sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Ax-4)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

iQPS

Společnost Rocket Lab 11. června vynesla radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost iQPS, což je třetí start pro tohoto zákazníka během posledních tří měsíců. Raketa Electron odstartovala ze startovacího komplexu 1, rampy A.

BAE Systems

Společnost BAE Systems se spojila s jihokorejským konglomerátem Hanwha Systems, aby prozkoumala využití jejich technologie radaru se syntetickou aperturou (SAR) v Azalea, plánované zpravodajské, sledovací a průzkumné konstelaci.

Sierra Space

Společnost Sierra Space se sídlem v Coloradu 11. června oznámila formální spuštění divize Sierra Space Defense zaměřené na programy národní bezpečnosti. Obchodní jednotku povede Erik Daehler, bývalý manažer společnosti Lockheed Martin

Quantum Space

Společnost Quantum Space získala 40 milionů dolarů na urychlení vývoje družice Ranger s novým zaměřením na aplikace v oblasti národní bezpečnosti. Společnost Quantum Space původně navrhla Ranger jako součást cislunární architektury s názvem QuantumNet.

SES

Evropská komise schválila plán společnosti SES na koupi konkurenčního družicového operátora Intelsat, čímž Spojené státy zůstávají poslední hlavní regulační překážkou v cestě k dohodě v hodnotě 4 miliard dolarů.

Články

Mise Axiom-4 byla odložena kvůli technickým problémům

Mise Axiom-4 v rámci které na ISS cestují čtyři astronauté byla bohužel opět odložena. Start byl v plánu 11. června 2025 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Důvodem je tentokrát technická závada na raketě Falcon-9 od SpaceX, kterou odhalil jeden z předstartovních testů. Zjištěný problém byl v systému přívodu paliva, která vyžaduje důkladnou analýzu a opravu a nebyl to zdá se jediná porucha. SpaceX však již intenzivně pracuje v koordinaci s partnery na řešení. Co přesně se tentokrát stalo a kdy se dočkáme nového termínu?

Mise PUNCH přinesla první snímky velké sluneční erupce

Mise PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) od agentury NASA poslala na Zemi své první snímky velkých slunečních erupcí, takzvaných výronů koronální hmoty (zkráceně CME). Tyto snímky byly prezentovány 11. června na 246. setkání Americké astronomické společnosti v aljašském Anchorage. Snímky byly spojeny do videa, které ukazuje růst obří CME, která se šířila vnitřními oblastmi Sluneční soustavy. Vysoce citlivé, širokoúhlé přístroje byly schopny zachytit celý jev i jeho vývoj v kosmickém prostoru s mnohem více detaily, než bylo kdy dříve možné. Takto velký pohled je zapotřebí k tomu, aby pomohl vědcům lépe porozumět kosmickému počasí a jeho předpovědím. Kosmické počasí je totiž ovlivňováno CME a může narušit komunikaci, ohrozit družice, ale taky vytvořit působivé polární záře v zemské atmosféře.

Mise TROPICS

Mise TROPICS umožnila detailní studium tropických bouří

Tropické cyklóny představují nebezpečí pro zdraví a životy, majetek i ekonomiku mnoha různých komunit na mnoha místech světa. Výzkumníci, kteří se věnují studiu těchto jevů se stále více zaměřují na dálková pozorování s využitím družic na oběžné dráze. Díky nim mohou tropické bouře snímkovat a získaná data využít pro zlepšování předpovědí, upřesňování, kdy živel vstoupí na pevninu i celkového chápání dynamiky bouře a evoluce srážek. Experti studující tropické bouře mohou využívat data z posledních více než třiceti let od družic pozorujících Zemi. Nasbírané údaje pocházejí z řady různých přístrojů – od ABI (Advanced Baseline Imager) na družicích GOES-R (Geostationary Operational Environmental Satellite-Series R) od NOAA, přes mikrovlnný snímač TMI (Microwave Imager) z mise TRMM (Tropical Rainfall Measuring Mission), mikrovlnný snímač GMI z družice GPM (Global Precipitation Measurement), speciální mikrovlnný snímkovač a sondážní přístroj SSMIS (Special Sensor Microwave Imager/Sounder) z družic DSMP (Defense Meteorological Satellite), až po pokročilý mikrovlnný skenovací radiometr AMSR-E z družice Aqua, AMSR2 z japonské družice GCOM-W (Global Change Observation Mission–Water) pokročilý mikrovlnný sondážní přístroj AMSU z družice Aqua, mikrovlnného sondážního přístroje ATMS

ŽIVĚ A ČESKY: Čtvrtá mise firmy Axiom k ISS se středoevropským podílem

Společnost Axiom Space už k mezinárodní kosmické stanici vypravila tři komerční výpravy a poslední hodiny zbývají do startu té čtvrté. V rámci mise Ax-4 se k Mezinárodní kosmické stanici na přibližně deset dní vypraví velitelka Peggy Whitson, bývalá astronautka NASA a dnes zaměstnankyně Axiom Space, pilot Shubhanshu Shukla z Indie a dva specialisté mise ze střední Evropy – Polák Sławosz Uznański-Wiśniewski a Maďar Tibor Kapu. Součástí mise bude i pokus o přistání prvního stupně na pevninské ploše LZ-1 a start vychází na čas, který je pro Středoevropany poměrně příznivý. Přijměte proto, prosím, naše pozvání ke sledování živě a česky komentovaného přenosu.

