Jako každý týden vám i toto nedělní poledne přináší dávku nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na start indické rakety PSLV-XL, který přerušil dlouhý startovní půst, který Indie poslední měsíce zažívala. Podíváme se také na nově připravovaný skafandr společnosti SpaceX, na instalaci vědeckého přístroje do sondy JUICE, anebo na start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Indie přerušila startovní půst
V pondělí 14. února odstartovala z indického kosmodromu Šríharikota raketa PSLV-XL, která vynášela radarovou snímkovací družici. Pro Indii to byl důležitý start po srpnové havárii a snad pomalý návrat k vyšší kadenci startů raket. Indický kosmický program se v současné době nachází v krizi, která mnoho projektu zdržela a velkou měrou za to mohou i dopady pandemie coronaviru.
Start proběhl z východního pobřeží Indie a raketa PSLV letěla ve své nejsilnější variantě XL, která dokáže na nízkou oběžnou dráhu doručit až 3,8 tuny nákladu. Čtyřstupňový nosič byl proto osazen šesti pomocnými motory na tuhé pohonné látky, které pomáhaly se vzletem v první minutě od startu. Osmnáct minut po startu pak došlo k doručení primárního nákladu na oběžnou dráhu ve výšce 529 kilometrů nad Zemí.
Primárním nákladem byla radarová snímkovací družice EOS-4, známá taktéž pod názvem RISAT 1A. Družice o hmotnosti 1 858 kilogramů je druhá indická radarová družice využívající aktivní snímač SAR (Synthetic Aperture Radar) v pásmu C (RISAT-1A přestal fungovat v roce 2017). Radar se syntetickou aperturou je typ radaru, ve kterém je používáno sofistikovaného zpracování radarových dat k vytvoření velmi úzkého efektivního paprsku. Výhodou podobných radarů je jejich použití, ať už je povrch Země osvětlen, či je zrovna noc a nevadí mu ani oblačnost. Vytváří poměrně komplexní obrazy povrchu (černobílé), ze kterých se dá pomocí speciálních programů vyčíst široké spektrum vlastností podkladu, který byl radarem zaznamenán.
Data, která bude družice poskytovat, mají široké využití na Zemi. Dají se díky nim interpretovat aktuální stavy půdy v zemědělství, případné zamoření půd průmyslovou činností, používají se i pro plánování budoucího rozvoje měst a mají i strategické a vojenské využití. Družice měla být původně připravena ke startu v roce 2018, nicméně problémy v kosmickém programu Indie a probíhající pandemie nakonec start odložily až do této doby. Pokud se však nic nezmění, tak by již na konci března měla odstartovat další raketa PSLV-XL, která vynese další exemplář této radarové družice. „Tato družice bude pro nás jedním z největších přínosů, který bude velmi výrazně sloužit naší zemi,“ řekl Sreedhara Somanath, předseda ISRO krátce po startu.
Družice EOS-4 však nebyla pod aerodynamickým krytem rakety sama. Společně s primární misí startovaly ještě dvě malé družice. První z nich byla INS-2TD. Jedná se o technologický demonstrátor, který je předchůdcem plánované společné indické a bhútánské mise. Družice je vybavena termovizní kamerou, která se zaměří na měření teplot povrchu. Díky tomuto měření bude schopná dodávat data o teplotě vodních ploch, půdy, rozlišovat vegetaci, lesy a mokřady. Využití najde v zemědělství a v plánování rozvoje měst a venkova. Zaměří se také na tepelnou setrvačnost povrchu (rozdíl během noci a dne).
Druhou malou družicí je INSPIRESat-1, který je společným dílem NASA, univerzity v Coloradu, indického institutu kosmické vědy a univerzity v Singapuru. Družice nese dva vědecké přístroje. První se bude zabývat studiem ionosféry – horní vrstvy atmosféry, kde se střetávají vlivy kosmického a pozemského počasí. Tato vrstva značně ovlivňuje komunikaci mezi družicemi a Zemí. Druhým vědeckým přístrojem je rentgenový spektrometr, který bude sloužit ke sledování slunečních erupcí.
Kosmický přehled týdne:
Dalekohled Jamese Webba má za sebou důležitý krok v kalibraci zrcadel. Došlo k natočení 18 zrcadel tak, aby jeden obraz hvězdy byl rozložen do osmnácti odrazů, které odpovídají středům zrcadel rovnoměrně rozmístěných do známého šestiúhelníku. Výsledek vidíte na přiloženém obrázku. Cílem je pak během kalibrace udělat z těchto osmnácti odrazů jeden zaostřený obraz.
Pokračují práce na stavbě evropské sondy JUICE, která zamíří k Jupiteru a bude zkoumat jeho měsíce Ganymedes, Kalisto a Europu. Na níže přiložených snímcích můžete vidět instalaci infračerveného spektrometru MAJIS.
