Titulek, který zaujme už sám o sobě. Na snímku je nepochybně Mars, ale dunová pole a kamenité okolí připomínají fiktivní pouštní planetu Arrakis z románové série Duna od Franka Herberta. Na ten se nedávno odkazoval i Thomas Pesquet, který jej četl na ISS a při tom se mohl kochat výhledy na duny pozemské pouště Sahary. Marsovské duny právě navštívil jeden z nejdokonalejších pozemských robotů, toho času na Marsu, rover Perseverance. Z oběžné dráhy „Rudé planety“ jej zachytila kamera HiRISE sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Jejím snímkům i rozlišení je věnován i tento článek.

Písečné duny nejsou oblíbeným místem pro řidiče marsovských vozítek. Stačí si jen vzpomenout – Opportunity uvízla v duně a kdoví, zda by ujela marsovský maratón, kdyby se nevyprostila. Spirit v duně dokonce uvízla a stála zde i v době, kdy přestala komunikovat se Zemí. Přesto se velkých dun nezalekl rover Curiosity, který je však přeci jen raději obezřetně objížděl a studoval pomocí robotické paže. A nyní najdeme mezi dunami oblasti Séítah také rover Perseverance.

Název Séítah byl převzat z jazyka kmene Navajo v USA a znamená „uprostřed písku“. Jde o symbolický název pro oblast uprostřed kráteru Jezero? Samozřejmě, dnes, kdy je Mars dávno vyprahlou puští, určitě ano. Séítah představuje geologicky samostatnou jednotku dna kráteru a nachází se v ní a v jejím okolí starší horniny. Později má Perseverance studovat horniny mladší, které byly přineseny vodním tokem a vytvořily mohutné nánosy říční delty.

Aktuální snímek kamery s vysokým rozlišením (tedy v podstatě 30 cm velkého dalekohledu) na sondě MRO zachytil vozítko velikosti osobního auta vedle opravdu velkých dun. Horniny v Séítah jsou zajímavé. Skládají se z vrstev. Ale jde o vrstvy vzniklé usazováním v řece či jezeře s různou intenzitou toku? Nebo zde docházelo k usazování vulkanického popela či prachu uvolněného při nějakém impaktu? Třeba jde o vrstvy lávových proudů či magmatického původu. Zkrátka vědci se pochopitelně chtějí podívat na tyto horniny zblízka a zjistit, která teorie je nejpravděpodobnější.

Vrstevnatý kámen přezdívaný Brac na snímku levé navigační kamery (Navcam) ze solu 248. Zdroj: NASA/JPL-Caltech, mars.nasa.gov

Rover je tedy zaparkován u vrstevnatých kamenů, pracovně zvaných Brac. 5. listopadu 2021, během solu 253, provedla obroušení povrchové vrstvičky kamene a ofouknutí (dny na Marsu jsou asi o půl hodiny delší než pozemské a nazývají se soly). Tímto procesem máme možnost vidět neerodované a čerstvé části horniny. Vědci nyní plánují další výzkum, který jim pomáhá na cestě, zda mohla tato lokalita někdy hostit život.

Podrobné snímky kamery HiRISE nepřestávají fascinovat. Pravidelně nám ukazují detaily různých míst na Marsu a občas na nich nechybí ani robotičtí vyslanci ze Země. Fascinující detaily, jako jsou kola a stožár robota s kamerami, zachytila tato kamera například 31. května 2019 při snímání roveru Curiosity v kráteru Gale.

Curiosity z MRO 31. 5. 2019. Světlá skvrnka vlevo od těla robota je hlava s kamerami na stožáru. Kola se jeví jako šestice tmavých plošek podél těla robota. Zdroj: mars.nasa.gov

Zdroje informací:
https://mars.nasa.gov/mars2020/mission/status/345/mars-or-arrakis/
https://mars.nasa.gov/resources/22645/hirise-spots-curiosity-rover-at-mars-woodland-bay/

Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/system/downloadable_items/46622_PIA24837.jpg
https://mars.nasa.gov/system/downloadable_items/43022_PIA23341_annotated.jpg
https://mars.nasa.gov/system/downloadable_items/43023_PIA23341_unannotated.jpg
https://mars.nasa.gov/images/mepjpl/NLF_0248_0688961170_web.jpg