Úvod minulého dílu byl zaměřen na znepokojivé informace o přípravě lunárního landeru Starship pro misi Artemis III a na zvyšující se riziko, že další slova pronesená z Měsíce budou v čínštině. Stejně jako v předminulém dílu se hromadila varování, že šance na dodržení harmonogramu vývoje landeru Starship jsou velmi pochybné a že by mohl mít oproti plánovanému datu startu v polovině roku 2027 několikaleté zpoždění.
V předminulém dílu byl jeden odstavec věnován článku z 2. září, který napsali bývalí představitelé NASA Doug Loverro, Doug Cooke a Dan Dumbacher. Z důvodu komplikovaného konceptu synchronizace provozu tankovacích lodí v architektuře SpaceX zpochybnili připravenost lunárního landeru Starship během příštích pěti let a vyjádřili přesvědčení, že příští americká pilotovaná mise na Měsíc se tam nedostane dřív než čínská. Navrhli proto okamžité vytvoření nezávislého kontrolního týmu, který by do 45 dnů předal výsledky svého zjištění úřadujícímu administrátorovi, prezidentovi a Kongresu. Pokud se ukáže, že mají pravdu, měla by se podle nich zpráva kontrolního týmu stát základem pro odvážnou akci, „plán B“.
Zdroj: https://images.newscientist.com
Po měsících rostoucího tlaku uvnitř NASA, aby motivovala SpaceX k většímu pokroku, dohnala neuspokojivá situace s landerem Starship i úřadujícího administrátora NASA Seana Duffyho. Dne 20. října Duffy absolvoval dva rozhovory s médii, v nichž veřejně uznal, že dosavadní cíl přistát s posádkou na Měsíci v roce 2027 je zcela neudržitelný a že se rozhodl začít zkoumat alternativní koncepty lunárního landeru pro Artemis III, které by zajistily přistání v roce 2028.
V komentáři pro CNBC Duffy řekl: „Artemis III přichází pár let po Artemis II. SpaceX dostala kontrakt na Artemis III – mimochodem, SpaceX miluji, je to úžasná společnost. Problém je, že jsou pozadu. Posouvají své časové harmonogramy a my závodíme s Čínou. Prezident a já se chceme dostat na Měsíc během tohoto prezidentského funkčního období. Takže smlouvu otevřu. Nechám další vesmírné společnosti, jako je Blue Origin, dokončit se SpaceX, a vezmeme si cokoli, co nás dostane na Měsíc první. Pokud bude SpaceX pozadu, ale Blue Origin to dokáže před nimi, tak dobře pro Blue Origin. Ale mimochodem, mohli bychom mít dvě společnosti a ty nás mohou dostat zpět na Měsíc do roku 2028, ale opět, nehodláme čekat na jednu společnost. Chceme to protlačit dopředu a vyhrát druhý vesmírný závod proti Číňanům.“
V komentáři pro Fox News sdělil stejnou zprávu těmito slovy: „Při Artemis III znovu přistaneme na Měsíci. To bude asi za rok a půl, dva roky. SpaceX má smlouvu. SpaceX je úžasná společnost. Dělají pozoruhodné věci, ale mají zpoždění. Prezident se chce ujistit, že Číňany porazíme, chce se tam dostat během svého funkčního období. Takže právě jsem v procesu otevírání této smlouvy. Myslím, že uvidíme, že se zapojí společnosti jako Blue Origin a možná i další. Budeme mít vesmírný závod, pokud jde o americké společnosti, které budou soupeřit o to, která nás skutečně dostane jako první zpět na Měsíc. Ale v této soutěži se cítím docela jistý. Porazíme Číňany a uděláme to během funkčního období prezidenta Trumpa. Takže před lednem 2029.“
Zdroj: https://apod.nasa.gov/
Otevřením smlouvy je prozatím myšleno otevření se novým uchazečům. Smlouva se SpaceX na dodání lunárního landeru pro Artemis III nadále zůstává v platnosti, takže vývoj Starship není přerušen ani narušen. Jaký konkrétní smluvní mechanismus by mohl vést k případné změně dodavatele, není zatím veřejně známo. Duffy však nehodlá pasivně čekat, jestli SpaceX dokáže dodat lander v roce 2028. Nové návrhy mají dát administrativě vyšší míru jistoty, že nějaký lander bude v roce 2028 připraven. Eric Berger napsal 20. října, že Duffy interně mluví o přibližně třicetiměsíčním plánu na dopravu lidí na Měsíc. To by vycházelo na druhé čtvrtletí 2028.
