O přípravách některých misí má člověk informace téměř v reálném čase. Naopak u jiných je zpráv jako šafránu. Fanoušci kosmonautiky už začínali mít v posledních měsících trochu strach, jak to vypadá  s japonskou sondou Hayabusa 2. Japonci sice před dvěma lety prohlásili, že chtějí startovat v roce 2014, ale rok se překulil do své druhé poloviny a stále bylo ticho po pěšině. Před pár dny ale dorazila ze Země vycházejícího slunce pozitivní zpráva – Hayabusa 2 je postavená.

V historii kosmonautiky najdeme mnoho příběhů sond, které šlapaly jako švýcarské hodinky a přinesly mnoho zajímavých informací. Nemálo ale bylo sond, které skončily fiaskem kvůli technické chybě. Někde mezi těmito extrémy leží atraktivní příběhy sond, které se musely potýkat s výraznými technickými problémy, ale i přesto se jim podařilo splnit plánované úkoly. Takové silné příběhy si pak lidé připomínají ještě dlouho.

Japonská sonda Hayabusa
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Vzorným zástupcem této kategorie je japonská sonda Hayabusa, která na svou cestu vyrazila 9. května 2003 s hlavním úkolem – odebrat vzorky z povrchu asteroidu Itokawa a dopravit je na Zemi. Vypsat celou komplikovanou historii sondy je mimo možnosti tohoto článku, takže jen ve stručnosti – Hayabusa měla problémy s odběrem vzorků, z nádrží uniklo palivo, přešla do nouzového režimu a neodpovídala. Následně měla problémy s orientačním systémem a jako zlatý hřeb se objevily problémy s iontovým motorem. Přesto sonda dopravila na Zemi 13. června 2010 návratové pouzdro, ve kterém odborníci pomocí elektronového mikroskopu našli materiál odebraný z Itokawy – asi 1 500 malých úlomků.

Japonci už krátce po úspěšném návratu oznámili, že připraví nástupce slavné sondy. Na začátku ledna 2012 podepsala japonská agentura JAXA smlouvu se společností NEC o výrobě sondy Hayabusa 2. Ta měla konstrukčně vycházet ze své předchůdkyně a její výroba měla stát 16,4 miliardy jenů, což jsou zhruba 4 miliardy českých korun. Jako cíl byl vybrán devítisetmetrový asteroid 1999 JU3, jehož dráha je velmi podobná asteroidu Itokawa.

Oběžná dráha asteroidu 1999 JU3
Zdroj: http://www.jspec.jaxa.jp/

Rozdíl je ale ve složení. Vybraný 1999 JU3 je totiž jediným blízkozemním asteroidem typu C (tento typ sice tvoří 75% všech asteroidů, ale okolo Země jsou velmi vzácné). Jejich typickým znakem je to, že jsou tvořeny uhlíkovými sloučeninami – proto také písmeno C v jejich názvu.

Hayabusa 2 nejprve vysadí na povrch asteroidu malé přistávací pouzdro. V jeho útrobách bude dvoukilogramová nálož. Jakmile mateřská sonda zaletí za horizont, pouzdro exploduje, čímž vytvoří na povrchu asteroidu čerstvý kráter. Sonda následně odebere vzorky přímo z tohoto kráteru. Díky tomu budou vzorky neovlivněné dlouhodobým působením kosmických podmínek.

Hlavní tělo sondy a panel slunečních baterií na konci roku 2012
Zdroj: http://www.jaxa.jp/

Hayabusa 2 se bude v několika ohledech od své předchůdkyně lišit. Dalo by se říct, že technici se poučili z chyb na prvním exempláři a díky tomu věděli, které systémy mají posílit, nebo předělat. Místo původní parabolické antény se použijí dvě vysokoziskové antény, které operují v pásmu X (7-8 GHz) a Ka (32 GHz). Díky tomu bude nová sonda posílat data vyšší rychlostí. Iontové motory budou čtyři a budou silnější (každý 10 mN oproti původním 8 mN). Na palubě najdeme i desetikilový lander MASCOT vyrobený ve spolupráci Německa s Francií.

Rozměrově se Hayabusa 2 bude lišit od své předchůdkyně jen minimálně. Má vážit 600 kg,což je o 90 kg více než „jednička“.  Vnější rozměry jsou 1 x 1,6 x 1,25 metru proti původním 1 x 1,6 x 1,1 metru. Trychtýř odebírající vzorky bude podobný tomu, který používala původní sonda. Jeho vnitřní povrch ale bude zvrásněný – na „drápcích“ by se mělo zachytit více materiálu, který se bude vracet na Zemi. Oproti původním dvěma odděleným částem záchytného kontejneru na vzorky přibyla ještě jedna. Na palubě najdeme i infraspektrometr a infrakameru. Důvod je prostý. Dá se totiž čekat, že na asteroidu bude voda a organické sloučeniny. Právě tyto přístroje by měly posloužit k jejich detekci.

Dokončená sonda Hayabusa 2
Zdroj: http://spaceflightnow.com

V nejbližších dnech a týdnech proběhnou poslední kontroly všech systémů před zabalením. S tím souvisí i přípravy k transportu, který se plánuje na konec září. Důkladně zabalená sonda se vydá na kosmodrom Tanegašima. Tady bude na druhou Hayabusu čekat další kolečko kontrol, zkoušek a testů. Nezbytné je i napuštění hydrazinu do nádrží pro korekční trysky a hlavně plnění xenonu do hlavní nádrže, která bude zásobovat iontový motor sondy. Do explozivního pouzdra se navíc nainstaluje potřebné množství trhaviny.

Prozatímní odhady hovoří o tom, že by ke startu osvědčené rakety H-II A s půltunovou sondou na špičce mohlo dojít letos v prosinci. Pokud by bylo potřeba start odložit, mají pozemní týmy připravená ještě dvě záložní startovní okna. První začne v červnu 2015 a druhé pak v prosinci 2015.

P.S. Pokud máte zájem o více fotek dokončené sondy Hayabusa 2 včetně detailních snímků, tak pro Vás mám dobrou zprávu – připravujeme totiž krátký článek, který bude zaměřený pouze na fotografie této japonské sondy. Pokud se vše podaří, vyjde už dnes odpoledne.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.kosmonaut.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://www.jaxa.jp/press/2013/03/img/20130329_hayabusa2.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Hayabusa_hover.jpg/640px-Hayabusa_hover.jpg
http://www.jspec.jaxa.jp/e/activity/images/hayabusa2/pic_02.jpg
http://www.jaxa.jp/projects/sat/hayabusa2/img/topics_20121227.jpg
http://spaceflightnow.com/news/n1409/02hayabusa2/01_600398.jpg