Evropa
Vysoký německý vojenský představitel prohlásil, že Evropa potřebuje koordinovaný přístup k vojenským vesmírným operacím a navrhl vytvoření Evropského vesmírného velitelství, které by hostilo Německo a bylo by otevřené účasti spojenců.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Vysoký německý vojenský představitel prohlásil, že Evropa potřebuje koordinovaný přístup k vojenským vesmírným operacím a navrhl vytvoření Evropského vesmírného velitelství, které by hostilo Německo a bylo by otevřené účasti spojenců.
Jihokorejská společnost TelePIX, která se zabývá vývojem optických zařízení, a indická společnost Bellatrix Aerospace, která se specializuje na pohonné systémy, spojí své síly při geoprostorové demonstrační misi na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), která je plánována na rok 2028.
Americké vesmírné síly udělily společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 4,16 miliardy dolarů na vybudování konstelace družic určených ke sledování vzdušných cílů z oběžné dráhy, což představuje jednu z dosud největších sázek Pentagonu na přesun misí sledování bojiště z letadel do vesmíru.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space oznámila, že francouzský poskytovatel služeb na oběžné dráze Infinite Orbits si pro své služby na geostacionární oběžné dráze (GEO) vybral její solární pohonné sestavy (SADA), zařízení používaná ke správě a optimalizaci zachycování sluneční energie.
Společnost Observable Space, která vyvíjí optické systémy pro laserovou komunikaci a povědomí o vesmírné oblasti, získala 90 milionů dolarů a zajistila si kontrakt s americkými Vesmírnými silami.
Navrhovaný rozpočet amerických Vesmírných sil na fiskální rok 2027 ve výši 71 miliard dolarů přitahuje pozornost investicemi do družic pro varování před raketovými útoky, rozsáhlých konstelací družic na nízké oběžné dráze Země a dalších drahých systémů.
Během pokusu o statický zážeh před plánovanou misí s družicemi Amazon LEO došlo dnes v noci k explozi rakety New Glenn na startovní rampě. Krom nosiče samotného byla z části zničena a velmi poškozena pozemní infrastruktura, včetně integrační budovy. Exploze byla pozorována i ze vzdálenosti přes 70 kilometrů.
Náš eshop
Články
O evropské sondě Roseta, která od 6. srpna loňského roku krouží kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko se poslední dobou moc nemluví. Kosmický aparát dělá vědu a pozoruje rostoucí aktivitu jádra. Fanoušci kosmonautiky tak mají čas na zpracování doposud nasbíraných informací a fotek. Třeba na planetary.org se objevily působivé obrázky složené z fotek kamer NavCam – jak během přibližování, tak i z doby, kdy už Rosetta byla u komety. Připomeňme si, jak vypadaly první fotky, kdy byla cílová kometa velká jen několik obrazových bodů. Projděme společně celou evolucí, která ukazuje, jak se postupně objevovaly další a další detaily.
Jsou firmy, nebo kosmické agentury, které jsou o svých budoucích plánech velmi sdílné a fanoušci kosmonautiky mají díky častým zprávám velmi dobrý přehled o tom, kam společnost směřuje, co kdy chystá a tak dále. Potom existuje druhá, menší skupina, u které je třeba i několik měsíců ticho po pěšině. Člověk by skoro mohl mít pocit, že firma nic nedělá. Ale to platí jen do chvíle, než se na internetu objeví zpráva o dosaženém pokroku. Pak se firma opět stáhne do mlčenlivé ulity a fanoušci opět netrpělivě čekají, kdy vypustí novou informaci. Vzorným příkladem takového přístupu je společnost Blue Origin, kterou založil Jeff Bezos.
Pokud jste se třeba během úterý na našem blogu začetli do článku o Jacku Schmittovi, možná jste na chvíli zalitovali, že jsou časy Apolla pryč. Vzrušující doba, kdy kosmonautika coby nové odvětví lidské činnosti konala převratné kroky jako na běžícím pásu a každý z nich s sebou nesl zhmotněnou budoucnost, je už bohužel minulostí. Od sedmdesátých let jsme se v oblasti pilotovaných letů nedostali dál, než na nízký orbit, přes všechny naděje a sliby nejrůznějších činitelů a politiků. Přednost dostává údajné řešení problémů zde, na Zemi. Abych byl upřímný, nezdá se mi, že by problémy ubývaly – spíše naopak. Přesto, nebo možná právě proto, kosmonautika ve srovnání třeba s vojenskými rozpočty živoří na kraji zájmu. Je pro mě těžko pochopitelné, že vojenský rozpočet USA z roku 2011 by zaplatil veškeré projekty za celou dobu existence NASA. Zkrátka, priority politiků (a bohužel i velké části voličů) jsou jinde, než ve vesmíru. Proto nám zejména v oblasti pilotovaného programu nezbývá, než se dívat zpět do minulosti a alespoň zprostředkovaně prožívat heroické chvíle, kdy jsme chodili
Největší událost letošního roku – průlet americké sondy New Horizons se blíží. Do největšího přiblížení už zbývají necelé tři měsíce. Je proto načase fotit neznámý svět a okouzlovat pořízenými fotkami dychtivé fanoušky kosmonautiky po celém světě. NASA včera zveřejnila sérii nových fotek a i když na našem portálům většinou nové fotky z různých družic zařazujeme jen do krátkých článků, rozhodli jsme se, že v tomto případě uděláme výjimku. Pluto si to opravdu zaslouží a nové fotky jsou navíc skutečně povedené.