Tisková tajemnice NASA Bethany Stevens vydala téhož dne doplňující prohlášení: „Prezident Trump a ministr Duffy mají misi k vítězství nad Čínou v návratu na Měsíc. Proto využívají sílu amerického vesmírného průmyslu a hledají řešení pro vývoj dalších možností přistání na Měsíci. Program NASA HLS dal společnostem SpaceX a Blue Origin příležitost představit do 29. října přístupy k urychlení. NASA si také vyžádá plány od celého komerčního vesmírného průmyslu – prostřednictvím RFI – jak může NASA zvýšit kadenci naší mise na Měsíc.“
31. října vydala Bethany Stevens další prohlášení, ve kterém potvrdila, že NASA obdržela a vyhodnocuje plány společností SpaceX i Blue Origin na urychlení výroby pilotovaných lunárních landerů. Ohledně žádosti o informace od širšího aerokosmického průmyslu napsala, že NASA vydá tuto žádost po ukončení shutdownu.
Zdroj: https://i0.wp.com
SpaceX
Společnost SpaceX zveřejnila 30. října na svých webových stránkách aktualizaci stavu příprav lunárního landeru Starship a uvedla, že zaslala agentuře NASA návrh na zjednodušenou architekturu. „Sdíleli jsme a formálně hodnotíme zjednodušenou architekturu mise a koncept provozu, o kterých věříme, že povedou k rychlejšímu návratu na Měsíc a zároveň zlepší bezpečnost posádky“, uvedla společnost. Bližší podrobnosti o zjednodušené architektuře však SpaceX neuvedlo.
V aktualizaci SpaceX shrnuje dosavadní splněné milníky v rámci uzavřené smlouvy s NASA a stručně popisuje i některé další kroky. SpaceX začalo vyrábět letuschopnou kabinu landeru, která umožní inženýrům demonstrovat konstrukční vyspělost různých systémů potřebných pro podporu pilotovaného přistání na Měsíci, integrované testování hardwaru na systémové úrovni a poskytne realistický trénink pro budoucí astronauty. Kabina bude obsahovat funkční avioniku a energetické systémy, systémy a mechanismy pro posádku, systémy pro podporu života, komunikační systémy a systém tepelné regulace.
Dalším velkým milníkem v plnění smlouvy s NASA bude dlouhodobý letový test a test doplňování paliva na oběžné dráze. Aktualizace potvrzuje, že oba tyto testy jsou plánovány na rok 2026. Testy budou zahájeny vynesením lodi Starship ze Starbase. Tato loď stráví na oběžné dráze delší dobu, během níž bude sbírat data o pohonu a tepelném chování lodi včetně dlouhodobého skladování pohonných látek a charakterizace jejich varu. Druhá Starship pak odstartuje na setkání s první pro demonstraci přenosu pohonných látek z lodi na loď.
Lodě Starship V3 budou vybaveny dokovacími porty a mohou být nakonfigurovány jako tankovací lodě přidáním dokovacích sond. Lodě budou mít spojovací body, kterými jsou při předstartovních přípravách tankovány, modifikované tak, aby umožnily přenos pohonných látek na oběžné dráze.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Blue Origin
Už 2. října vydal Eric Berger na portálu arstechnica.com článek, ve kterém napsal, že Sean Duffy si začíná uvědomovat, že nadále vsázet vše na SpaceX by v tuto chvíli byla chyba a že by bylo dobré mít plán B. V rozhovorech, které Berger dělal v týdnech předcházejících vydání článku, mu bylo odhaleno jedno řešení, které by pravděpodobně fungovalo.
