Štítek ‘Valentina Těreškovová’

Zemřela Valentina Leonidovna Ponomarjovová

Ve věku 90. let zemřela kosmonautka Valentina Ponomarjovová. Ponomarjovová figurovala jako jedna z předních kandidátek, s Valentinou Těreškovovou a Irinou Solovjovou, na let s Vostokem 5. 10. listopadu 18:00

Dnešní výročí: Valentinin den

Roku 1963 letěla v kosmické lodi Vostok 6 první žena – Valentina Vladimirovna Těreškovová. Dosud se dostalo do vesmíru jen 65 žen, 11% „vesmířanů“. 16. června 8:10

TOP5: Ženy v kosmu

Karen Nyberg

Ačkoliv je profese astronauta často spojována s mužským pohlavím a dlouhé roky maskulinní část populace skutečně vládla lidským činnostem na oběžné dráze, žena astronautka dnes není ničím výjimečným. Dokonce existují ženy, které své mužské kolegy v mnohém převyšují a drží i několik rekordů. Nebylo tomu tak ale vždy. Cesta žen za hranice zemské atmosféry začala poměrně brzy, avšak trvalo ještě dlouhá desetiletí, než se jejich přítomnost na palubě vesmírných lodí stala něčím běžným. V dnešním díle TOP5 se podíváme na pět výjimečných žen, kterým se dostalo privilegia pohledu na naši rodnou planetu z výšky několika set kilometrů.

Kosmický šatník 1. díl

Piers Sellers ve skafandru EMU

Jestliže vyzvete libovolného jedince, aby namaloval kosmonauta, můžete si být téměř jisti, že fyziognomie nakreslené postavy bude bezpečně skryta za konturami pracovního oděvu, zvaného skafandr. Zatímco mnozí zájemci o kosmonautiku se zabývají i těmi nejtitěrnějšími detaily konstrukce kosmických lodí, modulů a stanic, není výjimkou, že právě skafandry jsou přehlíženým detailem. Onen detail ale v sobě skrývá hodně fascinujících konstrukčních řešení a nezřídka má také neméně fascinující historii. V žádném případě se nejedná pouze o jakýsi „vzduchotěsný vak ve tvaru lidské postavy“. U jednodušších verzí je poslední bariérou mezi tělem a vakuem v případě, že jeho velký bráška v podobě samotné kosmické lodi selže, u složitějších typů se jedná o samostatnou miniaturní kosmickou loď, která je schopna udržet člověka naživu v neuvěřitelně drsných podmínkách a navrch je schopna zajistit i jeho práceschopnost. Jak vlastně vypadaly skafandry, které psaly historii? V tomto seriálu se postupně pokusíme „probrat“ šatník kosmonautů a astronautů tak, jak se v průběhu dobývání vesmíru vyvíjel.

Vesmírné osudy 44. díl – Valentina Těreškovová

Životní příběh Valentiny Těreškovové jsme v minulém díle opustili ve chvíli, kdy úspěšně přistála ze své mise Vostok 6. Ona sama přistála na padáku a k lodi byla po přistání přemístěna, aby mohly vzniknout fotky jí a lodě po úspěšně zvládnuté misi. Už v té době bylo jasné, že mnohé z toho, co se dělo během letu, bude muset být utajeno. Stejně tak se mnozí začali ptát, jak je možné, že mohlo dojít k tomu, že takto nepřipravená a nezpůsobilá žena mohla letět na tak nebezpečnou misi. A právě tomu se budeme věnovat v aktuálním dílu, kde si shrneme důvody, proč se stalo to, co se stalo, co to později mělo za následky a jaké poučení vzešlo z tohoto letu.

Vesmírné osudy 43. díl – Valentina Těreškovová

Vesmírné závody mezi Spojenými státy a Sovětským svazem byly jako každé jiné závody. Šlo především o to trumfnout protivníka a tolik neřešit vše okolo. Když už měl Sovětský svaz na svém kontě první družici, prvního kosmonauta, první průlet sondy kolem Měsíce i navedení umělého tělesa na jeho oběžnou dráhu, tak na řadě byla také první žena, která se vydá do vesmíru. Zatímco američtí astronauti neměli v rámci programu Mercury ve svých řadách žádné ženy, tak Sověti chtěli ukázat, že oni se nebojí ani takového kroku a že sovětské ženy jsou schopnější, než ty americké. Navíc, vyvrcholení programu Vostok chtělo nějaké prvenství, ty měl Nikita Chruščov velice rád. Příběh první kosmonautky v sobě skrývá mnoho neuvěřitelného, ukazuje dobu a intence, ve kterých probíhal závod o dobývání vesmíru v těch nejjasnějších barvách.