Rok: 2020

  • Plán NASA na vědecké využití Artemis III

    Plán NASA na vědecké využití Artemis III

    Dušan Majer2 komentáře

    Americká kosmická agentura identifikovala vědecké priority, na které by se měla zaměřit mise Artemis III. V jejím rámci by měla na měsíci přistát také první žena a start je zatím stále oficiálně plánován na rok 2024. Tým pro definování vědy při misi Artemis III tvoří zaměstnanci federálních agentur a konzultanti se specializací na průzkum Měsíce. Tento tým se začal scházet v září, aby přesvědčivě definoval dosažitelné vědecké cíle pro všechny aspekty mise Artemis III, včetně strategií pro odběr vzorků, povrchového průzkumu a doručitelných experimentů.

  • GECAM – hledání elektromagnetických protějšků gravitačních vln

    GECAM – hledání elektromagnetických protějšků gravitačních vln

    Martin Gembec3 komentáře

    Čína plánuje ve středu 9. prosince vypuštění malé čínské vědecké družice GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor), která se bude zaměřovat na elektromagnetické protějšky jevů, které vysílají gravitační vlny, jako je například sloučení dvou neutronových hvězd nebo černých děr.  Start se má uskutečnit pomocí rakety KZ-11 z kosmodromu Xichang (Si-čchang) Satellite Launch Center v jihozápadní části Číny v provincii S‘-čchuan.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o skok Starship SN8

    ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o skok Starship SN8

    Dušan Majer82 komentářů

    Včera jsme prakticky celou druhou polovinu dne sledovali dění na základně Boca Chica a posouvali termín začátku přenosu. Nakonec jsme před půl dvanáctou v noci přenos spustili, ale bohužel byl odpočet zastaven 1,3 sekundy před plánovaným vzletem. Nedá se tedy nic dělat, čeká nás další kolo vyčkávání a posouvání termínů. V době, kdy tento článek vychází (9. prosince 12:00) však ani nevíme, ve který den má ke skoku do výšky 12,5 kilometru dojít. SpaceX to může zkusit už dnes, ale k dispozici jsou uzavírky silnic i na čtvrtek a nově také na pátek. Pro jistotu tedy vydáváme náš článek už teď, aby měli naši čtenáři zajištěn přísun okamžitých informací.

  • Evropa chce další radarovou družici

    Evropa chce další radarovou družici

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Zástupci Evropské kosmické agentury a firmy Thales Alenia podepsali společnou dohodu o vývoji nové mise, která bude mít v programu Copernicus vysokou prioritu. Mise ROSE-L (Radar Observation System for Europe in L-band) bude monitorovat změny životního prostředí. U podpisu potřebných dokumentů byli také Riccardo Fraccaro, tajemník úřadu italského předsedy vlády a Jan Wörner, ředitel Evropské kosmické agentury. Mise ROSE-L by měla startovat v roce 2028 a poskytne radarové snímky zemského povrchu, oceánů a ledovců ve vysokém rozlišení bez ohledu na denní dobu.

  • Tomáš Přibyl, Norbert Werner – Oko do hlubin vesmíru (Hubble Space Telescope) – 30 let Hubbleova kosmického dalekohledu (24.4.2020)

    Tomáš Přibyl, Norbert Werner – Oko do hlubin vesmíru (Hubble Space Telescope) – 30 let Hubbleova kosmického dalekohledu (24.4.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška zvolená pro dnešní den bude dále rozvíjet téma dalekohledů na oběžné dráze. Tentokrát bude však netradičně dvoudílná. V první části nám Ing. Tomáš Přibyl představí historii kosmických dalekohledů. Od jejich počátků, kdy o nich již ve 20. letech uvažoval Herman Oberth. Po druhé světové válce s touto ideu přišel i Lyman Spitzer. Hubblův vesmírný dalekohled má pak své počátky v letech sedmdesátých, kdy byl schválen a byla zahájena i jeho stavba. Na oběžnou dráhu se měl vydat už v roce 1986, ale havárie raketoplánu Challanger při misi STS-51L jeho vynesení odsunula o 4 roky, kdy byl vynesen v rámci mise STS-31 v dubnu 1990. Servisní návštěvy u HST ve své přednášce probíral Tomáš Přibyl již v pondělí. Druhá část přednášky se bude věnovat astronomickým objevům vesmírného teleskopu. Přednášet nám bude Doc. Mgr. Norbert Werner, Ph.D. z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Dozvíte se o tom, jak vlastně probíhá vědecký výzkum na Hubblově dalekohledu a hlavně, jakým způsobem…

  • ŽIVĚ A ČESKY: Skok Starship SN8 do 12,5 kilometrů

    ŽIVĚ A ČESKY: Skok Starship SN8 do 12,5 kilometrů

    Dušan Majer28 komentářů

    Dočkali jsme se! Po tlakových zkouškách, zážezích raketových motorů Raptor a stopadesátimetrových skocích dospěl program vývoje lodí Starship k dalšímu významnému milníku. Starship SN8 čeká na skok do 100× větší výšky, než kam vystoupali její předchůdci. A aby toho nebylo málo, měla by vypnout motory, přejít do letu na břiše a teprve pár set metrů nad zemí zažehnout motory, zhoupnout se a motoricky přistát. Podle Elona Muska je pravděpodobnost úspěchu na první pokus sotva třetinová. Rádi bychom Vás tedy pozvali ke sledování našeho přenosu, abychom mohli celou událost prožít společně. Zatím však není jisté, kdy přesně ke skoku dojde.

  • Vesmírná architektura (13. díl)

    Vesmírná architektura (13. díl)

    Karel Zvoník7 komentářů

    Ze všech planet Sluneční soustavy je Zemi nejvíce podobný právě Mars, ale nenechte se zmást, protože podmínky, které tam panují, jsou natolik tvrdé, že je nikde na Zemi nenajdeme. I ty nejdrsnější podmínky na naší planetě jsou doslova oázou v porovnání s podmínkami kdekoliv ve Sluneční soustavě. Mars má jen slabou atmosféru, kterou navíc postupně ztrácí a vzduch je tu tedy velice řídký. Pro nás dokonce smrtelný, protože obsahuje hodně oxidu uhličitého, ale také množství argonu nebo stále záhadného metanu. Dobrou zprávou ale je, že zde najdeme například i malé množství vodních par, ozonu a kyslíku. Atmosférický tlak je tu však až 150krát menší než na povrchu Země a výkyvy teplot mnohem větší než na co jsme zvyklí. Na rovníku se teploty běžně pohybují od −90 do −10 °C a nad nulu se dostanou jen výjimečně. Naproti tomu teplota povrchové vrstvy půdy může někdy dosáhnout až +30 °C. Navíc tu panují sezónní plošné písečné bouře. Mars má také jen 38…

  • ŽIVĚ A ČESKY: První Dragon 2 míří k ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: První Dragon 2 míří k ISS

    Dušan Majer3 komentáře

    V neděli večer jsme byli společně svědky úspěšného startu rakety Falcon 9, která dopravila na oběžnou dráhu první exemplář nákladní lodě Dragon 2. Ta veze na své palubě téměř tři tuny nákladu a v pondělí večer našeho času bychom se měli dočkat jejího připojení k Mezinárodní kosmické stanici. Dragon druhé generace se už na rozdíl od svého předchůdce umí ke stanici připojit automaticky a navíc vůbec poprvé využije dokovací prstenec IDA-3, na který se zatím žádná loď nepřipojila. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se spojení dočkat kolem 19:30 SEČ.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