Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a před vámi je nyní čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších novinek z kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální dění na základně Starbase, kde se SpaceX připravuje k prvnímu orbitálnímu testu rakety Super Heavy a lodě Starship. Podíváme se, kdy bychom se tohoto letu mohli dočkat. Dále nás bude zajímat například průlet sondy Solar Orbiter kolem Země, nevynecháme však ani starty Falconu 9 a rakety Sojuz. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Bude rok 2022 ve znamení letů Starhip?

Na první pohled se může zdát, že dění na základně Starbase v Boca Chica poněkud utichlo. Už dlouho neletěla žádná další Starship a první orbitální let se už několikrát odložil. Opak je však pravdou. Místo, kde SpaceX připravuje lodě Starship a nosiče Super Heavy se za poslední měsíce výrazně pozměnilo. Z prašné testovací základy se spartánským vybavením, je nyní rozestavěným kosmodromem a výrobní areálem s úctyhodným vybavením. Poslední půl rok byl ve znamení dokončování rampy určené pro orbitální lety, výstavbou vysokokapacitního skladovacího prostoru pro pohonné a provozní látky a rozšiřování výrobního zázemí základny. To vše proto, že rok 2022 by měl být zásadním milníkem, v rámci kterého by SpaceX ráda dokončila testovací lety Super Heavy Starship a pomalu začala s vynášením nákladů na oběžnou dráhu. Prý se můžeme dočkat až dvanácti letů za rok. Za podobnými prohlášeními je samozřejmě i občas trochu přehnaný optimismus Elona Muska, ale i tak se budeme mít rozhodně nač těšit. I dění posledních dní dokazuje, že by následující rok mohl přinést nejeden start.

Aktuální plány počítají s brzkým letem Starship S20 a Super Heavy B4. Tento let je v mnohém zlomový, ale už nyní se na základně připravují další exempláře lodí a nosičů, které v případě neúspěchu nastoupí na místo těchto dvou strojů. V případě úspěchů je čekají komplikovanější lety.

Cílem letu B4, S20 je uskutečnění prvního orbitálního startu, při kterém se Starship poprvé dostane na oběžnou dráhu, SpaceX poprvé otestuje let sestavy nosiče a lodě, vůbec poprvé poběží v jeden okamžik 29 motorů Raptor a v případě nečekaně dobrého průběhu testu dojde také na vstup Starship do atmosféry a pokusu o přistání na hladině oceánu. O přistání na hladině oceánu by se mohl pokusit i nosič. Každá fáze tohoto letu přinese cenná data, a pokud se podaří dosáhnout i orbitální rychlosti, bude to rozhodně velký úspěch.

Při tomto startu bude také poprvé použita orbitální rampa, která se skládá krom startovního stolu, věže a přívodů elektřiny, paliva a provozních látek z ještě jedné speciální komponenty. Tou je takzvaná Mechazilla, tedy pohyblivé zařízení na věži rampy, které by v konečné fázi mělo sloužit k zachytávání přistávajících boosterů Super Heavy. Při prvním orbitálním letu se tato schopnost ještě ověřovat nebude, ale i tak by se Mechazilla měla dočkat premiéry. Měla by být totiž použita pro vyzvednutí Starship na Super Heavy během předstartovních příprav.

Připravovaný letový hardware, tedy S20 a B4 je v pokročilé fázi přípravy na start. Nejdále je Starship S20, která v minulých dnech prodělala i první kompletní statický zážeh všech svých motorů Raptor. Loď má 3 klasické Raptory pro použití v atmosféře a tři Raptory s upravenou tryskou pro použití ve vakuu. Poslední statický zážeh opět Starship připravil o několik destiček tepelné ochrany, ale zdá se, že jich odpadlo méně než při předchozích testech.

Booster B4 mezitím čeká na testovací kampaň, která by měla zahrnovat tlakové testy, na které naváže několik plnění kryogenním palivem, které by pak měly vyvrcholit statickými zážehy. Při těchto zážezích se bude zvyšovat počet aktivních motorů až na konečný počet 29. Pokud statické zážehy dopadnou dobře, vyzvedne se Starship S20 na Super Heavy a k sestavě budou plně připojeny i obslužná ramena s přívody provozních látek a komunikací. Otestuje se tak i nové rameno označované jako systém Quick Disconnect (QD), na kterém se v posledních dnech pracuje.

