Kosmotýdeník 301 (18.6. – 24.6.)

Týden je v podstatě hned pryč – v měřítkách historie má sedm dní jen mizivý podíl. Přesto se za tento časový úsek může často odehrát velké množství zajímavých momentů. Aby Vám pokud možno žádný takový moment neutekl, máme tu seriál Kosmotýdeník. Ten našim čtenářům připomene, jaké články jsme v uplynulém týdnu vydali a informuje i o událostech, na které se během týdne nedostalo. Kosmotýdeník tak cílí jak na pravidelné čtenáře, tak i na ty, kteří v průběhu týdne nestíhají číst všechny články a rádi by si přitom udrželi přehled o aktuálním dění. V dnešním díle se podíváme na evropské družice sledující Zemi a zmíníme se i o novinkách ve SpaceX.

Apeninský poloostrov nasnímaný s rozestupem půl minuty.

Apeninský poloostrov nasnímaný s rozestupem půl minuty.
Zdroj: https://www.esa.int

V řadě za sebou, dva Sentinely jdou …
Víte, co je možná nejdůležitějším bodem sledování změn naší Země? Co nám zaručuje, že budeme získávat konzistentní tok dat z družic, díky kterým se mohou zlepšit životy běžných lidí? Tímto prostředkem je schopnost pořizovat stejná měření v dlouhodobém časovém horizontu – nejde jen o roky, dlouhodobé projevy můžeme pochopit teprve až při několik desítek let dlouhém monitoringu. Ale jak můžeme vědět, že měření z nástupnických družic, i kdyby byly postavené jako identické kopie svých předchůdců, jsou ve shodě s tím, co by naměřily starší družice?

Odpovědí projektu Sentinel 3 je zavedení šikovného letu ve formaci. Tuto vývojovou řadu tvoří dvojice satelitů, které dodávají data potřebná pro evropský program Copernicus. Sentinel 3A vypuštěný v roce 2016 sledoval oceány, pevniny, ledovce a atmosféru za jediným hlavním cílem – pochopit velkoformátové procesy globální dynamiky a díky tomu poskytnout kriticky důležité informace lodím v oceánech. Jeho dvojče, Sentinel 3B, se do vesmíru vydalo v dubnu letošního roku a v uplynulých týdnech prošlo kalibrací, která ověřila, že přístroje fungují správně a jsou připraveny na ostrou službu. Jakmile Sentinel 3B vstoupí do operačního provozu, bude na své oběžné dráze umístěný 140° od Sentinelu 3A.

Ovšem tento týden k sobě měly obě družice mnohem blíže – nad stejným místem zemského povrchu přelétly v rozestupu pouhých 30 sekund. Při rychlosti 7,4 km/s činila vzájemná vzdálenost na oběžné dráze jen 223 kilometrů. Důvodem tohoto blízkého letu bylo porovnávaní dat z přístrojů na obou družicích. Přístrojové vybavení „Áčka“ i „Béčka“ je identické – oba nesou radarový výškoměr, radiometr a snímkovací spektrometr, ale i přesto existuje možnost, že by se nasbíraná data mohla lehce lišit. Slovo lehce je opravdu namístě, protože odchylky lidské oko prakticky nezaznamená.

Z hlediska dlouhodobých měření je ale důležité vyrovnat i ty nejmenší rozdíly, protože v opačném případě bychom porovnávali data ze dvou družic, která se mohou lehce lišit. Získaná porovnání by tak neměla potřebnou vypovídací hodnotu – vědcům by se mohlo zdát, že se na Zemi něco změnilo a přitom by na planetě bylo vše při starém, jen nová družice změřila danou hodnotu trochu jinak. To samozřejmě nikdo nechce a proto se provádí kalibrace pomocí duálního snímkování.

