Uplynulo 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku, tudíž je ideální čas, aby přišlo vydání nové. Máme za sebou náročný týden, který mnohem více než minulé týdny přinesl velmi nepříjemné události. Kosmonautika je vrcholový a náročný obor, který se často učí z chyb. Nechme ale havárii na později a prozraďme si, že první a hlavní téma v aktuálním vydání Kosmotýdeníku se bude zabývat osamělou horou na jedné trpasličí planetě. Podíváme se pak i na aktuální informace ohledně havárie Falconu 9 a zamíříme také na Mars. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.
Je Osamělá hora bez draka?
Tato řečnická otázka nezmění směřování tematického rámce Kosmonautixu směrem k fantasy literatuře, ale pouze přebírá hezkou myšlenku, kterou představila sama NASA. Správně by otázka měla znít: Jak je možné, že hora Ahona Mons na trpasličí planetě Ceres je taková, jaká je a kde bere energii? To už jsme tematicky zpátky. Opusťme na chvíli pozemské potíže s vybuchujícími nosiči a vypravme se do světa, jehož průzkum přináší stále nové překvapení. To poslední má na svědomí právě zmíněná hora, která na povrchu trpasličí planety opravdu působí jako ta, za kterou se Bilbo Pytlík a banda trpaslíku vydali hledat odpovědi a řešení na své otázky.
Tato osamělá hora je zajímavá tím, že vlastně nevíme, jak mohla vzniknout. Respektive víme, ale trošku nám to koliduje s představami, kdy ještě taková hora na tělese kterým je Ceres, mohla vzniknout. Zdá se totiž, že energie, obrazně řečeno drak, který umožňuje její aktivitu, vyhasl teprve nedávno. Možná také nevyhasl vůbec.
Shrňme si však pár základních znalostí. Trpasličí planeta Ceres je největším z objektů takzvaného Hlavního pásu planetek, který se nachází mezi oběžnou drahou Marsu a Jupiteru. Ceres má rovníkový průměr 976 kilometrů a od roku 2015 jí zkoumá americká sonda Dawn. Těleso by podle našich znalostí měla tvořit nesourodá směs prachu, těžších materiálu, vody a dalších plynů. Představuje tak jakýsi přechodný svět mezi terestrickými, tedy pevnými planetami a rodinou měsíců, které obíhají plynné obry. Tyto měsíce povětšinou tvoří voda, lehčí materiály a plyny. Jedinečné podmínky tohoto tělesa vytváří z Ceres zatím nepoznaný a specifický objekt, který nám přináší stále nečekané poznatky. Vzpomeňme jen na bílé skvrny v kráterech, které obsahují vysoký podíl solí. I Ahona Mons je na soli bohatá. Krom toho je zajímavá i svým tvarem.
Udělejme si malou odbočku k tématu tvorby hor a horstev. Hory nevznikají jen tak, vzhledem k rozměrům hor je jasné, že k jejich vytvoření je potřeba hodně energie. Známe několik druhů procesů, které tuto energii mohou dodat. Například na Zemi to jsou pohybující se tektonické desky, které svými srážkami vytváří rozsáhlá a dlouhá pohoří, která vznikají blízko střetů různých desek. V pozemských podmínkách mohou hory vznikat i u středo oceánských hřbetů tím, jak z průrvy mezi deskami neustále vytéká láva. Známe také hory, které vzniknou vulkanickou činností na souši. Jejich vulkanická činnost by měla být poněkud rozvážná, aby vznikající sopka neexplodovala, ale vytvořila svým pozvolným a vytrvalým tlakem vysokou horu, z které je pak v menších erupcích postupně upouštěna nahromaděná energie a láva. Dalším procesem pak ještě může být hora vzniklá dopadem asteroidu. Dopadnuvší těleso vytvoří kráter, v jehož středu vlivem specifického proudění sil zůstane vysoký středový vrcholek.
