křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Články
Pokud půjde vše dobře, vystoupí dnes ve 13:10 našeho času Scott Kelly a Kjell Lindgren do volného prostoru z modulu Quest na ISS. Celý výstup můžete sledovat v tomto článku živě. Hlavním úkolem dnešního výstupu bude oprava chladícího systému. Astronauti se zaměří na kontrolní systém 2B na segmentu P6 staniční příhradové konstrukce. V roce 2012 byl totiž upraven tak, aby se eliminovaly důsledky úniku chladícího čpavku, který se tu objevil už v roce 2006. Opravy chladícího systému ale pokračovaly i výměnou čpavkového čerpadla a instalací propojky dvou čpavkových okruhů. Tím byl zajištěn nominální chod chlazení stanice a dnes tak mohou Kelly a Lindgren úplně dokončit celou proceduru.
Americká sonda MAVEN byla vypuštěna v listopadu 2013 k Marsu s jediným hlavním úkolem – prozkoumat horní atmosféry Rudé planety a zjistit jejich složení i to, jak atmosféra reaguje na vnější vlivy – především pak na proud nabitých částic z naší nejbližší hvězdy zvaný Sluneční vítr. Sonda díky tomu podnikla několik zanoření do horních vrstev atmosféry, kde prováděla rozbory. Na včerejší tiskové konferenci tak mohli odborníci oznámit, že konečně mají k dispozici dostatek dat, aby mohli vysvětlit procesy, které vedly k proměně původně teplého a vlhkého prostředí, kde mohl vzniknout život, na dnešní chladný a suchý svět.
Dlouho se spekulovalo o tom, že by sonda Rosetta mohla svou mimořádně úspěšnou misi korunovat přistáním na povrchu jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Ale nyní se zdá, že už je tato atraktivní možnost schválená a příští rok v září se máme skutečně na co těšit. Bude to zajímavé i z vědeckého hlediska – zatímco Philae klesal neřízeně volným pádem, Rosetta bude moci svůj sestup mnohem přesněji řídit. Díky tomu bude klesat pomaleji než Philae, což přinese více naměřených informací i kvalitnější fotky.
Před několika dny jsme Vás informovali o tom, že je na konec října naplánován první letový test nové rakety SPARK, zvané též Super-Strypi. Původně plánovaný termín se nakonec nepodařilo splnit, ale včera brzy ráno se zapálil motor nosiče a raketa se vydala k obloze. Leč neletěla dlouho – po minutě práce prvního stupně došlo ke zničení rakety. První let experimentální SuperStrypi, která vznikla s přispěním amerického ministerstva obrany při své neúspěšné misi zničila i 13 vynášených cubesatů. Raekta byla postavena ve spolupráci s firmou Sandia a jejím cílem je dosáhnout levné možnosti vynášení malých družic. Raketa přitom využívá technologií ze starších suborbitálních raket Strypi.
Včera to byl přesně týden od chvíle, kdy byla v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze slavnostně pokřtěna kniha Kritické momenty kosmonautiky od našeho autora Ondřeje Šamárka. Kniha měla dva kmotry – Tomáše Přibyla a Dušana Majera – křtilo se stylově zkapalněným dusíkem. Velmi nás potěšila účast veřejnosti- děkujeme tímto všem, kdo dorazili. Pokud jste se z jakéhokoliv důvodu nemohli zúčastnit největšího momentu v dějinách našeho portálu, nemusíte být smutní. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme fotografie z celého večera.
Člověk by řekl, že když navštíví nějakou akci potřetí, tak že už mu to bude stačit a o další návštěvě uvažovat nebude. Ovšem mohu zodpovědně říci, že ačkoliv jsem letos na začátku října byl na dni otevřených dveří v Technologickém centru Evropské kosmické agentury (ESTEC) již potřetí a prošel jsem jej opravdu důkladně, tak nevylučuju, že se sem budu chtít podívat i další rok. Jaká byla letošní návštěva? To se dočtete v dalším díle nepravidelného seriálu Cesty za kosmonautikou, kde se snažíme na základě vlastních zkušeností dávat čtenářům tipy na výlety spojené s kosmonautikou.
Včera tomu bylo už 15 let od chvíle, kdy u zárodku ISS zakotvila kosmická loď Sojuz TM-31. Na vznikající stanici přivezla jednoho Američana – Williama Shepherda a dva Rusy – Sergeje Krikaljova a Jurije Gidzenka. Na první pohled nic neobvyklého, vždyť takových Sojuzů za historii ISS už bylo … jenže tenhle přílet znamenal začátek nonstop přítomnosti lidského pokolení ve vesmíru. Už je to více než 15 let – Mezinárodní vesmírná stanice se rozrostla do mnohem větší velikosti a stala se nejdéle nonstop obývaným místem mimo zemský povrch. Věděli jste třeba, že za tu dobu posádky nafotily více než 2,7 milionu snímků? Pojďme si teď v krátké do češtiny přeložené infografice z dílny NASA připomenout alespoň v nejzákladnějších bodech její hlavní přínos.
Oproti krátkodobým letům, jež astronautům nabízely programy Apollo a Space Shuttle, představovaly sovětské orbitální stanice a americký Skylab významný posun směrem k dlouhodobému přežití člověka na orbitu. To s sebou samozřejmě neslo nové výzvy – ať už se jedná o psychologickou dynamiku mikrokolektivu, obtíže spojené s dlouhodobým pobytem v uzavřeném prostředí, pocity izolace až po nové nároky na plánovače, kteří nyní mnohem častěji museli reagovat v reálném čase. V tomto ohledu není možné opomenout ani další členy pozemních týmů, speciálně obsluhu v řídicích střediscích, kdy zejména u Sovětů bylo jejich vytížení enormní – směna v řídicím středisku trvala celých 24 hodin a nebylo výjimkou, že kontroloři během pauz v komunikaci se stanicí usínali na svých pracovních místech. Největší břímě ovšem nesli samozřejmě kosmičtí cestovatelé a jejich náročná práce se nezřídka projevila změnami zdravotního stavu…
Dnešní článek potěší spíše ty, kdo se v kosmonautice teprve rozkoukávají, ale stará pravda říká, že opakování je matka moudrosti a proto si jistě i zkušenější čtenáři rádi prohlédnou povedenou animaci z dílny NASA, která ukazuje, jak přesně bude pracovat nástupce Hubbleova teleskopu, tedy Dalekohled Jamese Webba. Krátké video se zaměřuje na to, kudy budou cestovat světelné paprsky. Nejprve je zachytí velké primární zrcadlo složené ze šestiúhelníkových dílů, následně poletí k menšímu sekundárnímu zrcadlu, které je umístěné na výklopné „trojnožce“. Právě odsud se světlo vydá na cestu k zrcadlu terciárnímu, které je schované v útrobách teleskopu. Odsud už se bude koncentrovaný proud paprsků distribuovat k vědeckým přístrojům.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
