Artemis I

  • Dokončeno! Urychlovací motory pro premiéru SLS

    Dokončeno! Urychlovací motory pro premiéru SLS

    Dušan Majer35 komentářů

    Nová americká raketa Space Launch System (SLS) bude v první fázi letu spoléhat na pomoc dvou urychlovacích motorů na tuhá paliva, které jsou velmi podobné těm, které pomáhaly raketoplánům. Tyto motory se vyrábí v jednotlivých segmentech a k jejich sestavení dojde až na kosmodromu. Každý ze dvou sestavených pětisegmentových motorů na tuhá paliva bude měřit na výšku 54 metrů a vážit 726 tun. Firma Orbital ATK, která výrobu těchto motorů na tuhá paliva zajišťuje, mohla před pár dny s radostí oznámit: „Máme hotových všech deset segmentů pro premiérový let rakety SLS.“

  • Orion má svařené nádrže

    Orion má svařené nádrže

    Dušan Majer9 komentářů

    Práce na návratovém modulu lodi Orion pokračují. V minulých dnech byla hlavní část nové americké lodi přesunuta z čisté místnosti na pracoviště uvnitř Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku na Floridě – právě z tohoto přesunu pochází úvodní fotka našeho článku. Jedná se o nezbytný krok pro pokračování přípravy na let v roce 2019. V čisté místnosti inženýři spolu s techniky dokončili svařování nádrží pro pohonný systém, ale i potrubí pro podporu života, byť tato mise bude nepilotovaná. Orion má za sebou i instalaci nádrží pro palivo, tlakovací médium a chladivo, které se bude hodit po přistání. Tlakovací médium zase umožní plynulý průtok paliva a chladiva v pohonném systému a systému podpory života (ECLSS). Orion navíc podstoupil i tlakové testy pro ověření těsnosti svařených spojů.

  • Týden špatných zpráv o SLS

    Týden špatných zpráv o SLS

    Jiří Hošek36 komentářů

    Někdy se najednou sejde víc zpráv, které v úhrnu vydají na samostatný článek. Protože další díl našeho tradičního komplexního čtvrtletního seriálu o přípravách na let Orionu k Měsíci je ještě daleko, přinášíme Vám v tomto článku souhrn aktualit, které se nakupily během tohoto týdne. Řeč bude jednak o problémech a incidentech ve svařovacím zařízení VAC v Michoudově středisku v New Orleans, ale budeme se věnovat také výsledkům studie, která však nedostala šanci změnit tento let na pilotovaný.

  • Kosmotýdeník 241 (24.4. – 30.4.)

    Kosmotýdeník 241 (24.4. – 30.4.)

    Lukáš Houška11 komentářů

    Nejčastěji skloňovaným jménem kosmického prostředku nebyl po čase žádný produkt firmy SpaceX, ale pro změnu sonda Cassini, která po více jak dvaceti letech dokázala nadchnout i velká média. I my jí budeme věnovat část Kosmotýdeníku, ale podíváme se také na události, které stály v pozadí. Například máme nepříjemnou zprávu pro ty, co se těšili na start rakety SLS v příštím roce. Zdá se, že se bude čekat ještě další rok. Proč a jak došlo ke zpoždění, o tom už uvnitř článku. Podíváme se také na dnešní start Falconu 9, který by měl proběhnout již v jednu hodinu po poledni a nevynecháme ani další menší události. Přejeme vám pěknou neděli a hezké čtení.

  • Cesta k Exploration Mission 1 – ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2017

    Cesta k Exploration Mission 1 – ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2017

    Jiří Hošek11 komentářů

    Vztah nové americké administrativy k programu SLS/Orion byl zprvu nejasný. Počáteční obavy se postupně rozplývaly, ale pádnou odpověď dal až zveřejněný předběžný obrys požadavku na rozpočet NASA na období 1. října 2017 až 30. září 2018. Zatímco Obamova administrativa žádala pro fiskální rok 2017 na tyto programy 3,3 miliardy dolarů (NASA nakonec obdržela 4,3 miliardy), Trumpova administrativa předběžně žádá pro fiskální rok 2018 celkem 3,7 miliardy. Přípravy na první misi se však potýkají s jinými než finančními problémy. Všeobecně se předpokládá, že z důvodu problémů při montáži centrálního stupně nosné rakety a servisního modulu kosmické lodi bude v příštích dnech termín startu oficiálně odložen na rok 2019. Stejně jako v minulém článku z 1. ledna zrekapitulujeme práce provedené v uplynulém čtvrtletí a podíváme se na aktuální plán dalších prací.