Společně s pozemskými sopkami, které pro svůj růst využívají rozžhavené magma a energii z horkého jádra naší planety, existuje ve sluneční soustavě ještě proces takzvaného kryovulkanismu, při kterém není vyvrhováno na povrch rozžhavené magma, ale směs plynů a vody, která je hluboce podchlazená a její energie vzniká taktéž hromaděním tepla, které umožňuje podobný proces jako u vulkanismu provádět ve výrazně chladnějších poměrech klesajícím ke stovkám stupňů pod nulou. Avšak i k takovým procesům je nutné dodávat energii, jejíž dodání může být různé. Například u ledového měsíce Enceladus, který obíhá planetu Saturn a na jehož povrchu byly taktéž zaznamenány projevy kryovulkanismu, dochází k dodávání energie jeho ne zcela kruhovým oběhem kolem své mateřské planety.
Proces, který může vést k vytvoření vysoké hory na trpasličí planetě Ceres je samozřejmě kryovulkanický. Záhadou však zůstává, kde takový proces bere energii, protože Ceres neobíhá kolem žádného velkého tělesa, samotná trpasličí planeta tvoří celých 30% objemu veškeré hmoty Hlavního pásu a její oběžná dráha není ovlivněna žádným velkým tělesem, které by bylo schopno dodat takovou energii. Ostatně podobnou otázku si pokládáme i u Pluta.
Podívejme se blíže na samotnou horu Ahona Mons. Vědci se domnívají, že je poměrně mladá, rozhodně mladší, než by měla být. Ceres byla dlouho považovaná za relativně dlouho mrtvé těleso, ale tvar a stav této hory svědčí o opaku. Když na nějakém tělese bez atmosféry vyroste takto vysoký objekt, jehož rozměry jsou na výšku 4 kilometry a jehož základna je 12 kilometrů široká, očekává se, že v průběhu doby, bude značně poseto malými impaktními krátery, které však na této hoře ve větší míře schází. Dále je také známo z pozorování sopek na Zemi a Marsu, že v průběhu času dochází k jejich zaoblení a zmenšení. Jednak vlivem gravitace, zvětrávání, ale i dopadů dalších těles. Hory se časem zmenšují do výšky a rozšiřují do šířky. Ahona Mons je však vysoká hora s poměrně úzkou základnou, jejíž obrys ukazuje ostré tvary. Navíc z dalších menších hor na trpasličí planetě víme, že v průběhu času dochází k tmavnutí jejich povrchu vlivem sbírání nečistot z okolního kosmického prostředí. Ahona je však světlá. Všechny tyto poznatky znamenají, že se tvořila v geologicky nedávné době. Bavíme se zde o čase zhruba jedné miliardy let, až po stovky milionů let. Přičemž aktivní činnost na tomto tělese se předpokládala maximálně miliardu let po jeho vzniku.
To však nesedí s našimi představami o utváření těles velikosti Cerery, kde by v takto pozdní době po vzniku sluneční soustavy již nemělo být nic aktivní. Vzhledem ke stáří sluneční soustavy a našich poznatcích o dostatečné energii, která by stačila pro nějakou geologickou činnost na takovém tělese, zde máme dvě a půl miliardy let, kdy bylo těleso aktivní a my nevíme, kde bralo energii. Přesto tam osamělá hora stojí. To, co z ní vytéká je v současnosti odhadování na podivnou směs podchlazeného bahna a velmi slané vody. Tím se vlastně Ahona Mons stává ve sluneční soustavě jedinečnou. Materiály, ze kterých jsou tvořeny tělesa sluneční soustavy, se mění se vzdáleností od Slunce. Zatímco blízko něj jsou planety tvořeny těžkými kovovými materiály a horninami, jak vzdálenost narůstá, mají stále větší podíl plynu, vody a lehkých materiálů. Ceres tvoří takový zajímavý hybrid, který nám poněkud motá hlavou, svými zatím skrytými vnitřními procesy.
Tým mise Dawn se proto v příštích měsících zaměří na infračervené mapování svahů Ahona Mons s cílem zjistit přesné složení materiálů, které na těchto svazích jsou. Déle se pokusí zjistit, zda existuje souvislost mezi Ahona Mons a bílými skvrnami v kráterech, což některé indicie nasvědčují. Důležitým poznatkem, který dělá Ceres ještě zajímavější je však skutečnost, že její geologická aktivita byla aktivní ještě nedávno a není vyloučeno, že ještě neřekla své poslední slovo. Otázkou zůstává, jak vypadá drak, který uvnitř osamělé hory jí dodává energii.
