Uplynulo dalších sedm dní a proto je ideální chvíle si připomenout, co za ten týden přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník opět vybírá to nejzajímavější z týdne a tentokrát si jako hlavní téma vzal první komerční let malého suborbitálního raketoplánu od Virgin Galactic – zcela výjimečně, jelikož jejich aktivity se kosmického prostoru sotva dotýkají. V dalších tématech se zaměříme například na aktuální aktivity vozítka Perseverance a vrtulníčku Ingenuity na Marsu. Druhý jmenovaný se ozval po dlouhé době. Neunikl nám ani start evropského teleskopu Euclid, anebo statický zážeh Starship S25. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Virgin Galctic provedla první komerční misi

Je to trochu mimo náš tematický rámec, ale okrajově se aktivity společnosti Virgin Galactic tématu kosmonautiky také dotýkají. Jejich malé suborbitální raketoplány sice nepřekonají hranici 100 kilometrů, která je mezinárodně považována za hranici kosmického prostoru, ale dostanou se nad 80 kilometrů, což je hranice, kterou zase uznávají v USA. Navíc let, který proběhl 29. června, byl prvním komerčním letem, který završil více jak desetileté snažení firmy miliardáře Richarda Bransona o vynášení zájemců na hranici kosmického prostoru. Stejně jako u New Shepard se navíc tyto lety dají využít k vynesení vědeckých experimentů, které budou krátkou dobu vystaveny stavu mikrogravitace.

Malý raketoplán VSS Unity byl vynesen letounem WhiteKnightTwo do výšky 13,5 kilometrů, kde došlo k oddělení, a po několika sekundách od shozu se zapálil hybridní raketový motor na Unity. Ten pracoval zhruba jednu minutu a vypnul se ve výšce 42 kilometrů. K vypnutí motoru došlo při rychlosti dosahující zhruba 2,5 násobku rychlosti zvuku. Unity pak vystoupala do výšky až 85,1 kilometrů, než začala zase klesat zpět do atmosféry. Šestičlenná posádka si tak užila zhruba 3 minuty stavu mikrogravitace, než na raketoplán začalo působit tření způsobené vstupem do atmosféry, které je opět usadilo zpět do sedaček.

Šestičlenná posádka zahrnovala tři Italy, kteří si zakoupili tento let nejen pro pouhé pobavení, ale také jako součást výzkumu, který zahrnoval třináct experimentů, které měly být vystaveny stavu mikrogravitace. Plukovník italského letectva Walter Villadei, podplukovník Angelo Landolfi, a Pantaleone Carlucci, zastupující italskou Národní radu pro výzkum, začali po odpoutání se od sedadel zmíněných 13 experimentů, jejichž cílem bylo shromáždit údaje o účincích stavu mikrogravitace na sebe sama a na různé technologické procesy. Mezi přehazováním spínačů a aktivací experimentů si Villadei udělal chvilku, aby rozvinul italskou vlajku, když se vznášel nad svými kolegy z posádky. Obecně ten velmi krátký čas, který na palubě zahrnoval stav mikrogravitace způsobil, že činnost po  odpoutání od sedaček byla velmi hektická, aby se vše stihlo. Výzkumníkům asistoval Colin Bennett, hlavní trenér astronautů společnosti Virgin Galactic.

Tímto letem společnost Virgin galactic vypustila na hranici kosmického prostoru již 25 lidí, několik z nich více než jednou, včetně Masucciho, který uskutečnil svůj čtvrtý let, a Bennetta, který uskutečnil svůj druhý let. Oba byli piloty této mise. Hlavní konkurent, firma Blue Origin, vlastněná zakladatelem Amazonu Jeffem Bezosem, vynesla do této chvíle 32 lidí na šest suborbitálních letů s pomocí poněkud tradičnějšího raketového nosiče New Shepard. Tento raketový stroj dokáže vynést kabinu pro posádku do výšky těsně nad 100 kilometrů. Konkurence mezi oběma společnostmi na trhu vesmírné turistiky je nyní poměrně tvrdá a trh je navíc omezený.

