Jaký byl rok 2014?

Uplynulých 365 dní uteklo jako voda. V nejrůznějších médiích se objevují sestřihy toho nejzajímavějšího, co přinesl rok 2014 a ani náš portál nebude výjimkou. Navážeme tak na tradici vyhodnocení let 20122013. Rok, který před pár minutami skončil nám přinesl opravdu úctyhodné množství momentů, na které bychom rozhodně neměli zapomenout. Objektivně musíme uznat, že více nepoměrně více událostí s sebou přinesla druhá polovina roku. V našem článku se nejprve podíváme na nepilotovanou kosmonautiku, pak přejdeme na její pilotovanou kolegyni a celý článek zakončíme komplexními statistikami raketových startů.

Jádro komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko pohledem palubní kamery NAVCAM

Jádro komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko pohledem palubní kamery NAVCAM
Zdroj: http://www.esa.int/

Není potřeba chodit kolem horké kaše. Jednoznačně největší úspěch roku má na svém kontě Evropská kosmická agentura. Konkrétně jde o její misi Rosetta, která se po deseti letech strávených v kosmu stala v srpnu prvním lidmi vyrobeným objektem, který vstoupil na oběžnou dráhu kolem jádra komety. Poprvé v historii tak mohou vědci zkoumat kometu prakticky nonstop a z mimořádné blízkosti. Vše vyvrcholilo 12. listopadu, kdy na jádru přistál výsadkový modul Philae – opět poprvé v historii. Mohli jsme tak provádět kontaktní měření přímo na jádru komety. Dříve neuvěřitelné se stalo skutkem.

Na oběžnou dráhu kolem Marsu vstoupily v září hned dvě sondy – jednak americká MAVEN, ale také indická Mangalyaan, což je první indická meziplanetární sonda v historii. Obě sondy jsou zaměřené na studium atmosféry Marsu. Jejich úkolem je prozkoumat, jaké je její složení a doplnit tak střípek do mozaiky poznání o tom, co se před miliony let na Marsu stalo. Co vedlo k tomu, že planeta přišla o velkou část své atmosféry?

První fotka Marsu pořízená sondou Mangalyaan

První fotka Marsu pořízená sondou Mangalyaan
Zdroj: https://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net

Mars byl v hledáčku i kvůli mimořádně neobvyklé situaci, kdy kolem něj v těsné blízkosti prolétla kometa Siding Spring. Všechny sondy, které u Marsu pracovaly dostaly unikátní možnost podílet se na sledování komety, která se vůči Marsu pohybovala rychlostí 56 km/s.

Z hibernace se probudila sonda New Horizons mířící k Plutu, sonda Dawn započala 26. prosince přibližovací fázi k trpasličí planetě Ceres. Sonda Cassini prolétla 11x kolem Saturnova měsíce Titan, sonda ISEE-3/ICE po 36 letech od vypuštění prolétla ve vzdálenosti 178 400 km od Země. Čína úspěšně otestovala misi Chang’e 5 T1, která oblétla Měsíc a na Zemi dopravila návratové pouzdro. Hlavním úkolem bylo vyzkoušet technologie návratu vzorků od Měsíce, což má být náplní mise Chang’e 5, která se plánuje na rok 2017.

Mapa průměrných koncentrací oxidu uhličitého ze sondy OCO-2 v období mezi 1. říjnem a 11. listopadem 2014.

Mapa průměrných koncentrací oxidu uhličitého ze sondy OCO-2 v období mezi 1. říjnem a 11. listopadem 2014.
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net

Kromě velkého množství počtu startů s telekomunikačními, snímkovacími i armádními družicemi jsme byli svědky vypuštění několika vědeckých sond jako Sentinel 1A, GPM-Core, OCO-2. Nejdále však zamířila japonská sonda Hayabusa 2, která míří ke kilometrovému asteroidu 1999 JU3. K cíli dorazí v roce 2018, na povrch vysadí malé přistávací moduly, výbušninou odstřelí svrchní vrstvy asteroidu a odebere vzorky obnaženého materiálu. Ty uloží do speciálního pouzdra, které se v roce 2020 vrátí na Zemi.

Stavba landeru InSight

Stavba landeru InSight
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-h-a.akamaihd.net/

Činí se i technici na Zemi, kteří teprve připravují nové mise. Letos jsme se dozvěděli, jaké vědecké přístroje poletí na nástupci vozítka Curiosity k Marsu, začala stavba sond InSight a OSIRIS-REx. Pokroku se dočkal i vývoj nadzvukových brzdících štítů reprezentovaných testem zařízení LDSD, nebo suborbitální turistický raketoplán Lynx. Robonaut na ISS zase dostal nohy, které by měly zvýšit jeho mobilitu. Samostatnou kategorií jsou pak přípravy na novou éru americké pilotované kosmonautiky – v právě skončeném roce se kromě bezpočtu zkoušek začal vyrábět první letový hardware pro superraketu SLS. Problémy naopak potkaly ruskou sondu Foton M4, která měla na nízké oběžné dráze provádět materiálové experimenty a zkoumat zvířata. Bohužel po návratu na Zemi se ukázalo, že gekoni pobyt ve vesmíru nepřežili. Evropská kosmická agentura navíc v závěru roku podle všeho přišla o svou sondu Venus Express, která zkoumala Venuši.

