Archiv roku 2020

Tým Artemis

11. prosince 2020 41 Komentářů »

Před čtyřiceti osmi roky se k Měsíci vydala dosud poslední pilotovaná kosmická loď, která završila sérii devíti výprav pozemšťanů k našemu přirozenému kosmickému souputníkovi. Od roku 1973 byli astronauti vysíláni výhradně na oběžnou dráhu Země. Až nyní se některým astronautům NASA otevřela příležitost dalekých kosmických plaveb zařazením do počátečního týmu, z něhož budou později vybírány jednotlivé posádky programu Artemis. Na zasedání Národní kosmické rady, které se konalo 9. prosince v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, byla zveřejněna jména osmnácti astronautů a astronautek vybraných pro budoucí lety kosmických lodí Orion a pilotovaných lunárních landerů.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Nový termín Starlineru

10. prosince 2020 Žádné komentáře »

Nepilotovaná testovací mise OFT-2 by podle aktuálního plánu měla odstartovat  29. března 2021 10. prosince 19:45

Rubrika Krátké zprávy Štítky: , ,

ŽIVĚ A ČESKY: Dlouze odkládaná Delta IV Heavy čeká

10. prosince 2020 3 Komentářů »

Bylo 26. srpna, když měla z floridské rampy 37B vzlétnout raketa Delta IV Heavy s utajeným nákladem na misi NROL-44. Jenže místo toho zůstala na zemi. A stejný osud měl i pokus o start 28. září. Firma United Launch Alliance však nyní slibuje, že do třetice bychom se měli dočkat. Na přelomu čtvrtku a pátku mezi 23:50 a 4:30 SEČ bychom se měli dočkat startu, který slibuje fantastickou ohnivou podívanou tak jako vždy v případě Delty IV Heavy. A i náklad je svým utajením atraktivní – zvlášť když se spekuluje, že je vybaven gigantickou rozkládací anténou.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , ,

Plán NASA na vědecké využití Artemis III

10. prosince 2020 2 Komentářů »

Americká kosmická agentura identifikovala vědecké priority, na které by se měla zaměřit mise Artemis III. V jejím rámci by měla na měsíci přistát také první žena a start je zatím stále oficiálně plánován na rok 2024. Tým pro definování vědy při misi Artemis III tvoří zaměstnanci federálních agentur a konzultanti se specializací na průzkum Měsíce. Tento tým se začal scházet v září, aby přesvědčivě definoval dosažitelné vědecké cíle pro všechny aspekty mise Artemis III, včetně strategií pro odběr vzorků, povrchového průzkumu a doručitelných experimentů.

Rubrika Budoucnost Štítky: , , ,

Čínske družice GECAM A, B

9. prosince 2020 Žádné komentáře »

Vedecké družice GECAM A, B úspešne odštartovali o 20:14 UTC pomocou rakety CZ-11 z kozmodrómu XSLC. 9.decembra 23:50

Rubrika Krátké zprávy Štítky: , , ,

GECAM – hledání elektromagnetických protějšků gravitačních vln

9. prosince 2020 3 Komentářů »
GECAM

Čína plánuje ve středu 9. prosince vypuštění malé čínské vědecké družice GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor), která se bude zaměřovat na elektromagnetické protějšky jevů, které vysílají gravitační vlny, jako je například sloučení dvou neutronových hvězd nebo černých děr.  Start se má uskutečnit pomocí rakety KZ-11 z kosmodromu Xichang (Si-čchang) Satellite Launch Center v jihozápadní části Číny v provincii S‘-čchuan.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , ,

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o skok Starship SN8

9. prosince 2020 82 Komentářů »

Včera jsme prakticky celou druhou polovinu dne sledovali dění na základně Boca Chica a posouvali termín začátku přenosu. Nakonec jsme před půl dvanáctou v noci přenos spustili, ale bohužel byl odpočet zastaven 1,3 sekundy před plánovaným vzletem. Nedá se tedy nic dělat, čeká nás další kolo vyčkávání a posouvání termínů. V době, kdy tento článek vychází (9. prosince 12:00) však ani nevíme, ve který den má ke skoku do výšky 12,5 kilometru dojít. SpaceX to může zkusit už dnes, ale k dispozici jsou uzavírky silnic i na čtvrtek a nově také na pátek. Pro jistotu tedy vydáváme náš článek už teď, aby měli naši čtenáři zajištěn přísun okamžitých informací.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , ,

Evropa chce další radarovou družici

9. prosince 2020 Žádné komentáře »

Zástupci Evropské kosmické agentury a firmy Thales Alenia podepsali společnou dohodu o vývoji nové mise, která bude mít v programu Copernicus vysokou prioritu. Mise ROSE-L (Radar Observation System for Europe in L-band) bude monitorovat změny životního prostředí. U podpisu potřebných dokumentů byli také Riccardo Fraccaro, tajemník úřadu italského předsedy vlády a Jan Wörner, ředitel Evropské kosmické agentury. Mise ROSE-L by měla startovat v roce 2028 a poskytne radarové snímky zemského povrchu, oceánů a ledovců ve vysokém rozlišení bez ohledu na denní dobu.

Rubrika Budoucnost Štítky: , ,

ŽIVĚ A ČESKY: Skok Starship SN8 do 12,5 kilometrů

8. prosince 2020 28 Komentářů »

Dočkali jsme se! Po tlakových zkouškách, zážezích raketových motorů Raptor a stopadesátimetrových skocích dospěl program vývoje lodí Starship k dalšímu významnému milníku. Starship SN8 čeká na skok do 100× větší výšky, než kam vystoupali její předchůdci. A aby toho nebylo málo, měla by vypnout motory, přejít do letu na břiše a teprve pár set metrů nad zemí zažehnout motory, zhoupnout se a motoricky přistát. Podle Elona Muska je pravděpodobnost úspěchu na první pokus sotva třetinová. Rádi bychom Vás tedy pozvali ke sledování našeho přenosu, abychom mohli celou událost prožít společně. Zatím však není jisté, kdy přesně ke skoku dojde.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , ,

Vesmírná architektura (13. díl)

8. prosince 2020 7 Komentářů »

Ze všech planet Sluneční soustavy je Zemi nejvíce podobný právě Mars, ale nenechte se zmást, protože podmínky, které tam panují, jsou natolik tvrdé, že je nikde na Zemi nenajdeme. I ty nejdrsnější podmínky na naší planetě jsou doslova oázou v porovnání s podmínkami kdekoliv ve Sluneční soustavě. Mars má jen slabou atmosféru, kterou navíc postupně ztrácí a vzduch je tu tedy velice řídký. Pro nás dokonce smrtelný, protože obsahuje hodně oxidu uhličitého, ale také množství argonu nebo stále záhadného metanu. Dobrou zprávou ale je, že zde najdeme například i malé množství vodních par, ozonu a kyslíku. Atmosférický tlak je tu však až 150krát menší než na povrchu Země a výkyvy teplot mnohem větší než na co jsme zvyklí. Na rovníku se teploty běžně pohybují od −90 do −10 °C a nad nulu se dostanou jen výjimečně. Naproti tomu teplota povrchové vrstvy půdy může někdy dosáhnout až +30 °C. Navíc tu panují sezónní plošné písečné bouře. Mars má také jen 38 procent pozemské gravitace a jsou tu i další odlišnosti. Postavit a udržovat zde cokoliv živého bude tedy opravdová výzva, ale právě ta nedá lidstvu spát.

Rubrika Budoucnost Štítky: , , , , ,