Kosmický přehled týdne:
Nejdůležitější událostí uplynulého týdne se stala zcela jistě havárie rakety Falcon 9 v1.2, která se připravovala ke statickému zážehu, před sobotní misí se satelitem Amos-6. Asi osm minut (původně se uváděly minuty tři) před zážehem motorů, došlo k neočekávané události, která vedla k explozi v místě nádrže na kapalný kyslík druhého stupně. Výbuch zcela zničil celou raketu, poškodil startovací rampu SLC-40 a zničen byl i satelit AMOS-6, který byl v době přípravy statického zážehu již na raketě a jehož cena byla přibližně 280 milionů dolarů.
Co dál? Existuje pár pozitivních zpráv a zatím nejisté vyhlídky. Příčina havárie zůstává zatím neobjasněna, a proto je stále předčasné hovořit o čase, po který budou rakety Falcon 9 uzemněny. Zatím není ani jasné, zda za závadou nestála například přívodní hadice do druhého stupně, nebo něco v samotné raketě. Každopádně rampa SLC-40 je vyřazena z provozu. Zatím se neví, jak dlouho bude její oprava trvat, ale bavíme se o řádu měsíců. Na Floridě zatím probíhají dokončovací práce na rampě LC-39A, která byla připravována pro start Falconu Heavy. Tato rampa by měla být dokončena v listopadu. Na Vandenbergově základně na kalifornském pobřeží prochází přestavbou rampa SLC-4, aby mohla obsloužit i Falcon Heavy. Její zprovoznění by mělo přijít již v říjnu letošního roku. V nejideálnějším scénáři by tak z Kalifornie mohly Falcony létat už během pěti až šesti týdnů. To však pouze v případě, že závada nebude na samotné raketě, nebo problém nebude nikterak výrazný.
Zcela jistě však dojde k posunutí aktuálně plánovaných startů. O kolik? To rozhodne až vyšetřování a případná doba nutná na úpravy raket. Připomeňme jen, že po nehodě s Dragonem CRS-7 trvala odstávka šest měsíců.
K havárii rakety se na Českém rozhlasu Plus vyjádřil i šéfredaktor Kosmonautixu Dušan Majer, jeho záznam si můžete pustit zde. Rozhovor začíná v čase 17:40.
Solární panel družice ESA Sentinel 1A byl zasažen kosmickým smetím o velikosti cca. 1mm. Díky palubním kamerám bylo možné místo zásahu detailně lokalizovat. Událost nemá vliv na práci družice.
Prvního září proběhla EVA (výstup do volného prostoru) na Mezinárodní kosmické stanici, která trvala 6 hodin a 48 minut. Vycházky se účastnil Jeffrey Williams a Kate Rubins. Během vycházky zkontrolovali rotační klouby solárních panelů stanice, nebo nainstalovali dvě kamery s vysokým rozlišením. Věnovali se také úklidu dráhy staničního vozíku, nebo úpravě světel na povrchu stanice. Pro oba to byl již druhý kosmický výstup během třinácti dní.
Vozítko Curiosity se neochvějně prodírá oblastí stolových hor Muray Buttes. Okolní krajiny dostávají zajímavá jména, například níže přiložené panorama bylo nazváno „Brána do Mordoru“. Fotka pod tímto panoramatem pak ukazuje, kam se vozítko vydá. Čeká ho hledání cesty mezi dunami.
