Artemis I

  • Jak Orion ochrání své padáky?

    Jak Orion ochrání své padáky?

    Až se Orion bude blížit ke konci své mise EM-1, vletí do zemské atmosféry rychlostí 39 750 km/h a jen díky konstrukci zvané aeroshell, kterou tvoří tepelný štít a obložení vnějších stěn lodi (backshell) nedojde k poškození kabiny Orionu vlivem extrémního horka. Následně loď ve výšce sedm a čtvrt kilometru postupně vystřelí 11 padáků, které zpomalí sestup lodi vstříc přistání ve vodě. Aby se ale mohly vystřelit, bude muset předtím dojít ve správnou chvíli k odpálení části backshellu, čímž dojde k odkrytí stabilizačních a hlavních padáků.

  • Europa Clipper se možná zpozdí kvůli SLS

    Europa Clipper se možná zpozdí kvůli SLS

    Americká kosmická agentura dokončila třídenní setkání Technical Interchange Meeting věnované blížící se misi Europa Clipper, která se řadí mezi vlajkové lodě vědeckého výzkumu. Sonda má startovat jako první vědecký náklad na raketě Space Launch System (SLS) ne dříve než 4. června 2022. Datum je však s velkým otazníkem, protože závisí na dokončení úprav mobilní odpalovací plošiny. Na první pohled spolu obě věci nemusí souviset, proto se článek na webu nasaspaceflight pokusil přinést kompletní průřez minulými i nadcházejícími roky, aby mohli čtenáři důkladněji proniknout do tématu.

  • Přesun štítu pro Orion

    Tepelný štít Orionu pro misi EM-1 byl 23. října přemístěn k tepelné komoře pro ověření kvality materiálu a správnosti sestavení. 26. října 22:43

  • Kosmotýdeník 265 (9.10. – 15.10.)

    Kosmotýdeník 265 (9.10. – 15.10.)

    Máme za sebou týden, během kterého jsme se dočkali sedmi startů. To už je opravdu pěkná dávka. Dva Falcony 9, jeden Sojuz, jedna čínská raketa CZ-2D, japonská H-IIA, ruský Rokot a Atlas 5. K tomu připočítejme ještě dvě přistání prvního stupně na plošině a k této raketové dávce si přidejme pár zajímavých informací a událostí z kosmonautiky. Kosmotýdeník se však krom startů podívá i na další zajímavé informace. U rampy 39B například začalo čerpání pohonných hmot pro raketu SLS, samozřejmě zatím jen na zkoušku. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.

  • Cesta k Exploration Mission-1 (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2017)

    Cesta k Exploration Mission-1 (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2017)

    Zatímco dříve NASA vcelku pravidelně zveřejňovala integrovaný časový plán milníků vedoucích k prvnímu letu kosmické lodi Orion za oběžnou dráhu Země, v důsledku narůstajícího zpoždění ve výrobě centrálního stupně nosné rakety i servisního modulu kosmické lodi se tento souhrn stal neaktuálním. Od loňského července přitom NASA žádnou aktualizaci provázaného koncepčního schématu vedoucího k reálnému termínu startu nevydala. Tato skutečnost se v dubnu stala předmětem kritiky vládního kontrolního úřadu GAO, který upozornil, že Kongresu chybí potřebné podklady k projednání žádosti o rozpočet na fiskální rok 2018, začínající 1. října 2017. V reakci na kritiku slíbil William Gerstenmaier, že NASA připraví do konce září nový harmonogram, zohledňující skutečně probíhající aktivity. Harmonogram je nyní hotový, s novým datem startovní připravenosti nejdříve 15. prosince 2019. Podívejme se tedy na vývoj, kterým program prošel za tři měsíce od předchozího ohlédnutí a připomeňme si další milníky na cestě, která vede k 25dennímu nepilotovanému letu Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět.

  • Cubesat s plachtou prozkoumá asteroidy

    Cubesat s plachtou prozkoumá asteroidy

    Při premiérové misi rakety SLS poletí jako spolucestující i 13 zajímavých cubesatů. Jedním z nich je NEA Scout – 6U cubesat, který má zkoumat asteroidy potenciálně nebezpečné pro Zemi. Vývoj tohoto cubesatu má za sebou výrazný milník, jelikož se podařilo rozložit jeho solární plachtu. K této události došlo v čisté místnosti firmy ManTech NeXolve v Huntsville, stát Alabama 13. září. Až bude NEA Scout ve vesmíru vypuštěný z rakety SLS, rozloží svou čtvercovou plachtu a s její pomocí bude plachtit na slunečních paprscích a měnit svou oběžnou dráhu.

  • SLS a Orion začnou stavět stanici u Měsíce

    SLS a Orion začnou stavět stanici u Měsíce

    Dlouhé měsíce se o tom spekulovalo a diskutovalo na internetu, ale v posledních týdnech stále častěji přichází oficiální vyjádření, která fanouškům kosmického výzkumu dávají jistotu, že se nejedná jen o nezávazná slova vypouštěná do větru. Řeč teď není o ničem menším, než o nové americké superraketě SLS, lodi Orion a o nástupci Mezinárodní vesmírné stanice, která má vzniknout u Měsíce. Před několika dny totiž proběhla oficiální jednání kosmických agentur, ze kterých vyšly velmi zajímavé informace, které se týkají nejen rakety a kosmické lodi, ale i kosmické stanice, která nás připraví na let k Marsu.

  • Urychlovací bloky pro SLS v cílové rovince

    Urychlovací bloky pro SLS v cílové rovince

    Až se nová americká raketa SLS odlepí od startovní rampy, budou ji k nebi po dobu dvou minut hnát dva urychlovací motory na tuhá paliva, které mnoha lidem připomenou raketoplány. Však jsou také jejich přímými pokračovateli. Rozdíl je třeba v tom, že u raketoplánů byly motory jen čtyřsegmentové, zatímco SLS bude disponovat motory pětisegmentovými. Pro potřeby rakety Space Launch System tak vznikl největší motor na tuhá paliva na světě. Jeden motor bude po sestavení vážit 800 tun a jeho tah bude dvojnásobný. Dvojice těchto bílých válců vysokých 54 metrů tak při startu poskytne 75% tahu celé sestavy.

  • Lůžko pro ICPS připraveno k nanesení pěny

    Lůžko pro ICPS připraveno k nanesení pěny

    Jak jsme vás informovali, připravilo Marshallovo středisko vesmírných letů (MSFC) na úterý 29. srpna prezentaci letového adaptéru LVSA (Launch Vehicle Stage Adapter) pro raketu SLS, která se má v roce 2019 vydat na svůj první let. Svařování adaptéru dokončila v areálu MSFC společnost Teledyne Brown Engineering v tomto měsíci. LVSA je největší částí SLS, postavenou v MSFC, a proto jsou zde na něj právem hrdí. Vedoucí projektu LVSA Mindy Nettles vysvětluje: „Dříve jsme zde vyrobili některé drobné části pro raketoplán, ale nic takového“. Ředitelka společnosti Teledyne Brown Engineering Reggie Spivey dodává: „Myslím, že je to pro nás velice vzrušující. Je to největší kus letového hardwaru, který jsme kdy stavěli, a to jsme už postavili spoustu hardwaru pro vesmír“.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