Jde o využití lunárního landeru Blue Moon Mark 1 společnosti Blue Origin. Společnost dokončuje ve výrobním závodě v Port Canaveral na Floridě montáž prvního landeru Mark 1. Jakmile bude dokončen, bude převezen do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu k tepelně vakuovým testům ve vakuové komoře. Nákladní mise Pathfinder 1 je nyní plánována na první čtvrtletí roku 2026. Mark 1 je větší než jakýkoli lander, který kdy přistál na Měsíci, včetně lunárního modulu Apolla. Není však určen pro lidi. Byl navržen jako nákladní lander se schopností dopravit na povrch Měsíce až tři tuny užitečného zatížení. Při zkušební misi Pathfinder 1 však záměrně tři tuny neponese. V rámci programu CLPS má na Měsíc dopravit soubor čtyř kamer SCALPSS a laserové retroreflexní zařízení LRA.
Ve výrobě je i druhý exemplář Blue Moon Mark 1. Jeho spodní část je v současnosti v konstrukčním testování. V září 2025 NASA udělila společnosti Blue Origin zakázku v rámci programu CLPS s opcí v hodnotě 190 milionů USD na dodání roveru VIPER do oblasti jižního pólu Měsíce tímto druhým exemplářem na konci roku 2027. NASA učiní rozhodnutí o využití opce po misi Pathfinder 1, která v případě úspěchu sníží technické riziko druhé mise.
Blue Origin vyvíjí pro misi Artemis V větší lander Blue Moon Mark 2, ovšem ten vyžaduje několik startů pro doplnění paliva a nebude připraven dříve než v třicátých letech. Jak tedy modifikovat pro Artemis III menší lander Mark 1?
Eric Berger ve zmíněném článku oznámil s odkazem na vládní zdroje, že společnost Blue Origin zahájila předběžné práce na upravené verzi landeru Mark 1 s využitím poznatků z vývoje pilotovaného landeru Mark 2 s tím, že Mark 1 by mohl být součástí architektury pro pilotované přistání na Měsíci v tomto desetiletí.
Berger napsal, že Blue Origin navrhuje misi zahrnující několik přistávacích landerů Mark 1, které by dopravily posádku na povrch Měsíce a poté by s posádkou vzlétly zpět na oběžnou dráhu Měsíce, aby se setkaly s Orionem. Podle úředníka, s nímž Berger mluvil, bylo uděláno dost práce, aby si inženýři společnosti Blue Origin byli jisti, že by tento přístup mohl fungovat. Rozhodující je, že by nevyžadoval žádné doplňování paliva.
Co dalšího lze z těchto informací vyvodit? Na lander by bylo nutné přidat kabinu se systémem podpory života na několik dní a nádrže s palivem pro start z měsíčního povrchu na oběžnou dráhu Měsíce. Znamenají informace zveřejněné Bergerem, že by astronauti přistáli v jednom landeru a návrat by absolvovali v druhém? Nebo by byl první, bezpilotní lander záložním?
Nebo Berger informaci o více landerech špatně pochopil a byl by jen jeden lunární lander s tím, že problém s nedostatečnou nosností bude řešen využitím dvou transportérů z architektury Blue Moon Mark 2, ale bez potřeby doplňování paliva? Taková možnost byla zmíněna v diskusním fóru portálu nasaspaceflight.com.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Nebo pomůže i Orion? Protože Orion při misi Artemis III nebude na dráhu NRHO navádět žádný modul kosmické stanice Gateway, může letět na nižší oběžnou dráhu Měsíce, která by kladla nižší nároky na lunární lander. V roce 2020 NASA studovala pro Orion nejen polární oběžnou dráhu s perilunem 100 kilometrů nad povrchem Měsíce a apolunem 6 500 kilometrů, nebo rovníkovou oběžnou dráhu s perilunem 100 kilometrů a apolunem 5 500 kilometrů, ale dokonce i s apolunem jen 4 500 kilometrů.
Zdroj: https://www.leonarddavid.com
O zajímavé možnosti psal 31. října New York Times. Autor článku tvrdí, že osoba obeznámená s plánem, která však není oprávněna ho popsat, mu řekla, že nový jednodušší návrh společnosti Blue Origin využívá lander Mark 1 i Mark 2. Návrh podle něj eliminuje potřebu jakéhokoli přenosu pohonných látek ve vesmíru a mohl by být připraven pro misi v roce 2028.
