Čína
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
TrustPoint, startup se sídlem ve Virginii, který vyvíjí síť navigačních družic na nízké oběžné dráze Země, oznámil, že úspěšně přenesl časové a sledovací signály z pozemní stanice k družici na oběžné dráze.
Společnost Parsons 15. ledna oznámila, že za 375 milionů dolarů získala společnost Altamira Technologies. Cílem tohoto kroku je rozšířit její schopnosti v oblasti analýzy vesmírných dat a zpravodajských misí.
Společnost Arianespace zahájí v únoru vynášení družic pro svého největšího komerčního zákazníka, Amazon Leo. Zároveň chce společnost zvýšit počet letů a přilákat další klienty.
Kongres schválil návrh zákona o výdajích na fiskální rok 2026, který z velké části obnovuje financování NASA.
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
Čínská komerční firma CAS Space zahájila svůj první suborbitální let a zkušební misi Lihong-1, přičemž došlo i k úspěšnému testu sestupu kapsle na padáku.
Náš eshop
Články
Tento týden přinesl řadu velmi zajímavých okamžiků. Na vrcholu stojí samozřejmě start Super Heavy Starship na šestý integrovaný let. Startoval a hned několikrát i Falcon 9. Startu se dočkala také ruská raketa Sojuz, která vynášela nákladní Progress. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se však podíváme na první vztyčení plně sestaveného nosiče New Glenn od společnosti Blue Origin. Tento těžký a znovupoužitelný nosič se chystá k inauguračnímu startu. Tentokrát dojde i na zprávu z České republiky a to velmi zajímavou. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Od chvíle, kdy se mobilní vypouštěcí plošina ML1 vrátila ze zkoušek na startovní rampě 39B do montážní haly VAB na Kennedyho vesmírném středisku, probíhala intenzivní příprava na skládání lunární rakety SLS pro misi Artemis II. Plošina prošla vizuální prohlídkou, kontrolou systémů, opravou konektorů a instalací elektrických rozvodů pro připojení spodních segmentů pomocných motorů na tuhé pohonné látky. V nedaleké hale RPSF (Rotation, Processing and Surge Facility) se mezitím připravovaly dvě sestavy spodních segmentů motorů SRB. Tyto nejspodnější části pětisegmentových motorů byly 18. listopadu přepraveny do haly VAB, kde již čekala připravená mobilní vypouštěcí plošina.
Když americká sonda Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu, poskytla vědcům první (a dosud bohužel i poslední) blízký pohled na tuto podivnou planetu z vnější Sluneční soustavy. Uran je známý svou nezvykle skloněnou rotační osou a tehdejší průlet přinesl kromě objevu nových měsíců také celou řadu záhad. Nabité částice kolem planety se chovaly v rozporu s tehdejšími znalostmi vědců o tom, jak magnetická pole zachytávají radiaci. Uran si tím vysloužil pověst světa, který narušuje běžné standardy naší Sluneční soustavy.
Ve čtvrtek 21. listopadu odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz 2.1a, která dopravila na oběžnou dráhu nákladní kosmickou loď Progress MS-29. Loď veze celkem 2487 kg zásob, z nichž 869 kg tvoří pohonné látky pro stanici, 420 kg pitná voda a 43 kg dusík. Největší položkou je 1155 kg vybavení pro opravy a modernizaci ISS. Dále náklad zahrnuje vědecké experimenty, oblečení, jídlo a lékařské i hygienické potřeby. Progress MS-29 by se měl ke staničnímu modulu Poisk připojit v automatickém režimu v sobotu 23. listopadu v 15:35 SEČ. Kvůli pracovnímu vytížení členů redakce bohužel nemůžeme nabídnout česky komentovaný přenos. Přinášíme vám alespoň originální stream od agentury Roskosmos.
Až příští rok vstoupí na oběžnou dráhu kolem Měsíce americká sonda Lunar Trailblazer, začne vědcům pomáhat s řešením záhady, která je dlouho trápí: Kde je lunární voda? Vědci už mají důkazy naznačující, že voda může existovat i v oblastech Měsíce s vysokými teplotami. Předpokládají také, že vodní led by mohl být na povrchu v trvale zastíněných kráterech, tedy na místech, kam miliardy let nepronikly přímé sluneční paprsky. Dosud se však podařilo najít jen málo definitivních odpovědí a úplné pochopení podstaty lunárního koloběhu vody je stále nedosažitelné.
Dnes ve 13:22 SEČ by měla z rampy 31/6 kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovat ruská kosmická raketa Sojuz 2.1a, která vynese nákladní kosmickou loď Progress MS-29. V jejích útrobách bychom našli 2487 kilogramů nákladu, přičemž Progress by se měl k modulu Poisk na Mezinárodní kosmické stanici připojit v sobotu 23. listopadu okolo půl čtvrté odpoledne našeho času. Původně jsme plánovali tento start komentovat živě a česky, ale bohužel v době, kdy má ke startu dojít, nebude mít žádný z našich kolegů čas na zajištění přenosu. Proto Vám v tomto článku přinášíme alespoň přehrávač přímého přenosu od agentury Roskosmos, který začne ve 12:35 SEČ.
Počtvrté. Již počtvrté v tomto roce se největší a nejsilnější raketa všech dob odlepila ze své startovní rampy v jižním Texasu. Stejně jako při minulých letech to byl znovu naprosto neskutečný zážitek i pro diváky, kteří start na svých zařízeních sledovali start z pohodlí domova. Tentokrát jsme měli start zpestřený mimo jiné i tím, že byl naplánován nikoli na brzké ranní hodiny jako při minulých pokusech, ale na čtvrtou odpolední místního času.
NASA spolu se svými průmyslovými a mezinárodními partnery plánuje udržitelný průzkum povrchu Měsíce v rámci programu Artemis. Tento program má přinést významné vědecké a technologické pokroky, které budou přínosné pro celou společnost. Součástí těchto plánů je rozšíření spolupráce s firmami Blue Origin a SpaceX. NASA chce těmto společnostem přidělit nové úkoly a rozšířit jejich stávající smlouvy na vývoj lunárních přistávacích modulů. Tyto moduly budou navrženy tak, aby dokázaly dopravit na povrch Měsíce velké vybavení a rozměrnou infrastrukturu.
Měsíc šedý a pustý. Přitom důvěrně známý, ale stále tajemný. Právě k němu směřuje naše budoucnost a pokračující přítomnost v průzkumu vesmíru. Všechny plánované velké projekty s ním nějakým způsobem počítají. Ať už je to stanice Gateway, program Artemis nebo čínský program Chang’e v jehož rámci se má na povrchu luny budovat mezinárodní základna. Nesmím vynechat ani Indii, která rozvíjí své schopnosti a též deklaruje, že cílem snah je přistání na Měsíci. Sny Koperníka, Keplera, Verna a dalších pomalu ožívají. Není to jen pošetilé plýtvání zdroji, je to v prvé řadě naše přirozenost a v té druhé snaha o přežití. Náš satelit vzdálený 400 000 tisíc kilometrů bude klíčové kosmické těleso pro nadcházející desetiletí a to z mnoha důvodů. Měsíc je v podstatě klíčem k rozšíření lidské přítomnosti po Sluneční soustavě. Ovšem pobyt na našem souputníkovi není vůbec jednoduchý. Čeká nás velké množství překážek a technologických výzev, kterým bude třeba čelit. Celkově budování čehokoli na povrchu bude mnohem složitější podnik než byl program Apollo. Stejně neskutečné ovšem našim předkům kdysi připadalo postavit galeonu, která byla ve své době
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo (též úspěšného) převozu
Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou
Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější,
Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
