Po sedmi dnech je tu další vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma zvolil první úspěšný start společnosti Astra Space, která se svojí raketou Rocket 3.3 úspěšně dosáhla oběžné dráhy. Dále se podíváme na další starty, které tento týden proběhly, jako byl například start rakety Vega, či soukromé rakety Electron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Astra dosáhla oběžné dráhy!

Společnost Astra Space si tuto sobotu připsala důležitý milník, který jí zařadil mezi teprve osm soukromých společností, které byly schopny dosáhnout pomocí rakety oběžné dráhy. V sobotu v 7:16 SEČ totiž po odkladu úspěšně odstartovala raketa Rocket 3.3, která dosáhla orbity, na kterou doručila třetí stupeň s měřící aparaturou. Po pěti předchozích neúspěšných pokusech, tak tato malá firma konečně dosáhla cíle.

Původně se startovní okno pro tento demonstrační let otevřelo již 18. listopadu, nicméně start byl nakonec o den odložen. Druhý den to však již vyšlo a z Aljašského kosmodromu z názvem Pacific Spaceport Complex z rampy 3B úspěšně zvedla raketa Rocket 3.3. Nákladem byla pouze měřící a ověřovací aparatura, kterou dodaly americké Kosmické síly.

Předchozí starty nevyšly z řady technických důvodů. Tento start byl čtvrtým startem rakety ze série Rocket 3.x. Jako první se z této série pokusila odstartovat mise Rocket 3.0, při které se Astra pokoušela splnit výzvu agentury DARPA, do které se přihlásily celkem tři společnosti (Astra, Virgin Orbit a Vector Space), nicméně jen Astra došla až do momentu, že připravovala raketu ke startu. Poslední den výzvy však start překazily technické problémy, kvůli kterým musel být start odložen. Astra se však i přesto pokusila odstartovat, ovšem raketa shořela ještě na rampě během předstartovních příprav.

První raketou, která z této série vzlétla, tak byla až Rocket 3.1 v září 2020. Nicméně krátce po startu se však vychýlila z plánované dráhy a tak byl let předčasně ukončen destrukcí nosiče. Další pokus proběhl s raketou Rocket 3.2 v prosinci 2020. Tento start se zdál úspěšný. První stupeň pracoval, oddělil se druhý, který zažehl svůj motor, došlo k odhození aerodynamických krytů a horní stupeň dosáhl plánované výšky 390 kilometrů. Nicméně kvůli špatnému poměru paliva a okysličovadla nedosáhla raketa dostatečné rychlosti a horní stupeň shořel v atmosféře.

V srpnu 2021 byla společnost připravena na start vylepšeného nosiče Rocket 3.3, který sice odstartoval, ovšem zhruba jednu sekundu po startu selhal jeden z pěti motorů a raketa provedla ikonické horizontální driftování. Zbývající čtyři motory raketu začaly zvedat ve chvíli, kdy hmotnost rakety klesla vlivem spalování paliva. Nosič začal stoupat, avšak postupně se  odchyloval od plánované dráhy a tak bylo nakonec přistoupeno k předčasnému ukončení letu. Chyba byla tentokrát na pozemním systému rampy a přívodu paliva.

V sobotu však již vše proběhlo dle plánu. Rocket 3.3 tentokrát úspěšně dosáhla oběžné dráhy s parametry 438 × 506 kilometrů se sklonem 86,01° vůči rovníku. Společnosti se tak konečně otevírá cesta k uskutečnění komerčních zakázek, které byly podmíněny úspěšným demonstračním letem jejich rakety. Aktuálně má ve startovním listu tři mise pro NASA, během kterých má vynést malé družice TROPICS, misi pro společnosti Spire Global a dvě mise pro Planet Labs.

Před sobotním startem proběhl 17. listopadu statický zážeh, při kterém pět motorů Delphin úspěšně pracovalo devět sekund. První stupeň během letu pracoval 2 minuty a 55 sekund, druhý 5 minut a 50 sekund.

Raketa Rocket 3.3 je dvoustupňová raketa na kapalné pohonné látky. První stupeň pohání 5 motorů Delphin, které spalují letecký petrolej a kapalný kyslík. Druhý stupeň pohání jeden motor Aether, který také spaluje letecký petrolej a tekutý kyslík. Nosnost udává 25 – 150 kilogramů na oběžnou dráhu ve výšce 500 kilometrů. Jedná se o nosič obdobných parametrů jako rakety Electron společnosti Rocket Lab, či nosič Firefly Alpha.

Astra's onboard cameras are 👌.

Continuous footage from launch to orbit! The livestream would not have been the same without it. #AstraPartner pic.twitter.com/9LvCtmrlno

— Michael Baylor (@MichaelBaylor_) November 21, 2021

Kosmický přehled týdne:

Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí malý lunární lander Nova-C určený k dopravě nákladu na Měsíc, získala od NASA již třetí zakázku na misi, která by měla proběhnout v roce 2024. Mise IM-3 má za cíl přistát s vědeckými přístroji v oblasti zvané Reiner Gamma, což je zvláštní výrazně světlejší oblast na povrchu Měsíce, které se občas říká měsíční vír. Doposud není zcela jasné, jak tato oblast vznikla. Společnost Intuitive Machines obdrží za kontrakt 77,5 milionů dolarů a je zodpovědná za komplexní služby, včetně integrace nákladu, start, dodání ze Země na povrch Měsíce a operace s nákladem na Měsíci. Celková hmotnost vědeckého vybavení, které má Nova-C doručit na Měsíc, je 92 kilogramů. Předchozí dvě zakázky by měly být plněny v letech 2022 a 2023.

