Tenhle týden se o kosmonautiku zajímalo více lidí, než bývá obvyklé. Nebe nad Texasem totiž rozčísla raketa Super Heavy Starship a provedla další integrovaný test. V Kosmotýdeníku se však budeme věnovat i jiným událostem. V hlavním tématu se můžete těšit na novinky v přípravě mise Ramses k planetce Apophis, rekordní přistání Falconu 9, budování čínské konstelace a další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

JAXA součástí mise k Apophisu

Japonská kosmická agentura JAXA oficiálně požádala japonskou vládu o finanční prostředky na účast na evropské misi Ramses (Rapid Apophis Mission for Space Safety), kterou připravuje Evropská kosmická agentura ESA. Otázka účasti Japonska je tak snad již jen formalitou. Cílem této mise je setkání s velkou planetkou Apophis o délce 375 metrů při jejím bezpečném, ale mimořádně těsném průletu kolem Země v pátek 13. dubna 2029. Mise se tak chystá využít zcela jedinečnou příležitost k prozkoumání velké planetky, která se sama doručí až do oblasti blízko Země. Tím bude možnost zkoumat také fyzikální změny, které bude planetka prožívat během blízkého průletu u Země. Vědci samozřejmě plánují získaná data využít k lepšímu pochopení toho, jak se případně bránit proti blížícím se velkým tělesům, která by potenciálně mohla zasáhnout naši planetu.

Evropští ministři pro kosmické aktivity rozhodnou, zda misi Ramses podpoří, na zasedání ministerské rady ESA v listopadu 2025. Vzhledem k tomu, že sonda by musela být vypuštěna v roce 2028, aby včas dosáhla Apophisu, probíhají již v této chvíli některé přípravné práce, které zajistí proveditelnost mise v předpokládaném termínu.

JAXA je již nyní důležitým účastníkem první planetární obranné mise ESA, s označením Hera, která je nyní na cestě k asteroidu Didymos. Její měsíček Dimorphos v roce 2022 zasáhla sonda DART agentury NASA. Měla tím ověřit, zda je lidstvo tímto způsobem schopno odklánět planetky, které by hrozily nárazem do Země. Evropská mise s japonskou účastí se nyní vrací na místo činu, aby prověřila následky této srážky hezky zblízka. Nyní obě agentury, ESA i JAXA, v posledních měsících spolupracují na identifikaci možných oblastí spolupráce na připravované misi Ramses.

V důsledku toho JAXA podala oficiální žádost na financování japonské vládě, souběžně s žádostí od ESA na nadcházejícím zasedání Ministerské rady. Plánované příspěvky JAXA pro misi Ramses by zahrnovaly poskytnutí fotovoltaických panelů a infračervené kamery pro sondu, stejně jako sdílený start na japonské nosné raketě H3 a tedy vynesení sondy do kosmu.

„Naše zkušenosti se spoluprací s kolegy z JAXA, nejprve na misi Hera a nyní na Ramses, byly vynikající. Opravdu se cítíme jako jeden globálně integrovaný tým se společným cílem,“ řekl Paolo Martino, manažer mise Ramses. „Rádi bychom společně čelili výzvě dosáhnout Apophisu. Je to příležitost, která se jen tak opakovat nebude“

„ESA vítá rostoucí zájem JAXA o účast v misi Ramses. Mezinárodní spolupráce je jádrem planetární obrany a my jsme velmi rádi, že Evropa a Japonsko nadále posilují své partnerství v této oblasti,“ uvedl Holger Krag, vedoucí programu ESA pro bezpečnost v kosmu.

Součástí mise budou také dva CubeSaty, které budou sondu doprovázet k planetce. Prvním dodá společnost Tyvak International. Malá sonda bude hybridem, který kombinuje platformu a analyzátor prachových částic od CubeSatu Milani z mise Hera s nízkofrekvenčním radarem od CubeSatu Juventas. Druhý CubeSat dodá španělské konsorcium vedené společností Emxys. Toto zařízení se na planetce pokusí přistát a pořídit z povrchu snímky ve vysokém rozlišení. Zároveň bude měřit seismickou aktivitu během průletu planetky kolem Země.

Kosmický přehled týdne:

Na základně Wallops byla slavnostně otevřena dokončená rampa pro raketu Neutron společnosti Rocket Lab. Neutron má představovat unikátní vícenásobně použitelný nosič. První stupeň Neutronu bude motoricky přistávat a to rovnou s aerodynamickým krytem. Při přistání tak bude vypadat trochu jako Starship. Plně znovupoužitelný však není, jelikož pod krytem bude uschován druhý stupeň i s nákladem, který se bude vypouštět zpod krytu, jenž se odklopí a pak zase uzavře, načež raketa zamíří na přistání. Neutron bude 43 metrů vysoký, nosnost na LEO je 13 tun a bude na prvním stupni poháněn devíti motory Archimedes spalujícími kapalný metan a kapalný kyslík. Druhý stupeň bude poháněn jedním motorem Archimedes. První start se očekává koncem roku 2025 či počátkem roku 2026. „Dnešek představuje mimořádný milník nejen pro Rocket Lab, ale i pro budoucnost přístupu do kosmického prostoru z Ameriky,“ řekl Peter Beck, šéf firmy RocketLab, skupině investorů, reportérů a představitelů společnosti během slavnostního přestřižení pásky ve čtvrtek. „Otevřením Launch Complex 3 děláme významný krok vpřed k zajištění odolného a jistého přístupu do kosmického prostoru pro národ, což je schopnost, která nikdy nebyla důležitější.“

