Zatímco NASA stále počítá s ukončením provozu Mezinárodní kosmické stanice v roce 2030, firma Vast se snaží dělat co nejvíce kroků, aby mohla vypustit první komerční kosmickou stanici. Věří totiž, že by mohla jednou nahradit ISS. Firma nyní splnila důležitý milník ve výrobě své první kosmické stanice. Firmu Vast založil v roce 2021 Jed McCaleb a 2. listopadu firma na misi Bandwagon-4 rakety Falcon 9 vypustila demonstrační družici Haven Demo.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
První stanici firmy Vast, Haven-1 má nejdříve v květnu 2026 vynést také Falcon 9. Haven-1 nebo jen tak nějaký náklad. Tato stanice má firmě Vast pomoci proti konkurentům, kteří se ucházejí o financování v rámci výzvy NASA Commercial LEO Destinations Phase 2 (CLD). Mezi tyto firmy patří mimo jiných třeba Axiom Space (Axiom Station) a Voyager Space/Airbus (Starlab).
„Vast se rychle posouvá vpřed. Stavíme Haven-1, první komerční kosmickou stanici na světě. Je to odrazový můstek k zahájení provozu větší a výkonnější vícemodulové kosmické stanice a k ověření naší technologie, týmu a zařízení ve kosmickém prostoru s posádkou,“ uvedl výkonný ředitel firmy Vast, Max Haot na sociální síti X.
V úvodu zmíněná družice Haven Demo bude testovat klíčové schopnosti jako jsou reakční řídící systémy (RCS), energetické systémy, či pohonné systémy, které jsou přípravou na Haven-1. Družice váží 515 kilogramů a očekává se, že na oběžné dráze zůstane po dobu šesti měsíců. Nyní, když je fotovoltaické pole vyklopené, může tento „pathfinder“ začít sbírat důležitá data pro stanici.
29. října byly dokončeny tlakové a zátěžové přijímací zkoušky primární struktury Haven-1, vybavené dokovacím průlezem a kulatým oknem. Zkoušky proběhly na stanovišti firmy Vast v kalifornském Mojave. Dalším krokem bude závěrečná inspekce svarů, následovaná integrací v čisté místnosti firmy. Kvalifikační exemplář dokončil zkoušky na stanovišti pronajatém od Virgin Orbit v roce 2023. Tyto zkoušky obnášejí strukturální dynamické zátěžové testy a tlakovou kvalifikaci s hledáním úniků. Kvalifikační kus je nezbytný k demonstraci, že stanice bude schopna odolat podmínkám vyžadovaným k tomu, aby zůstala po dobu tří let na oběžné dráze.
Max Haot popsal Haven-1 jako „minimálně životaschopný produkt“. Díky jedinému dokovacímu portu a využití kosmické lodi SpaceX Crew Dragon pro klíčové systémy podpory života však umožní stanice společnosti otestovat schopnosti potřebné pro větší stanice v budoucnosti. Lodě Dragon potřebují každý den měnit pohlcovač oxidu uhličitého, takže stanice bude vynesena s jejich dostatečnou zásobou, která umožní 30-40 denní pobyt na stanici pro čtyři astronauty. S 45 metry krychlovými obyvatelného prostoru může Vast postavit Haven-1 tak, aby připomínala spíše luxusní hotel než strohou kosmickou stanici. modul s délkou 10,1 metru a průměrem 4,4 metru bude obsahovat ubikace pro posádku, vybavené postelemi přizpůsobenými mikrogravitaci, které poskytují komfort a stabilitu. Součástí modulu bude i vypouklé okno o průměru 1,1 metru, výklopný komunitní stůl a nepřetržité datové komunikační spojení přes síť Starlink od SpaceX.
