14. února NASA zveřejnila první data z teleskopu IXPE (Imaging X-Ray Polarimetry Explorer) vypuštěného 9. prosince 2021, která dorazila po dokončení měsíc dlouhé fáze oživování. Všechny palubní systémy fungují a teleskop je připraven studovat záhadné kosmické objekty. IXPE nejprve zaměřil svůj rentgenový zrak na pozůstatek hvězdy, která explodovala v 17 století. Tento objekt známe jako Cassiopeia A. Rázová vlna z exploze odmrštila okolní plyn, zahřála jej na vysokou teplotu a urychlila částice kosmického záření, takže vznikl oblak zářící v rentgenové části spektra. Tento útvar již dříve sledovaly jiné teleskopy, ovšem IXPE umožní vědcům úplně nový průzkum.

Cassiopeia A – pozůstatek supernovy. Fialovou oblast vyfotil rentgenový teleskop IXPE, modrá barva pochází od teleskopu Chandra a značí vyšší energie rentgenového záření.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přiložený snímek je v nepravých barvách. Sytost fialové barvy odpovídá intenzitě rentgenového záření, které zachytil teleskop IXPE. Přes tento snímek jsou přeložena ještě vysokoenergetická rentgenová data zobrazená modře, která  pochází z amerického teleskopu Chandra. IXPE a Chandra mají odlišné detektory a zachycují odlišné úrovně úhlového rozlišení (ostrosti). K dispozici je ale i snímek využívající pouze data z IXPE (viz níže), která byla nasbírána mezi 11. a 18. lednem.

Poté, co byl v roce 1999 teleskop Chandra vypuštěn, pohlédl také na objekt Cassiopeia A. Jeho rentgenový snímek tehdy poprvé ukázal, že se uprostřed pozůstatku supernovy nachází kompaktní objekt, který by mohl být neutronovou hvězdou či černou dírou. „Snímek Cassiopeia A z IXPE je stejně historicky významný jako ten z Chandry, který zachycoval stejný pozůstatek supernovy,“ uvedl Martin C. Weisskopf, hlavní vědecký pracovník mise IXPE z Marshallova střediska v alabamském Huntsville a dodává: „Ukazuje potenciál IXPE získat nové, dosud nespatřené informace o Cassiopeia A, které právě analyzujeme.“

Cassiopeia A pohledem teleskopu IXPE. Barvy odpovídají intenzitě rentgenového záření.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Klíčová měření, která vědci na IXPE využijí, se týkají polarizace. Jde o analýzu, jak jsou rentgenové paprsky orientovány při průchodu vesmírem. Polarizace světla ukrývá informace o prostředí, ve kterém záření vzniklo. Přístroje IXPE také měří energii, čas příletu a pozici zdroje záření na obloze. „Snímek Cassiopeia A z IXPE je „bellissima“ a těšíme se na analýzu polarimetrických dat, abychom se o tomto pozůstatku supernovy dozvěděli ještě více,“ říká Paolo Soffitta, hlavní vědecký pracovník italské části mise z Národního astrofyzikálního institutu INAF v Římě. Data o polarizaci záření z Cassiopeia A umožní vědcům poprvé určit, jak se mění úroveň polarizace v okolí pozůstatku supernovy, který má průměr 10 světelných let. Vědci nyní analyzují data, ze kterých vytvoří vůbec první mapu polarizace rentgenového záření nějakého objektu. To odhalí nové náznaky procesů, které v Cassiopeia A vytváří rentgenové záření.

„Budoucí snímky polarizace z IXPE odhalí mechanismy, v srdci tohoto známého kosmického akcelerátoru,“ říká Roger Romani, vědec zapojený do mise IXPE ze Stanford University a dodává: „K doplnění některých detailů jsme vyvinuli metody, jak s využitím strojového učení ještě zpřesnit měření z IXPE. Těšíme se, co objevíme při analýze těchto dat.“ Teleskop IXPE byl vypuštěn 9. prosince z Kennedyho střediska raketou Falcon 9 na dráhu ve výšce 600 km s minimálním sklonem vůči rovníku. Celá mise je společným projektem NASA, Italské kosmické agentury ASI a vědeckých spolupracovníků z 12 států. Chod mise spravuje firma Ball Aerospace se sídlem v coloradském Broomfieldu.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/07/ixpe_spcrft_16x9.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/chandra_ixpe_v3magentahires.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/full.png