Kosmotýdeník 516 (1.8. – 7.8.)

Je tu nedělní poledne a jak již jistě víte, to je naprosto ideální si chvíle si připomenout, co nám v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika! Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal zatím poslední start rakety Electron, která vynášela tajnou misi pro NRO. V článku se zpětně ohlédneme i za dalšími misemi pro tento úřad. V dalších tématech nás například čeká usazení prvního člena posádky nepilotované mise Artemis I, anebo si připomeneme prozatím poslední let malého suborbitálního raketového turistického stroje New Shepard. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Electron během svého 29. letu vynesl tajnou misi

Příprava mise NROL-199

Příprava mise NROL-199
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Soukromá společnost RocketLab provedla další úspěšný start své malé rakety Electron, která bez obtíží odstartovala z novozélandského kosmodromu ze stále ještě nové rampy LC-1B. Start proběhl 4. srpna a jak už bývá zvykem, Rocket Lab pojmenovala misi originálním přízviskem: „Antipodean Adventure“. Tento název však nic neříká o nákladu, kterým byla utajená mise pro americký úřad NRO s označením NROL-199. Pojďme se na start podívat blíže.

Úřad NRO (National Reconnaissance Office) je součástí zpravodajských orgánů a byl založen v září 1961 jako tajná agentura. Jeho existence nakonec byla odtajněna v září 1992. Úřad navrhuje, staví, vypouští a provozuje průzkumné družice federální vlády USA a poskytuje družicové zpravodajství několika vládním agenturám. Aktuální mise NROL-199 navazuje na dřívější start rakety Electron, označený jako NROL-162, v terminologii Rocket Lab s názvem „Wise One Looks Ahead“. Číslovka dané mise určuje pouze pořadí a o určení nákladu neříká vůbec nic. Celkem jde však pro Rocket Lab již o čtvrtou misi pro NRO.

Start proběhl z kosmodromu umístěného na novozélandském poloostrovu Māhia, který leží na východním pobřeží Severního ostrova Nového Zélandu. Poprvé se z tohoto místa startovalo v roce 2017, ale to byla k dispozici jen jedna rampa LC-1(A). Nová rampa LC-1B debutovala 24. letem Electronu, který proběhl 28. února 2022. Ačkoli je rampa nová, sdílí zázemí kosmodromu (řízení letu, kompletovací hala) s tou starší. Posledním startem, který proběhl z LC-1B, byla mise CubeSatu NASA CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment). Její start proběhl 28. června. Mise je součástí programu NASA Artemis a využita pro ní byla i univerzální platforma společnosti Rocket Lab – Lunar Photon. Aby byl výčet startovních míst společnosti úplný, uveďme ještě, že má ještě třetí rampu na ostrově Wallops ve Virginii, která však na svůj první let stále čeká. Společnost ji postavila proto, aby byla schopna uskutečnit až 132 startů ročně a primárně měla sloužit pro starty pro americkou vládu. Avizovaná první mise byla již několikrát odložena.

Raketa Electron s červeným mezistupněm na rampě LC-1B

Raketa Electron s červeným mezistupněm na rampě LC-1B
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

O samotném nákladu není nic známo. Družice byla připravena v rámci programu Rapid Acquisition of a Small Rocket (RASR), jehož úkolem je využívat a podporovat malé nosiče, které umožní uskutečnit start v relativně krátkém čase od objednání úřadem.

Samotný start proběhl bez obtíží. První stupeň je poháněn devíti motory Rutherford, které první stupeň poháněly po dobu 2 minut a 27 sekund. Poté se stupeň oddělil a čekala jej cesta do atmosféry. Během startu byl dobře viditelný červený mezistupeň, který značí, že tento exemplář byl určen pro otestování návratu a zachycení stupně po úspěšném letu. Rocket Lab pracuje na znovupoužitelnosti svých prvních stupňů, ale musela zvolit odlišnou strategii. Její první stupně nemají paliva nazbyt a tak nepřistávají motoricky. Po vstupu do atmosféry jsou vystřeleny padáky, za něž je pak má chytit prolétající vrtulník. Při aktuální misi však žádný pokus o záchranu prvního stupně neproběhl.

Několik sekund po oddělení prvního stupně se zažehl jediný motor Rutherford stupně druhého. Zajímavostí letů těchto raketových motorů je, že jejich čerpadla jsou napájena palubními akumulátory. Jelikož ani druhému stupni nepřebývá palivo, tak po vyčerpání energie akumulátorů zhruba 6 minut a 30 sekund po startu, dva z těchto akumulátorů odhazuje pro snížení své hmotnosti. Zážeh druhého stupně pak skončil 9 minut a 30 sekund po startu. Následovalo ještě oddělení malého stupně označovaného jako kick stage, který svým jediným motorem Curie dodal potřebnou energii pro usazení na nízké oběžné dráze.

