Kosmotýdeník 738 (2. 11. – 8. 11.)

Tento týden byl na kosmonautické události hodně bohatý. Dočkali jsme se několika startů (Electron, Ceres-2, Kinetica-2 a samozřejmě i Falcon 9), na nebe se také vznesl nový suborbitální raketoplán od Virgin Galactic a na Starbase pracují na přípravě dalšího letu Super Heavy Starship, který by mohl proběhnout už v pátek 13. listopadu. V hlavním tématu se budeme tentokrát věnovat průletu obou sond ESCAPADE, které využily průlet kolem Země a vydaly se k Marsu. V dalších tématech nás čeká dokončená modernizace energetických zdrojů Mezinárodní kosmické stanice, konec mise Swift či odklad čínské lunární mise Chang’e-8. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Sondy ESCAPADE čeká unikátní manévr u Země, který je nasměruje k Marsu

Už jsme o této dvojici nízkonákladových sond dlouho neslyšeli. Doposud tiše čekaly na svůj okamžik, aby mohly zahájit svoji cestu, a právě v těchto hodinách provádějí sondy ESCAPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers) americké NASA manévr, který dosud žádná kosmická sonda této agentury neuskutečnila. A to hned dvakrát. Každá ze dvou sond ESCAPADE provedla motoricky urychlený průlet kolem Země, při němž využila kombinaci zemské gravitace a zážehu vlastního motoru, aby se vydala na cestu k Marsu.

První sonda (nazvaná modrá) uskutečnila svůj průlet a motorický manévr v sobotu 7. listopadu přibližně v 11:00 SEČ, druhá (nazvaná zlatá) ji bude následovat o dva dny později, v pondělí 9. listopadu kolem 12:00 SEČ. Během těsného průletu kolem Země využije každá sonda gravitaci naší planety ke zvýšení své rychlosti a změně směru letu k Marsu. V okamžiku největšího přiblížení k Zemi navíc provede takzvaný transmarsovský naváděcí zážeh (trans-Mars injection burn). Při něm bude její motor pracovat přibližně devět minut a poskytne sondě dodatečné urychlení směrem k rudé planetě. Transmarsovský naváděcí zážeh zvýší rychlost každé sondy o více než 1 600 km/h, a to přibližně z 10,1 km/s na 10,8 km/s.

Po úspěšném dokončení motoricky urychlených průletů bude obě sondy čekat desetiměsíční cesta k Marsu. K rudé planetě by měly dorazit 7. a 9. září 2027. U Marsu se ESCAPADE stane první misí tvořenou několika sondami, které budou kolem planety létat ve formaci. Cílem mise je zkoumat, jak proud částic přicházejících ze Slunce, známý jako sluneční vítr, interaguje s prostředím Marsu a jak tyto procesy přispívají ke ztrátám jeho atmosféry.

Některé kosmické sondy již v minulosti využily gravitační průlety kolem Země ke změně své dráhy a nasměrování k dalším cílům ve sluneční soustavě. Žádná sonda mířící k Marsu však dosud úspěšně neprovedla motoricky urychlený průlet, známý také jako Oberthův manévr. Předchozí mise, které dorazily k Marsu, startovaly ze Země v období, kdy byly obě planety ve vzájemně příznivém postavení. Taková situace nastává přibližně jednou za 26 měsíců a umožňuje zkrátit dobu letu a minimalizovat spotřebu pohonných látek.

I played a little bit with the #ESCAPADE trajectory. I was interested in the effect that the propulsive maneuver has on the mission. https://t.co/QqcvwV6lQk

— The Orbital Mechanic (@andre9lli) November 6, 2026

Mise ESCAPADE však odstartovala v listopadu 2025, kdy se Země a Mars nacházely na opačných stranách Slunce. Namísto přímého letu k Marsu proto sondy ESCAPADE využily zcela novou trajektorii. Obě sondy se pohybovaly po dráze připomínající tvarem ledvinu v okolí oblasti označované jako druhý librační bod soustavy Slunce–Země (L2). Následně zamířily zpět k Zemi, aby mohly využít její gravitaci k urychlení směrem k rudé planetě v okamžiku, kdy se obě planety opět dostanou do příznivého vzájemného postavení. A právě tato chvíle nyní nastává.

Tato neobvyklá trajektorie již sondám ESCAPADE umožnila uskutečnit několik dodatečných vědeckých pozorování. Během letu totiž prolétly vzdálenou oblastí zemského magnetického ohonu, tedy částí magnetického prostředí Země, kterou sluneční vítr protahuje směrem od planety. Tuto oblast zemského magnetického ohonu dosud žádná kosmická sonda přímo neprozkoumala. Vědci mise ESCAPADE uvádějí, že zde sondy zaznamenaly zajímavé struktury a dynamické jevy. Výsledky těchto pozorování plánují v blízké době zveřejnit.

