Štítek ‘Mars’

Kosmotýdeník 338 (4.3. – 10.3.)

Máme za sebou týden, během kterého první soukromá loď schopná nést posádku uskutečnila úspěšný let k Mezinárodní kosmické stanici a úspěšný návrat na Zemi. Krom této velké události se už tradičně v Kosmotýdeníku budeme věnovat událostem, které kvůli tomuto velkému dění zapadly. Podíváme se například na čínský start, který je již třístým startem nosičů z rodiny Dlouhý pochod. Vypravíme se však i k Ryugu, nebo na Mars. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám příjemně strávené chvíle u 338. vydání Kosmotýdeníku a pěknou neděli.

Vesmírné výzvy – únor 2019

beresheet zdroj:spacewatch.global

Únorové Vesmírné výzvy si pro nás v úvodu připravily odběr vzorků z planetky Ryugu sondou Hayabusa 2, pak se podíváme na start rakety Falcon 9 se soukromým izraelským lunárním landerem Beresheet na špici, čeká nás i několik prvních testovacích družic sítě OneWeb vynesených raketou Sojuz z kosmodromu Kourou, rozloučíme se s roverem Opportunity a na závěr si zaktualizujeme harmonogram soukromých lodí pro posádku.

Kosmotýdeník 337 (25.2. – 3.3.)

Hlavní událost uplynulého týdne je jasná. My jsme se však prvnímu startu Crew Dragonu věnovali již dostatečně v jiných článcích a přenosech a proto si ho v Kosmotýdeníku necháme jen jako třešinku na dortu. Hlavním tématem bude Mars a jeho hydrologický cyklus. Konkrétně se zaměříme na nové informace o podzemní vodě, o které zatím chyběly na Marsu důkazy. V dalších tématech se zaměříme na kanadský příspěvek k nově budované stanici u Měsíce a nepřijdete ani o další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Sonda InSight zahájila penetraci do podloží

Krtek, neboli přístroj HP3, se začal zavrtávat do Marsu a mohl by už být v hloubce 35 cm. 2. března 7:44

Je Rudá planeta rozpálená do ruda?

thumbnail

Slýcháme to často – o Marsu se mluví jako o Rudé planetě. Červenou barvu si přitom člověk spojuje s teplem. Znamená to snad, že rudý Mars je rozpálený do červena? V žádném případě! Ba naopak, jedná se o chladnou planetu, na jejímž povrchu je v průměru nižší teplota, než kdekoliv na Zemi. A přestože často slýcháme, že na marsovském rovníku může být během letního poledne i přes 20°C, situace není tak přívětivá, jak by se mohlo zdát. Ve stejný okamžik totiž může být na stejném místě i pod nulou. Jak je to možné? Záleží na vzdálenosti od povrchu. A to nemluvíme o tom, co by nám teploměr ukázal v noci. Více už ale v dnešním videu.

Kosmotýdeník 336 (18.2. – 24.2.)

Jaké je počasí na Marsu a jak může ovlivnit měření marsotřesení? To je otázka, které se budeme věnovat v hlavním článku aktuálního již 336. vydání Kosmotýdeníku, které vás provede nejzajímavějšími událostmi, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Budeme se věnovat i dalším tématům, jakým je například rychlost přepravy prvního stupně Falconu 9 zpět na Floridu, navštívíme planetku Ryugu, či se podíváme na aktualizované plány na evropskou znovupoužitelnou raketu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Mars rover 2020 pomalu vzniká

Vizualizace Mars rover 2020

Má startovat už za necelý rok a půl, v červenci 2020, ale zatím jsme o jeho stavbě mnoho neslyšeli. Řeč je o novém americkém vozítku pro výzkum Marsu, které zatím nese obecný název Mars rover 2020. Nedostatek informací, fotek či dokonce videí ze stavby je však, zdá se, u konce. Jet Propulsion Laboratory nahrála na YouTube sotva dvouminutové video, na kterém můžeme vidět všechny hlavní prvky této mise – od přeletového prstence, přes sky-crane, aeroshell a tepelný štít až po samotné vozítko.

MAVEN se chystá na nové vozítko

MAVEN u Marsu

Už čtyři roky krouží kolem Marsu americká sonda MAVEN, která je určena ke studiu složení atmosféry rudé planety. Nyní začala upravovat svou oběžnou dráhu, takže se k planetě více přiblíží. Nejvyšší bod se během tohoto manévru sníží z výšky 6 200 na 4 500 kilometrů nad terénem. Důvod možná leckoho překvapí – sonda se chystá na přílet vozítka Mars rover 2020, do jehož startu stále zbývá necelý rok a půl. MAVEN by totiž měl u této mise fungovat jako záloha pro přenos dat mezi Zemí a povrchem Marsu. „MAVEN zatím udělal skvělou práci a naučil nás hodně věcí o tom, jak Mars ztratil svou atmosféru i o mnoha dalších věcech, které souvisí s lepším pochopením evoluce marsovského klimatu,“ popisuje Jim Watzin, ředitel Programu pro výzkum Marsu v rámci NASA a dodává: „Nyní jej chceme využít k dalšímu úkolu – aby pomohl komunikovat s připravovaným vozítkem a jeho nástupci.“

Kosmotýdeník 335 (11.2. – 17.2.)

Právě vychází 335. vydání pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které se udály v uplynulých sedmi dnech. V tomto Kosmotýdeníku zamíříme v hlavním tématu do Van Allenových pásů, kde už šest let prolétají a náročné prostředí zvládají dvě zajímavé družice, které vstupují do závěrečné fáze svého výzkumu. V dalších tématech nevynecháme SpaceX, přípravy na let DM-1 s lodí Crew Dragon, anebo vzpomínku na Opportunity. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Na Marsu nadešel čas kladiva

Před týdnem jsme vám připravili článek o tom, jak složité bylo umístit seismometr SEIS na povrch Marsu. Úžasné zařízení, které nám pomůže nahlédnout pod povrch Rudé planety a trochu lépe tak poznat i Zemi. Během uplynulého týdne však InSight přidala k seismometru na povrch další přístroj. Neméně úžasný. HP3 nám pomůže poznat tepelný tok vnitřkem Marsu. Aby to dokázal, bude třeba se probít alespoň tři, nejlépe však až pět metrů pod povrch. Nikdy v historii kosmonautiky se lidstvo nepokoušelo dostat na Marsu tak hluboko. Další malý zázrak nízkonákladové mise InSight. Instalace HP3 sice nebyla tak komplikovaná jako u SIES, ale o to více bude komplikovaný jeho úkol. Posuďte sami.