sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Náš eshop
Články
Jupiter nás fascinoval už od nepamäti. Sprvu iba ako pohybujúce sa svetielko na oblohe, neskôr ako obrovské teleso obiehajúce Slnko. Pravdou je, že práve Jupiter nás zachránil od drvivej väčšiny obrovských meteoritov, ktoré by raz dopadli na povrch Zeme a zanechali ju úplne spustošenú. Úžasný svet, ktorý sa nápadne podobá na miniatúrnu Slnečnú sústavu sa chystá skúmať úplne nová sonda z programu New Frontiers. Bude tak nasledovať inú umelú družicu, Galileo, ktorá skúmala najväčšiu planétu v rokoch 1995 – 2003. Ostáva nám len dúfať, že bude o niečo úspešnejšia.
Prázdniny se pomalu chýlí ke konci, ale jedna věc je jistá – ať je zima, nebo teplo, v neděli vychází na našem blogu Kosmotýdeník – pravidelné shrnutí tří nejvýznamnějších událostí, které se během uplynulého týdne udály v kosmonautice. Dnes se nejprve podíváme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, kde si ruští kosmonauti připsali rekord, následně se přesuneme na Floridu, kde probíhají finální přípravy další sondy k Marsu. Aktuální díl zakončíme smutnou zprávou o nejslavnějším hledači planet mimo Sluneční soustavu, který tento týden oficiálně ukončil svou slavnou kariéru.
Jako spanilá kráska s malým přívěskem se nám může jevit spirální galaxie NGC 1232, jejíž vzdálenost od nás 60 miliónů světelných let. Tato galaxie dvojnásobného průměru než má Mléčná Dráha s nádherně vyvinutými spirálními rameny má již na první pohled v optickém oboru patrného souputníka, který je sám o sobě sice menší, ale jinak plnohodnotnou spirální galaxií. Avšak před našimi zraky se tu dosud skrývala ještě jedna, možná zajímavější událost. Jeden ze současných tří králů na poli rentgenové astronomie, totiž observatoř Chandra, nyní odhalil podezřele velký oblak plynu rozžhaveného na několik miliónů stupňů.
Každý, kdo se byť jen okrajově zajímá o pilotovaný kosmický program, se musel nutně setkat na první pohled s jednoduchými otázkami, které však při bližším zkoumání vůbec nejsou tak triviální, jak se může zdát. K jejich zodpovězení bylo třeba obrovského úsilí a ne nevýznamných finančních prostředků. Na počátku dobývání vesmíru totiž byla suma našich znalostí o většině běžných procesů ve stavu beztíže rovna nule. Nyní již odpovědi vesměs známe, přesto se otázky objevují stále znovu. Jak se ve vesmíru člověk myje? Jak se ve stavu beztíže chodí na záchod? Jakým způsobem se udržuje fyzická kondice, když v beztíži je na každý pohyb potřeba mnohem méně síly, než na Zemi? Co vlastně kosmonauti a astronauti jedí a pijí? A právě poslední otázka je předmětem tohoto článku. Nejedná se vyčerpávající jídelní lístek sovětských, ruských a amerických kosmických programů, spíše jen o letmý přehled základních faktů a zajímavých historek, ve kterém si, jak doufám, to své najde jak vesmírem nepolíbený laik, tak i pokročilejší nadšenec.
O sovietskych a amerických sondách skúmajúcich Mars vieme všetci. Bolo ich veľa a nie všetky boli úspešné. Vlastne by sa dalo povedať, že viac než polovica nakoniec svoj primárny cieľ ani zďaleka nesplnila. Prekliatie planéty Mars sa nesie celou históriou jeho poznávania a ešte aj dnes, v dvadsiatom prvom storočí, máme problém uskutočniť komplexnejšie misie v tomto priestore. Na Mars sa vydávajú sondy pravidelne každé dva roky, keď je postavenie planét vhodné k niekoľko miliónov kilometrov dlhému letu medziplanetárnym priestorom plným radiácie, rôznych druhov žiarenia a okrem iného aj mikrometeoritmi. V roku 1998 sa jedno také štartovacie okno otvorilo. Americká NASA vyslala hneď dva automaty, ktoré k červenej planéte bez problémov dorazili a strávili tam niekoľko úspešných mesiacov (lander Pathfinder) a rokov (družica Mars Global Surveyor). Málokto však vie o tretej sonde pomenovanej Nozomi, ktorú vyslali Japonci.
Zatímco americko-italská část posádky měla v minulých dnech na starosti hlavně procedury spojené se zachycením a následným připojením japonské zásobovací lodi Kounotori-4, ruští kosmonauti se točili především kolem dvou svých skafandrů Orlan-MK, které připravovali na výstup do volného kosmu. Ten začne už v pátek 16. srpna, přesněji v 16:40 našeho času. Dnešní článek přinese kompletní itinerář této procházky vesmírným prostorem.
Valentin Petrovič se rozhlédl po své nové pracovně. Je jisté, že hlavou se mu proháněla spousta myšlenek, jaké to však byly myšlenky, to věděl jen on. Je ale možné, že cítil zadostiučinění. Křeslo, na které před chvílí usedl, patřilo ještě před několika lety jeho hlavnímu rivalovi. Ten na sebe strhnul většinu moci, zásluh, pozornosti… A Valentin Petrovič měl pocit, že část té moci by měla patřit jemu. A pak byl najednou onen rival pryč, zemřel náhle po ne zcela vydařené operaci. Jeho místo zaujal jeho náměstek, o kterém si Valentin Petrovič- stejně jako spousta dalších- myslel, že je sice brilantním inženýrem, ale také velkým opilcem a slabochem, který se schovává před důležitými rozhodnutími. Sovětský kosmický program přivedl na kraj útesu, pod nímž se rozprostírala propast neúspěchu a světové blamáže. A teď na jeho místě stojí Valentin Petrovič s úkolem pozvednout slávu sovětského dobývání vesmíru opět tam, kam patřila- na první místo, aby její lesk zastínil Američany i s jejich triumfem na Měsíci. Bude to těžký úkol a zpočátku budou padat
Opět je pro Vás připraven nový díl seriálu Krásy modré planety. I tentokrát se můžete těšit na dvacet fotografií, které z paluby Mezinárodní vesmírné stanice pořídil italský astronaut Luca Parmitano. Navštívíme Indický oceán, Havaj nebo Karibik. V reálu by nás taková dovolená vyšla pěkně draho, ale tentokrát bude podívaná zadarmo a navíc se podíváme i na několik působivých nočních fotografií. Pohodlně se tedy usaďte, rychlá cesta kolem světa právě začíná.
S týdenním odstupem se na našem blogu opět objevuje pravidelný kosmotýdeník, který vás seznámí s nejzajímavějšími novinkami, které uplynulý týden přinesl v oblasti kosmonautiky. Dnes se můžeme těšit na malou fotoreportáž z dokování japonské zásobovací lodi HTV u Mezinárodní kosmické stanice. Dále se podíváme na zajímavou čínskou misi Chang’e 3, u které se už ví, kdy by měla mít svůj start. Dnešní kosmotýdeník uzavřeme zprávou o misi OSIRIS-REX, která už má vybraný nosič pro svoji cestu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