S tímto letem však vyvstaly i jiné otázky, reagující na aktuální lety. Nedávný pátý pilotovaný let společnosti Blue Origin v červnu 2022 zahrnoval i Hamishe Hardinga, miliardáře, pilota a průzkumníka, který spolu s dalšími čtyřmi lidmi zahynul 18. června při komerčním ponoru k vraku lodi Titanic. Posádka se ponořila na komerční značně zjednodušené ponorce. Neštěstí vyvolalo ve Spojených státech nové otázky ohledně rizik soukromých společností podnikajících ve velmi nebezpečných prostředích.

Komerční lety do kosmického prostoru ve Spojených státech sleduje Federální úřad pro letectví (FAA), který je zodpovědný za udělování licencí a zajištění minimálního rizika pro veřejnost. Legislativa však FAA zakazuje regulovat bezpečnostní postupy posádky během takzvaného „učebního období“, kdy komerční kosmický trh teprve dozrává. Místo toho musí cestující poskytnout „informovaný souhlas“, že rozumí rizikům, které jim během letu hrozí. Toto období učení vyprší 1. října a FAA zvažuje kroky, které by mohl podniknout, pokud Kongres lhůtu neprodlouží.

„Patří mezi ně zřízení výboru pro tvorbu pravidel pro letectví a kosmonautiku, který by poskytl doporučení ohledně rozsahu činností a řízení budoucích předpisů,“ uvedl FAA ve svém prohlášení. „FAA rovněž aktualizuje své doporučené postupy pro bezpečnost cestujících v kosmických letech a spolupracuje s mezinárodními organizacemi na vývoji dobrovolných konsensuálních norem.“

Kosmický přehled týdne:

Rover Perseverance dál pilně pracuje na povrchu Marsu. Nyní úspěšně odebral další zajímavý vzorek horniny. Po předchozích dvou pokusech, kdy se nesoudržný materiál po vyvrtání rozpadl, je tohle velmi příjemný a cenný úspěch. Důvodem rozpadu předchozích dvou vzorků byl materiál, který se tým snažil získat. Rover se nyní nachází v deltě vyschlé dávné řeky, která přiváděla vodu do kráteru Jezero. Materiál, který zde je naplaven, se skládá z různých druhů hornin, které vytvořily něco jako je slepenec. Takový vzorek pak obsahuje bohatou škálu hornin z různých částí bývalého povodí a jedná se tak o cenný vzorek pro pozdější analýzu. Odběr vzorku se však povedl až na třetí pokus, protože takto „slepený“ materiál není zrovna soudržný.

Z Marsu ještě jedna příjemná zpráva. Skoro po dvou měsících se z Marsu ozval vrtulníček Ingenuity, který se po celou dobu nacházel v radiovém stínu za skalkou, která znemožňovala vrtulníčku navázat kontakt s vozítkem Perseverance, které předává signál dál na oběžnou dráhu Marsu. Potvrdilo se také, že 52. let vrtulníčku, který proběhl 26. dubna, byl úspěšný.

Polsko bude mít svého druhého astronauta. Po Mirosławovi Hermaszewskim, který letěl do kosmického prostoru v roce 1978 v rámci mise Sojuz 30, se dalším polským astronautem stane Sławosz Uznański, který je součástí záložních astronautů evropské kosmické agentury a poletí na krátkodobou výpravu se společnosti Axiom pod hlavičkou ESA. Podobně byl nedávno oznámen dánský člen záložního týmu ESA, který podstoupí podobný let na misi Axiom-3. Pokud vyjde jednání i v České republice, mohl by stejný scénář zažít i Čech Aleš Svoboda.

Poláci budou mít 2. astronauta.

.@AschbacherJosef: "Polsko pošle do @esa na různé projekty navíc 295 milionů euro a ještě k tomu zaplatí komerční let polského astronauta na ISS podobně jako bylo nedávno oznámeno v případě Marcuse Wandta."

Polská minulost a budoucnost: pic.twitter.com/0c9ReRXyDM

— Daniel Stach (@DanielStach) June 29, 2023

Přehled z Kosmonautixu:

