Landspace
Společnost Landspace, získala schválení žádosti veřejné nabídky akcií (IPO) na šanghajské burze cenných papírů STAR Market.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Landspace, získala schválení žádosti veřejné nabídky akcií (IPO) na šanghajské burze cenných papírů STAR Market.
Administrátor NASA Jared Isaacman naznačil, že by byl otevřený přesunu jiné kosmické lodi než raketoplánu Discovery do Houstonu.
Evropská kosmická agentura potvrdila narušení bezpečnosti neutajovaných materiálů z vědeckých serverů na základě zpráv na sociálních sítích.
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
Společnost Planet, známá především poskytováním geoprostorových informací prostřednictvím své konstelace zobrazovacích družic, vidí významnou příležitost ve vývoji orbitálních datových center pro umělou inteligenci.
Společnost Space Forge 31. prosince oznámila, že na palubě své první družice vygenerovala plazma. Britský startup tvrdí, že tento milník ukazuje, že dokáže vytvořit a udržet podmínky potřebné k výrobě cenných polovodičových materiálů na LEO.
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Náš eshop
Články

Druhou misí Evropské kosmické agentury z kategorie velkých bude rentgenový teleskop ATHENA, na kterém se podílí i české firmy a instituce. V brněnské firmě Frentech Aerospace připravili takzvané magnetické divertory – pasivní zařízení, která mají ochránit citlivé detektory observatoře před proudem protonů. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v srpnu roku 2025. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz

Kdo z nás někdy netoužil po návratu časem? Jak krásné by bylo vrátit se o pár let zpět a udělat klíčové životní rozhodnutí, kterého hořce litujeme, jinak, nebo dokonce vrátit se o stovky či tisíce let a zabránit významné katastrofě. Jen si to představte, mohli byste zamezit zničení Alexandrijské knihovny, napadení Pearl Harbor japonskou armádou či dokonce dopadu meteoritu Chicxulub do Mexického zálivu a na Yucatanský poloostrov. Někteří méně morální by zase mohli preferovat například sázení na sportovní zápasy, společenské události nebo loterie u nichž by věděli výsledky. Mnozí by naopak možná zase chtěli podívat se na technologický posun lidstva ve vzdálené budoucnosti. Možná vás to překvapí, ale cestování časem fyzika v principu nezakazuje. Cestování do budoucnosti je dokonce v principu, nikoliv však bohužel v praxi, poměrně jednoduché. Co nám k cestování časem říká fyzika? A jak to souvisí s kosmonautikou? Odpovědi společně nalezneme v dnešním příspěvku.

19. srpna dorazil na Kennedyho středisko na Floridě velký díl pro chystanou misi Artemis II, kterým bude zakončena závěrečná fáze sestavování rakety SLS. Tahač sem přivezl tzv. adaptér OSA (Orion stage adapter) ze zhruba 1130 kilometrů vzdáleného Marshallova střediska v alabamském Huntsville. Právě Marshallovo středisko postavilo a otestovalo adaptér OSA, který propojí horní stupeň ICPS rakety SLS s kosmickou lodí Orion. Membrána v adaptéru chrání Orion před hořlavými plyny (jako třeba vodíkem), které se mohou uvolňovat během vzletu. Samotný adaptér OSA měří na výšku 1,5metru a jeho průměr činí 5,4 metru. V jeho útrobách mohou být uloženy CubeSaty, malé družice o velikosti krabice od bot, které poté provádějí vědecké experimenty a technologické demonstrace. Při misi Artemis II budou na dráhu kolem Země vyneseny čtyři CubeSaty od partnerských organizací NASA a k jejich oddělení dojde po separaci lodi Orion, která se po vlastní ose vydá k Měsíci. Adaptér OSA bude po transportu uložen v budově Multi-Payload Processing Facility, kde proběhne instalace CubeSatů a poté se přesune do haly VAB, kde bude usazen na raketu SLS.

