sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

OroraTech

Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.

Americká administrativa

Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.

Články

Infračervený pohled na Mars od Europa Clipperu

Směřuje sice k Jupiterovu měsíci Europa, ale občas má možnost si prohlédnout i jiná tělesa. Americká sonda Europa Clipper využila nedávného průletu kolem Marsu ke kalibraci svého infračerveného přístroje. Tato kalibrace zajistí, že přístroj bude pracovat správně, až sonda Europa Clipper dorazí v roce 2030 do Jupiterova systému. Celá mise je zaměřena na Jupiterův měsíc Europa a globální oceán, který se zřejmě ukrývá pod jeho ledovým krunýřem. Rok po vstupu na dráhu kolem obří plynné planety zahájí Europa Clipper sérii 49 blízkých průletů kolem tohoto měsíce, během kterých bude studovat, zda Europa nabízí podmínky vhodné pro život.

NASA upřesnila harmonogram letů k ISS letos v létě

Agentura NASA odhalila harmonogram tří nejbližších letů k Mezinárodní kosmické stanici, ke kterým dospěla po jednáních s partnery a posunech termínů. Nově představený harmonogram dává poskytovatelům startů čas potřebný k finalizaci plánů misí, přípravě jednotlivých kosmických lodí, ale i související logistiky. Všechny níže uvedené termíny by u sebe ještě měly mít zkratku NET (No Earlier Than, tedy ne dříve než), přičemž ve všech případech bude termín startu záviset na operační připravenosti jednotlivých misí.

Výškoměr a světlené podmínky způsobily neúspěch mise IM-2

Problémy s laserovým výškoměrem společně s osvětlením a složitým terénem způsobily, že druhý lunární lander firmy Intuitive Machines při svém pokusu o přistání letos v březnu skončil na boku. 14. května při oznámení o hospodaření uvedl zástupce firmy, že se tyto tři faktory podílely na „anomálii během přistání“ jejich mise IM-2. Lander Nova-C s přezdívkou Athena tehdy 6. března po přistání v okolí jižního pólu upadl na bok na stěně kráteru. Lander nebyl schopen generovat dostatek elektrické energie ze svých fotovoltaických článků, což vedlo k ukončení mise sotva 12 hodin po přistání.

První raketa od australské firmy čeká na start

Společnost Gilmour Space, poskytovatel komerčních startů se sídlem v australském Queenslandu, vyvinul malou raketu Eris. Ačkoliv pusté vnitrozemské pouště australského kontinentu již v éře Studené války hostily několik startů, Eris je první vlastní australskou orbitální raketou. První mise této rakety nese označení TestFlight1 a jeho startovní okno trvající deset hodin se otevírá dnes ve 23:30 našeho času. Místem startu bude základna Bowen Orbital Spaceport na queenslandském pobřeží, která se nachází přibližně 200 kilometrů jihovýchodně od Townsville. Přímý přenos z tohoto startu s největší pravděpodobností nebude realizován.

Webbův teleskop odhalil nové detaily o polárních zářích Jupiteru

Teleskop Jamese Webba, společný projekt americké, evropské a kanadské kosmické agentury, zachytil nové detaily polárních září na největší planetě Sluneční soustavy. Tančící světla pozorovaná na Jupiteru jsou mnohosetkrát jasnější než ty, které známe ze Země. Díky pokročilé citlivosti Webbova teleskopu mohou astronomové lépe prostudovat tento fenomén, který souvisí s lepším chápáním magnetosféry Jupiteru.

NIAC – Sny o budoucnosti #20 LUNGS

V rámci programu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts) agentura NASA podporuje rozvoj technologických návrhů, které by mohly v budoucnu přinést významné pokroky, leč jejich komplexnost vylučuje praktické nasazení v krátko- i střednědobém horizontu. Přesto (nebo právě proto) jsou tyto projekty tak lákavé. Vybočují totiž ze zavedených kolejí, svými měřítky, originálními nápady i kreativitou se přibližují k fantastickým příběhům ze sci-fi. Přesto však nejde o žádné přehnané blázniviny odtržené od reality. NASA pečlivě vybírá, které návrhy v daném roce podpoří. Dnes se podíváme na projekt LUNGS (Lunar Glass Structure).

Juno nahlédla pod povrch Jupiteru i měsíce Io

Nová data ze sondy obíhající kolem Jupiteru umožnila vědcům posvítit si na silný vítr a plynných cyklón v severních oblastech obří planety. Data zároveň přinášejí nové informace o vulkanické aktivitě jeho pekelného měsíce. Americká sonda Juno nasbírala tyto údaje poté, co svými přístroji nahlédla pod horní vrstvy Jupiterových mraků i pod pevný povrch měsíce Io. Nejenže tato data pomohla lépe vyvinout nový model k lepšímu porozumění rychle se pohybujících tryskových proudů, které krouží kolem severního pólu plného cyklón, ale také poprvé v historii odhalují podpovrchové teplotní profily měsíce Io. Poskytují také cenné vhledy do vnitřní struktury tohoto měsíce i jeho vulkanické aktivity.

MTG-S1 a Sentinel 4 jsou o krok blíže ke startu

Z čisté místnosti v německých Brémách zamířila druhá evropská družice z programu Meteosat třetí generace společně s prvním přístrojem pro misi Copernicus Sentinel-4 na nákladní loď, která je převezla do Spojených států – do přístavu u Mysu Canaveral. Přístroj Sentinel-4, který bude monitorovat kvalitu ovzduší nad Evropou, sedí na družici MTG-S. Ta nese tzv. infračervený sounder a je jednou ze tří družic MTG, které budou poskytovat lepší údaje pro předpověď počasí a detekci bouřek.

Proba-3 dosáhla úspěšného letu v superpřesné formaci

Evropská kosmická agentura se pochlubila svým nejnovějším úspěchem. Poprvé v historii totiž byly dvě družice na oběžné dráze zarovnány do formace s milimetrovou přesností a svou vzájemnou pozici si udržovaly po dobu několika hodin bez jakéhokoliv zásahu z pozemního střediska. Mise Proba-3 dosáhla tohoto technologického úspěchu, když její dvě družice (Koronograf a Stínítko) letěly 150 metrů od sebe v perfektní formaci, jako kdyby se jednalo o jednolitý obrovský objekt.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.