Právě nastalo nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Kosmotýdeník má tentokrát celou řad témat. Jako hlavní jsme dnes  zvolili průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Venuše. Dále se věnujeme například finanční částce, kterou NASA rozdělila mezi firmy, které se zabývají skladováním a přečerpáváním kryogenních pohonných látek v kosmickém prostoru. Podívali jsme se však i na odklady raket Falcon 9 a Delta IV Heavy a dočkáte si i klasických rubrik. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

BepiColombo proletěla kolem Venuše

Evropský a japonský projekt BepiColombo je mise dvou vědeckých sond, které míří ke Slunci nejbližší planetě sluneční soustavy – k Merkuru. Cesta k této malé planetě je však až překvapivě složitá. Gravitační vliv Slunce a relativně malinká velikost Merkuru dělá z letu na jeho oběžnou dráhu pořádně energeticky náročný podnik. Palivo se však dá ušetřit při gravitačních asistencích planet, kolem kterých prolétnete. BepiColombo má ve svém jízdním řádu pěknou řádku takových průletů. Ten, který ve středu proběhl u Venuše, měl však krom dopravního i velmi zajímavý význam vědecký. Věnovat se proto budeme jak nadcházející cestě, tak i výzkumu, který probíhá během těchto průletů.

Samotná mise BepiColombo je pojmenovaná po italském matematikovi a inženýrovi Giuseppe (Bepi) Colombovi a její náklady dosáhly 1,8 miliardy dolarů. Start proběhl z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v říjnu 2018. Dva orbitery (budoucí družice planety Merkur) se mají stát první evropskou a první japonskou sondou, která bude obíhat kolem Merkuru. Bude se jednat teprve o druhou misi, která míří na oběžnou dráhu nejvnitřnější planety sluneční soustavy. Předchozí takovou misí byla výprava americké sondy MESSENGER.

BepiColombo potřebuje celkem devět gravitačních manévrů, aby dosáhla oběžné dráhy Merkuru. Pokud všechny průlety dopadnou dobře, doputuje sonda na oběžnou dráhu této planety 5. prosince 2025. První z devíti průletů kolem planet proběhl u Země a došlo k němu 10. dubna letošního roku.

Gravitační manévr u Venuše by byl hřích nevyužít k vědeckému pozorování a to vědecký tým BepiColombo také provedl. Pozorování bylo o to cennější, že bylo možné využít vědecké přístroje i v jiných pozicích vůči planetě a vytvořit si tak lepší nadhled nad zaznamenanými ději. U Venuše se totiž nachází ještě japonská sonda Akatsuki, která Venuši zkoumá od svého příletu na její oběžnou dráhu v roce 2015. Společně s touto sondou probíhalo společné měření i ze samotné Země. Během průletu pak BepiColombo dosáhla bodu nejbližšího přiblížení k Venuši ve vzdálenosti 10 720 kilometrů. Byl to první ze dvou průletů, který tato sonda u Venuše podstoupí.

Na Zemi však v této chvíli zuří pandemie koronaviru, která nutí i vědecké pracovníky sond, přizpůsobit svoji práci novým podmínkám. Zúžený tým mise BepiColombo tak skutečně kontroloval průlet sondy přímo v evropském středisku pro kosmické operace v Darmstadtu v Německu, ale větší část zapojených vědců a inženýrů pozorovala průlet z domova, aby omezila možnost šíření viru.

Sonda nyní zvládla svůj druhý z devíti gravitačních manévrů. Byla to zároveň skvělá možnost pro vyzkoušení některých vědeckých přístrojů. „Samotný průlet byl velmi úspěšný,“ uvedla Elsa Montagnon, provozní manažerka mise BepiColombo u ESA. „Jediný rozdíl oproti normálním provozním fázím během letu v meziplanetárním prostoru je ten, že v blízkosti Venuše musíme dočasně zavřít závěrku všech sledovačů hvězd, u nichž se očekává, že budou oslepeny diskem planety, kdybychom to neudělali, mohli bychom tyto sledovače oslepit a navigační systém sondy by mohl vykazovat problémy.“

Fotograficky průlet kolem Venuše monitorovaly dvě černobílé kamery a jejich snímky ukazují, jak se disk planety postupně zvětšoval – animovaný gif si můžete pustit zde. Ve chvíli, kdy se sonda přiblížila k planetě nejblíže, je na fotkách vidět anténa magnetometru, který je součástí evropské části mise – sondy Mercury Planetary Orbiter. Při průletu pracovalo deset z šestnácti vědeckých přístrojů, které nesou jak evropský tak i japonský orbiter. Oba samostatné stroje jsou pak spojeny energetickým a pohonným modulem, který nese i hlavní iontové motory.

Do pozorování se nezapojila hlavní evropská kamera, protože její zorné pole je nyní namířeno do přeletového energetického modulu a bude aktivována, až na oběžné dráze Merkuru, kdy dojde k rozpojení soulodí.

