Argotec
Italská společnost Argotec oficiálně otevřela své první zařízení na výrobu družic v Americe. Připojila se tak k dalším zahraničním firmám zabývajících se vesmírným průmyslem.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Italská společnost Argotec oficiálně otevřela své první zařízení na výrobu družic v Americe. Připojila se tak k dalším zahraničním firmám zabývajících se vesmírným průmyslem.
Návrh rozpočtu americké administrativy na fiskální rok 2027 požaduje prudké navýšení vojenských výdajů USA, včetně značně velkého navýšení výdajů pro americké vesmírné síly.
Čínská obchodní společnost Sustain Space provedla na oběžné dráze demonstraci flexibilního robotického ramene, což představuje pokrok směrem k možnostem servisu družic, doplňování paliva a odstraňování trosek.
Společnost Vantor, komerční poskytovatel zpravodajských informací, získala od Národní geoprostorové zpravodajské agentury (National Geospatial-Intelligence Agency) kontrakt v hodnotě 2,3 milionu dolarů na poskytování zpravodajských informací o vesmírných objektech na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Aspect Aerospace, odštěpný podnik Univerzity Jižní Alabamy, získala 2,4 milionu dolarů na vývoj družic o velikosti plošných spojů, které by mohly být v rojích vyslány z vesmíru na velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO) za účelem monitorování vesmírného prostředí.
Čínská firma CAS Space v pondělí úspěšně dosáhla oběžné dráhy prvním startem své nosné rakety Kinetica-2, mezi jejímž užitečným zatížením byl i prototyp nákladní kosmické lodi.
Společnost Varda Space Industries 30. března vypustila svou šestou návratovou kapsli s experimenty financovanými vládou USA, které jsou navrženy pro provoz v extrémních podmínkách hypersonického letu.
Náš eshop
Články
Chcetěli byste živě sledovat historické přistání pouzdra Philae na kometě přímo z kontrolního centra v německém Darmstadtu? Máte možnost – ESA totiž vyhlásila soutěž pro všechny zájemce. Přistávací lokalita, kam Philae dosedne je totiž zatím známá jen jako „oblast J“, což se do historických análů moc nehodí. Internetová veřejnost tedy má posílat návrhy, jak by se měla tato oblast jmenovat. K návrhu by měl být připojen i cca. 200 slov dlouhý text, kde vysvětlíte, proč navrhujete právě toto jméno.
Jedním z pilířů evropské kosmonautiky jsou satelity snímkující zemský povrch. Za všechny můžeme uvést třeba mimořádně úspěšný EnviSat, nebo momentálně se rozbíhající projekt specializovaných družic Sentinel. Pro vědu jsou nejcennější dlouhodobá měření dat, ve kterých se dají nalézt nečekané souvislosti. Pokud tedy Evropa chce v dalších letech pokračovat v nastoleném směru, je potřeba už nyní dojednat nové družice, které budou v příštím desetiletí svými citlivými senzory monitorovat dění několik set kilometrů pod nimi.
Tak jsme se konečně dočkali. Do průletu komety C/2013 A1 Siding Spring, která byla objevená teprve vloni zbývají jen poslední hodiny do historického průletu kolem Marsu. K maximálnímu přiblížení dojde dnes večer ve 20:27 našeho času a kometa se dostane k Marsu na vzdálenost 137 500 km. Bude tedy desetkrát blíže, než jakákoliv kometa u Země v moderní éře lidstva. Je to jako kdyby vesmír nabídl vědcům neplánovanou náhodu. Odborníci se už nemohou dočkat výsledků, které jim tato unikátní událost přinese. V dnešním článku Vám nabízíme možnost sledovat živé vysílání Evropské kosmické agentury.
Další týden utekl jako voda a máme tu konec víkendu. Ještě než ale začne nový pracovní týden, můžete si s pomocí našeho tradičního seriálu Kosmotýdeník zrekapitulovat všechny zajímavé informace, které se na poli kosmonautiky odehrály v uplynulých sedmi dnech. Nejprve se podíváme na přípravy na průlet komety kolem Marsu, připomeneme si přistání nepilotovaného miniraketoplánu X-37B a na závěr se podíváme na výstup dvou amerických astronautů do volného prostoru.
