DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
Náš eshop
Články
Nastává nedělní poledne a s ním vychází aktuální vydání pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Tentokrát se toho stalo opravdu mnoho a tak se můžete těšit na pořádnou dávku informací. Podíváme se například do společnosti ULA, která překvapila prohlášením, že bude vysílat některé cubesaty zdarma. Společnost SpaceX zase prošla dalším milníkem na cestě k prvnímu letu astronautů na palubě jejich lodi Crew Dragon. Nevynecháme však ani start čínské rakety CZ-3B, podíváme se na zprávu o českém přístroji, který by měl přistát na Marsu, nebo na aktuální záběry trpasličí planety Ceres. Příjemné čtení a hezkou neděli.
Nejslabší raketa z rodiny evropských nosičů – Vega – se připravuje na svůj další start. Třetího prosince v 5:15 našeho času by měla na protáhlou dráhu kolem naší planety vynést vědeckou sondu a technologický demonstrátor LISA Pathfinder. Sonda má ověřit nové technologie, které by jednou umožnily detekci gravitačních vln. Přípravy na start zatím probíhají podle plánu – technici nyní připojili aerodynamický kryt s uloženou sondou na vrchol rakety Vega.
Loňská mise EFT-1 ukázala, že nová americká loď Orion splňuje všechny základní požadavky pro další vývoj – jednou z klíčových podmínek byl úspěšně fungující systém tepelné ochrany. Na základě dat naměřených během mise technici průběžně upravují řešení kosmické lodi, aby co nejlépe ochránili posádku uvnitř. Je totiž potřeba počítat s tím, že mise EFT-1 trvala jen pár hodin a loď se dostala jen pár tisíc kilometrů od naší planety. Všechny další mise ale budou trvat mnohem déle a Orion zamíří do vzdálenějších končin.
To, co vidíte nalevo od tohoto odstavce není abstraktní umění. Podívejte se na obrázek podrobněji (kliknutím jej zvětšíte) a jistě poznáte, že se právě díváte na raketu SLS. Jde o počítačovou simulaci aerodynamických sil, které budou na nosič působit v době odhození postranních urychlovacích motorů na tuhá paliva. Barvy odpovídají různým tlakům v rázové vlně okolo rakety. Největší tlaky jsou okolo špičky rakety, ale jak je vidět, tak i separační motorky na urychlovacích motorech musí inženýři brát v potaz.
Je to už více než 8 měsíců od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali čtvrtý a zatím poslední díl seriálu Ve stopách Zvídavosti. Nedávná anketa nám ale ukázala, že máte tento nepravidelný seriál opravdu rádi a proto jsme se rozhodli, že Vám jej budeme přinášet častěji. Dnes se tak můžete těšit na dvacet fotografií, které na Marsu pořídilo vozítko Curiosity – největší a nejdokonalejší vědecká laboratoř, jakou jsme kdy dostali na Mars. Jelikož náš seriál postupuje ve snímcích chronologicky, začneme nyní tam, kde jsme minule skončili, tedy v prosinci roku 2013.
Tak tohle je opravdu bomba! Společná evropsko-ruská mise ExoMars 2018 je už tak dost zajímavá, ale nyní bude ještě zajímavější – minimálně pro Českou republiku. Dočkáme se totiž českého přístroje na povrchu Marsu. Konkrétně pak na přistávací plošině, která dopraví na povrch Rudé planety evropský rover. Velkou událost popsal na našem diskusním fóru Michal Václavík z České kosmické kanceláře: „Jedním z šesti vybraných přístrojů je vlnový analyzátor WAM pro měření změn magnetického pole, jehož návrh předložil tým českých vědců. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí.“
Zásobovací lety k Mezinárodní vesmírné stanici jsou k většinou k raketám i pozemnímu personálu hodně tvrdé. Startovací okno bývá okamžité – zkrátka a dobře – raketa musí odstartovat v jediný, přesně daný okamžik. Některé nosiče disponují maximálně párminutovým startovacím oknem, ale o delších rezervách si mohou nechat jen zdát. Ovšem tohle se již brzy změní – Atlas V bude při dvou zásobovacích misích k ISS disponovat doslova přepychovým startovním oknem, které bude trvat celou půlhodinu. Navíc pokud by se start v jeden den nepodařil, další možnost bude následovat ještě během několika dalších dní.
Mezinárodní vesmírná stanice zaznamenala v pátek mimořádnou událost, když došlo ke zkratu v jedné z osmi napájecích jednotek. Tato situace neznamená pro stanici žádné bezprostřední ohrožení, avšak dá se předpokládat, že oprava si vyžádá vycházku do vnějšku stanice, kde bude muset být provedena oprava, podobně jako v roce 2014. Momentálně ale na stanici není náhradní díl a nejbližší zásobovací loď již byla zakonzervována a nemůže na ni být naložen. Nejbližší příležitost k dopravení na stanici tak poskytne nejspíš až loď Dragon společnosti SpaceX, jejíž start je v plánu začátkem příštího roku.
Ruská raketa Sojuz 2-1B včera v 7:34 našeho času vynesla na oběžnou dráhu první družici systému Tundra, nebo též EKS. Ten slouží k takzvané včasné výstraze, tedy k varování před blížící se nepřátelskou vojenskou raketou. Sojuz po startu z kosmodromu Pleseck zamířil na jihovýchod a po devíti a půl minutách se dostal ke slovu horní stupeň Fregat-M, na který čekala několikahodinová služba. Družice totiž bude umístěna na dráze s dobou oběhu 24 hodin, ale nepůjde o klasickou geostacionární dráhu – její dráha totiž bude vůči rovníku výrazně skloněná.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
