Kosmonautika se pochopitelně nevěnuje pouze zkoumání vzdáleného vesmíru, nebo planet Sluneční soustavy pomocí dalekohledů, družic a vozítek. Neméně důležitou součástí je i studium naší rodné Země. Pro širokou veřejnost jsou tu služby jako navigační systémy, přenos televizního signálu a také předpověď počasí. Ta se po zavedení meteorologických družic výrazně zpřesnila a odborníci tak mohou s větší přesností předvídat vývoj počasí včetně jeho extrémních projevů. Technologie se stále vylepšují a přichází dokonalejší přístroje – Dnes se do vesmíru podívá meteodružice se zkratkou GPM, která opět zpřesní získávané údaje.
Znáte satelit TRMM? Velká část lidí o této družici nikdy neslyšela a je to škoda. Tento společný projekt japonské a americké kosmické agentury funguje na oběžné dráze Země již od roku 1997. Jeho úkolem je monitorovat intenzitu srážek – především pak v tropických oblastech, kde výrazně pomáhá třeba při mapování situace během řádění tropických bouří a hurikánů.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Jenže satelit TRMM nemůže fungovat věčně. Od roku 1997 navíc udělala technika velký skok vpřed a proto se začalo pracovat na nástupci, kterým má být projekt GPM (Global Precipitation Measurement, tedy v překladu globální měření srážek). Celý projekt GPM počítá se zapojením několika družic a jedné centrální, která se označuje jako GPM Core (jádro). Iniciátorem celého projektu je americká NASA, která stejně jako v případě satelitu TRMM, přizvala ke spolupráci japonskou agenturu JAXA. Tito dva hlavní partneři také zajistili výrobu centrální družice ve firmě Mitsubishi Heavy Industries.
Zdroj: http://pmm.nasa.gov/
Do celého projektu GPM jsou ale zapojené i další kosmické agentury – třeba evropská ESA, indická ISRO, nebo francouzská CNES. Tyto agentury se na projektu podílejí především zapojením svých meteorologických družic, které na oběžné dráze vytváří komplexní síť senzorů. Ve výčtu spolupracujících satelitů najdeme jak již zmíněnou TRMM, tak i družice NOAA, nebo nedávno vypuštěnou Megha-Tropiques. Díky těmto satelitům bude možné sledovat najednou hned několik míst na zemském povrchu a vytvářet skutečně aktuální globální mapy. Většina oblastí planety bude díky velkému počtu snímajících družic monitorována zhruba každé tři hodiny!
Podívejme se ale na centrální družici projektu GPM, která si v těchto dnech užívá poslední hodiny na pevné zemi. Největší technologickou parádou je dvojitý radar označovaný zkratkou DPR – Dual-Frequency Precipitation Radar. Jak už název napovídá, najdeme v tomto instrumentu hned dva radary, které budou poskytovat 3D mapy bouří včetně množství vody, nebo sněhu dopadajících na povrch. První z radarů pracuje v pásmu Ku na frekvenci 13,6 GHz a při snímkování pokrývá pás široký 245 km. Druhý radar pracuje v pásmu Ka na frekvenci 35,5 GHz a pokrývá pás široký 120 km.
Kromě těchto radarů najdeme na palubě i přístroj nazývaný GMI, což je pasivní snímač, který měří mikrovlnné emise ze Země. Dokáže monitorovat celkem 13 různých frekvencí, nebo chcete-li polarizační kanály. GMI je přímým nástupcem přístroje TMI, který pracuje na družici TRMM. Oproti němu má GMI lepší rozlišení a přesnější kalibraci. Díky datům z GMI bude možné přesněji určit množství srážek dopadajících do pásu širokého 885 kilometrů.
Zdroj: http://pmm.nasa.gov/
Na kosmodromu Tanegašima panuje momentálně počasí, které je pro start vhodné. Na nebi je pouze roztrhaná oblačnost a vítr vane rychlostí 21 km/h, přičemž limitní hodnotou je až rychlost 75 km/h. Aktuálně tedy startu nehrozí žádné odklady. Raketa HII-A by měla z montážní haly vyjet dnes kolem páté hodiny ráno našeho času. Motory nosiče by se měly zažehnout v 19:37 středoevropského času. NASA TV bude celý start přenášet živě. Satelit GPM se usadí na nízké oběžné dráze ve výšce 400 kilometrů se sklonem 67° k rovníku, takže bude přelétat přes velkou část zeměkoule.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/…GPM_Core_Observatory_and_Partner_Satellites.jpg
http://pmm.nasa.gov/s…/imageGallery/GPM%20Constellation%201-13-14.png
http://pmm.nasa.gov/…/imageGallery/GPM%20Swath%20Diagram%202013.jpg
A hezky povedený článek. 🙂