Kosmická loď Progress M-27M vypuštěná včera v 9:09 SELČ z kosmodromu Bajkonur vezoucí dvě a půl tuny zásob na ISS se včera dostala do velkých problémů. Jak jsme již informovali v tomto článku, nejprve přišly informace, že se nepodařilo vyklopit anténu systému Kurs, který je nutný pro přílet k ISS. V dalších hodinách se začaly objevovat informace o tom, že Progress nekontrolovatelně rotuje. Rozhodli jsme se proto pokračovat ve sledování celé mimořádné situace. Tento článek budeme v průběhu dne doplňovat o nové informace.
Pokud bude Evropa disponovat vlastní pilotovanou kosmickou lodí, bude bezpochyby startovat z Kourou ve Francouzské Guayaně. Tato lokalita ovšem klade před případné pilotované mise nejednu výzvu. Jsou odtud vůbec zvládnutelné – a jsou tedy případné vlastní evropské pilotované lety reálné? O kosmodromu v Kourou (přesně CSG Centre Spatial Guyanais, Guayanské kosmické středisko) se v souvislosti s pilotovanými misemi hovoří už od doby projektu francouzského raketoplánu Hermés, který ve druhé polovině osmdesátých let minulého století vzala pod svá křídla ESA a následně jej několik roků intenzivně připravovala. Když byl projekt „pozastaven“, mohla jej nahradit jednodušší loď CTV (Crew Transfer Vehicle). Ani ta se ovšem nestala realitou, stejně jako pokročilejší verze „kosmického náklaďáku“ ATV, které měly vyvrcholit pilotovanou verzí. Ovšem od okamžiku, kdy se v Kourou objevily ruské rakety Sojuz používané již desítky let pro vynášení stejnojmenných lodí, se možnost pilotovaného startu velmi přiblížila. Teoreticky stačí na raketu posadit loď – a může se letět. Praxe je ale trochu složitější.
Dnes v 9:09 našeho času odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz 2-1A. Jejím úkolem bylo vynést na oběžnou dráhu nákladní loď Progress M-27M, což se zhruba devět minut po startu podařilo. Loď měla letět po již tradiční rychlé dráze, aby se šest hodin po startu připojila ke stanici. Jenže do plánů vstoupil problém. Podle analýzy telemetrie se zdá, že loď nevyklopila antény navigačního systému Kurs. Ty jsou přitom nutné během závěrečného přibližování ke stanici. Právě jejich prostřednictvím si loď vyměňuje s ISS klíčová data.
V jeden moment jste civilistou, uvyklým na relativní svobodu a volnost ve svém konání a vyjadřování. Jako vědecký pracovník s výtečným resumé očekáváte, že vám budou lidé okolo naslouchat a přikyvovat. Pokud vám váš nadřízený vytváří mantinely, přirozeným postupem je obrátit se na vyšší místa. Občasné nápady poněkud excentrického charakteru okolí bere jako roztomilou součást vaší osobnosti a jistá společenská neobratnost je omlouvána vaším staromládeneckým stylem života. A pak, ze dne na den, se všechno změní. Už nejste individualita, jste součástí týmu. Vaše svoboda je determinována pokyny, pravidly, povely, směrnicemi a checklisty. Už nejste svrchovaným pánem sebe sama, váš bezprostřední nadřízený je výsostným arbitrem veškerých nápadů a ideí. Jednoduše jste se ze dne na den stali součástí mikrokolektivu, který má – mírně řečeno – trochu vojenský střih. Známé přísloví říká, že starého psa novým kouskům nenaučíš. A v tom byla ta potíž. Minimálně pro Jacka Schmitta na počátku roku 1972…
Soukromá raketa Falcon 9 od společnosti SpaceX se připravuje k dalšímu startu. Jejím úkolem je dopravit na dráhu přechodovou ke geostacionární první telekomunikační družici z Turkmenistánu – TürkmenÄlem 520E. Pokud se neobjeví žádné problémy, měly by se zítra v 0:14 našeho času zažehnout devět motorů Merlin a nosič se vydá k obloze. Startovní okno trvá až do 1:44 našeho času. Jelikož vynášená družice míří na dráhu přechodovou ke geostacionární, nebude mít raketa žádné palivové rezervy. Pokus o přistání prvního stupně se proto nebude ani zkoušet – na raketě nenajdeme ani přistávací nohy ani roštová kormidla.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