V podobném duchu psal 1. listopadu CNN. Odkazuje se na zdroj z průmyslu, podle něhož by jeden nebo více landerů Mark 1 byly v podstatě přeměněny na raketové stupně, které by mohly vynést zmenšenou verzi Mark 2 z oběžné dráhy Země na místo určení bez potřeby tankerů pro doplňování paliva.
Je možné, že v průběhu října, po vydání článku Erica Bergera, se návrh společnosti Blue Origin vyvinul v tomto duchu. V takovém případě by lander Blue Moon Mark 1 nebylo nutné certifikovat pro posádku. Otázkou však je úroveň současného stavu vývoje landeru Mark 2.
Společnost Blue Origin již má samostatnou smlouvu s NASA na dodání lunárního landeru Blue Moon Mark 2 pro Artemis V. Zájem NASA o další rozpracování návrhu pro Artemis III by pravděpodobně znamenal nutnost přidání opce k této smlouvě. To by asi vyžadovalo pomoc Kongresu v podobě navýšení rozpočtu programu HLS na fiskální rok 2026. Prezidentská žádost obsahuje pro HLS částku 1,747 miliardy dolarů. Verze schválená 20. července rozpočtovým výborem Senátu obsahuje částku 2,092 miliardy, tedy o 345 milionů víc. Verze schválená 10. září rozpočtovým výborem Sněmovny reprezentantů neobsahuje členění podle jednotlivých programů, celkově však pro pilotovanou kampaň Artemis obsahuje ještě vyšší částku než senátní verze.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Lockheed Martin
Ohlášená budoucí výzva k předkládání návrhů v podobě žádosti o informace (RFI) pro celý komerční vesmírný sektor se zdá být snahou o nalezení dalších řešení.
Eric Berger psal už v článku z 2. října, že v posledních týdnech řekli úředníci z tradičních vesmírných společností Duffymu, že mohou postavit lunární lander podobný lunárnímu modulu Apolla do třiceti měsíců jako nekomerční vládní lander.
Zájem o výzvu vyjádřil Lockheed Martin. Tato společnost historicky přešla od konceptu vlastního landeru z roku 2019 (obrázek zde) ke spolupráci v rámci návrhu Národního týmu vedeného společností Blue Origin, v němž měl Lockheed Martin na starosti vzletový stupeň včetně kabiny využívající systémů lodi Orion. Ve výběrovém řízení v roce 2021 NASA tento návrh nevybrala k realizaci.
Bob Behnken, viceprezident pro průzkum a technologickou strategii společnosti Lockheed Martin Space, potvrdil 20. října v prohlášení pro média, že společnost je připravena, pokud ji NASA požádá. „V průběhu letošního roku společnost Lockheed Martin prováděla významné technické a programové analýzy landerů s lidskou posádkou, které by NASA poskytly možnosti bezpečného řešení pro co nejrychlejší návrat lidí na Měsíc. Spolupracujeme s mezioborovým týmem společností a společně se těšíme, že se budeme moci zabývat požadavkem ministra Duffyho o splnění lunárních cílů naší země.“
Tim Cichan, hlavní architekt společnosti Lockheed Martin pro civilní kosmický průzkum, mluvil 28. října o myšlence dvoustupňového designu landeru. Sestupový stupeň by zůstal na povrchu Měsíce, zatímco vzletový stupeň by vrátil astronauty do Orionu. Podle něj je to nejrychlejší věc, kterou můžou udělat.
Článek vydaný 1. listopadu zpravodajskou společností CNN popisuje s odkazem na Tima Cichana další podrobnosti. Vzletový stupeň by využil motor OMS-E z éry raketoplánu. Na vývoji a výrobě sestupového stupně plánuje Lockheed Martin spolupracovat s jinou komerční kosmickou společností, ale zatím nebylo rozhodnuto, s kterou. Jasněji by mohlo být po rozhodnutí, jestli by sestupový stupeň používal kryogenní nebo hypergolické pohonné látky. Cichan řekl, že v případě kryogenního paliva by musely být sestupový a vzletový stupeň vyneseny samostatnými raketami a spojeny na oběžné dráze. V tomto scénáři může být také nutné vypustit další pomocné stupně, které by je urychlily k Měsíci. Cichan dodal, že v případě stabilnějšího hypergolického paliva sestupového stupně by mohl být celý lander vynesen najednou, ale na oběžné dráze by musel být doplněn palivem. Tento proces by však nebyl tak složitý jako u doplňování kryogenními pohonnými látkami.