Zatahovatelné nohy umístěné na zařízení Grasshopper 2

Zatahovatelné nohy umístěné na zařízení Grasshopper 2
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

O tom, že testování není snadné jsme se přesvědčili v dubnu, kdy při zkušebním letu explodoval demonstrátor Grasshopper 2. S tím souvisí i další plány firmy SpaceX. Jednak chce v příštích měsících zkoušet motorické přistávání lodi Dragon, k čemuž má sloužit demonstrátor DragonFly a navíc se na některých raketách Falcon 9 objevily výklopné přistávací nohy. Jedná se o předstupně k chystané znovupoužitelnosti raket. Už na začátku letošního roku bychom se mohli dočkat přistání prvního stupně na mořském prámu. Aby toho nebylo málo, tak SpaceX zahájila stavbu vlastního kosmodromu v Texasu.

V uplynulém roce jsme byli svědky prvního nasazení několika nových raket. Byl to Antares 120, Antares 130, Angara-1.2pp, Angara 5GSLV Mk III. Do pomyslného důchodu odešly právě zmiňované Antares 120, kterou nahradil Antares 130 s vylepšeným horním stupněm. Ale jeho konec přišel hned po prvním startu, který skončil havárií.

K ISS zamířilo více zásobovacích lodí. Jedna loď Cygnus sice vinou havárie ke stanici nedoletěla, ale o dopravu zásob v letošním roce se postaraly 4 lodě Progress, dvě lodě Dragon, dvě lodě Cygnus a jedna loď ATV.

Delta Iv Heavy startuje na misi EFT-1

Delta IV Heavy startuje na misi EFT-1
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/

Na pomezí mezi nepilotovanou a pilotovanou kosmonautikou leží první test nové americké lodi Orion. Při zkušební misi EFT-1 se testovala hlavně radiační odolnost palubní elektroniky, tepelný štít a padákový systém. Na palubě však bylo více než 1200 senzorů, které měřily všechny možné veličiny. Nalezli bychom mezi nimi i detektor záření z dílny odborníků z ČVUT. Celá mise byla stoprocentně úspěšná a první krok k nové pilotované lodi dopadl podle plánu.

V uplynulém roce zamířily k Mezinárodní vesmírné stanici všechny 4 plánované lodě Sojuz, které sem dopravily dohromady 12 lidí. Jednalo se celkem o šest Rusů, čtyři Američany a dva Evropany. Do vesmíru se letos podívalo 12 mužů a dvě ženy.

Z paluby Mezinárodní vesmírné stanice došlo v roce 2014 k celkem sedmi výstupům do otevřeného kosmu s celkovou stopáží 36 hodin a 43 minut. Čtyři výstupy byly čistě ruské – Kotov/Rjazanskij, 2x Skvorcov/Artěmjev, Surajev/Samokuťajev s délkou 22 hodin 20 minut. Tři výstupy pak byly v režii Američanů – Mastracchio/Swanson, Wiseman/Gerst, Wiseman/Wilmore. Jejich délka byla 14 hodin a 23 minut.

Alexova "selfie", kterou jen tak něco nepřekoná.

Alexova „selfie“, kterou jen tak něco nepřekoná.
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-g-a.akamaihd.net

Na ISS se letos konalo velké množství experimentů, které sahají od materiálového inženýrství, přes biologické experimenty až po pozorování Země. Mediální pozornost si získalo třeba pěstování salátu v rámci experimentu VEGGIE, nebo první použití 3D tiskárny pro stav beztíže.

Dragon V2

Dragon V2
Zdroj: http://maagg.com/

V letošním roce navíc NASA vybrala lodě Dragon V2 a CST-100 budou po roce 2017 vozit americké astronauty na ISS. Mimo hru tak zůstal miniraketoplán DreamChaser. Firma SNC, které patří se ale nevzdává a snaží se navázat spolupráci s jinými vesmírnými agenturami.

Zapomínat nesmíme ani na smutný moment, který přišel na konci října. Při testovacím letu suborbitálního raketoplánu SpaceShipTwo, který by měl v příštích letech vozit turisty na hranici vesmíru, došlo k uvolnění zámků, které kotví sklopné konce křídel. Loď přestala být stabilní a rozpadla se ve vzduchu. Jeden z pilotů se zachránil na padáku,jeho kolega Michael Alsbury však za nehodu zaplatil životem.