V 17:01 SEČ v sobotu byla pomocí robotické paže Canadarm 2 od Mezinárodní kosmické stanice odpojena automatická nákladní loď Cygnus společnosti Northrop Grumman. Tato loď v rámci mise NG-16 odstartovala 10. srpna 2021 a dovezla na Mezinárodní kosmickou stanici 3 723 kilogramů nákladu. Loď bude na oběžné dráze až do 15. prosince, kdy provede deorbitační manévr. Na palubě lodi je experiment Kentucky Re-Entry Probe Experiment (KREPE), který bude měřit podmínky uvnitř lodě během vstupu do atmosféry. Data z toho, jaké vládnou podmínky při průletu této lodi atmosférou, se na Zemi dají jen stěží napodobit. Loď během průletu atmosférou zanikne, jelikož není vybavena tepelným štítem.

Osmnáctého listopadu úspěšně odstartovala raketa Electron společnosti Rocket Lab, která vynesla dvě družice BlackSky (10 a 11), které jsou určené pro snímkování Země. Při tomto startu byl první stupeň vybaven padáky a podařilo se mu přistát ve vlnách Tichého oceánu, odkud ho vylovila loď společnosti. Do budoucna by stupně klesající na padáku měly být zachytávány vrtulníkem, aby nepřišly do styku s mořskou vodou.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete seznam všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Příští rok by se měl uskutečnit test nafukovacího tepelného štítu z dílny NASA a my jsme vás informovali o tom, že proběhly zkoušky oddělovacího systému, který pro tento test bude použit. Vyšel také další měsíční přehled aktuálních novinek okolo budování stanice Gateway a pozornost v něm byla věnována misím Artemis 3 až 5. Zásadní a nepěknou událostí tohoto týdne bylo ohrožení Mezinárodní kosmické stanice kosmickou tříští. To, co se z počátku zdálo jako standardní ohrožení zbloudilou kosmickou tříští, se později ukázalo jako trosky družice, kterou Rusko v ten den zničilo při testu protidružicové zbraně. Dále jsme se věnovali testům toho, jak bude jednou probíhat závěrečná fáze doručení vzorků z Marsu zpět na Zemi. Parker Solar Probe se chystá na další průlet nejbližším bodem její oběžné dráhy kolem Slunce a očekává se pokoření řady rekordů. V dalším článku jsme se vydali na Mars. Marsovské duny jsou fascinující z pohledu z oběžné dráhy, i při drobnohledu vozítka Perseverance. Thomas Pesquet se již sice vrátil zpět na Zemi, ale v Thomasově fotokoutku jsme si připomněli to nejlepší z jeho mise Alpha. Poté, co stanice zažila ohrožení ve formě trosek po testu protidružisové zbraně, se provoz na ISS začal pomalu vracet do normálu. Malý CubeSat Juventas bude vybaven kompaktním radarem a sveze se při misi Hera. Podívali jsme se na testy tohoto zařízení. Dalekohled Jamese Webba sice ještě ani nevyrazil do kosmického prostoru, ale už nyní se uvažuje o jeho nástupci. Další sluneční sonda, tentokrát evropská Solar Orbiter, se vrací na své dráze zpět k Zemi. V sobotu pak vyšel tradičně nový díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Do JPL v Kalifornii na testovací polygon dorazilo technologické dvojče vozítka Perseverance, které operuje na Marsu. Potkalo se tam tak s dvojčetem vozítka Curiosity. Na tomto polygonu se budou zkoušet budoucí operace vozítka (tak jako se to již řadu let děje s Curiosity) a zkoušet připravené úkony před tím, než se pošlou sadou připravených příkazů na Marsu k originálnímu vozítku. Technologické dvojče je prakticky identický stroj se vším vybavením, jako originál. Poněkud opožděný příjezd tohoto vozítka byl způsoben dovybavením odběrovým zařízením, které bude nyní na Marsu hrát důležitou roli. Během příjezdu vznikla fotografie, která se zřejmě originálům na Marsu nikdy nestane. Vozítka Curiosity a Perseverance se potkala.

Video týdne:

Šestnáctého listopadu v 10:27 SEČ úspěšně odstartovala evropská raketa Vega s trojicí francouzských družic CERES. Každá z těchto družic má hmotnost 446 kilogramů. Jedná se o vojenské družice pro sběr dat.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/im-3_moonscape_logo.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/11/newlead-1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FEF8rTwUYAQly7c?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FEfoiefVEAYy3Cu?format=jpg&name=large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…5e654bd6c52760442973dd5ecaaa096d&oe=619DA356