Po 675 dnech na oběžné dráze se včera v 18:24 SELČ zpátky na pevnou zemi vrátil americký miniraketoplán X-37B. Stal se tak rekordmanem, protože avizovanou životnost na oběžné dráze překonal více než dvakrát. O úkolech, které na oběžné dráze plnil, můžeme pouze spekulovat, protože armáda informuje pouze o věcech, které se utajit nedají – řeč je o startu a přistání. Včerejšek byl navíc derniérou pro ranvej na kalifornské Vandenbergově základně. Další stroje by už měly podle dohody dosedat na floridskou ranvej u Kennedyho vesmírného střediska. V našem dnešním článku ale ještě zůstaneme v Kalifornii a podíváme se na fotografie a video z přistání.
Systémy jako jsou GPS, nebo Galilelo jsou takzvané globální navigační systémy, které dokážou určit polohu kdekoli na světě. Existují i menší, takzvané regionální navigační systémy, které budují samostatné státy. V roce 2006 vyhlásila Indie záměr vytvořit právě regionální navigační systém s názvem Indian Regional Navigation Satellite System (IRNSS), který se měl skládat ze sedmi družic, které budou schopny kdykoli obsloužit jakékoli místo na indickém území. A skutečně, 15. října odstartovala již třetí družice indického navigačního systému a to ve 22:02 našeho času z indického Satish Dhawan FLP (Satish Dhawan Space Centre First Launch Pad).
Kosmonautika momentálně žije misí evropské sondy Rosetta. Snímky jádra komety, které vidíme jsou mimořádně působivé a navíc už vyhlížíme vrchol celé mise – listopadové přistání pouzdra Philae na povrchu. Jenže tahle mise už funguje více než deset let. Už jen samotný let ke kometě byl velmi náročný – obnášel několik gravitačních praků u planet a díky Rosettě jsme zkoumali i dva asteroidy. Náš dnešní krátký článek Vám proto přináší přehlednou infografiku z dílny Evropské kosmické agentury, která rekapituluje dlouhou cestu sondy Rosetta k jejímu cíli. Infografiku jsme pro Vás navíc přeložili do češtiny, aby ani neangličtináři neměli s textem problémy.
Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda. V 18:27 světového času (20:27 SELČ) se planetě přiblíží na vzdálenost 139 500 km. To je o něco více než třetina vzdálenosti Země – Měsíc. Koncem srpna jsme podrobně rozebírali v samostatném článku přípravy jednotlivých kosmických agentur na toto neopakovatelné setkání, které – samozřejmě kromě mise sondy Rosetta a landeru Philae u komety 67P Čurjumov-Gerasimenko – nemá obdoby. Dnešní článek vlastně volně navazuje na ten předchozí. Upřesníme si některá technická data a zajímavé detaily, které nebyly tenkrát veřejně publikovány, neboť i přes rozsáhlý projekt modelace chování C/2013 A1 při průletu kolem Marsu byly pořád pro astronomy velkou neznámou. Jak výstižně poznamenala jedna z odbornic NASA, Kelly Fast: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí.“
Náš dnešní krátký článek bude takovým menším odlehčením. Ukážeme si, že i špičkoví vědci, kteří pracují pro NASA jsou jen lidé z masa a kostí, kteří se umí bavit. Když před více než dvěma lety zaútočil na hudební trh korejský rapper Psy, zrodil se nový internetový mem, který se rychle šířil.Skladbě přibývaly remaky – od těch obyčejných, až po mimořádně povedené. Asi si říkáte jak to souvisí s kosmonautikou. Jeden takový remake mají totiž na svém kontě zaměstnanci Johnsonova kosmického střediska. Kromě zajímavých prostředí, kde se natáčelo se můžete těšit i na pozměněný text.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém
Týden překotných změn. Tak by se dalo označit posledních sedm dní. Americká iniciativa Ignition překopala základy nejen programu Artemis. Kosmotýdeník se však bude věnovat i dalším
Přechod z nosné rakety SLS verze Block 1 (ICPS) na Block 1B (EUS) pro plánované lety Orionu při misích Artemis IV a Artemis V k lunární
Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek,
Týden utekl jako voda a proto je čas si připomenout, jaké kosmonautické události nám přinesl. V Kosmotýdeníku jsme vám v hlavním článku připravili přehled informací, které
Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude oznámení o převozu rakety SLS zpět na rampu a informace ohledně připravované mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vezme lidi do
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je
Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
