SMILE
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.
Společnost Intuitive Machines se dohodla na koupi společnosti, která provozuje pozemní komunikační stanice ve Spojených státech a Velké Británii, aby pomohla s vybudováním lunární komunikační sítě.
Výbor pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů 13. května předložil návrh zákona o výdajích, který zamítá mnoho škrtů pro NASA navržených administrativou. Udržuje tak rozpočet NASA na stejné úrovni.
Společnost Varda Space Industries podepsala svou první významnou dohodu s farmaceutickou společností o vývoji vylepšených léků v prostředí mikrogravitace.
Společnost Northrop Grumman adaptuje technologie vyvinuté pro vesmírný dalekohled Jamese Webba do menšího navigačního systému zaměřeného na středně velké družice.
Náš eshop
Články

Dnes ve večerních hodinách odstartuje z kosmodromu CSG letos potřetí a celkově počtvrté raketa Ariane 6 v konfiguraci Ariane 62 se dvěma pomocnými boostery. Jejím nákladem bude radarová snímkovací družice Sentinel 1D spadajicí do první konstelace družic evropského programu Copernicus pro snímkování zemského povrchu. Měla by v budoucnu nahradit dosluhující Sentinel 1A, který sice stále ještě funguje, ale již překročil svou plánovanou životnost o více než čtyři roky. Sentinel 1D je vybaven radarem se syntetickou aparaturou v pásmu C, díky němuž poskytne snímky Země ve vysokém rozlišení bez ohledu na počasí, protože dokáže prohlédnout skrze mraky, déšť i kouř. Bude na sun-synchronní oběžné dráze fungovat minimálně sedm let a bude spolupracovat se svojí sesterskou družicí Sentinel 1C, rovněž v rámci programu Copernicus.

Zatímco NASA stále počítá s ukončením provozu Mezinárodní kosmické stanice v roce 2030, firma Vast se snaží dělat co nejvíce kroků, aby mohla vypustit první komerční kosmickou stanici. Věří totiž, že by mohla jednou nahradit ISS. Firma nyní splnila důležitý milník ve výrobě své první kosmické stanice. Firmu Vast založil v roce 2021 Jed McCaleb a 2. listopadu firma na misi Bandwagon-4 rakety Falcon 9 vypustila demonstrační družici Haven Demo.

Kosmická loď Sojuz MS-28, která má na Mezinárodní kosmickou stanici dopravit dva Rusy a jednoho Američana, měla svůj start naplánovaný na 27. listopadu 2025 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Už 21. srpna 2024 Agentura Roskosmos oznámila, že do posádky Sojuzu MS-28 byli přiřazeni kosmonauti Sergej Kuď-Sverčkov, Sergej Mikajev a Oleg Platonov. V té době se se startem Sojuzu MS-28 počítalo okolo 25. října 2025. Ovšem ještě před koncem roku 2024 se mise posunula na už zmíněné datum 27. listopadu 2025. Začátkem roku 2025 agentura NASA oznámila, že v posádce Sojuzu MS-28 nahradil Platonova Christopher Williams v rámci třetího rozšíření dohody o vzájemném vynášení astronautů na ISS mezi americkou kosmickou agenturou a Roskosmosem. Misi měla původně obsloužit kosmická loď Sojuz s výrobním číslem 759, která byla na montážní lince RKK Eněrgija továrny ZEM v Korojlovu u Moskvy jako další v pořadí. Ovšem během rutinních povýrobních testů na kontrolním a testovacím stanovišti továrny ZEM bylo zjištěno, že kosmická loď utrpěla výrazné poškození svého tepelného ochranného systému, který se nedal opravit tak, aby se stíhal start plánovaný na konec roku 2025.

Úvod minulého dílu byl zaměřen na znepokojivé informace o přípravě lunárního landeru Starship pro misi Artemis III a na zvyšující se riziko, že další slova pronesená z Měsíce budou v čínštině. Stejně jako v předminulém dílu se hromadila varování, že šance na dodržení harmonogramu vývoje landeru Starship jsou velmi pochybné a že by mohl mít oproti plánovanému datu startu v polovině roku 2027 několikaleté zpoždění.