Z kosmodromu Wenchang ležícího v provincii Hainan v Číně, proběhl 25. srpna 2025 start rakety CZ-8A, na jejíž palubě bylo devět družic budované internetové konstelace Guowang. Start i vynesení nákladu bylo úspěšné. Konstelace je vyvíjena společnosti CASIC, která je součástí čínské akademie kosmických technologií a projekt byl vytvořen v roce 2022. Má jít o přímého konkurenta Starlinku společnosti SpaceX. Konstelaci má tvořit 13 000 družic, přičemž zhruba 6 000 družic bude obíhat ve výšce mezi 500 a 600 kilometry a zhruba dalších 7 000 družic ve výšce 1 145 km nad Zemí. Konstelace má na oběžné dráze kolem 60 operačních družic.

Přehled z Kosmonautixu:

Přichází správný čas na přehled všech článků, které na tomto webu vyšly v průběhu posledních sedmi dní. Pojďme na to. Na začátku týdne jsme čekali na start Super Heavy Starship, který měl vyrazit na svůj desátý integrovaný let. První dva pokusy ovšem zhatila nejdříve závada na pozemním vybavení a na podruhé počasí. Živě a česky jsme ovšem mohli sledovat přílet nákladní lodi Dragon k Mezinárodní kosmické stanici, kam v rámci mise CRS-33 vezla zásoby a také upravený trunk. I srpen se dočkal článku o aktuálním dění kolem připravované stanice u Měsíce. Ta se v současnosti pohybuje v nejistých vodách nepřehledných škrtů a nejistoty v NASA. Na začátku června letošního roku jsme Vás informovali o spuštění výstavy Česká cesta do vesmíru. Nyní si ji můžete stáhnout. Gennadij Krasnikov, prezident Ruské akademie věd se pro portál iz.ru rozpovídal o financích na ruskou kosmonautiku, o plánech na robotické rovery, či o přistání na Venuši. Mise IFT-10 nakonec úspěšně odstartovala a předvedla velmi úspěšný let. Jen pár hodin předtím startoval Falcon 9 s několika družicemi. Obojí jsme pro vás připravili ve formátu Živě a česky. Planetka Bennu, ze které v roce 2020 odebrala vzorky americká sonda OSIRIS-REx, je směsí prachu, ze kterého se formovala naše Sluneční soustava, organických látek z mezihvězdného prostoru a hvězdného prachu z předsolární éry. Takové jsou nové výsledky výzkumu získaného materiálu. Teleskop Jamese Webba a SPHEREx se pustily do pozorování teprve třetího objeveného objektu z mezihvězdného prostoru, komety 3I/ATLAS. Evropská sonda JUICE byla připravena na svůj gravitační manévr u Venuše, ke kterému došlo 31. srpna. Pozemním týmům se úspěšně podařilo vyřešit komunikační anomálii, která sondě dočasně zkomplikovala kontakt se Zemí. Dočkali jsme se další série fotografií z české družice SATurnin-1, která testuje zpravodajské technologie. Poslední pátek v měsíci opět přinesl tradiční Pokec s Kosmonautixem. V sobotu jsme se ohlédli za letem Super Heavy Starship a hlavně na to, že Starship druhé generace snad překonala kletbu série neúspěchů. A nakonec dobrá zpráva z Evropy. Společnost Isar Aerospace získala dva kontrakty na starty pro Evropskou kosmickou agenturu a Evropskou komisi v rámci Flight Ticket Initiative.

Snímek týdne:

Snímkem týdne se stává záběr na označení prvního stupně B1067, které je rámováno očazeným povrchem. Ten značí, že tento stupeň se už několikrát podíval do kosmického prostoru, Tento konkrétní je pak rekordmanem, jelikož zvládl prvních 30 startů i úspěšných přistání. To celé zvládl za čtyři roky. Stupeň poprvé letěl v roce 2021, když 3. června vynesl nákladní Dragon na misi CRS-22. Dále startoval s dvěma pilotovanými misemi (Crew-3 a Crew-4) a vynesl mnoho Starlinků i jiných telekomunikačních družic.

Video týdne:

Videem týdne se bezpochyby stávají záběry z přistání Starship S37 ve vodách Indického oceánu nedaleko Austrálie. Starship S37 se stala první lodí druhé generace tohoto systému, který úspěšně přežil průlet atmosférou a přistál 3 metry od vytyčené oblasti. V důsledku „přistání“ na hladině oceánu, došlo po dosednutí k pádu na bok a explozi. Let sice splnil všechny úkoly, avšak nebyl zcela bez chyby a před SpaceX je ještě dlouhá cesta k důvěryhodnému a funkčnímu dopravnímu systému. Mise IFT-10 však představuje důležitý milník v nasbíraných zkušenostech z vývoje.

View of Starship landing burn and splashdown on Flight 10, made possible by SpaceX’s recovery team. Starship made it through reentry with intentionally missing tiles, completed maneuvers to intentionally stress its flaps, had visible damage to its aft skirt and flaps, and still… pic.twitter.com/QgcbPN8lY4

— SpaceX (@SpaceX) August 28, 2025

Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://en.wikipedia.org/
https://www.space.com/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/Space_Safety/Planetary_Defence/ESA_and_JAXA_advance_potential_Apophis_mission_collaboration
https://pbs.twimg.com/media/Gzna9nVXsAAQGep?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Gzdz3ByWoAADJ7C?format=jpg&name=4096×4096