Mars

  • Zpřesnění návrhu pro raketu startující z Marsu

    Zpřesnění návrhu pro raketu startující z Marsu

    Dušan Majer46 komentářů

    Po letech studií, zkoušek a průzkumů v rámci přípravy na začátek mise Mars Sample Return (MSR) v roce 2026 udělala NASA významný pokrok. Stanovila, že pro doposud nerealizovaný odlet vzorků z povrchu Marsu použije nosnou raketu s tuhými pohonnými látkami. Tato malá raketa nese označení MAV (Mars Ascent Vehicle) a bude hrát klíčovou roli při misi MSR, kterou společně připravují agentury NASA a ESA. Prvním článkem tohoto řetězce misí bude americké vozítko Perseverance, které má Zemi opustit v polovině letních prázdnin. Perseverance nasbírá jádrové vzorky marsovských hornin a uloží je do trubiček, které v budoucnu vyzvedne jiný rover, jehož start přijde nejdříve v roce 2026.

  • Operátoři řídí Curiosity ze svých domovů

    Operátoři řídí Curiosity ze svých domovů

    Dušan Majer5 komentářů

    Některé pracovní povinnosti se dají během epidemie koronaviru řešit pomocí mailů či telekonferencí. Ale řídit z domova rover na Marsu? I to je možné. 20. března 2020 nikdo z týmu roveru Curiosity nevstoupil do areálu JPL, kde má projekt své sídlo. Vůbec poprvé se tak všechny činnosti vozítka plánovaly doslova na dálku. O dva dny později byly připravené pokyny poslány na Mars, kde je rover podle očekávání vykonal – šlo o odběr vzorku z lokality Edinburgh s pomocí vrtačky. Operátoři už několik týdnů předtím tušili, že možná budou muset změnit svůj systém práce. Jejich monitory, sluchátka a další vybavení byly připraveny, aby si je zaměstnanci mohli vzít s sebou domů.

  • Čína mieri na Červenú planétu

    Čína mieri na Červenú planétu

    Libor Lukačovič34 komentářů

    Keďže postupne pribúdajú informácie o čínskej sonde HX-1 (HuoXing-1), je vhodné ich zhrnúť. Sonda HX-1 je prvá čínska sonda k Marsu a zároveň je prvá, ktorá sa skladá z orbiteru, landeru a roveru. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala v histórii len treťou krajinou (po USA a Rusku), ktorej sa to podarilo. Orbitálna mechanika nám hovorí že štartovacie okno k tejto planéte sa otvára každých 26 mesiacov ak chceme využiť energeticky najvýhodnejšiu dráhu letu po tzv. Hohmanovej elipse. Najbližšie takéto okno je od 23. júla do 8. augusta 2020. Sondu vynesie momentálne najsilnejšia čínska raketa CZ-5 (4) z kozmodrómu WSLC (Wenchang Space Launch Center) zo štartovacej rampy LS-1 (Launch Site 1) na cestu trvajúcu cca sedem mesiacov. Z toho vyplýva, že sonda by mala vstúpiť na jeho obežnú dráhu vo februári 2021. Celková hmotnosť sondy je päť ton, z toho na rover pripadá 240 kg. Je to zatiaľ najťažší ľudský výtvor letiaci k tomuto nebeskému telesu. Predpokladá sa,…

  • Provoz Mars Express za časů epidemie

    Provoz Mars Express za časů epidemie

    Dušan Majer6 komentářů

    V rámci současné epidemiologické situace je lidem doporučováno, aby co nejvíce pracovali z domova a omezili kontakt s ostatními, což má snížit šíření koronaviru. Přesně před týdnem, 16. března, na tento systém přistoupila i většina zaměstnanců ESA. Jenže co to znamená pro 17 let starou sondu Mars Express na oběžné dráze rudé planety? Většina misí má možnost uložit sondu v případě potřeby do tzv. bezpečného režimu. V něm je sonda na stabilní dráze a všechny systémy, které nejsou životně důležitém, jsou vypnuté. Jenže pokud by Mars Express zůstala v tomto režimu delší dobu, nebylo by to pro ni bezpečné.

  • Perseverance má odběrný mechanismus

    Perseverance má odběrný mechanismus

    Dušan Majer8 komentářů

    Startovní okno roveru Perseverance se otevírá za necelé čtyři měsíce a tak je nejvyšší čas, aby se tento šestikolový průzkumník Marsu dočkal dalšího milníku. Před jeho transportem z kalifornské JPL na floridské Kennedyho středisko začátkem února z něj byly některé prvky odstraněny. Začátkem března specialisté do roveru integrovali dva systémy, které budou hrát klíčovou roli při sběru, uchování a eventuálně i při návratu prvních vzorků z jiné planety na Zemi – těmi systémy je zásobník vrtacích bitů (Bit Carousel) a samotný odběrný mechanismus (Adaptive Caching Assembly).

  • Kosmotýdeník 391 (9.3. – 15.3.)

    Kosmotýdeník 391 (9.3. – 15.3.)

    Dušan Majer1 komentář

    Sedm dní uteklo jako voda a i když se kvůli epidemii zavírají hranice, obchody, sportoviště i restaurační zařízení, Kosmotýdeník zůstává jistotou, na kterou se můžete spolehnout. Dnešní hlavní téma se bude věnovat představení dnešní mise Falconu 9, které většinou vychází v samostatném článku, ale vzhledem k době, kdy statický zážeh proběhl, jsme neměli čas jej vydat dříve. Těšit se můžete i na informace z kosmodromu Vostočnyj, podíváme se do Číny a nevynecháme ani informace z Francouzské Guyany.

  • ExoMars se odkládá o dva roky

    ExoMars se odkládá o dva roky

    Dušan Majer38 komentářů

    Evropská kosmická agentura společně se státní korporací Roskosmos rozhodla o odkladu startu druhého kola mise ExoMars, která má studovat rudou planetu, na rok 2022. Společný projektový tým expertů z ESA i Roskosmosu zhodnotil všechny činnosti potřebné k povolení předstartovních příprav, aby bylo možné analyzovat možná rizika a udržitelnost harmonogramu. Po náležitém zvážení všech doporučení poskytnutých evropskými a ruskými generálními inspektory dospěli experti projektového týmu mise ExoMars k závěru, že testy nezbytné k tomu, aby byly všechny součásti mise pro průzkum Marsu fungovaly, vyžadují více času na dokončení.

  • Kosmotýdeník 390 (2.3. – 8.3.)

    Kosmotýdeník 390 (2.3. – 8.3.)

    Lukáš Houška4 komentáře

    Další týden zmizel stejně rychle jako palivo z nádrží letící rakety a je na čase si připomenout, co nám v těchto sedmi dnech kosmonautika přinesla. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát firma Axiom Space, která oznámila, že využije loď Crew Dragon pro dopravu komerčních astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici a to již v příštím roce. Plány společnosti jsou však ambicióznější a i na ty se podíváme. Dalšími tématy bude například vozítko Curiosity, anebo poslední mise lodi Cargo Dragon 1. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