Než se Jurij Gagarin dočkal své historické mise, musely zástupy inženýrů vyřešit celou řadu technických problémů. Kromě toho stály programu Vostok v cestě i konkureční programy. Mimo technických překážek tak bylo potřeba získat i oficiální souhlas nejvyšších míst. Cesta to nebyla snadná, ale tým expertů to díky důrazu na pečlivost a detail dokázal – program Vostok byl vybrán k realizaci.
V dnešní přednášce se vrátíme na počátek dubna, kdy vrcholily oslavy 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru. Na našem serveru jsme této události věnovali celý týden, během kterého jsme našim divákům nabízeli jen samé živé přenosy a streamy. Dnešní přednášku jsem si tehdy odložil, protože jsem měl pocit, že je už tak trošku přegagarinováno. Ale nyní, kdy se v kalendáři píše již polovina května, se k tomu vystoupení můžeme vrátit. 12. dubna roku 1961 proběhla jedna z největších událostí pilotované kosmonautiky, kdy se do vesmíru podíval první člověk a občan Sovětského Svazu, nadporučík Jurij Gagarin. Jeho rodná země si tímto startem připsala další velký zářez v nevyhlášené válce o kosmická prvenství. Nedávno jsem i zachytil názor, se kterým se dá souhlasit. Když by totiž byli první ve vesmíru Američané, byť by šlo v jejich případě jen o suborbitální skok, tak by patrně nikdy nebyl s takovou velkou vervou zahájen program Apollo a celá historie kosmonautiky by se vyvíjela jiným…
Po misi Sputnik 2, u které se nepočítalo s návratem Lajky, přišel čas na další krok. Bylo potřeba postavit kosmickou loď, která by byla schopna vrátit se z oběžné dráhy na Zemi. Projekt dostal jméno Vostok a po testovací misi Sputnik 4 (též Korabl Sputnik) už přišel čas na testy lodi s živými tvory na palubě – volba opět padla na psy. Mise Sputnik 5-1 sice skončila havárií nosné rakety, ale hned následná mise Sputnik 5 už slavila úspěch – fenky Belka a Strelka se staly prvními živými tvory, kteří se na Zemi vrátili z oběžné dráhy.
Prvním živým tvorem na oběžné dráze se stala fenka Lajka v družici Sputnik 2. S jejím návratem na Zemi se nepočítalo, ale nakonec zahynula kvůli technické závadě dříve, než se čekalo. Ale Sputnik 2, to nebyla pouze Lajka. Na palubě byly i vědecké přístroje, které rozšířily znalosti vědců o prostředí kolem naší planety. Tato mise je proto právem považována za důležitý krok vstříc první pilotované kosmické misi.
V minulém díle zmíněné výškové lety psů mezi roky 1951 a 1960 poskytly mnoho cenných informací, ale před letem člověka na oběžnou dráhu to pořád bylo málo. Proto bylo potřeba posunout testy na novou úroveň a vyslat na oběžnou dráhu družici s živým tvorem na palubě. To však s sebou přinášelo mnoho technologických komplikací a výzev. Inženýři proto museli v mnoha případech improvizovat. A aby toho nebylo málo, měla družice Sputnik 2 nést i další vědecké vybavení.
Než se na oběžnou dráhu vydal první člověk, bylo potřeba vše otestovat na jiných živých tvorech. A než se tito živí tvorové dostali na oběžnou dráhu, létali na výškových raketách. Zažili tak suborbitální skoky do výšky nad sto kilometrů, dostali se do kosmického prostoru a na pár minut zažili mikrogravitaci. Zvířata, která při těchto výškových letech zahynula, nepřišla o život zbytečně. Tato fáze přinesla neocenitelné zkušenosti pro další vývoj a kosmonautika by bez nich rozhodně vypadala jinak.
Jméno „Jurij Gagarin“ zůstane navždy zapsáno v kronice lidstva v kolonce „první člověk ve vesmíru“. Nechybělo ale mnoho a mohlo na jeho místě stát jméno amerického astronauta Alana Sheparda. Proč souboj o toto historické prvenství dopadl tak, jak dopadl, a co ho rozhodlo? Rychle a špinavě do vesmíru Ve Spojených státech letectvo logicky předpokládalo, že dobytí vesmíru se stane jeho doménou. Počítalo se s letadly pohybujícími se rychleji a výše, postupně až na oběžnou dráhu. A pak tu byla agentura NACA (National Advisory Committee for Aeronautics) založená v roce 1915. Její vedení nechtělo hrát druhé housle, a tak se v listopadu 1957 rozhodlo „jednat hned, abychom nebyli opominuti na poli výzkumu kosmických letů“. Bylo to pragmatické rozhodnutí, které nakonec vedlo ke vzniku NASA.
12. duben je výjimečný den v dějinách subdomény přednášky na serveru kosmonautix. Nikdy předtím se totiž nestalo, aby na tentýž den připadly dva online přenosy, které se zároveň budou zabývat stejným tématem. Cestu prvního kosmonauta světa na oběžnou dráhu nám bude od pondělního rána až do samotného poledne takřka minutu po minutě mapovat živý přenos Hvězdárny a planetária Brno. Moderátorem tohoto pořadu bude Tomáš Přibyl. Poté si jako posluchači a diváci dostanete příležitost si několik hodin odpočinout. Zbystřit pozornost byste měli po 16. hodině a v poklidu si otevřít počítač či zapnout televizi a naladit si kanál, na kterém už nějakou dobu vysílají své přednášky pátečníci. Od 16:30 zde totiž zahájí přednášku redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro vás píše historické seriály. Již jsme zde vydali jednu jeho přednášku o kosmických skafandrech. Pondělí bude tedy tak nabito kosmonautikou, jak snad ještě nikdy. Přeji vám, abyste jej strávili co nejpříjemněji, jak to bude možné.
V současnosti létají lidé na oběžnou dráhu okolo Země několikrát ročně, ale ještě před sto lety to byla vyložená sci-fi. Historický moment, který nastal 12. dubna 1961, otevřel cestu lidem na oběžnou dráhu. Než však Jurij Alexejevič Gagarin vyrazil na misi pojmenovanou Vostok (původně opravdu bez pořadového čísla), muselo se stát hned několik věcí. Před programem Vostok tu bylo hned několik více či méně reálných projektů, které se zaměřovaly na do té doby nemyslitelné pilotované kosmické lety.
Připomínáme si poslední testovací let kabiny Vostoku před startem člověka do vesmíru. Úspěšný let prožil pes Звёздочка (Hvězdička), figurína Ivan Ivanovič a další přístroje. 25. března 8:40