Přehled z Kosmonautixu:
Jak již bylo řečeno, máme za sebou velmi napínavý týden, který nám přinesl hodně nečekaných věcí. Na Kosmonautixu jsme pro vás všechno mapovali a přinášeli vám čerstvé zprávy. Ještě v neděli jste se tak mohli porozhlédnout po Marsu, konkrétně po oblasti Murray Buttes. V pondělí jsme se porozhlédli po nejbližších hvězdách a zauvažovali, kdy budou potřeba kapitáni slunečních plachetnic. Vyhlásili jsme výsledky ankety, která se ptala, zda si myslíte, že se povede s Falcon Heavy startovat ještě letos. Po pozdějších událostech se výsledky ankety jeví méně optimisticky. Zároveň se ptáme na novou otázku. V seriálu o orbitální stanici Skylab jsme se vypravili s poslední posádkou na palubu a ponechali stanici po jejím odletu navždy osamocenou. Seriál však ještě neskončil. I další osudy stanice jsou zajímavé. Pokud nedávná nehoda Falconu 9 nezamíchá příliš s kartami, mohli bychom se prvního letu již jednou použitého stupně dočkat při misi SES-10. Indie pokračuje ve svém snu, postavit si vlastní raketoplán. Jak je daleko s testováním technologií k tomu potřebných? U budovy Michoud Assembly Facility v New Orleans se již pomalu sjíždí obslužná a pomocná technika pro budoucí super těžkou raketu SLS. První září se mělo stát oslavou čtvrtých narozenin našeho blogu, leč toto výroční značně zastínilo několik událostí. Ještě nekonfliktně to byl výstup z Mezinárodní vesmírné stanice, kde v čase jeho trvání došlo k fatální explozi u rakety Falcon 9, která stála ještě na startovací rampě. Podobně katastrofálně dopadl i start čínské rakety CZ-4C a 1. září se tak stalo letošním černým dnem kosmonautiky. Zlepšení nálady na chvíli přinesly zatím nejdetailnější snímky sondy Rosetta. Mezitím jsme pro vás shrnuli všechny podstatné a známé informace k nehodě Falconu 9. Na konec týdne k nám doputovaly zatím nejkvalitnější snímky sondy JUNO, v jejímž hledáčku se ocitly jižní polární oblasti planety Jupiter.
Snímek týdne:
Tento týden byl asi nejzajímavějším snímkem, který se objevil v souvislosti s kosmonautikou první ostrý snímek z JunoCam. Sonda JUNO, která dokončila svůj první kompletní oběh kolem největší planety sluneční soustavy, pořídila na svoji jedinou palubní kameru pěkný snímek jižních polárních oblastí této planety. Právě studium pólů této planety je jedním z jejích hlavních úkolů.
Video týdne:
Exploze rakety na startovací rampě není příliš často viděný jev, a i když se jedná o jistou katastrofu, ať už pro společnost zajišťující vynesení satelitu, nebo společnost, která roky strávila stavbou svého kosmického vyslance, je to zajímavý pohled. I s ohledem na velmi negativní dopad celé věci v současných dnech na kosmonautiku, to může nakonec být cenná zkušenost, která jednou může zachránit ostatně i lidskou posádku. Přejeme do SpaceX mnoho sil, aby situaci zvládli.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/feature/goddard/2016/ceres-cryo-volcano
http://spaceflightnow.com/2016/09/02/juno-beams-back-dramatic-new-pictures-of-jupiter/
http://spaceflightnow.com/2016/09/01/astronauts-complete-problem-free-spacewalk/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ahuna-mons-perspective-wide.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ahuna-mons-2-wide.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/PIA20915-Ceres-DwarfPlanet-AhunaMons-2xHighSimulation.jpg/400px-PIA20915-Ceres-DwarfPlanet-AhunaMons-2xHighSimulation.jpg
http://kakadu48.sweb.cz/news/JUNO-pia21032_south_polar.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/t31.0-8/14107683_10153801415480667_3582138794915558282_o.jpg
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/proj/msl/redops/ods/surface/sol/01448/opgs/edr/ncam/NRB_526056307EDR_S0571942NCAM00293M_.JPG
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=40060
Jak je na tom výstavba kosmodromu SpaceX v Texasu?
Pomalu probíhá, ale v blízké době v řáduiu měsíců se nedá počítat s operačním nasazením.
Slovné spojenie „kosmická vycházka EVA“ mi príde trochu ťažkopádne a zbytočne redundantné. Anglická skratka EVA predsa znamená práve ten výstup do kozmu… takto to v článku vyzerá ako keby sa každému výstupu dávalo ženské meno a tento sa volal Eva 😀
Nemyslím si, že to je úplně špatně. Čtou to i lidé neznalí anglické zkratky. Takhle jim dojde o co jde a zkratku si případně dohledají.
No když mi bylo deset a četl jsem Bludiště počítačových her od Bohuslava Blažka a v souvislosti s hrou Apollo 18 jsem tam narazil na „Eva Moon Walk“, tak jsem to pochopil úplně špatně a myslel, že si tam nějaká Eva vyšla na procházku. 😀 Zkratku nebylo kde dohledat.
