křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.
Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.
Čína v pátek uskutečnila dva starty raket. Při prvním vyslala na oběžnou dráhu novou průzkumnou družici Yaogan-50 na retrográdní dráhu. Následně vypustila dvě trojice družic řady Yaogan.
Americké Vesmírné síly přesunuly družici nové generace určenou k varování před raketovými útoky a sestavu užitečného nákladu spojenou s experimentální misí pro sledování prostoru mezi Zemí a Měsícem z rakety Vulcan společnosti United Launch Alliance na raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX. Tento krok je součástí širší reorganizace vojenských startů, kterou si vyžádala zpoždění ve vývoji a nasazení rakety Vulcan.
Evropská kosmická agentura (ESA) potvrdila, že při nedávném testu shozem přišla o zkušební prototyp svého kosmického letounu Space Rider, zároveň však uvedla, že tato nehoda by neměla jeho vývoj výrazně zpozdit.
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Články
Čas. Vždy se hodí mít o něm přehled a to obzvlášť v nepřirozeném prostředí jako je vesmír. Už na zápěstí prvního návštěvníka vesmíru se jedny hodinky podívaly na matičku Zemi z výšky. Netrvalo dlouho a dostaly se i za bezpečné stěny vesmírné lodě. Pojďme se spolu podívat na tyto neobyčejně obyčejné kousky poletující nám nad hlavami.
Saturn – byl římský bůh zemědělství a sklizně, Ares – řecký bůh války, SLS – Vesmírný vynášecí systém. Kdo uhodne, co se do téhle trojice nehodí, dostane bludišťáka. U rakety je samozřejmě rozhodující, jak je postavená, jaké používá materiály a technologie, jak je spolehlivá a tak dále. Už Shakespeare říkal: „Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně.“ Jenže v prostředí kosmonautiky dostává názor anglického velikána trhliny. Jméno pro raketu, nebo kosmickou loď je velmi důležité, protože pak se dá tato technologie mnohem lépe marketingově uchopit a lety do vesmíru se pak pro veřejnost popularizují mnohem lépe.
Čtyři hodiny po dosednutí lunárního modulu se Cernan vykroutil z průlezu Challengeru, sestoupil po žebříku a stanul na měsíční půdě. O pár minut později se na povrch dostal i Jack. Přes svou zdánlivou netečnost byl uvnitř zcela uchvácen neskutečným místem, kde stál: sněhobílá krajina se stěnami pohoří, které svíraly údolí Taurus-Litrow a připomínaly oběma mužům odvahu, s jakou bylo rozhodnuto přistát právě zde. Původní plány počítaly s cílovou oblastí ve tvaru elipsy dlouhé 3 km a široké 2 km. Záhy však vyšlo najevo, že do Taurus-Litrow se tato elipsa nemůže vejít. Jenže právě toto údolí slibovalo velkou geologickou rozmanitost. Po dlouhých debatách se nakonec plánovači a management shodli na cílové oblasti ve tvaru kruhu o průměru 1 km. Rozhodnutí odráželo neustále se vyvíjející techniky navigace a navádění LM a také rostoucí sebevědomí všech zúčastněných. Během přiblížení na přistání se okolní srázy tyčily vysoko nad modulem a Cernan si nemohl dovolit žádnou chybu. Ovšem zmíněné sebevědomí bylo oprávněné a nyní astronauti stáli přesně tam, kde měli být. Taurus-Litrow měl začít vydávat svá tajemství…
„Vrátila jsem se z dovolené a jsem připravena na dva týdny výcviku na své domovské základně – v Evropském středisku astronautů v německém Kolíně nad Rýnem. Tento týden je zaměřen na evropskou vesmírnou laboratoř neboli modul Columbus. Nebudu vám ale povídat o vědeckých experimentech, které v Columbu probíhají, o těch si povíme jindy. Naše výuka se totiž zaměřuje na samotné systémy Columba od systému termoregulace přes zásobování energií až po datový management.
„Po tom, co jsem v minulém týdnu pracovala na množství nových experimentů, jsem ve čtvrtek strávila většinu svého dne při logistických operacích. Většinou jsem vybalovala ty gigantické vaky, o kterých jsem minule zmiňovala, že jsme je vyložili z Dragonu a dočasně uskladnili na stanici, zatímco jsme se starali o urgentní vědecké experimenty. Nikdy nedokážete říct, kolik času vám zabere vybalit vak na základě toho, že se jen podíváte, kolik věcí obsahuje. I vybalení malého množství předmětů může zabrat mnoho času, pokud mají být uloženy na místa, které jsou tak trochu výzvou. Řekněme například, že musíte vytáhnout a otočit celou skříň, abyste se dostali do skladovací přihrádky, která je umístěna na zadní zakulacené části skříně, tedy na té části, která přiléhá k válcovitému trupu modulu.
Před pár dny jsme si připomněli čtvrtstoletí existence Hubbleova teleskopu, stroje, který nepopsatelně posunul možnosti astronomie. Jenže vývoj jde dopředu a technologie rychle stárnou. Proto se i famózní Hubble dočká nástupce, který bude minimálně o jednu třídu lepší. Bude jím dalekohled Jamese Webba, který by se měl do vesmíru podívat v roce 2018. I přesto, že do startu zbývá ještě dost času, tak už několik let probíhají přípravy. Před pár dny si mohla NASA z dlouhého seznamu dílčích kroků odškrtnout další položku – Do Goddardova střediska dorazila i poslední zásilka segmentů, ze kterých se bude skládat primární zrcadlo teleskopu s průměrem 6,5 metru.
Právě uplynulý týden se vám opět pokusí shrnout Kosmotýdeník. Zaměříme se hlavně na nečekané selhání zásobovací lodi Progress M-27M. V našem hledáčku se však ocitne i mnoho jiných zajímavých kosmických událostí, na které byl tento týden poměrně bohatý. Podíváme se na úspěšný start turkmenského satelitu v režii společnosti SpaceX. Poodhalíme roušku tajemství kolem záhadné společnosti Blue Origin a nevynecháme ani návštěvu Marsu, nebo planety Merkur. Přejeme příjemné čtení a příjemně prožitou neděli.
O tom, že Rusko ztratilo svou zásobovací loď Progress M-27M jsme již psali v tomto a tomto speciálním článku. Zatím jsme měli k dispozici jen velmi omezené množství materiálu – prakticky pouze videozáznam z kamery na palubě poškozené lodi. Posádka ISS ale dostala za úkol pokusit se Progress vyfotit. Ruská loď ale obíhá několik desítek kilometrů pod dráhou ISS, takže bylo od začátku jasné, že žádné velké detaily vidět nebudou. Surové fotky zachytily na první pohled jen černou plochu s nenápadnou světlou tečkou uprostřed. Když se ale fotek ujali softwaroví odborníci, vznikla animace, kterou jako kvalitní sice označit nemůžeme, ale i přesto je na ní vidět, jak Progress rotuje.
Na šestého května naplánovala společnost SpaceX velmi důležitou zkoušku své nové lodi Dragon V2. Jelikož NASA požaduje, aby lodě, které budou po roce 2017 vozit na ISS americké astronauty, byly ve všech fázích letu bezpečné, je potřeba ověřit, zda by Dragon dokázal vlastními silami odletět od nebezpečné rakety, která sedí na rampě. Zkouška záchranného systému nese označení Pad Abort test a pro Dragon je velmi důležitý – otevírá totiž dveře k další, pokročilejší zkoušce, kterou by firma ráda provedla ještě letos. V našem dnešním článku se celé záležitosti podíváme detailně na kloub.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