Indická vesmírná agentura ISRO dnes vynesla komunikační satelit CMS-03 (známý také jako GSAT-7R) o hmotnosti 4 400 kg určený pro indické námořnictvo. Start byl naplánován na neděli 2. listopadu po poledni. A jelikož v neděli k obědu vychází Kosmotýdeník, jak jste již zvyklí, tak se na tento zajímavý let dostalo až teď. Tento start byl zajímavý hned z několika důvodu. Pozornějším čtenářům jistě neutekl fakt, že vynášená družice je velmi těžká. A to dokonce tak, že přesahuje svou hmotností nosnost nejsilnější indické rakety LVM-3 na GTO, kam zmíněná družice byla vynesena. Jak je to možné? Co se změnilo? V podstatě se nezměnilo nic. Raketa je pořád stejná a má i stejný výkon, ale družice sama byla od začátku navržena tak, že se na požadovanou dráhu musí dostat vlastními silami.

Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a je proto ideální chvíle si shrnout kosmonautické dění. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zabývá úspěšným startem čínské pilotované mise Shenzhou-21, která mimo jiné rekordně rychle přiletěla ke stanici Tiangong. Dále jsou pro Vás připraveny informace o odkladu mise lunárního landeru Griffin, testu základní kostry stanice Haven-1, nebo nové rendery interiéru Starship i statický zážeh rakety New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Pro všechny milovníky brzkého vstávání připravila firma SpaceX na nedělní šestou hodinu ranní start Falconu 9 na misi Bandwagon-4. Jak již číslovka napovídá, jde již o čtvrtou misi tohoto programu, v rámci kterého je během jednoho startu vynášeno větší množství družic pro různé zákazníky. Tato mise je pro Českou republiku ještě zajímavější díky tomu, že je v plánu vypuštění družice CevroSat-1, která je dílem CEVRO univerzity ve spolupráci s ČVC Electronic, Vysokým učením technickým v Brně a Mendelovou univerzitou v Brně. Jeho primárním cílem je podporovat radioamatérské aktivity po celém světě a bude sloužit jako nástroj pro praktickou výuku studentů, kteří se budou moci podílet na jeho provozu a analýze dat. Rozměry CevroSatu jsou 50 × 45 × 45 centimetrů a jeho hmotnost činí 48 kilogramů. Další zákazníci na této misi jsou například firma Starcloud, Fergani Space nebo Vast.

Říjnové Vesmírné výzvy zahájíme reportáží o misi IFT-11, pak bude následovat start japonské zásobovací lodě HTV-X1. Poté nás čeká ruský výstup do volného kosmu. Start čínské kosmické lodi Shenzhou 21 je námětem další reportáže. V další části se podíváme na starty misí SpainSat NG-II, SDA T1TL-C a Kuiper-6 (KF-03). Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše Houšky.

Čtveřice týmů z různých států se dočkala ocenění za jejich pokroky ve využívání umělé inteligence k detekci škod po zemětřeseních z družic. Tímto krokem vyvrcholila celosvětová soutěž vyhlášená Evropskou kosmickou agenturou ve spolupráci s Mezinárodní chartou „Kosmický prostor a velké katastrofy“ – běžně označovanou jako „Charta“. Vítězné týmy, TelePIX z Jižní Koreje, Datalayer z Belgie, DisasterM3 z Japonska a Thales Services Numériques z Francie, byly oceněny při ceremoniálu, který se konal na 54. zasedání představenstva Charty ve Štrasburku, protože Francouzská kosmická agentura CNES převezme na dalších šest měsíců vedení Charty. Kombinací provozních zkušeností Charty s laboratorními inovacemi od ESA Φ-lab se v rámci iniciativy ESA Φ-lab Challenges sešlo 143 účastníků ze 40 zemí, aby prozkoumali, jak daleko může umělá inteligence zajít v automatizaci detekce škod po katastrofách při používání dat z kosmického prostoru. Soutěžící trénovali své AI modely na rozlišování mezi poškozenými a nepoškozenými budovami a využívali přitom jeden z největších souborů dat o zemi, jaké kdy byly k tomuto účelu sestaveny. Jednalo se o více než 200 snímků ve vysokém rozlišení z pěti různých zemětřesení. Obrázek níže ukazuje vítězný model týmu
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na

Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat

Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na

V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná

Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,

Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.