Firma Vast v roce 2023 najala zkušeného astronauta NASA, Andrew Feustela na pozici poradce pro kosmické lety a nyní již povýšil na funkci vedoucího astronauta (Lead Astronaut). Bývalý vedoucí oddílu astronautů NASA svými radami pomáhá firmě Vast, aby byla stanice pro budoucí astronauty co možná nejpohodlnější a nejproduktivnější. Haven Lab, laboratoř v mikrogravitace firmy Vast bude součástí modulu Haven-1. Výzkumné centrum a výrobní platforma nabízí deset slotů pro nákladní kontejnery typu Middeck Locker Equivalent (MLE). Tyto standardizované nákladní kontejnery, které se používají také na ISS, umožňují plynulý přechod mezi lodí a stanicí pro experimenty a výzkum a každý z nich nabízí 100 W nepřetržitého výkonu. Partnery Haven Lab se stalo pět společností, včetně Redwire, Yuri a Exobiosphere.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Na oběžné dráze by Haven-1 měla podle plánů během tříleté životnosti přivítat až čtyři výpravy, z nichž každá může trvat 10 dní. První bude Vast-1, která by měla odstartovat nejdříve v červnu 2026. Astronauty bude vybírat Vast a o jejich trénink se postará SpaceX ve svých střediscích.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Ať už jde o komfort posádek, či výzkumný potenciál, vše, co se firma Vast naučí na Haven-1, bude využito na její příští stanici, Haven-2. Tuto stanici již bude tvořit více modulů a měla by umožnit prodloužený pobyt až 12 členům posádky. Dokončená stanice by měla mít devět modulů, přičemž o vynesení toho centrálního se má postarat Starship od SpaceX. Starship bude jedinou možností pro vynesení tohoto modulu kvůli jeho velikosti a hmotnosti. O vynesení dalších modulů se postará SpaceX s využitím raket Falcon Heavy. Vast by chtěl mít první modul na oběžné dráze v roce 2028 a o 4 roky později už by měla být stanice dokončená.
Modul stanice Haven-2 bude dlouhý 12 metrů s průměrem 4,4 metru a panoramatickými okny o průměru až 2 metry. Na rozdíl od ahven-1 nebude po plném sestavení stanice zapotřebí žádných návštěvnických kosmických lodí pro zajištění systémů podpory života. V plné konfiguraci má mít stanice obyvatelný prostor nejméně 500 metrů krychlových, čímž by překonala ISS, která má v současnosti objem 388 metrů krychlových. Specialitou centrálního modulu bude třeba vypouklé okno typu Cupola o průměru 3,8 metru.
Vast věří, že získá podporu od NASA v rámci druhé fáze CLD, ovšem o financování, které má činit 1,5 miliardy dolarů rozdělených mezi několik projektů, však usilují i další společnosti. Axiom doufá, že nejdříve v roce 2026 vypustí první modul své stanice Axiom Station k ISS, ke které se připojí a bude čekat na druhý modul, se kterým se spojí, aby mohla v budoucnu vzniknout soběstačná stanice.
Dalším konkurentem je třeba Orbital Reef od firem Blue Origin a Sierra Space. Jedná se o vícemodulovou stanici, která by mohla eventuálně hostit nejméně deset členů posádky. Moduly stanice Orbital Reef má nejdříve v roce 2027 začít vynášet raketa New Glenn od Blue Origin. Starlab, společný projekt mezi firmami Voyager Space a Airbus, má být vynesen s pomocí Starship nejdříve v roce 2028. Norhrop Grumman má za úkol poskytnout nákladní kosmickou loď, která bude odvozena od existující lodi Cygnus, která zásobuje stanici ISS. S ohledem na to, že smlouva NASA CLD Phase 2 má být oznámena v roce 2026, společnost Vast doufá, že agentuře prokáže, že je schopna udržovat vesmírnou stanici na nízké oběžné dráze, a to tím, že příští rok vypustí komerční kosmickou stanici, a to dříve než její konkurenti.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/10/IMG_0785-scaled.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/11/NSF-2025-11-03-13-55-34-018-scaled.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/10/IMG_0787-scaled.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2024/10/IMG_9729-scaled.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2024/10/IMG_9723.jpeg
Bude zajímavé sledovat, jak mise Haven Demo ovlivní další vývoj spolupráce České republiky a VAST poté, co loni v listopadu podepsali memorandum o porozumění.
https://www.businesswire.com/news/home/20241108779463/cs
Bylo by bezva vidět někdy v letech 2026/2027 na Haven-1 našeho astronauta.
Chápu směr i původ vaší úvahy, rozhodně nejste sám, kdo si něco takového myslí. S podobnými názory jsem se setkal už na více místech internetu. Ale překvapuje mne, že si to lidé myslí, vysvětlím.
1) Zmíněné memorandum o vzájemném porozumění se nijak netýká stanice Haven-1. Celé se to týká jen a pouze letu na ISS. Vysvětlím. Až doposud zajišťovala komerční lety na ISS firma Axiom, která sem vypravila celkem čtyři výpravy (Ax-1 až Ax-4). Aktuálně se soutěží zakázka o další dvě mise (s pořadovými čísly 5 a 6). S letem Aleše Svobody se počítá na šestou misi, někdy mezi roky 2027 a 2028. O zakázku se u NASA uchází nejen firma Axiom, ale i Vast. Ani v současné době není jasné, kdo bude vybrán. Proto se Česká republika rozhodla neztrácet čas a uzavřela dohodu s OBĚMA kandidáty. Zmíněné memorandum o porozumění podepsala nejen s Vastem, ale i s Axiomem. Je to pojistka, aby mohla být uzavřena smlouva o Alešově letu, jakmile bude vybrán poskytovatel těchto dvou misí. Jinými slovy, ať bude vybrána kterákoliv firma, ČR s ní může ihned zahájit přímá jednání.