  • Kosmotýdeník 234 (6.3. – 12.3.)

    Kosmotýdeník 234 (6.3. – 12.3.)

    Lukáš Houška11 komentářů

    172 hodin od posledního vydání Kosmotýdeníku právě doběhlo a je tedy čas na jeho nové vydání. Pravidelný týdenní přehled událostí z kosmonautiky se dnes zaměří v hlavním tématu na zkoušku systému podpory života pro loď Crew Dragon od SpaceX. Podíváme se i na odklad dalšího letu soukromé zásobovací lodi Cygnus, nebo na první letový díl rakety SLS, který dorazil na kosmodrom. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.

  • Horní stupeň SLS míří na kosmodrom

    Horní stupeň SLS míří na kosmodrom

    Dušan Majer19 komentářů

    Čas od času nám naši čtenáři navrhnou, abychom se některým zajímavým misím věnovali podrobněji a informovali i o drobnějších pokrocích, které vedou k finální realizaci. Dnes se tedy zaměříme na raketu SLS, která by se své premiéry mohla dočkat na konci roku 2018, případně na začátku roku 2019. Konkrétně se podíváme na horní stupeň ICPS, který se postará o zakulacení oběžné dráhy a následně pošle loď Orion k Měsíci. Na náhledové fotce tohoto článku vidíte jeho aktuální podobu a před několika týdny jsme Vám přinesli fotku téměř dokončeného stupně. Nyní ji můžete srovnat se snímkem stupně, který již míří na floridský kosmodrom.

  • Pár detailů o pilotované premiéře SLS

    Pár detailů o pilotované premiéře SLS

    Dušan Majer53 komentářů

    Jak jsme Vás již v průběhu tohoto týdne informovali, dočasný administrátor NASA Robert Lightfoot seznámil své podřízené s myšlenkou, zda by nemohli astronauti letět na misi EM-1, která měla být původně nepilotovaná. NASA nyní udělá studii proveditelnosti, která ověří úroveň rizika a také potřebné změny na hardwaru. Včera kosmická agentura uspořádala tiskovou telekonferenci, na které zástupci NASA odhalili alespoň několik základních informací o tom, jak by vypadala premiéra SLS a Orionu, pokud by do ní skutečně usedli lidé.

  • Kosmotýdeník 231 (12.2. – 19.2.)

    Kosmotýdeník 231 (12.2. – 19.2.)

    Lukáš Houška13 komentářů

    V tomto týdnu před osmapadesáti lety startovala vůbec první družice, která sledovala počasí na Zemi. Vanguard-2 tehdy však své pozorování neprováděl dobře, protože se ocitl na špatné dráze. Byla to doba, kdy kosmických událostí bylo pár do roka. Od první družice se zaměřením na počasí máme dnes celou flotilu satelitů, díky kterým jsme schopni předpovídat počasí v nejbouřlivěji se měnící atmosféře sluneční soustavy. A také vychází Kosmotýdeník, kde každý týden máme opravdu o čem psát a neustále se dějí nějaké kosmické události. Tímto netradičním úvodem jsem chtěl jen upozornit na bouřlivé dění, které teď v kosmonautice vládne napříč kontinenty a obrovský pokrok, který za tu dobu nastal. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku se vydáme na jeden pozapomenutý startovací komplex, podíváme se také na sklizeň, která proběhla na Mezinárodní kosmické stanici a nevynecháme dalších několik zpráv, které nás zavedou i k Jupiteru. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

  • Astronauti na palubě při premiéře SLS?

    Astronauti na palubě při premiéře SLS?

    Dušan Majer101 komentářů

    V posledních měsících jsme ve všech článcích, které se věnovaly misi EM-1, psali, že tato mise bude nepilotovaná. Let lodi Orion měl mířit na protáhlou retrográdní dráhu Měsíce, odkud by se pak loď bez posádky vrátila na Zemi. První pilotovaný let měl přijít nejdříve roku 2021 a při misi EM-2 se měli k Měsíci vydat lidé. Plány na obě mise detailně ve svém článku před pár týdny popsal Jiří Hošek. Včera se ale po internetu objevila informace, že NASA nyní zvažuje možnost, zda by astronauti mohli usednout do křesel lodi Orion už při misi EM-1.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