Ačkoli se příprava techniky zdá být na ideální cestě ke startu, který by dle Elona Muska mohl přijít v lednu, či únoru, do celé věci ještě může promluvit a jistě také promluví americký federální letecký úřad FAA. Ten nyní provádí upřesňující studii na vliv činností základny na životní prostředí. Původní studie je totiž již zastaralá, protože při jejím návrhu SpaceX ještě počítalo s tím, že z Boca Chica budou startovat Falcony. Dle FAA i Elona Muska by však přezkum měl být dokončený do konce roku a proto se výhled možného startu soustředí právě na začátek roku 2022. Výsledek FAA však nejde plně předjímat a do této záležitosti může ještě promluvit. O tomto problému jsme již blíže psali zde.

Další zajímavé činnosti se na základně soustředí do výrobní oblasti, kde probíhá stavba lodě i nosiče. Aktuálně se tam objevuje celá řada dílů pro další exempláře obou strojů. Nejpokročilejší je ve výrobě Starship S21, která čeká již jen na spojení špičky a těla lodě. Poté bude následovat dokončení tepelné ochrany na tomto spoji a na několika dalších místech, osazení aerodynamických ploch a samozřejmě osazení motorů. V hale Mid Bay pak dělá S21 společnost ještě rozestavěná S22.

Dále probíhá sestavování jednotlivých sekcí Super Heavy B5 v High Bay. Spatřeny byly také díly pro Booster B7. Výrobní kadence je však ještě zajímavější při pohledu na okolí všech výrobních stanů, kde se stále zvětšuje počet jednotlivých kruhových i dělících sekcí. Aktuálně byly spatřeny díly i pro Starship S24. Úzké hrdlo výroby přímo na kosmodromu, je nyní v nedostatečné kapacitě montážních hal Mid Bay a High Bay. Jelikož je cílem produkovat jednu loď a booster každý měsíc, musela SpaceX přistoupit k výstavbě nové vertikální budovy.

Tou se má stát takzvaná Wide Bay, která má dvojnásobnou kapacitu oproti High Bay. Tato stavba má hotové základy a první patro. Další patra se montují a brzy budou osazeny. Stavba by měla být dokončena během začátku příštího roku a má umožnit sestavování několika boosterů a lodí najednou. Elon Musk by rád docílil v roce 2022 jednoho testovacího letu měsíčně a tak se tato kapacita bude hodit.

Zásadním hrdlem celého programu Starship Super Heavy je však výroba motorů Raptor. Jen nosič Super Heavy jich má 29 s budoucím navýšením na 33. Je proto potřeba zvýšit výrobní kapacitu. Aktuálně se předpokládá, že SpaceX je ve výrobě motorů u sériového čísla 102. Tento problém má vyřešit aktuálně stavěná výrobní hala na tyto motory u testovacího střediska v McGregoru. Doposud se motory vyrábí v centrále společnosti v Los Angeles a do testovacího střediska se musí převážet. Navíc se chystá nová verze motoru Raptor 2 a Elon Musk trousí informace o tom, že ani Raptor 2 nebude ideálním motorem pro meziplanetární lety a tak se možná již připravuje další motor.

Příští rok bychom se tak měli dočkat možná až dvanácti testovacích orbitálních letů (zcela jistě jich bude méně). To, zda to tak bude, však závisí na mnoha neznámých. Od výrobní kadence nosičů i lodí, či motorů, až po povolení FAA. Do celé věci může promluvit i případný neúspěch prvního orbitálního letu, který kdyby selhal přímo při startu, tak by došlo k poškození rampy a tím i oddálení dalších letů. Tak či tak, máme se nač těšit.

Novinky samozřejmě můžete průběžně sledovat na ElonX.

Kosmický přehled týdne:

Peter Beck, CEO společnosti Rocket Lab zveřejnil snímek prvního stupně rakety Electron, který je odlišný od těch předchozích. Tato malá raketa má totiž stříbřitý potah, který svědčí o tom, že tento stupeň dostal jako první tepelnou ochranu. Má se jednat o první stupeň této rakety, který má být zachycen vrtulníkem. Rakety Electron totiž aspirují na znovupoužitelnost. Již tři první stupně úspěšně přistály na hladině oceánu. Na rozdíl od raket Falcon nemají přebytek výkonu a paliva a tak přistávají na padácích. Styk s mořskou vodou však není ideální a tak je cílem zachytávat stupně klesající na padáku pomocí háku na vrtulníku, který je pak dopraví na loď. Stupeň na fotce má být první, se kterým se o to společnost pokusí.