Poletí mise EscaPADE na druhém New Glennu?

Dvojice malých sonda od NASA pro průzkum Marsu, která byla vyřazena z premiérového letu rakety New Glenn od Blue Origin by teoreticky mohla startovat na druhém exempláři New Glennu, jehož start má proběhnout koncem léta. Jeden řádek v návrhu NASA pro další fiskální rok, který byl zveřejněn 30. května, poskytl první veřejně dostupný náznak, že by mise EscaPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers) od NASA mohla startovat právě na druhém New Glennu. „Vzhledem ke zpožděním vývoje rakety New Glenn od Blue Origin je NASA v procesu stanovení aktualizovaného harmonogramu a plánu finančních nákladů, které by umožnily této misi startovat na druhém New Glennu,“ uvádí dokument, ve kterém se dále dočteme: „Datum připravenosti startu mise EscaPADE se očekává ve 4. čtvrtletí fiskálního roku 2025.“ Zmíněné čtvrté čtvrtletí fiskálního roku 2025 začne letos v červenci a skončí v září.

V Praze začala výstava Česká cesta do vesmíru

Projekt s názvem „Česká cesta do vesmíru“ už nejspíš znáte – byl vyhlášen zhruba před rokem a jeho cílem je podpořit český kosmický průmysl i technické vzdělávání mladé generace. Vyvrcholením celého snažení má být národní mise České republiky, v jejímž rámci se na Mezinárodní kosmickou stanici vydá první občan České republiky. Významnou roli v projektu hraje také popularizace kosmonautiky – široká veřejnost má mít možnost vidět, že česká kosmonautika skutečně existuje a že na ni můžeme být hrdí. Dnes v 8:30 proto ve Valdštejnské zahradě v Praze proběhlo slavnostní zahájení výstavy, která nese příznačný název „Česká cesta do vesmíru“.

Závod o návrat na Měsíc (červen 2025)

Stratégové z Číny se v posledních letech pokouší zopakovat všechny hlavní úspěchy v kosmonautice, kterých dosáhly USA a Sovětský svaz. Plánovaná čínská pilotovaná mise na Měsíc připomíná mise z programu Apollo s cílem zanechání vlajky a stop na Měsíci, sběru vzorků a jízdy lunárním roverem. Důvodem, proč se v Číně rozhodli použít pro své první přistání na Měsíci menší nosnou raketu CZ-10 a nečekat na vyvíjenou superraketu CZ-9, je snaha o přistání už v tomto desetiletí. Tím však vyvolali nový závod o Měsíc. Ve Spojených státech v něm jde o návrat amerických astronautů na povrch našeho přirozeného souputníka dřív, než se na něj poprvé dostanou čínští kosmonauti.

Družice EZIE zahájily výzkum aurorálních elektrojetů

Mise EZIE (Electrojet Zeeman Imaging Explorer) od agentury NASA zahájila svou 16 měsíců trvající vědeckou misi. Tento krok přichází po zaznamenání „prvního světla“a dokončení prvotních kontrol, které prověřily, že družice jsou v dobrém stavu a po vynesení do kosmického prostoru pracují podle očekávání. Mise odstartovala 15. března z Vandenbergovy základny v Kalifornii na Falconu 9 v rámci mise Transporter-13. EZIE je první kosmickou misí, která je vyhrazena ke studiu magnetických stop aurorálních elektrojetů. Ty vznikají, když geomagnetické bouře vyvolané sluneční činností uvolní do zemské horní atmosféry výron nabitých částic. Tím vznikají barevné polární záře, ale ovlivněny jsou i navigační a komunikační systémy, či pozemská infrastruktura – například rozvodná síť. Mise EZIE má najít odpovědi na desítky let trvající otázky spojené se strukturou i evolucí elektrojetů a tím i tolik diskutované záhady vesmírného počasí na Zemi.

Starliner

Kosmotýdeník 664 (2. 6. – 8. 6.)

Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal Starliner, který je opět spojen s tím nenáviděným a tak často doprovázejícím slovem v kosmonautice – odkladem. V dalších tématech nás čeká statický zážeh dalšího exempláře Super Heavy, start Electronu, který pokračuje v řadě úspěšných startů, podíváme se také na neúspěšný pokus o přistání na Měsíci a na jeden skákající čínský raketový stroj. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.