Samotné vědecké pozorování však BepiColombo neprováděla osamoceně. Do této kampaně se připojila japonská sonda Akatsuki, jak jsme psali výše. Společně s těmito sondami probíhalo i pozorování ze Země, ať už astronomickými observatořemi na povrchu, nebo i díky japonské spektroskopické observatoře Hisaki, která je na oběžné dráze Země. „Akatsuki je v současné době jedinou kosmickou sondou na oběžné dráze kolem Venuše a díky své eliptické oběžné dráze byla ve skutečnosti třicetkrát dále od planety než BepiColombo během průletu, což znamená, že jsme díky tomu mohli porovnat pozorování BepiColombo s globálním pohledem Akatsuki,“ řekl Go Murakami, vědecký pracovník projektu japonské části BepiColombo.

„Probíhá velká koordinovaná kampaň pozorování Venuše, zahrnující profesionální i amatérské astronomy, která vytvoří trojrozměrný obraz toho, co se v daném čase děje v atmosféře Venuše. Je to něco, čeho nelze dosáhnout pouze jednou kosmickou sondou na oběžné dráze nebo jedním dalekohledem,“ řekla Valeria Mangano z Národního ústavu pro astrofyziku v Itálii a předsedkyně pracovní skupiny pro průlet kolem Venuše. „Po úspěšném průletu kolem Země, kde naše přístroje fungovaly ještě lépe, než jsme původně očekávali, se těšíme, až uvidíme, co jsme nasbírali z průletu kolem Venuše,“ řekl Johannes Benkhoff, vědecký pracovník ESA projektu BepiColombo. „Budeme muset být trpěliví, zatímco naši odborníci pečlivě prozkoumají získaná data, ale doufáme, že dokážeme poskytnout určité profily teploty a hustoty atmosféry, informace o chemickém složení a oblačnosti a o interakci magnetického prostředí mezi Sluncem a Venuší,“ řekl Benkhoff. „Ale příští rok očekáváme mnohem více výsledků a informací než nyní, vzhledem k bližší průletové vzdálenosti.“

Další průlet kolem Venuše je naplánován na 10. srpna 2021, kdy BepiColombo proletí kolem Venuše ve vzdálenosti pouhých 550 kilometrů. Tím se výrazně změní její trajektorie a nasměřuje sondu k prvnímu ze šesti průletů kolem Merkuru v následujících letech. Vědci si pak z tohoto blízkého průletu slibují získání řady cenných vědeckých dat o Venuši.

Jakmile se BepiColombo dostane na oběžnou dráhu kolem Merkuru, dojde k rozdělení evropského a japonského orbiteru a každý vstoupí na svoji vlastní oběžnou dráhu a budou provádět nezávislá měření, což opět výrazně pomůže chápat děje u Merkuru komplexněji. Evropská část mise se zaměří na mapování Merkuru a bude studovat geologickou historii planety, zatímco japonská část mise bude sledovat vliv slunečního větru na tuto planetu.

Kosmický přehled týdne:

V noci ze čtvrtka na pátek v 02:51 SELČ došlo k těsnému minutí vysloužilé ruské družice Kosmos 2004 a posledního stupně čínské rakety CZ-4C. Blízký průlet hrozící srážkou byl predikován několik dní dopředu společnosti LeoLabs. Odhady, jak blízko se nakonec kosmický odpad potkal, se liší a sahají od 11 metrů  po jeden kilometr.

NASA vybrala celkem čtrnáct společností, které finančně podpoří ve vývoji technologií, které budou potřebné pro plánovaný návrat na Měsíc a pozdější výpravy k Marsu. Společnosti získaly dohromady 372 milionů dolarů na další vývoj jejich technologií. Nejvíce peněz dostaly třeba společnosti SpaceX a ULA, které mají demonstrovat přečerpávání paliva v kosmickém prostoru a jeho dlouhodobé skladování pro budoucí stroje určené k přistávání na Měsíci a jako čerpací stanice pro mise mířící dále do meziplanetárního prostoru. „Máme ambici dostat se na Měsíc s dalším mužem a první ženou do roku 2024,“ uvedl Jim Bridenstine v souvislosti s programem Artemis. „Chceme, aby naše systémy byly udržitelné do roku 2028. Pro mě to znamená, že chceme, aby byly naše landery pro přistání lidí znovupoužitelné a to do roku 2028, což znamená, že k tomu budeme potřebovat schopnost doplňovat palivo v roce 2028.“ Toto zajímavé téma rozebereme v samostatném článku již v pondělí.

Ruský kosmonaut Ivan Vagner vyfotografoval z Mezinárodní kosmické stanice sérii fotografií, které zachycují start rakety Sojuz s lodí Sojuz MS-17. Jedná se o zajímavé snímky, které si můžete prohlédnout níže.