Pokud Kongres neschválí dodatečné peníze, bude si NASA muset vystačit s možnostmi, které má dnes. Pracovní úkoly pro alternativní společnosti v podobě vydání žádosti o informace budou až do schválení rozpočtu na fiskální rok 2026 maximem, které může NASA dělat.
Zdroje informací:
https://arstechnica.com/
https://x.com/SecDuffyNASA/
https://x.com/SecDuffyNASA/
https://arstechnica.com/
https://spacepolicyonline.com/
https://www.spacex.com/
https://x.com/
Zdroje obráízků:
https://pbs.twimg.com/media/G4hNnB3WAAArFiO?format=jpg
https://images.newscientist.com/wp-content/uploads/2016/11/29200027/as17-147-22527.jpg
https://apod.nasa.gov/apod/image/1711/moonshorty_apollo17_1080.jpg
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2025/10/starship-hls-pad.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/GJsb9ADagAUk2P4?format=jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=62717.0;attach=2430148;image
https://www.leonarddavid.com/wp-content/uploads/2025/05/blue-moon-mk1-mk2.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EgySjl4XgAE9WBW?format=jpg
Bravo, šéf NASA je tak bystrý, že mu došlo to, co všem ostatním bylo jasné od okamžiku, kdy vybrali SpaceX jako jedinou variantu. Tedy možná až na fanoušky SpaceX. Tedy oni to spíš věděli, ale doteď neměli odvahu to přiznat.
myslim ze to aj napriek bombastickym vyhlaseniam dopadne ako zavod crew dragon vs starliner.
to ze ich pripustili, neznamena ze to aj za tych par rokov postavia – aj ked, konkurencia neuskodi.
skor sa cudujem, ze si k artemisu nespravili vlastny lander a spoliehaju sa na inych. ked uz to zalozili na starych technologiach, tak mohli upravit aj eagle.
Taky si nejsem jistý, že to stihnou postavit (i když pokud už mají skoro hotovou nákladní verzi, tak by nějakou šanci mít mohli).
Jen to, co se ozývá od vedení NASA, nejsou bombastická vyhlášení, ale spíš zděšené výkřiky při představě, že se Artemis III nestihne za Trumpovy administrativy (Číňani jsou pro ně vedlejší).
Crew Dragon také vycházel z nákladní verze a nespíchli to za pár měsíců ani ve SpaceX. Takže výkřiky typu za 30 měsíců to máte na rampě budou mít asi k realitě také daleko. Ono v těchto horizontech (malých desítek měsíců) bude mít možná BO i problém vůbec zajistit první stupně, pokud opravdu s nimi od dalšího startu nezačne spolehlivě přistávat.
Kdo se divíte, že architektura Artemis neobsahuje vlastní lander, přečtěte si tuhle kritiku SLS a Orionu od bývalého zaměstnance NASA Casey Handmer. Je to další zajímavý pohled na věc a docela informovaný zdroj.Co se týče jeho obav, není sám. I bývalý ředitel vývoje Skylabu a další bývalí zaměstnanci NASA projevují intenzivní obavu, že se mise Artemis II stane hrobem kosmonautů. Spousta klíčových technologií poletí v této konfiguraci poprvé.https://caseyhandmer.wordpress.com/2025/10/31/nasas-orion-space-capsule-is-flaming-garbage/
Kritika by měla být přesná a pravdivá. Handmerova kritika taková není.
Handmer například píše, že dva členové vyšetřovacího týmu popřeli vyjádření NASA, že byla 100% shoda na řešení pro Artemis II v podobě zkrácení návratové trajektorie. Odkazuje se na článek Erica Bergera. Berger ovšem psal, že odlišný názor měli na začátku, ale že je přesvědčila hloubka testování a otevřenost inženýrů NASA, kteří jim vysvětlovali podstatu problému tepelného štítu z mise Artemis I a že nakonec byla jednomyslná shoda všech členů vyšetřovacího týmu.