Trosky letounu SpaceShipTwo

Trosky letounu SpaceShipTwo
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net

Rok 2014 bude do historie zapsán i kvůli rusko-americkým neshodám. Politické spory vyvolané vztahem Ruska vůči Ukrajině ochladily spolupráci i na poli kosmonautiky. Zástupci všech federálních agentur dostali nařízeno, aby přerušili elektronickou i osobní komunikaci s ruskými protějšky. Jedinou výjimkou je Mezinárodní vesmírná stanice, kde se nic nezměnilo. Éterem sice proběhla silná slova od premiéra Dmitrije Rogozina o dělení ISS a o dopravě Američanů na stanici pomocí trampolíny, ale čas postupně ohladil hrany.

Nyní je čas přikročit ke statistikám. Celkem v roce 2014 proběhlo 92 startů raket (o 11 víc, než vloni), 88 z nich bylo úspěšných (o 11 víc než vloni), 2 starty byly neúspěšné (o jeden méně než vloni), dva byly úspěšné částečně (o jeden více než vloni).

Nejaktivnější ve startech raket bylo již tradičně Rusko s 37 starty (o dva více než vloni), na druhém místě byly Spojené státy s 23 starty (+4), na bronzový post dosáhla Čína s 16 starty (+1). Evropa provedla 7 startů (+2), Indie má 4 starty (+1) stejně jako Japonsko (také +1). Jeden start měl i Izrael (+1).

Počty startů raket v roce 2014 podle jednotlivých států – bez ohledu na úspěšnost

Počty startů raket v roce 2014 podle jednotlivých států – bez ohledu na úspěšnost
Zdroj: Autor

Pokud se podíváme na spolehlivost, pak zjistíme, že titul nejbezpečnější agentury patří Číně. Ta dokázala provést 16 startů se stoprocentní úspěšností. Plný úspěch měly i další agentury – Evropa, Indie, Japonsko i Izrael, ale kvůli nižšímu počtu startů jim patří až další příčky. Spojené státy potkal jeden úplný neúspěch, Rusové mají na svém kontě jeden úplný neúspěch a dva částečné úspěchy.

Spolehlivost nosných raket podle států v roce 2014

Spolehlivost nosných raket podle států v roce 2014
Zdroj: Autor

Doufám, že jsme ve výčtu významných událostí roku 2014 na nic nezapomněli, přecijen se toho událo opravdu hodně. Velmi mne těší, že o většině zmiňovaných událostí jsme Vás, naše čtenáře, informovali v článcích. Dnes v průběhu odpoledne vyjde krátký článek, ve kterém se dočtete, jaký byl rok 2014 z hlediska našeho portálu. A pokud se k nám vrátíte i zítra, můžete se těšit na výhled na rok 2015. A už teď mohu slíbit, že se v dalších 365 dnech máme na co těšit. Děkuji Vám jménem celé redakce za přízeň, kterou jste nám projevovali v minulém roce a doufám, že si i do roku, který právě začíná, udržíme nasazenou kvalitu.

Zdroje informací:
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://rack.3.mshcdn.com/…/9ca/tech-trends-2014.jpg
http://www.esa.int…/NAVCAM_top_10_at_10_km_10_fullwidth.jpg
https://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net/…c72a850b9e59e08edda31&oe=54880474
https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net/…cf1aadb789189ce5ea541bbcba2fc776
https://fbcdn-sphotos-h-a.akamaihd.net/…71562165aee04598fdfe3b0cec44eb25
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2014/02/Z3.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…topic=36247.0;attach=624637;image
https://fbcdn-sphotos-g-a.akamaihd.net/…f9cc0912b4a73ff2e7df13ffdc768c7f
http://maagg.com/wp-content/uploads/2014/05/17919-thumb.png
https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/…3511299437581484193_o.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

4 komentářů ke článku “Jaký byl rok 2014?”

  1. Mojmir Byrtus napsal:

    Vážená redakce,
    Do nového roku Vám přeji hodně úspěchů, sil i námětů na spoustu bezva článků. Myslím že nemluvím jen za sebe, když řeknu, že pro nás, fandy kosmonautiky jste hodně důležitý portál. Každý den nové články, zajímavé čtení… To vyžaduje hodně nadšení i obětavosti pro věc.

    A tak Vám přeji, aby ten nový rok, rok 2015, byl pro Vaší redakci aspoň tak úspěšný, jako rok 2014.

  2. Milan Školuda napsal:

    Díky za tento prehľad, ale hlavne za celý rok 2014 a množstvo práce odvedenej vašou redakciou. V oblasti kozmonautiky je pre mňa váš portál jedným z najhlavnejších informačných zdrojov, takže ešte raz ďakujem za kopu skvelých článkov.
    P.S.: Dnes tu máte jednu chybičku – Dragon V2 a CST-100 asi nebudú voziť na ISS amerických turistov, ale profesionálnych astronautov 😉

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.