Vizualizace sond ESCAPADE během letu nad Marsem
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Během průletů kolem Země ve dnech 7. a 9. listopadu by mohli obě sondy ESCAPADE spatřit také někteří pozorovatelé ze zemského povrchu. Sondy však budou velmi slabé a k jejich nalezení bude pravděpodobně zapotřebí dalekohled. Na obloze se budou jevit jako nevýrazné světelné body pohybující se na pozadí hvězd. Při největším přiblížení k Zemi se budou sondy nacházet ve výšce 965 až 1 770 kilometrů nad zemským povrchem. To je výše, než obíhá většina družic Země.

Každá ze sond zažehne svůj motor během přeletu nad jižní Austrálií, odkud by měla být pozorovatelná dalekohledy. Motorický zážeh první sondy začal 7. listopadu v 10:51 SEČ. Druhá sonda zahájí svůj zážeh 9. listopadu v 11:51 SEČ.

V hodinách předcházejících průletům by měly být obě sondy ESCAPADE pozorovatelné také na obloze nad západní částí Spojených států. Přibližně hodinu před zahájením motorického zážehu však zmizí pod obzorem. To znamená, že první sonda bude ze západní části USA pravděpodobně nejlépe pozorovatelná 7. listopadu mezi 9:00 a 10:00 SEČ. Druhá sonda by měla dosáhnout nejvyšší jasnosti 9. listopadu mezi 10:00 a 11:00 SEČ. Obě sondy se budou po obloze pohybovat poměrně pomalu a jejich přelet od východu k západu potrvá několik hodin.

Několik dní po dokončení transmarsovských naváděcích zážehů bude mít řídicí tým mise k dispozici dostatek údajů, aby mohl vyhodnotit, jak přesně byly sondy nasměrovány k Marsu. Během následující cesty k rudé planetě budou odborníci provádět několik korekčních manévrů, které umožní upravit trajektorie obou sond a zajistit, aby se v září příštího roku přesně setkaly s Marsem.

Kosmický přehled týdne:

Čtvrtého listopadu ve 13:39 SEČ vstoupil nad oblastí severní Sumatry v Indonésii, přibližně 3,4 stupně severní šířky a 98,6 stupně východní délky, kosmický teleskop Swift do atmosféry, kde shořel. Skončila tak dlouhá mise úspěšného kosmického přístroje. Swift úspěšně pracoval 21 let, 11 měsíců a tři dny. Swift se dostal na závěr své existence do médií, a to díky pokusu společnosti Katalyst Space Technologies o servisní misi. U zmíněné společnosti si NASA objednala družici, která měla za úkol se k observatoři přiblížit, uchopit jí a vynést na vyšší oběžnou dráhu. Družice LINK však ke kosmickému dalekohledu nedoletěla. Po cestě jí postihly technické problémy.

The Swift telescope’s atmospheric reentry was captured over Malaysia ☄️

Swift was launched in 2004. Its primary mission was to study gamma-ray bursts—the brightest electromagnetic events in the universe. Although designed for a two-year lifespan, the telescope remained operational for 22 years, during which it recorded over 2,000 gamma-ray bursts.

The telescope also investigated more than 1,400 supernova explosions, studied the destruction of stars by black holes, observed active galaxies, mapped the sky in X-rays, and tracked asteroids, comets, and much more.

❕ NASA attempted to save Swift by raising its orbit. However, due to an extremely tight timeline, the „Link“ spacecraft—built by the company Katalyst Space—was unable to complete the task.

— Black Hole (@konstructivizm) November 7, 2026

Americký astronaut Anil Menon a kanadský astronaut Joshua Kutryk uskutečnili výstup do volného prostoru (EVA), při kterém instalovali další a poslední solární panel nové generace. Během výstupu, který trval šestihodinového 6 hodin a 59 minut nainstalovali Menon a Kutryk poslední panel iROSA. Zařízení bylo umístěno na kanál 3B kosmické stanice, čímž byla dokončena modernizace energetického systému. Práce na zvýšení výkonu stanice začaly v únoru 2021. Od té doby astronauti absolvovali 18 výstupů do volného prostoru, během kterých nainstalovali 8 solárních panelů. Dohromady panely zvyšují kapacitu stanice pro výrobu energie ze 160 kilowattů na přibližně 215 kilowattů.