Evropská sluneční sonda Solar Orbiter uskutečnila úspěšně průlet kolem Země, který jí dostal až 460 kilometrů nad povrch Země. Při průletu se řešil i kosmický odpad, protože sonda prolétala jednak oblastí geostacionární dráhy ve výšce 36 000 kilometrů a následně přes oblast nízké oběžné dráhy, kde je velké množství kosmického odpadu. Průlet nakonec dopadl dobře. Sonda tak uskutečnila klíčový manévr, který jí navedl na oběžnou dráhu kolem Slunce, kde může začít vědecká fáze mise. Průlet kolem Země byl také využit k získávání vědeckých poznatků. Měřilo se zejména magnetické pole naší planety. Díky průletu skrz toto pole se získala data, která doplní trojrozměrné měření magnetického pole a přidají se například k datům z mise družic SWARM.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech článků, které jsme za uplynulý týden vydali na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme pozvánkou na listopadovou Kosmoschůzku. Hned poté jsme pro vás připravili článek o tom, jak NASA zkoumá možnosti využití jaderných zdrojů energie pro lunární použití. Pomalu se chystá turistická výprava na ruské lodi Sojuz, na které se svezou dva japonští turisté, kteří zamíří na Mezinárodní kosmickou stanici. Připravovaná družice SWOT je technologiemi napěchovaná průzkumná družice, která bude sledovat vodu na Zemi. Živě a česky jsme spolu mohli sledovat start americké sondy DART, která zamíří k binární planetce, kde jí čeká náraz do menšího z dvojice těles. Start proběhl pomocí rakety Falcon 9 a byl úspěšný. Společně s tím jste se pak odpoledne dočkali i startu ruské rakety Sojuz, která vynesla nový ruský modul Pričal. Nahlédli jsme také do minulosti s článkem, který rekapituloval záměr možnosti vytvoření opakovaně použitelného Saturnu V. Poněkud netradiční článek vyšel o tom, jak se v Budapešti sešla celá řada kosmonautů na společném setkání. Po americké Floridě se začala pohybovat maketa dlouho očekávané rakety New Glenn od společnosti Blue Origin. Poté, co jsme viděli start modulu Pričal, jste Živě a česky mohli sledovat i jeho připojení k Mezinárodní kosmické stanici. Na Mezinárodní kosmickou stanici se brzy vydá dvojice přístrojů, které mají za cíl řádně zlepšit možnosti předpovědi počasí. Poslední pátek v měsíci pak tradičně přinesl další vydání Pokecu s Kosmonautixem. Do aerodynamického krytu rakety Sojuz byly nainstalovány dvě nové družice evropského navigačního systému Galilelo, které se brzy chystají na start. Dočkali jste se také dalšího dílu seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

K Mezinárodní kosmické stanici se úspěšně připojil nový modul. Ruský Pričal startoval na raketě Sojuz a byl připojen k pohonné části upravené nákladní lodě Progress. Modul se automaticky připojil k portu na modulu Nauka. Při příletu bylo pořízeno několik povedených snímků, které si můžete prohlédnout níže.

Video týdne:

Zopakujte si asi nejzajímavější start tohoto týdne. Na svoji sebevražednou cestu se vydala americká sonda DART, která má v září 2022 dorazit k dvojplanetce a do menšího z těles narazit a tak ověřit možnosti obrany Země proti případným nebezpečným planetkám. Ve videu si můžete zopakovat okamžiky startu na raketě Falcon 9 včetně přistání prvního stupně.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/Anton_Astrey/status/1464272853541568517
https://www.nasaspaceflight.com/…/NSF-2021-11-26-05-24-49-804-1920×1276.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/NSF-2021-11-26-05-27-29-042-1920×1075.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FEu_w5UWQA8uFgA?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FE4-LDeXEAMc1gE?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FFIkWyuWYAoIcCD?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FEBFQ9_UUAgv0LQ?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FFIkZLJXEAAHIya?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FFNlFgqXoAUL4er?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FE5tbPHXoAYbODy?format=jpg&name=large
https://www.esa.int/…/23794213-1-eng-GB/Solar_Orbiter_s_riskiest_flyby_pillars.png