No možno by stálo za to urobiť tu taký malý slovník. Ja viem, že sa to dá vygúgliť, ale človek je tvor pohodlný až lenivý občas.
Chcem tiež poďakovať za zhrnutie ako vždy perfektné. Tento týždeň bol smutný, tak držme palce SpaceX ale aj číňanom.
A čo si veľmi cením, je vysoká a kultivovaná úroveň diskusií. Klobúk dole a ďakujem!
To když mně bylo deset, tak anglicky mluvící se bez milosti popravovali. 🙂 Ne, tak drsný to už nebylo, ale počítačová hra byla opravdu neznámý pojem a Měsíc byl ještě panic. 🙂
To mi je jasné, ale tá skratka mala byť teda v zátvorkách, aby bolo jasné, že je to ten istý termín. Takto to vyzerá v článku naozaj krkolomne, zopár sekúnd som ostal prekvapený, že čo tým autor vlastne myslel…
Teda vyzeralo… Sorry, som si nevšimol, že to Lukáš už opravil… Takže sa ospravedlňujem za spamovanie 😉
Dobrý den, díky za komentář. Chápu, že se vám to zdá zbytečné, ale mnoho věcí v článcích je takto vysvětlováno neustále dokola opakováno a rozpitváváno, aby i laik chápal některé ne úplně známé pojmy. Snažím se najít nějakou rozumnou cestu, aby to pochopil laik a nebyl uražen znalec, ale hranice je velmi tenká. Díky za trpělivost, že to zvládáte 🙂
Je to úplná drobnost, ale když už se to tu rozebírá, tak podle mě nejlepší je uvádět vysvětlení či překlad odděleně, třeba „… proběhla EVA (kosmická vycházka) na …“. Pak text dává smysl, ať už si člověk za „EVA“ dosadí v hlavě plný text, nebo je to pro něj jen podivná zkratka bez významu.
Vaše argumenty jsou věcné. Formulaci jsem upravil. 🙂
Přesně. Stačilo uvést proběhla další kosmická vycházka (EVA).. já to tak většinou píšu, Lukáš usoudil, že to nechá bez závorky. Nic proti ničemu. Lepší bude asi ta závorková verze..
Diskuze mě přesvědčila, že by to tak bylo lepší. Díky za ní. 🙂
Díky za profesionální shrnutí událostí docela smutného týdne.
Perfektní souhrn. Nebylo jednoduché to vše tak poutavě a věcně popsat.
Díky Martine, když se sejdou dobrá témata, znáš to. 🙂
Naprostý souhlas.
Rádo se stalo, kéž bych mohl psát o radostnějších událostech. Ale k tomu zajisté také dojde. 🙂
Věřím.
A Gaofen 10 je zřejmě stále obestřen tajemstvím. Odhozený první stupeň nalezen, na oběžné dráze nic nového, takže nějaká havárie vysoko v atmosféře. Přišlo z Číny něco jiného než ponuré mlčení? (pardon-sem to patří správně)
Zatím nic, stále mlčí.
Veľmi pravdepodobne sa jedná o zlyhanie 3.(horného) stupňa rakety CZ-4C pri jeho reštarte.
Teraz si trocha zašpekulujem.
Čína vyvinula nový horný stupeň pre rakety CZ-2 a CZ-4. Ak by na tejto rakete už bol použitý bola by to tá najlepšia možnosť zo všetkých možných. Rakety CZ-2F(ktoré sa používajú na vynášanie orbitálnych staníc a kozmických lodí s ľudskou posádkou) takýto stupeň nemajú. Tým pádom by to na štarty týchto rakiet malo mať len minimálny vplyv.
Ale to sú len moje špekulácie a skutočnosť môže byť úplne iná.
A oficiálne informácie k tomuto incidentu zatiaľ nie sú.
Díky, Kosmotýdeník 207 hodnotím za výbornou!
Formát Kosmotýdeníku příliš neznám. Myslel jsem, že jde o shrnutí událostí týdne, tak jak je anoncováno v názvu. Ale začátek článku mi tak trochu vyrazil dech, parádní pojednání o Cereře a jejím záhadném hrbolku 🙂 Škoda, pokud tento úvod článku zapadne, protože je „schován“ pod trochu jiným žánrem.