Čína se rozhodla odložit lunární misi landeru Chang’e 8, která měla někdy v roce 2029 zamířit k jižnímu pólu Měsíce a zde provádět činnosti nutné k získání zkušeností pro plánované pilotované mise (využívání místních zdrojů, 3D tisk cihel z lunárního materiálu a ověřování některých technologií pro budoucí trvalou přítomnost lidí na Měsíci). Mise byla odložena na neurčito, a to ve prospěch prvních pilotovaných výprav. Některé úkoly, které měla ověřit Chang’e 8 by tak mohli provést astronauti, či zařízení, která vzniknou v rámci první základny. Letos měla vzlétnout mise Chang’e 7, která však byla odložena kvůli promeškání startovního okna a odložena na příští rok. Mise má zamířit také k jižnímu pólu, a to přímo k okraji kráteru Shackleton. Zde bude vypuštěn rover, ale také raketový dron (hopper), který bude poháněn raketový motorem a létat do míst, kam by se rover nedostal.

V sobotu 7. listopadu NASA na tiskové konferenci udělila šest nových kontraktů v rámci programu Moon Base. Souhrnně šlo o dva starty Falconu 9, tři starty New Glennu a jeden start rakety Terran-R. Náklady zahrnují většinou kosmické tahače, které k Měsíci dopraví třeba družice pro komunikační síť, hoppery od JPL určené k průzkumu povrchu či lunární lander. Vedle těchto šesti konkrétních zakázek NASA vybrala osm společností do programu CLPS 2.0. Tento výběr jim umožňuje ucházet se o budoucí lunární mise, ale sám o sobě ještě neznamená přidělení konkrétní mise.

Přehled z Kosmonautixu:

Pojďme si připomenout témata, které jsme na tomto webu již probrali v rámci pravidelně vycházejících článků. Pro začátek nás čekal Živě a česky komentovaný start rakety Electron, která vynášela japonskou radarovou družici. V pondělí jste se dočkali závěrečného dílu seriálu, který mapuje příběh indického astronauta přezdívaného Shux. Americké letectvo zveřejnilo informace o nákladní kapsli Starfall společnosti SpaceX, kterou vyslalo na oběžnou dráhu při nedávné sdílené misi. NASA informovala, že její sonda Lucy se dostala do oblasti takzvaných Trojánů, což jsou tělesa sdílející dráhu s planetou Jupiter. Brzy začne jejich výzkum. Americká vojenská zpravodajská agentura zveřejnila neuvěřitelný nový snímek čínského utajovaného vojenského raketoplánu. Během více než 1 645 marsovských dnů měřil rover Perseverance agentury NASA jemné a ultrajemné částice marsovského prachu, které ulpívají na vzorcích materiálů skafandrů přepravovaných na palubě vozítka. Důležité pozorování pomůže chránit budoucí výpravy před marsovským prachem. Dne 28. října 1971 vypustilo Spojené království svou první družici. Dostala jméno Prospero, ale byla známá také pod označením X-3. Tento týden vyšel druhý díl povídání s fyzikem Vítěslavem Škorpíkem o zajímavých astrofyzikálních otázkách. Francouzská kosmická agentura CNES oznámila zahájení pozemních kvalifikačních zkoušek demonstrátoru znovupoužitelné rakety Callisto v Kosmickém středisku Guyana. Mars je plný nezodpovězených otázek. Třeba jev v oblasti Tharsis. Nacházejí se zde tři velké sopky a u nejjižnější z nich, Arsia Mons, se z vrcholu někdy po větru snášejí velmi dlouhé mraky. Vývoj mise NASA Near-Earth Object (NEO) Surveyor pokračuje a největší součást kosmické sondy se postupně blíží podobě, v jaké odstartuje.

Snímek týdne:

Evropská sonda Hera pořídila první kvalitnější fotografii planetky Didymos! Je to ta stejná planetka, do jejíhož měsíčku Dimorphos v roce 2022 narazila americké sonda DART. Hera se nyní k soustavě těchto dvou těles blíží, aby prozkoumala následky této srážky. Na tomto snímku, který získala Héřina monochromatická kamera ze vzdálenosti 60 km, je většina planetky-měsíčku Dimorphos o průměru 151 m skryta stínem, ale mateřská planetka Didymos o průměru 780 m, je vidět dobře.

Didymos vyfocený evropskou sondou Hera
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Podívejte se na pěkné video, které shrnuje aktuální přípravy na let nové čínské pilotované lodě a lunárního modulu. Zatím se jedná o přípravu první nepilotované a tedy testovací výpravy.