V roce 2022 bychom se měli dočkat startu družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography), která má představovat novou generaci družic sledujících Zemi. Mezinárodní tým inženýrů a techniků již dokončil sestavování družice, která by měla provádět první globální průzkum vodních povrchů na Zemi a studovat i slabší oceánské proudy. Do startu družice SWOT zbývá zhruba jeden rok a proto je nejvyšší čas zahájit závěrečnou fázi testů.

Družice SWOT je výsledkem spolupráce mezi NASA, francouzskou kosmickou agenturou CNES, kanadskou CSA a svůj podíl má i agentura britská. Družice by se měla zaměřit na vodní plochy tvořené sladkou i slanou vodou, tedy oceány, řeky či jezera. Nasbíraná data by měla vědcům umožnit sledovat objemy a rozložení vody po celém světě. SWOT pomůže měřit následky klimatických změn na povrchové vody. Vědci očekávají, že by mohli lépe porozumět například malým krouživým oceánským proudům, které mohou z atmosféry pohlcovat přebytečné teplo, vlhkost i skleníkové plyny. Měření také pomohou určit, kolik vody teče v řekách do jezer, nebo jak se mění lokální výška mořské hladiny.

Integrace družice SWOT.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

„SWOT bude naším prvním pohledem na všechny povrchové vody. Zjistíme, jak se voda pohybuje po planetě a jak je tento proces ovlivněn novým klimatem,“ říká Nadya Vinogradova Shiffer, vědkyně z ředitelství NASA ve Washingtonu zapojená do programu SWOT. Tým expertů z kalifornské JPL odeslal letos v červnu do francouzského Cannes vědecké srdce družice. Od té doby jsou odborníci z JPL v těsném kontaktu s kolegy z agentury CNES i z firmy Thales Alenia Space, aby bylo zajištěno správné spojení vědeckých přístrojů se zbytkem družice, nebo aby se nezapomnělo na žádné elektrické propojení.

„Nejlepší bylo vidět, jak se dva komplexní systémy, které tvořily odlišné týmy na opačných koncích světa, spojily dohromady a fungovaly,“ uvedl Said Kaki z JPL, zástupce projektového manažera mise SWOT. Právě Kaki s týmem zhruba 25 lidí z JPL doprovázel v červnu vědecké přístroje na cestě do Francie. Předpisy totiž u některých zkoušek a postupů vyžadují osobní přítomnost členů týmu. Od té doby tedy tito odborníci pracují a žijí tisíce kilometrů od domova. Vrátí se teprve až když bude družice SWOT odeslána na Vandenbergovu základnu v kalifornii, což by mělo nastat v září 2022. „Být tak daleko od domova není vždy jednoduché, ale naštěstí jsem obklopen úžasnými kolegy,“ říká Nacer Chahat, inženýr palubních systémů mise SWOT. Také on nyní pracuje v Cannes, kde dohlíží na testy systémů a pomáhá řešit nečekané události, které se mohou objevit.

Dalších šest měsíců bude pro misi SWOT rozděleno do tří fázi zkoušek, během kterých se ověří, že družice přečká zátěž při startu i drsné podmínky v kosmickém prostoru. Inženýři a technici připojí družici k vibračnímu stolu, který bude simulovat intenzivní chvění startující rakety. Poté se družice přesune do akustické komory, kde ji budou bombardovat mimořádně hlasité zvuky podobné těm, které zažije při startu. Následně SWOT zamíří do komory napodobující teplotní výkyvy a kosmické vakuum. V neposlední řadě pak inženýři ověří, že palubní systémy odolávají elektromagnetickému rušení – ať už od jiných částí družice samotné nebo od jiných zdrojů. „Pak družici zabalíme a pošleme na místo startu,“ popisuje Kaki. Na Vandenbergově základně experti provedou závěrečné kontroly a připraví družici na start, který je prozatím plánován nejdříve na listopad 2022.

Vizualizace fungování družice SWOT.
Zdroj: https://swot.jpl.nasa.gov/

V plném tempu je také vědecký tým mise SWOT, který se pilně chystá na to, až družice dosáhne oběžné dráhy. Výzkumníci používají simulovaná data k tomu, aby prověřili správné fungování analytických nástrojů a připravují se i na fázi, která nastane hned po startu a která spočívá v kalibraci senzorů. V této fázi budou výzkumníci porovnávat data z družice s měřeními provedenými na povrchu Země. Z rozdílů vyčtou, zda jsou data z družice spolehlivá a odpovídají realitě. Jak již bylo uvedeno výše, jde o mezinárodní misi – to se odráží nejen ve složení inženýrského, ale i vědeckého týmu. „Na mé práci jakožto vědce účastnícího se programu SWOT je možnost pracovat s rozsáhlým mezinárodním vědeckým týmem, který tvoří odborníci s různými zájmy i znalostmi oceánografie a hydrologie,“ říká Lee-Lueng Fu, vědec z JPL a dodává: „Tato zkušenost mi i po 40 letech zaměření na průzkum Země rozšířila obzory mé vědecké kariéry.“

JPL sídlící v Kalifornii stojí v čele amerického podílu na misi SWOT. NASA do letového hardwaru dodala radarový interferometr v pásmu Ka (KaRIn), vědecký přijímač GPS, koutový odražeč a dvousvazkový mikrovlnný radiometr. Agentura CNES poskytla systém DORIS (Dopplerovský orbitografický a radiopoziční integrovaný systém), nadirový výškoměr, RF subsystém přístroje KaRIn (se spoluúčastí britské kosmické agentury), družicovou platformu a pozemní řídící segment. Kanadská kosmická agentura CSA připravila vysokoenergetický vysílač pro přístroj KaRIn. NASA také poskytla zajištění startovních služeb na raketě Falcon 9.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/swot-illustration-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/swot_thales_screenshot-1041.jpg
https://swot.jpl.nasa.gov/…eddies-radar-altimetry-main-16×9.jpg