V rámci soukromé pilotované mise Polaris Dawn by mělo dojít k první čistě komerční kosmické vycházce. S tímto plánem je samozřejmě spojena i otázka použitého skafandru pro podobný záměr. Mise bude využívat loď Crew Dragon a iniciátorem je Jared Isaacman, který už uspořádal a zaplatil misi Inpiration 4. SpaceX již několik let pracuje na možném skafandru pro použití mimo loď. Tato mise vývoj zřejmě akceleruje. Oblek by měl vycházet z obleku používaného uvnitř lodě během startu a přistání. Jeho první verze bude zřejmě zjednodušená a oblek nebude mít technický batoh s přístroji na udržování dýchatelné atmosféry a tlaku uvnitř skafandru. Naopak bude spojen s lodí „pupeční“ šňůrou a loď mu bude potřebné látky dodávat. Jedná se o takový nultý vývojový krok před vývojem plně samostatných skafandrů, které se SpaceX jistě budou hodit. Na Twitteru se pak objevila i první fotografie, která ukazuje zatím jen rukavici plánovaného obleku.
Přehled z Kosmoanutixu:
Jako každý týden, i tentokrát naleznete na tomto místě přehled všech témat, kterým jsme se v uplynulých sedmi dnech věnovali v rámci článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Jako první jsme se věnovali startu indické rakety PSLV-XL. Dočkali jste se dalšího dílu Vesmírné techniky, který se zabýval kosmickým štěpným reaktorem SNAP-10A. Dále vyšel již pátý díl seriálu FAQ, který se zabývá otázkami a odpověďmi okolo Dalekohledu Jamese Webba. Živě a česky jsme v tomto týdnu sledovali start ruské rakety Sojuz, která vynášela automatickou nákladní loď Progress MS-19. V úterý pak vyšel již dvanáctý díl seriálu o sovětských kosmických stanicích Almaz. Tým teleskopu IXPE se pochlubil jeho prvním snímkem. Miliardář Jared Isaacman společně se SpaceX představili hned tři komerční výzkumné kosmické pilotované výpravy na palubách lodí Crew Dragon a Starship. První by měla být výprava Polaris Dawn, v rámci které dojde i na výstup do kosmického prostoru. Poté, co jsme sledovali start Progressu MS-19, jste Živě a česky mohli vidět i jeho připojení k ISS. Aby vozítko Perseverance ještě lépe pracovalo se vzorky na Marsu, testovaly se na Zemi kameny. Český technologický CubeSat VZLUSat-2 poslal na Zemi první fotky naší planety. Dále jsme vás informovali o tom, že NASA podpořila inovativní projekty malých firem. Sluneční výzkumná sonda Solar orbiter měla možnost studovat a zachytit obří protuberanci. Podívali jsme se také na to, jak probíhá výzkum plamenů a hoření ve stavu mikrogravitace a jaké pozitivní dopady to může mít na technologie na Zemi. V sobotu večer jste pak mohli Živě a česky sledovat start rakety Antares s automatickou zásobovací lodi Cygnus NG-17. A během sobotního večera vyšel další díl seriálu Vesmírná technika.
Snímek týdne:
Český technologický CubeSat VZLUSat-2 poslal z oběžné dráhy své první snímky! Zásadním cílem této mise je ověřit technologie, které se budou později používat na rozsáhlejších českých kosmických misích. Jednou z těchto technologií je i přesné snímkování vybraných oblastí na povrchu Země. Na první pohled jednoduchá záležitost, však vyžaduje aktivní změnu orientace družice a dobrý snímač. Tyto snímky však ještě vznikly v režimu bez aktivního řízení orientace. Držíme nadějnému českému projektu palce!
Video týdne:
Raketa Antares 230+ vyslala na svoji sedmnáctou misi nákladní automatickou loď Cygnus NG-17. Start proběhl v sobotu v 18:39 SEČ z kosmodromu MARS. Níže naleznete video ze startu.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://space.skyrocket.de/
https://cs.wikipedia.org/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FLia-rjXEAAc_FW?format=jpg&name=4096×4096
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/02/eos4-encap.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/02/pslvc52liftoff.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FL57unOXMAcYmXq?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/FLESrR6X0AMMmbs?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/FK-3U12XoAECdYu?format=jpg&name=4096×4096
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…F2CV2FUDizXk3OY1VQpjw&oe=6216CAD7
https://pbs.twimg.com/media/FL-KrCeVgAIU-Iy?format=jpg&name=large
Ke kalibraci Webb: proč jsou obrazy hvězdy z různých zrcadel různě velké?
Protože mají jednotlivá zrcadla různou úroveň rozmazání / rozostření.