Další nepravdy obsažené v Handmerově článku byly uvedeny na pravou míru v diskusi na NSF.
Handmer toho popsal dost (ani jsem to nedočetl), ale stačilo základní myšlenku napsat jednou větou.
V podstatě jde o to že SLS je drahá jako prase a Orion je těžký jako kráva (a taky drahý).
Hlavní myšlenka Handmerova článku je, že Orion je nebezpečný a NASA by měla zrušit Artemis II. Některé jeho argumenty jsou ovšem dezinformačního charakteru (viz příspěvek výše).
Cenou se taky zabývá, ale roční rozpočty SLS a Orionu znají všichni, kteří o tom rozhodují (Bílý dům, Kongres). Přesto letošní rok ukázal neochotu v době probíhajícího závodu o Měsíc rušit mise Artemis II a Artemis III.
Ano, jak Handmer píše v článku, Orion je těžší než Crew Dragon. Má však v manifestu startů let na oběžnou dráhu Měsíce. Je schopný provést 21denní samostatný kosmický let, Crew Dragon maximálně 5denní.
O landeri od Blue Origin pre AIII sa hovorilo už nejaký čas neoficiálne. Keby som si mal staviť, dám to skôr na nich než Space X. Muskovi na Mesiaci moc nezáleží, on Starship tlačí rovno na Mars, takže AIV a AV mu postačí.
Ten Lockheed Martin ma trochu prekvapuje, tretieho hráča chápem skôr ako tlak na Space X než reálnu možnosť.
U LM mi to spíše přijde jako snaha využít situaci a pokusit se vydělat nějaký extra balík peněz alá financování z dřívějších dob, tedy budeme na tom pracovat a NASA bude platit všechno co utratíme včetně naší marže bez ohledu na výsledek.
Z pohledu LM máte možná pravdu. Z pohledu NASA, to nejspíš bude opravdu o tom tlaku na SX a BO.
Kdo z NASA nebo Space X chce dopřát triumf právě Trumpovi? Asi jen masochisti
A to jako proč?
Mimochodem, nedávno mi bylo vyhrožováno, že jsem se zmínil o politice, tak čekám podobnou odezvu.
V tomto případě má zmínka o politice přímou vazbu na kosmonautiku a tudíž je to jiný případ než zbytečné zatahování politiky do diskuse, která se jí netýká.
Ach tak, velmi nenávistná a ryze politická poznámka, že pouze masochista by dopřál Trumpovi triumf v podobě přistání na Měsíci, ve skutečnosti souvisí s kosmonautikou. Rozumím, taky mě to mohlo napadnout.Mám jednu prosbu. Ve středověku bývaly ve zdech městských radnic vetknuté etalony lokte, délkové míry, aby si každý mohl zkontrolovat, že nebyl na trhu prodejcem při měření vzat na hůl. Bylo by tedy možné uvést i zde, které instituce a politikové nejsou tzv. salonfähig a jejichž zostouzení je tudíž „kosmonautické“, aby nemohlo docházet k omylům?Mimochodem, není tomu náhodou tak, že ambiciózní program Constellation byl zaříznut Obamou, v budoucnu se ani nemělo letět k Měsíci, protože „tam už jsme byli“, nýbrž k miniaturnímu asteroidu, a že výrazně byl návrat na Měsíc nakopnut až v prvním Trumpově prezidentském období?
Myslím si, že příklady nejsou potřebné. Věřím, že každý normální člověk sám od sebe vycítí, co je k tématu a co už je umělé zatahování politiky do tématu, které se jej netýká. Trump je v tomto případě s tématem svázán a jeho osoba je přímo v článku zmíněna. Jeho zmínka v komentáři je tedy logická a nejde o zatahování politiky do tématu, které se jí netýká.
Všem měříme stejně. Je nám jedno, jestli je politik zleva nebo zprava, shora nebo zdola, pravidla platí bez výjimky pro všechny stejně. Platí pouze výše popsané pravidlo bez osoby, které se týká.
Ano, Obama zaříznul Constellation, protože ten projekt měl nereálně nastavené termíny a byl podfinancovaný. Z nápadu letět k planetce jsem nebyl nadšený, ale bylo to jediné rozumné řešení, jak zachovat ve hře Orion a nástupce Aresu V, tedy SLS, než se objevila Gateway.