Sentinel 3

Sentinel 3
Zdroj: http://blogs.esa.int/

Když družice letí kousek za sebou a vyfotí stejné místo, nestihne se na něm prakticky nic změnit. Tandemové snímání bude důležité i do budoucna, což vysvětluje Craig Donlon, oceánolog z Evropské kosmické agentury: „Jednou budou naše měření oceánů v programu Sentinel 3 sbírána ze čtyř satelitů, protože v budoucnu chceme vypustit další dva Sentinely 3. Musíme pochopit malé rozdíly mezi stávajícími a novými satelity a jejich přístroji. Právě to ovlivňuje naši schopnost přesně určit klimatické trendy. Čtyřměsíční tandemová fáze Sentinel 3 je skvělou příležitostí právě k takové činnosti, která nám umožní používat data z této řady s jistotou.“ „Zatím tandemová fáze probíhá velmi dobře. Měření z přístrojů na obou družicích jsou prakticky identická, ale ještě se chceme věnovat jejich podrobné analýze, abychom si byli jisti, že započítáme i drobné rozdíly,“ doplňuje Susanne Mecklenburg, manažerka mise Sentinel 3.

Porovnání snímků Řecka a okolí z družic Sentinel 3A a Sentinel 3B.

Porovnání snímků Řecka a okolí z družic Sentinel 3A a Sentinel 3B.

Kosmický přehled týdne:

Falcon Heavy získal první zakázku od amerického letectva. V roce 2020 má nejsilnější raketa současnosti vynést na oběžnou dráhu družici AFSPC-52, přičemž letectvo za tuto zakázku zaplatí 130 milionů dolarů. SpaceX se o vynesení utkalo v přímém souboji s konkurenční firmou ULA, která nabízela vynesení nákladu raketou Atlas V. Letectvo požadovalo, aby byla 6 350 kg těžká družice umístěna minimálně na dráhu 35188km × 185km. Hlavní roli při rozhodování zřejmě hrála cena. Těžké Atlasy (pro tuto misi by byla potřeba asi verze 551) se běžně nabízí minimálně za trojnásobek. Atlas ještě nikdy neselhal, zatímco Falcon Heavy má zatím jen jeden úspěšný start. Letectvo si tedy musí být hodně jisté svým rozhodnutím. Falcon Heavy bude schopný při této misi zachránit minimálně oba boční stupně a fakt, že jeho cena přebila dokonce i Atlas V, naznačuje, že ještě dražší Delta IV Heavy je cenově odsunuta prakticky do kouta.

Raketa Electron na startovní rampě.

Raketa Electron na startovní rampě.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

V tomto týdnu neproběhl žádný start rakety, ale nechybělo mnoho a jeden „zářez“ jsme mít mohli. V noci z pátku na sobotu se ke svému třetímu startu chystala malá raketa Electron. Během čtyřhodinového startovního okna byl nejprve problém s nízkými teplotami, takže se část vybavení musela zahřívat, což zpozdilo proces tankování. Definitivní hřebíček však zasadila porucha sledovací antény na ostrově Chatham, která slouží k příjmu telemetrie z rakety během letu. Společnost Rocket Lab nakonec odložila start minimálně o 48 hodin na středoevropskou noc z neděle na pondělí. Na ostrov Chatham už zamířili opraváři s náhradní parabolou a svou práci odvedli dobře. Po technické stránce startu nic nehrozí, ale pondělní termín firma Rocket Lab nevyužije kvůli špatnému počasí. Start proběhne nejdříve v úterý.

23. června ve 23:30 našeho času provedla SpaceX statický zážeh Falconu 9 před zásobovací misí CRS-15. Při ní se použije nejen použitý první stupeň (z mise TESS), ale i loď Dragon. Ta bude pocházet ze zásobovací mise CRS-9, která probíhala v létě roku 2016.

Masivní prachová bouře na Marsu se ještě zvětšila a stala se z ní bouře globální. Zatímco u běžných bouří trvá návrat do původního stavu pár týdnů, u globálních bouří se následky počítají na měsíce. Rover Opportunity se zatím neozval, Curiosity prach nevadí, energii čerpá z radioizotopového zdroje a tak může fotit zhoršující se podmínky ve svém okolí.