Start rakety Delta IV Heavy s utajeným nákladem se posouvá minimálně o další týden. Při posledním pokusu došlo v čase T-7 sekund k přerušení startu. Inženýři nyní řeší přetrvávající potíže s jedním z ramen rampy. Rampa obsahuje tři velká otočná ramena, která dodávají palivo do nádrží rakety. Při startu se mají tato ramena odklonit, ale jedno z nich hlásí problém. Oprava si tak vyžádá více času. Opakované problémy s různými částmi odpalovací rampy pro rakety Delta IV vyvolaly otázky týkající se stárnutí této infrastruktury. Tento startovní komplex (LC-37B) byl původně postaven pro podporu startů raket Saturn V v šedesátých letech, ale práce nebyly nikdy dokončeny. V devadesátých letech se pak rampy ujala firma Boeing, která komplex upravila tak, aby z něj mohly startovat rakety Delta IV. Problémy však provázejí i raketu Falcon 9, která měla vynést družici GPS III-04. Při posledním pokusu o start došlo 3. října k nárůstu tlaku plynového generátoru jednoho motoru Merlin. V současnosti probíhá vyhodnocení této anomálie. Raketa byla sklopena a náklad byl odvezen zpět do firmy Astrotech, kde bude družice dobita.

Naopak pozitivní zpráva přišla z jiného připravovaného startu rakety Falcon 9. V sobotu byl úspěšně proveden statický zážeh a raketa je tak připravena na nedělní misi, při které má být vynesena již třináctá operační dávka družic konstelace Starlink. Start naplánovaný na 14:25 SELČ pro vás budeme Živě a česky komentovat.

Kosmický přehled týdne:

V této rubrice naleznete přehled všech článků, které jsme v uplynulém týdnu vydali na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme se na ně nyní podívat. Začali jsme zprávou z čisté místnosti firmy Airbus, kde se dokončuje očekávaný evropský dalekohled Euclid. I malé družice dokáží přinést pořádné snímky, tak jako v případě radarové družice Sequoia, která se právě svými snímky pochlubila. Podívali jsme se také na skvělé video, které ukazuje vývoz rakety Sojuz. V tomto případě rakety, která se tento týden chystala vynést pilotovanou loď Sojuz MS-17. Ani na kosmodromu Boca Chica nebyla tento týden nuda. Starship SN-8 byla osazena třemi motory Raptor a začaly na ní zkoušky, které mají být korunované letem do 15 kilometrů. Tento týden jsme také mohli vidět již třináctý skok suborbitálního nosiče New Shepard. Živě a česky jste mohli sledovat start rakety Sojuz, která vynášela pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-17. Zblízka jsme se podívali na jeden z přístrojů vozítka Perseverance, který naučí nové marsovské vozítko nahlédnout i pod povrch Rudé planety. Pozitivní zprávy dorazily ze společnosti Maxar, kde začala vznikat očekávaná výzkumná sonda Psyche. Americká sonda Juno by se vůbec poprvé mohla vydat na průlet kolem tří největších měsíců planety Jupiter a to včetně oblíbené Europy. Díky datům ze sondy New Horizons se podařilo zjistit, že hory na trpasličí planetě Pluto pokrývají čepice ztuhlého metanu. Překvapivé české stopy jsme tentokrát hledali ve spojení vědního oboru dozimetrie s kosmonautikou a jsou to stopy opravdu zajímavé. Sledovali jsme také požár na vzletové rampě komplexu SLC-2, ze kterého má po přestavbě startovat malá raketa Alpha. Ačkoli mise sondy Cassini skončila již před třemi lety, její data stále poskytují nečekané informace a dají se z nich získat cenné objevy. Například nyní díky těmto datům máme nová zjištění o měsících planety Saturn. I tuto sobotu vyšel další díl seriálu Vesmírná technika, který se tentokrát zabýval vědeckými přístroji na sondách Fobos. Dnes dopoledne jsme Vás ještě pozvali ke sledování našeho komentovaného přenosu ze startu rakety Falcon 9.

Snímek týdne:

Ve středu úspěšně odstartovala ruská raketa Sojuz 2.1a a vynesla pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-17 s tříčlennou posádkou. Samotná kosmická loď dorazila ke stanici za pouhé tři hodiny, což se v rámci pilotovaných lodí stalo vůbec poprvé. Během startu rakety pak vznikla tato krásná fotka, která jasně napovídá, že se jednalo o start podzimní. Roscosmos si zde zaslouží pochvalu, za snahu postupně zlepšovat mediální pokrytí ruských startů.

Video týdne:

Ve videu týdne se podíváme na třináctý úspěšný let testovacího zařízení New Shepard, společnosti Blue Origin, které ač bylo původně určeno pro vynášení turistů na hranici kosmického prostoru, slouží v aktuálním testovacím režimu vědě, když na své krátké lety bere řadu vědeckých přístrojů univerzit a agentur. Samozřejmě se do budoucna s turistickými lety i nadále počítá.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.esa.int/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/katlinegrey/status/1316405118913441792
https://pbs.twimg.com/media/EkTPd26XsAED8xc?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/EkRLZ7iWAAIgugN?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EkRLZ7iXYAAZ0_G?format=jpg&name=4096×4096
https://www.esa.int/…/BepiColombo_s_first_Venus_flyby_article.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/20200930230911_542257.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/BepiColombo_at_Venus_pillars.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/BepiColombo_timeline_20200221_1920.jpg
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2017/06/2013/07/2013/06/0-31.jpg