Návrat Američanů na Měsíc se plánoval už nejméně dva roky před prvním nástupem Trumpa do úřadu. Ostatně tehdy se počítalo s přistáním lidí v roce 2028. Trump tehdy dal NASA úkol urychlit přípravy, aby se stihnul rok 2024. Těžko říct, co považujete za zmíněné nakopnutí, ale projekt se ještě před Trumpem rozjížděl poměrně slušně.
Nevím, jestli to SpaceX stihne, a neví to možná ani Elon Musk. Ale na co bych si naopak troufl vsadit, že pokud to nestihne SpaceX, tak ti ostatní konkurenti to nestihnou už tuplovaně.
Mezi prvním a druhým startem New Glenna bude bezmála celý rok, kdy se uskuteční ten třetí? Ale navíc, kdo Blue Originu ten jeho lunární modul pošle na Měsíc? O dvoustupňovém NG jsem se dočetl, že má na TLI nosnost celých 7 (slovy: sedm) tun, takže hodně štěstí.
No a ti další „konkurenti“ jsou opravdu tak akorát pro srandu králíkům.
Nakonec to možná dopadne tak, že si na nové soutěži nahrabou daleko víc, než kolik dostala SpaceX (viz modelový příklad Starliner), a jejich výsledky budou… no, jako Starliner.
Divím se Elonovi, že se na to za těchto okolností nevys… a nejede si jenom svůj Mars, kde je to čistě v jeho režii.
7 tun na TLI je teoretická nosnost rakety New Glenn ve dvoustupňové konfiguraci. Při misi Pathfinder 1 ale má lander Blue Moon MK1 o hmotnosti 21,7 tun hrát roli kyslíkovodíkového třetího stupně, díky čemuž bude nosnost na TLI vyšší.
V článku popsané úvahy o pilotovaném letu na Měsíc se navíc opírají o spojení na LEO a využití transportérů.
Ano, ale v kterém desetiletí s tím vším můžeme při známé rychlosti BO počítat?
Proto jsem hned v úvodu svého příspěvku napsal, že pokud termín nestihne SpaceX, tak ostatní jsou bez šance tím spíš.
Bude jako odpověď stačit zvolený náhledový obrázek k článku a zvolené pořadí kapitol 1) SpaceX, 2) Blue Origin?
Není to kdovíjak explicitní vyjádření stavu věcí, ale OK. Děkuji za odpověď.
Něco nám už napoví nedělní start, protože jestli se nepodaří přistát s prvním stupněm, BO bude mít zpoždění s testováním Blue Moon Mark 1. A jak to vlastně vypadá se skafandry a taky s SLS? Tam by se reálně stihl rok 2028?
O pokroku na lunárních skafandrech AxEMU je málo podrobných informací. V minulém dílu byla fotografie ze souběžného testování dvou vývojových skafandrů v bazénu v NBL. Podle přehledu milníků z 9.7.2025 by do 30.9.2026 měl být dokončen primární systém podpory života, tlakový oděvní systém a výroba kvalifikačního exempláře skafandru určeného pro komunikační a vakuový test. Tyto testy jsou součástí přezkumu CDR, ale sklouzly z konce letošního roku na poslední čtvrtletí roku 2026.
Popisu aktuálního stavu a časového výhledu přípravy Orionu pro Artemis III bylo v minulém dílu věnováno šest odstavců a přípravě nosné rakety SLS osm odstavců.
Odklad na rok 2028 přípravě skafandrů, Orionu a SLS pomůže a v současnosti je dostatečný.
pride mi, ze skafandry su jedna z menej podstatnych casti vyvoja (kozmonauti by urcite nesuhlasili). skratka neviem si predstavit scenar, kde je raketa pripravena a caka sa prave na skafander.
ako, urcite to nie je ze usijem a idem, ale aby sa vyvijal tak dlho ako cela raketa, to mi pride skratka zvlastne. ako je to mozne?