Jak se v uplynulých dnech zhoršovala viditelnost v okolí roveru Curiosity.

Jak se v uplynulých dnech zhoršovala viditelnost v okolí roveru Curiosity.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Přehled z Kosmonautixu:

Pokud nemáte čas pročítat náš web každý den, pak asi nejvíc oceníte právě tuto rubriku, ve které na jednom místě najdete souhrn článků vydaných během končícího týdne. Kromě toho, že jsme pořád aktualizovali článek o příletu sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu, jsme se podívali na časosběrné video z montáže deflektoru na floridské rampě, nebo na prvotní zkoušky družic, které budou zkoumat zemskou gravitaci. Sonda Juno nám ukázala další krásnou fotku a v Evropě pomalu končí přípravy na odeslání prvního servisního modulu lodi Orion. Evropa testuje technologický demonstrátor nového motoru pro horní stupně raket a SpaceX se připravuje na misi s rekordním počtem družic. Pozvali jsme Vás na pražskou akci zaměřenou na cubesaty a podívali jsme se, jak probíhají přípravy na premiéru rakety LauncherOne. Loď Crew Dragon od SpaceX prochází zkouškami ve vakuové komoře a NASA se připravuje na srpnový vývoz stovek tun těžké konstrukce na rampu. Startu rakety Electron a tedy ani našeho komentovaného přenosu jsme se nedočkali, ale mohli jsme se podívat, jak se připravuje technologický demonstrátor tankování na oběžné dráze. Na závěr jsme si ještě nechali jeden milník ze stavby Teleskopu Jamese Webba.

Snímek týdne:

Videozáznam rotujícího asteroidu Ryugu byl minulý týden vyhlášený Videem týdne. Ačkoliv budeme lehce monotematičtí, bude i aktuální Snímek týdne patřit právě sondě Hayabusa 2. Vždyť nezažíváme tak často momenty, kdy poprvé spatřujeme nový svět. Vybrali jsme fotku, kterou sonda pořídila ve vzdálenosti zhruba sto kilometrů od cíle, ke kterému by měla přiletět už 27. června.

Asteroid Ryugu vyfocený 20. června před polednem našeho času.

Asteroid Ryugu vyfocený 20. června před polednem našeho času.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Video týdne:

Je to zvláštní – Videem týdne vyhlásíme video věnované fotkám, které nevznikly v tomto týdnu. Na první pohled se zdá, že porušíme obě slova v názvu rubriky, ale není tomu tak. Fotky pořídila evropská sonda Rosetta když v roce 2016 zakončila svou mimořádnou misi přistáním na kometě 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Ve videu, které Evropská kosmická agentura zveřejnila v tomto týdnu, najdete ty úplně poslední snímky pořízené kamerou OSIRIS.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
https://arstechnica.com/
https://twitter.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
http://space.skyrocket.de/img_sat/sentinel-3__1.jpg
https://www.esa.int/…/tandem_in_images/17556167-1-eng-GB/Tandem_in_images.jpg
http://blogs.esa.int/eolaunches/files/2018/03/IMG_6802_small-682×1024.jpg
https://www.esa.int/…/sentinel-3_comparison/17556243-1-eng-GB/Sentinel-3_comparison.gif
https://pbs.twimg.com/media/DgVron3UwAETKTv.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DgNQerzWkAAkaqu?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/DgNrUlTUEAIpXeN.jpg:large

Kosmotýdeník 301 (18.6. – 24.6.), 5.0 out of 5 based on 16 ratings
Pin It
(Visited 1 436 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (16 votes cast)
(Visited 1 436 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


2 komentáře ke článku “Kosmotýdeník 301 (18.6. – 24.6.)”

  1. Tonda napsal:

    Mise se jmenuje AFSPC-52

Zanechte komentář