ESA
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.
Články
Zakroužkujte si ve svých kalendářích pondělí 24. srpna. Právě v tento den bude mít v České republice dvě přednášky bývalý americký astronaut Scott Edward Parazynski. Čtyřiapadesátiletý lékař má za sebou pět misí raketoplánů. navštívil ISS i Mir a ve vesmíru strávil 57 dní, 15 hodin a 34 minut. Do historie se mimo jiné zapsal sedmi výstupy do volného kosmu o celkové délce 47 hodin a 5 minut. Asi nejznámějším úkolem, který plnil, byla oprava poškozeného solárního panelu na ISS, který se během rozevírání natrhl. Scott Parazynski bude mít v pondělí 24. srpna dvě přednášky pro veřejnost. Ty proběhnou v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě v Praze. Předpokládaný začátek první přednášky je v 17:00, druhé pak v 19:00. Všichni fanoušci kosmonautiky tak mají jedinečnou možnost setkat se osobně s bývalým astronautem.
Evropský modul Philae sice vloni v listopadu neskončil v plánované oblasti, ale během několika desítek hodin, kdy jej zásobovaly baterie, dokázal udělat valnou většinu vědeckých úkolů. Odborníci data důkladně analyzovali a před pár hodinami se svými objevy seznámili veřejnost. Bezesporu nejzajímavějším objevem je potvrzení přítomnosti komplexních organických látek, což je mimořádně důležité z hlediska teoretického hledání původu života na Zemi. Ale Philae udělalo i další objevy. Aktuální várka studií byla představena ve speciálním čísle časopisu Science, který dostal i stylovou obálku. Data, která odborníci analyzovali zatím pochází jen z přeletové fáze – tedy z období mezi oddělením od mateřské sondy Rosetta a dosednutím do přistávací oblasti Agilkia, kde měl modul skončit.
V úterý vydala National Transportation Safety Board oficiální prohlášení ohledně nehody soukromého mini raketoplánu SpaceShipTwo, který by měl v budoucnosti létat s turisty na suborbitální dráhu. Nehoda se odehrála 31. října 2014 v Mohavské poušti, kdy se VSS Enterprise rozpadl ve vzduchu během 4. motorového letu. Během nehody zemřel co-pilot Michael Alsbury. Podle NTSB za nehodu mohla kombinace lidské a konstrukční chyby a také práce raketoplánu nad své limity.
Každý z nás tu situaci zná: nějaká součást domácnosti se z ničeho nic přestane chovat způsobně a je zapotřebí její oprava. Může se to týkat domácích spotřebičů, jízdního kola, automobilu. Pro nás, pozemšťany, není velký problém buďto stávkující předmět přimět k poslušnosti vlastními silami, eventuálně jej svěřit do rukou odborníkům. Co však nastane, když se v podobné situaci ocitnou kosmonauti? Co mohou dělat v případě, že jsou hodně daleko od nejbližšího servisu? Právě o tom pojednává náš dnešní žebříček Top 5. Je nutno předeslat, že každá oprava ve vesmíru je svým způsobem výjimečná a vybrat reprezentativní vzorek je velmi těžký úkol. Připravme si tedy montérky, brašnu s nářadím a pusťme se do toho!
MRO napnul 29. července na 77 sekund síly svých šesti středně silných motorků, každý o tahu 22 N. Upravil tak svoji dráhu, aby mohl přenášet komunikaci landeru InSight, který bude na Rudou planetu přistávat 28. září 2016. In-Sight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) je postaven na podobné platformě jako lander Phoenix. Bude se věnovat výzkumu seizmické aktivity Marsu a teplotnímu profilu podpovrchových vrstev. K tomu bude určen speciální vrták, který se dokáže dostat až 5 metrů do hloubky, přičemž každých 30 cm je umístěno čidlo snímající teplotu.
Tak schválně, kdo začal po přečtení nadpisu uvažovat o tom, že na dalších řádcích začneme rozvíjet objevy týkající se jupiterova měsíce Europa?Jde sice o nejznámější, ale zdaleka ne jediný ledový měsíc. Namátkou stačí jmenovat třeba saturnovy satelity Enceladus, nebo Tethys. A právě poslední jmenovaný bude v našem dnešním hledáčku. Americká sonda Cassini totiž na jeho povrchu vyfotila neobvykle vypadající útvary.
O tom, že jsou vysloužilé a neovladatelné družice velkou hrozbou není potřeba dlouze rozvádět. Stačí aby se na oběžné dráze jeden „zombie satelit“ srazil s jinou neovladatelnou družicí, nebo s ještě aktivním strojem a rázem vznikne ohromné množství nebezpečných úlomků. Stačí si vzpomenout, jak dopadla kolize satelitu Iridium 33 a vysloužilé sovětské družice Kosmos 2251 z roku 2009. Už za tři roky bychom se měli dočkat prvního pokusu o likvidaci kosmického odpadu. Evropský projekt Clean Space One otestuje své možnosti na cubesatu SwissCube-1, jehož jedna strana měří pouhých deset centimetrů. Naváděcí systém tedy nečeká nic snadného.
Úspěšný zážeh hlavního motoru proti směru letu, otočení do správné polohy pomocí trysek RCS, rozdělení soulodí a už se návratový modul začíná nořit do hustých vrstev atmosféry. Za okýnkem se astronautům začínají objevovat první žluté jazyky vznikajícího plazmatu až nakonec výhled obklopí jedno ohnivé inferno. V pozemním středisku houstne atmosféra. Do komunikace s astronauty se nejprve vloudí drobné praskání, které za chvíli zcela pohltí radiový šum. Data na obrazovkách terminálů už v tomto okamžiku také nevypovídají nic o tom, co se aktuálně s lodí děje…
Tuto otázku si možná u různých družic klade více lidí. Nejen Evropská kosmická agentura, se proto snaží vysvětlovat veřejnosti význam a přínos jejích satelitů. nejinak je tomu i v případě snímkovací družice Sentinel 2, kterou na nízkou oběžnou dráhu vynesla 23. června raketa Vega – viz náš článek. V tříminutovém videu najdete stručné vysvětlení významu tohoto satelitu. Video je vyvedeno v povedeném kresleném stylu a k jeho pochopení není potřeba ani příliš rozumět cizím jazykům.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Kdysi kosmická velmoc, která rozepsala dějiny kosmické a dnes již žije hlavně ve svém vlastním stínu. Rusko respetive Sovětský svaz otevřel pomyslné dveře do kosmu a postupně
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.