Z hlediska podpory života bývají skafandry občas přirovnávány k mini kosmickým lodím. Collins Aerospace, který je „dědicem“ firem kdysi vyrábějících skafandry pro Apollo a pro STS a nyní „z posledních sil“ zajišťuje servis skafandrů pro ISS, od smlouvy na dodávku nových skafandrů odstoupil. NASA má nyní komerční smlouvu na dodávku nových skafandrů pro Artemis a ISS jen se společností Axiom Space.
Návrh skafandru od Axiom Space podle zprávy úřadu GAO z 1.7.2025 v době auditu nesplňoval některé z požadavků NASA. Například překračoval povolenou hmotnost a oproti požadavku NASA vyžadoval více kyslíku a vody. To je důvodem ročního skluzu, o kterém jsem psal v předchozím komentáři. Před rokem prosákly na veřejnost informace o vážných finančních problémech Axiom Space. Protože společnost vyvíjí skafandry v rámci smlouvy s pevnou cenou, odčerpává na jejich prodražující se vývoj peníze z jiných projektů (hlavně z projektu komerční kosmické stanice).
Pokud Cinu nepotka nehoda, a to nepreji ani Cine ani USA, tak je vitezem druheho kola po 60 letech temer jiste Cina.
A prvni zastupkyni nezneho pohlavi na Mesici bude Cinanka.
Tohle si USA resp. Zapad zpusobil sam.
USA podfinancnovanim od Gerge mladsiho a Aresu po soucasnost a samotna EU(jejichz vetsina clenu je clenem ESA), za ty prachy nacpane do zeleneho silenstvi mohla mit vlastni tezky nosic, lod, lander a na Mesici ciste evropskou zakladnu.
Tak ja osobne to tej Číne prajem, tak ako tak budú druhý, USA tam boli, ale Čína si to. ,, zaslúži“ za to ako poctivo postupujú, síce nevidíme ako to prebieha vo vnútri, ale ciele plnia a to +/- v termínoch. Momentálne mi to pripadá, že sú zhruba tam, kde to dotiahol sovietsky zväz. Možno sa dočkáme, že ho prekonajú a časom aj USA aj s ESA,
Trochu teda mimo témy, Čo sa ekológie týka, tú nám treba, aj keď to riešia nešťastne, tieto výroky radšej neopakujte. Napríklad aj vďaka satelitom sa zvládol kus práce, spomeniem len ozonovu dieru. Financujú sa odtiaľ aj družice sledujúce zdroje vody, lesy, oceány, a aj zdroje metánu sa budú sledovať, má to zmysel, vedci vedia čo robia, aj keď politici to môžu kaziť. Nehádžte to prosím do jedného vreca
Co se týče složení posádek, jak to vypadá s Evropskou účastí? Při každé misi Artemis letí 3 američané plus 1 astronaut jiné národnosti. Na A2 letí Jeremy Hansen z kanady a pokud si pamatuji správně, při misi A4 přistane na Měsíci Japonský astronaut. To znamená že by se evropský astronaut podíval k Měsíci možná na A3, a to pouze na oběžnou dráhu, možná na měsíc při misi A5. O dalších misích radši spekulovat nebudu, ale víceméně mi to dává bilanci 2 evropané/5 servisních modulů Orion. Není to trochu nefér vůči Evropě?
První tři evropské servisní moduly Orionu byly dodány v rámci barteru jako protislužba za využívání ISS. Na rozdíl od Japonska, které k ISS vyneslo 9 nákladních lodí HTV (2009-2020) a letos první HTV-X, zajistila ESA pro zásobování ISS jen 5 svých nákladních lodí ATV (2008-2014).
Servisní moduly Orionu ESM-4 a ESM-5 budou použity jako evropský příspěvek k programu Gateway, Pro astronauty ESA je při těchto dvou misích zajištěno po jednom místu (jedno místo v Orionu při misi Artemis IV a jedno místo v Orionu při misi Artemis V).
To dává smysl. Díky za objasnění.
NASA Spaceflight, zpracovala dnes poslední informace týkající se HLS, asi v prvních deseti minutách, ve videu:
https://www.youtube.com/watch?v=Q8k6IeBMGQc
(Další části tvoří současný stav v Boca Chica, na LC-39A a Roberts Road na Floridě.
Popisují ale jen poslední změny.)