Děkujeme za pochvalu. Kosmotýdeník je formát, který se postupně vyvíjí. Momentálně plní dvě základní role – jednak má sloužit jako jakýsi agregátor událostí z uplynulého týdne. To aby si čtenáři, kteří nás nemohou číst denně, mohli přečíst jen tento článek a věděli, co všechno se stalo. Kromě toho ale Kosmotýdeník plní i další důležitou roli. Publikujeme v něm články, které nestihly vyjít v průběhu týdne – nejčastěji kvůli tomu, že je zastínily jiné aktuální události. Téma o Ceres jsme chtěli zpracovat v průběhu týdne, ale havárie Falconu udělala čáru přes rozpočet. A protože chceme, aby Kosmotýdeník nebyl jen souhrnem již napsaného, chceme co každého dílu dát něco unikátního. V tomto díle to byla Ceres. Neřekl bych, že článek zapadne, protože Kosmotýdeník patří mezi naše nejčtenější seriály. Tento díl je venku ani ne půl dne a už má téměř 1200 přečtení. Jsme opravdu rádi, že se čtenářům tento seriál líbí a je to velká zásluha jeho autora, Lukáše Houšky, který se pořád snaží tento formát vylepšovat a pilovat k dokonalosti.
Díky za pochvalu aktuálního dílu. Jak už řekl Dušan Majer, Kosmotýdeník se vyvíjí a jeho současná podoba vzešla z mé snahy nepsat jen prostý souhrn, ale v každém díle přinést něco nového, kvůli čemu stojí za to otevřít Kosmotýdeník i pro ty, kteří čtou portál pravidelně. Nepřišlo mi moudré, abych sepisoval už jednou sepsané a tak v Kosmotýdeníku naleznete rubriku, kde je seznam všech článků, které vyšly během týdne. V krátkém souhrnu zpráv zase shrnuji ty zprávy, na které během týdne nezbylo místo třeba proto, že nebyly tak významné a v hlavním tématu týdne, které nemusí být jen jedno, pak uvádím standardní delší článek, který se věnuje nějaké události, na kterou nezbylo místo, nebo se aktuálně stala v době psaní Kosmotýdeníku.
Možná máte pravdu, že úvodník neříká zcela přesně, co vše se dá v Kosmotýdeníku najít, ale vždy se snažím v úvodu říct ty nejzajímavější témata, které prozrazují, že se tam dá dočíst něco, co zatím ještě nevyšlo. Vzhledem k tomu, že se má KT stále vyvíjet, třeba i ten úvodník jednou přehodnotím. Děkuji za podnět a těším se někdy zase na počtenou. 🙂
Článek o Ahona Mons by si opravdu zasloužil vyjít samostatně, škoda, že na to nevybylo místo.
Hora s kráterem hned vedle vypadá opravdu zvláštně. Jako kdyby kráter někdo vykopal a materiál odhazoval na hromadu 🙂
Kosmotýdeník si ale také zaslouží pořádné téma. Navíc zrovna toto téma patří k mým srdečním a s mým časovým rozvrhem bych ho ani jindy než do Kosmotýdeníku nemohl zpracovat. Jsem rád, že se vám téma líbilo a těším se u některého dalšího Kosmotýdeníku. 🙂
PS: Souvislost s vedlejším kráterem dráždí vědce stejně jako vás, ale zatím se nepodařilo zjistit nic, co by tuto spojitost naznačovalo, i když některé indície, říkající, že vznik hory by mohl být způsoben silou dopadu, která na čas aktivovala již neaktivní lokální podpovrchové procesy planetky tu jsou, nicméně to trochu komplikuje fakt, že kráter bude asi o dost starší. 🙂
Ahona Mons skutečně vypadá jako právě vytěžená halda hlušiny 🙂 Navíc trochu nepravidelný tvar sousedního kráteru tuto myšlenku přímu podbízí…fotografie pro teorie o mimozemšťanech co dolují nerosty po planetkách jak dělaná 🙂 Každopádně fascinující podívaná! Díky.
Já jsem si vzpomněl při pohledu na první snímek na pohádku o Skleněné hoře. Jako dítě jsem si nedovedl představit, jak asi vypadala. Až dnes! Díky, pánové, potěšili jste mě. Ostatně jako vždy.