Kosmický přehled týdne:

Pomalu ale jistě se blíží start roky připravované mise Artemis I, při které vůbec poprvé odstartuje v současnosti nejsilnější raketa SLS na svůj premiérový let. Během něho vynese loď Orion, která se vydá v nepilotovaném režimu k Měsíci, kde provede řadu testů své způsobilosti k tomu nést posádku. Nicméně ačkoli na palubě nebudou žádní skuteční astronauti, přeci jen ponese loď posádku figurín, které budou testovat podmínky během startu, letu i přistání. Jako první byla tento týden do lodi instalována figurína nazvaná komandér Moonikin Campos. Jméno nese po inženýrovi Arturu Camposovi, který výrazně pomohl vyřešit patálii, která se stala při misi Apollo 13. Figurína je oblečena do oranžového skafandru, který budou využívat budoucí posádky misí Artemis a byla usazena na velitelskou sedačku v modulu. K figuríně přibudou ještě dvě se jmény Helga a Zohar, které však nebudou kompletní a budou jim scházet ruce a nohy. Jedna z nich na sobě bude mít vestu, která by v budoucnu měla chránit astronauty před kosmickým zářením.

Komandér Moonikin Campos na palubě Orionu

Komandér Moonikin Campos na palubě Orionu
Zdroj: https://i0.wp.com/westtnews.com/

Společnost ULA provedla 4. srpna úspěšný start rakety Atlas V, která startovala z rampy SLC-41 na Floridě a vynášela družici SBIRS GEO-6. Tato vojenská družice patří do programu SBIRS (Space-Based Infrared System), který sleduje, zda na území USA nemíří nepřátelská raketa. Podívejte se na pěkné fotky ze startu.

Start rakety Atlas V

Start rakety Atlas V
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Start rakety Atlas V

Start rakety Atlas V
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Start rakety Atlas V

Start rakety Atlas V
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Přehled z Kosmonautixu:

Jako každý týden, naleznete v této rubrice i tentokrát přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je proto nyní připomenout. Tento týden jsme si připomněli dvě zásadní marsovská výročí. Začali jsme tím letitějším, když jsme vám představili vzpomínku na okamžiky před 25 lety, kdy na Marsu přistála mise Sojourner. Na start na raketě Falcon 9 se chystala první jihokorejská lunární mise Danuri a tak jsme sledovali její přípravy. Neuvěřitelně komplexní přístroj EMIT, který sbírá světlo v mnoha vlnových délkách odražené od Země, zahájil posílání prvních dat. Zajímavá zpráva přišla také z Brna, když ve firmě OHB Czechspace otestovali páteř teleskopu PLATO. Konec měsíce také přinesl aktuální díl pravidelného pořadu Vesmírné výzvy, který zrekapituloval kosmonautické události července. Zaměřili jsme se také na dosavadní známé skutečnosti o nové ruské družici, která může mít za úkol inspekci jiných družic. Čtvrtek se tento týden stal čtvrtkem kosmickým, protože nás čekalo hned několik kosmických startů. Například jsme s vámi Živě a česky koukali na start rakety Falcon 9, která vynášela zmíněnou jihokorejskou lunární sondu. Podívali jsme se i na to, jak SpaceX redukuje množství odraženého světla z družic konstelace Starlink. V rámci letního seriálu TOP 5 jsme se zaměřili na 5 schválených, ale neuskutečněných kosmických fyzikálních observatoří. Po řadě nezdarů se firma Astra rozhodla ukončit provoz raket Rocket 3 a rozhodla se, že vyvine silnější a snad i úspěšnější raketu Rocket 4. Druhé marsovské výročí zbylo na konec týdne, kdy jsme si připomněli neuvěřitelných deset aktivních let vozítka Curiosity. Na závěr týdne jsme pro vás připravili Živě a česky komentovaný přenos ze startu nové malé indické rakety SSLV.

Snímek týdne:

Snímek bude tentokrát ilustrací, která však oslavuje jedno z nádherných výročí jednoho velmi prospěšného stroje. Před deseti lety totiž na Marsu přistálo vozítko Curiosity, jehož rozsáhlé vědecké vybavení přineslo nepřebernou koláž dat o Marsu. Krom jiného také otestovalo robustní a dobře pracující (až na kola – což byla cenná zkušenost) platformu, kterou nyní využívá vozítko Perseverance.

10 let Curiosity na Marsu

10 let Curiosity na Marsu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Čtvrtého srpna se odehrála ještě další zajímavý start, při kterém turistický raketový suborbitální stroj New Shepard společnosti Blue Origin vynesl dalších šest turistů na krátký skok na hranice kosmického prostoru. Podívejte se na video z mise NS-22.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/
https://space.skyrocket.de/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/07/FY8cZakaMAAPSC3.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/02/electron-dual-pads.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…913C-C112859603D4-1920×1281.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/FZN35vkVQAAJVGN?format=jpg&name=large
https://i0.wp.com/…/NASA-prepares-to-launch-Artemis-later-this-month.jpg
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/with/52261845172/

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

2 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 516 (1.8. – 7.8.)”

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.