnej mráz. No a když je světlo, tak jsou tam vládci naší planety, velcí krvežízniví komáři. I klasický akt „vypouštění tekutin“ .. no, radši si to ani nepředstavuj 🙁 . Žádnej normální repelent prostě nefunguje. Jen nějaký jejich, ale po něm bývají vyrážky. No a přístupnost taky nic moc. Všude je odsud daleko.
Na druhou stranu jsme tam měli a provozovali důl (nevím už po kom, snad Vítkovice), až někdy do let šedesátých, kdy se snad prodal. Takže pozemek by tam kdysi býval:-)) .
Kdo jim tu rampu pojistil???
Vsetci sa navzajom prepoja za splnenim cielom. Jeden je odtial druhy je odhential, ale vsetci sme z jedneho cesta.
„pokusnými malými tryskami na stlačený butan“ Butan má teplotu varu něco málo pod nulou, je v kosmickém prostoru nádrž vytápěna? Díky za nedělní čtení, případná odpověď od kohokoliv by byla bonusem. 🙂
„Butan má teplotu varu něco málo pod nulou“ při atmosférickém tlaku. Ale vytápění nevylučuji 🙂
Jestli je nádrž vytápěná netuším. Tipuji, že ne. Nicméně, když je ten butan stlačený, teplota varu bude vyšší, nebo ne?
Při vyšším tlaku bude teplota varu nepochybně vyšší.
Mrkněte na odkazovaný článek, kde je to popsáno detailněji.
Četl jsem již před dotazem. Teď jsem si přečetl i diskuzi a pořád nemám jasno, zda stačí vakuum k varu podchlazeného butanu. Také neodhadnu teplotu v nádrži, netuším, zda je vystavena slunečnímu záření.
Kdy dopluje Falcon do přístavu? Jsou nějaké informace z cesty?
Pokud se jim to cestou nepotopilo, tak má nyní pravděpodobně tento „šrot“ ve vleku loď Go Searcher. Loď Go Quest se již vrátila do přístavu a už opět odplula a nic nevlekla. Asi odplula natáčet a pak prozkoumat centrální stupeň FH po přistání, případně možná pomoc Go Searcheru, pokud je ale s čím pomoci, případně přivezla něco potřebné, protože s odvlékáním 1. stupně za lodí do přístavu se vůbec nepočítalo. On taky na délku je ten 1. stupeň F9 stejně velký jako tyto pomocné lodě.
Ono by bylo zajímavé kdyby tady měl někdo plnou verzi např. Marine Traffic apod. Protože některé lodě i dále od pobřeží jsou tam pak sledovány dle satelitních informací a informace jsou tam úplné. Tedy by mohl trafikovat detailněji a lépe Go Quest, Go Searcher a i OCISLY apod.
Jak koukám na ten skvost technického umu,tak mi připadá v době SpaceX nehoráznost ho a jeho tři bratříčky po dohoření hodit do oceánu.Zlatý raketoplán.
Motor ve videu týdne není letový. Jde o vývojový motor č. 0528. Pro let EM-2 byla při zážehu testována pouze nová letová řídicí jednotka FM11. Takže řeč je o čtyřech „bratříčcích“ pro EM-2. Zlatý raketoplán dolétal před sedmi roky a vzhledem k tomu, jak byly autorizačním zákonem pro NASA z roku 2010 nastaveny parametry SLS, nebylo možno konat jinak.
Ešte na doplnenie:
Vedecké prístroje na družici ZH-1 merajú interakciu za prvé medzi ionosférou, magnetosférou a slnečným vetrom. Za druhé je to interakcia so zmenami spôsobenými ľudskou činnosťou. A až keď „odpočítame“ tieto dva vplyvy, ostane nám čisto len interakcia s litosférou – čo je predmetom výskumu.
Inak, vynikajúca časť! 🙂
Na snímku ze startu čínské rakety CZ-2D je vidět větší množství odpadajících částí pravidelných tvarů, to nevypadá na obvyklou námrazu. Co to prosím je?