2) Haven-1 bude jistě zajímavá, ale nedělal bych z ní nějakou superúžasnost. Pokud bych měl možnost rozhodovat o tom, kam poslat českého astronauta, jestli na Haven-1 nebo na ISS, neváhal bych ani jedinou sekundu a zvolil bych ISS. Haven-1 bude oproti ISS vcelku malá a i když Vast udělá vše pro pohodlí astronautů, menší objem oproti ISS to plně nenahradí. Stejně tak množství vědeckých přístrojů, které jsou na ISS k dispozici, nebude možné srovnávat s omezenějšími možnostmi Haven-1.
I přes to by bylo skvělé, kdyby český kosmonaut na Haven-1 letěl, ale ne Aleš. Snad i v Česku je pár lidí, kteří by chtěli do kosmu letět a mohli by si to zaplatit. A z přehršle experimentů připravovaných pro Alešův let by se jistě našly nějaké i pro tento let.
Vast chce vypustit Haven-1, aby byl první a získal co nejvíc z balíku NASA na komerční stanice. Je otázkou, jestli uspěje, má na to příliš málo zkušeností, i když Demo jim v tom hodně pomůže a nejspíš pomáhá i SpaceX. Počítám s menším počtem letů k Haven-1, platící zákazníci raději poletí k ISS, pokud budou moci. Ono systémově je to jen podpůrný modul pro Crew Dragon SpaceX, takže spíš mise jako Polaris Dawn. Haven-2 už je něco jiného, otázkou ale je financování takové stanice.
Osobně bych předpokládal, že Haven-2 nejspíše vznikne pouze v případě podpory od NASA.
Paradne zhrnutie nielen Haven-Demo ale aj Haven-1 🙂
3-4 misie trvajuce 10-14 dni pocas 3 rocnej zivotnosti stanice
CrewDragon ma obmedzenu nosnost kvoli zachrannemu systemu, takze velke mnozstvo experimentov cakat nemozeme. Samozrejme nieco bude vynesene aj v ramci samotneho startu stanice.
Za mna je toto rozumnejsi pristup ako ma Axiom. Vast v malom otestuje kriticke systemy a zaroven si praktici vsetko robia In-house.
Axiom si zase nechává moduly stavět od těch, co to umí a nemusí ztrácet čas testováním otestovaného. To je taky rozumné
Diky za clanek, jinak 1.5 mld. je naprosto smesna castka, vemte si kolik stala vystavba ISS. Zrovna tady by mohla NASA, resp. federalni rozpocet o nulu stedrejsi. I tak vyrazne usetri.
„Vast věří, že získá podporu od NASA v rámci druhé fáze CLD, ovšem o financování, které má činit 1,5 miliardy dolarů rozdělených mezi několik projektů“
Haven-2 vypada uchvatne.
Trosku se obavam, ze plne komercni pilotovana kosmonautika na LEO nenastane nikdy, portoze by se nezaplatila. Vedeckou i prumyslovou praci zastanou cim dal sofistiikovanejsi automaty. Zbyva turistika, ale s ohledem na naklady budou moviti zakaznici vyzadovat komfort typu umele gravitace,
Já myslím, že právě stav beztíže je tím, co tam boháče láká :-). A i tak je otázkou, kolik takových je – aby byli současně dostatečně movití, odvážní, zdraví a chtěli si to zkusit.
Vsetko to bude zalezat na cene za miesto. Znizenie ceny drasticky zvisi pocet potencionalnych zakaznikov.
Se StarShip je masová turistika možná. Poletí sto lidí najednou, nemusí se nikam připojovat, 5 až 10 dní na dráze vydrží. Turisti si chtějí užít beztížný stav a výhled na Zemi. Toho se jim dostane vrchovatě.
100 ludi naraz v Starship po dobu 10 dni mi pride trochu optimisticky pocet. Viem, ze to Musk tak prezentoval, ale realny pocet asi bude mensi.
Deset dní je pro turistiku až moc – zkuste strávit třeba 10 dní na all-inclusive dovolené v nějakém přímořském leč jinak izolovaném letovisku. Myslím, že většina normálních lidí se třetí den začne nudit a po týdnu se těší do práce :-). Tady to bude podobné – zážitek a výhledy jistě fajn, ale bez nějakého smysluplného pracovního využití bude den či dva více než dost.
Ale ak bude mať turista 3 dni problém s kinetózou, tak by asi nebol nadšený isť po 3 dňoch dolu akurát, keď si zvykne 🙂