Při pročítání diskusí pod články na různých internetových portálech člověk občas narazí na komentáře, které tak úplně neodpovídají realitě. A když jsem viděl, že se některé z nich vyskytují častěji, řekl jsem si, že bychom je mohli uvést na pravou míru. A seriál TOP5 je k tomu díky svému volnému formátu asi nejvhodnější. Dnes nebude řeč o konspiračních teoriích, jejichž vyvracení je z podstaty ztrátou času. Zaměříme se ale na pět tvrzení, která se v online prostoru objevují poměrně často, ale nezakládají se na pravdě. Ve všech případech bude daný bod uveden esencí komentáře, tedy sdělením, ke kterému směřuje velká část příspěvků na internetu.

22. srpna před šestou hodinou ranní nás čeká start Falconu 9, který bude pod svým aerodynamickým krytem ukrývat miniraketoplán Boeing X-37B v rámci mise USSF-36. Ten je aktuálně majetkem americké armády, která má nyní k dispozici dva funkční exempláře, přičemž při minulých dvou misích zajišťovaných firmou SpaceX byl použit jen jeden z nich. Tento start tedy bude premiérou na Falconu pro druhý raketoplán. Co se týče prvního stupně, ten se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-2.

Na našem webu jsme se superslitině GRX-810 poprvé věnovali v dubnu 2023, kdy dokončila testy, které potvrdily její mimořádné vlastnosti. Podruhé jsme se k ní vrátili v květnu 2024, kdy se NASA rozhodla, že ji licencuje. Nyní se k tématu vracíme ještě jednou. NASA totiž vydala podrobnější informace o výrobní technologii a ostrém zapojení průmyslu. Pojďme se tedy společně podívat na novou slitinu vhodnou pro 3D tisk, která navíc velmi solidně odolává vysokým teplotám a je přitom i vcelku levná na výrobu.

V dubnu 2013 odstartovala z Bajkonuru první mise z řady Bion-M, která navázala na program, který začal v Sovětském svazu už v roce 1973. Na druhého zástupce nové řady jsme však museli čekat více než 12 let. Nyní je však čekání u konce a mise Bion-M 2 je připravena ke startu. Poletí se z kosmodromu Bajkonur a cílem je polární dráha skloněná vůči rovníku o 97°. Na palubě družice Bion-M 2 jsou myši, mouchy, rostliny i houby, na kterých se bude studovat účinek kosmického záření na živé organismy během kosmického letu. Po stanovené době se návratová kabina vrátí na Zemi, aby vědci mohli vyzvednout své vzorky k analýze. Start rakety Sojuz-2.1b budeme vysílat živě a česky.

Oběžná dráha Země se zaplňuje stále více. Kolem Země krouží přes 11 000 aktivních družic (a dalších několik tisíc se očekává v následujících letech), ale i více než 1,2 milionu úlomků kosmické tříště větších než 1 centimetr. Riziko orbitální kolize se proto stalo každodenní provozní obavou. Evropská kosmická agentura nyní investuje do automatizačních technologií, které by mohly pomoci provozovatelům družic efektivněji reagovat na rizika kolizí. Jádrem těchto snah je projekt CREAM (Collision Risk Estimation and Automated Mitigation). Jedná se o klíčový prvek Programu kosmické bezpečnosti Evropské kosmické agentury, jehož cílem je snížit zátěž, která je kladena na operátory, ale i zredukovat množství planých poplachů, či zkrátit dobu potřebnou k vykonání nějakého opatření – třeba provedení úhybného manévru při zlepšení bezpečnosti misí.

Na Kennedyho středisku na Floridě začala montáž rakety SLS, která poletí na lunární misi Artemis III. Pro někoho paradoxně k tomuto kroku došlo v době, kdy ještě probíhá sestavování rakety SLS pro Artemis II, ale nic se tím nevylučuje. Ze Space Systems Processing Facility do obří haly VAB se koncem července přesunula motorová sekce centrálního stupně rakety SLS a tzv. boat-tail, díl, který chrání motory během startu. Oba díly byly jen pár metrů od téměř sestavené rakety SLS pro misi Artemis II, která zatím podstupuje kontroly.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat

Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron

V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda

Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze

Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské

Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí

Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku

Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.

Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká

Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout

I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.