Jako každý týden vás nyní čeká přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Dozvíte se tak, jakým kosmonautickým tématům jsme se již věnovali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně. Pojďme na to. Týden jsme načali novým dílem Vesmírné techniky, který se tentokrát věnoval řídicímu počítači Hubbleova kosmického dalekohledu. NASA oznámila zájem rozvíjet spolupráci s komerčním sektorem v budování komerční ekonomiky na nízké oběžné dráze. Zapojeny jsou třeba firmy Blue Origin, Sierra Space či SpaceX. Raketa Vulcan má nahradit rodiny raket Atlas a Delta a momentálně čelí výzvě v řešení problémů s horním stupněm Centaur V. Právě problémy spojené s tímto velkým honím stupněm premiéru rakety odkládají. V úterý jste se dočkali dalšího již 29. dílu seriálu, který sleduje historii programu Vostok. Ruská raketa Sojuz si připsala jedno ruské prvenství, když při jednom startu vynesla 43 družic, z čehož 40 bylo ruských – právě to je rekord. Kvůli narůstajícímu provozu na floridském kosmodromu, upravuje nyní americký federální letecký úřad vzdušný prostor. Loď Orion určená pro první pilotovaný let programu Artemis dostala nyní tepelný štít a postoupila tak o další krůček blíže misi Artemis II. Další díl seriálu X-planes se věnoval závěrečnému povídání o technicky velmi zajímavém letounu X-15. Už při misi Artemis II se dočkáme přenosu 4K videa od Měsíce a to díky přístroji O2O. Tento týden odstartoval evropský teleskop Euclid, který bude zkoumat temnou hmotu a temnou energii. Přinesli jsme vám jeho představení. Poslední pátek v měsíci přinesl tradiční Pokec s Kosmonatuixem, kde jste mohli do chatu pokládat otázky ohledně kosmonautiky a my jsme vám odpovídali. K misi Artemis II jsme se vrátili ještě jednou, když vyšel tradiční čtvrtletní přehled aktuálních pokroků a vývoje v rámci této první pilotované výpravy programu Artemis. Týden jsme zakončili vydáním dalšího dílu pravidelného měsíčního přehledu v pořadu Vesmírné výzvy.

Snímek týdne:

Tentokrát to nebude snímek, ale celá galerie, jelikož byl tento týden na podařené fotografie nezvykle bohatý. První má na svědomí dalekohled Jamese Webba, který vyfotografoval planetu Saturn a dokončil tak focení všech čtyř plynných obrů naší sluneční soustavy. Snímek musel projít postporcesem, jelikož dalekohled Jamese Webba fotí v infračervené oblasti a atmosféra Saturnu je bohatá na metan, tudíž většinu tepelného záření pohltí. Rozdíl je pěkně vidět oproti jasnosti prstenců. Malé tečky kolem Saturnu jsou jeho měsíce.

Snímek týdne si dáme ještě třikrát. Tentokrát spektakulární záběr ze statického zážehu Starship S25, která na základně Boca Chica podstupuje zkoušky před dalším připravovaným letem celé sestavy Super Heavy Starship. Zážeh proběhl se všemi šesti motory Raptor.

Třetím krásným snímkem tohoto týdne je záběr z kamery umístěné na druhém stupni rakety Falcon 9, která úspěšně vynesla evropský teleskop Euclid. Tentokrát byly záběry opravdu parádní. Navíc díky letu k bodu L2 se horní stupeň dostal vysoko nad Zemi.

A poslední snímek je ze stejného startu Falconu 9, ale tentokrát Max Evans zachytil devět motorů Merlin 1D na prvním stupni zmíněné rakety.

Video týdne:

V sobotu v 17:12 SELČ odstartovala z floridské rampy SLC-40 raketa Falcon 9, která tentokrát vezla cennější náklad, než je běžné. Na palubě byl evropský teleskop Euclid, který zamířil do bodu L2 soustavy Slunce – Země. Jako obvykle odvedla raketa skvělou práci a pokud vše dobře dopadne, tak by na konci července měl Euclid dorazit do L2 a pomalu začít shromažďovat data o temné energii a hmotě.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/SpaceX/status/1675197047006457856/photo/2
https://twitter.com/_mgde_/status/1675257606565404672/photo/1
https://webbtelescope.org/contents/media/images/01H3X9BMPCX165ZK9RA49J2416
https://images.ctfassets.net/…Social_16x9-22-.jpg?fl=progressive&q=80
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/06/20230629-VG-Flag.jpg
https://spaceflightnow.com/…/06/20230629-G01_Livestream-Stills5.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…64A56EBC
https://mars.nasa.gov/…01_295J01_1200.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…64A5F9C0
https://pbs.twimg.com/media/Fz9-vxyaAAAWNtK?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/Fz-16bJWAAAI5CC?format=jpg&name=large