ESA
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.
Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.
Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.
Americké vesmírné síly a Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) podepsaly 21. května memorandum o dohodě, jehož cílem je vyjasnit jejich role při poskytování vesmírných zpravodajských informací vojenským velitelům.
Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Články
Evropská sonda Rosetta posílá na Zemi doslova tuny fotek z nichž doslova přechází zrak. Když si vzpomeneme, jak jsme ještě před pár měsíci byli u vytržení z fotek jádra, které mělo rozměry v řádu jednotek obrazových bodů, musíme se pousmát. Rosetta na začátku srpna zaparkovala na oběžné dráze kolem komety a od té doby pomalu snižovala svou oběžnou dráhu. Evropská kosmická agentura dnes, tedy den před historickým přistáním pouzdra Philae na povrchu, zveřejnila galerii deseti nejpovedenějších fotek, které Rosetta pořídila ze vzdálenosti 10 kilometrů.
Pavel Běljajev se už nějakou dobu necítil dobře. Žaludek měl jako na vodě a neustálé bolesti jej upomínaly, že by bylo záhodno navštívit lékaře. Jenže – jestliže se vydá na milost a nemilost osobám v bílých pláštích, bude to s velkou pravděpodobností znamenat vyřazení z letového stavu. Na konci prosince 1969 však už nemohl své problémy skrývat, bolesti byly příliš silné. Lékaři okamžitě nařídili hospitalizaci, Běljajev má krvácející žaludeční vřed. Na 30. prosinec byla naplánována operace a během ní Pašovi odebrali dvě třetiny žaludku, část dvanáctníku a apendix. Po operaci však nastaly komplikace, rozvinul se rozsáhlý zánět pobřišnice, ještě zhoršený zápalem plic. 4. ledna 1970 museli lékaři přistoupit k další operaci. Přes přechodné zlepšení stavu nakonec 10. ledna 1970 v 00:20 moskevského času zemřel. Alexej Leonov v průběhu necelých dvou let přišel o druhého blízkého přítele, se kterým jej navíc poutaly okamžiky, kdy šlo během letu Voschodu-2 o život. Stejně jako Gagarin, Běljajev byl pro Leonova jako bratr. Alexej si k žádnému z kolegů už nikdy nevytvořil podobně blízký vztah. Temná léta nemínila jen tak odejít…
„Mám za sebou úžasný týden! Společně s Antonem a Terrym jsme prošli závěrečnými kvalifikačními zkouškami v Sojuzu a ruském segmentu Mezinárodní vesmírné stanice a včera jsem byla součástí série tradičních událostí, které souvisí s cestou na startovní rampu. Byla to emocionální horská dráha!
„Zkoušky jsou za námi! Anton, Terry a já jsme v pátek dokončili naši poslední zkoušku a poté Anton svědomitě předsedal oslavám na ruský způsob, které začaly sérií formálních přípitků, načež se oslava přestěhovala na vhodnější místo, abychom mohli slavit až do pozdní noci. Byla to zrovna také halloweenská noc a Saša, naše instruktorka pro manuální dokování, pro nás dokonce vyrobila dárek v podobě dýně s vyřezaným číslem 42. Konečně jsme připraveni na setkání s naší kosmickou lodí na Bajkonuru. Předtím si ale ještě tady v Hvězdném městečku trochu odpočineme a příští týden se vydáme na tradiční návštěvu hrobu Jurije Gagarina na Rudém náměstí.
Vezměte si hodně výrazný fix a v kalendáři si zakroužkujte středu 12. listopadu. V tento den by mělo dojít nejen ke kosmonautické události roku, ale dokonce k něčemu, co nemá v historii lidstva obdoby. Řeč je samozřejmě o přistání evropského pouzdra Philae na jádru komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Na našem portálu jsme si plně vědomi unikátnosti celé situace a proto připravujeme speciální formu článku. Na dalších řádcích si můžete přečíst další detaily.
Konec října byl ve znamení dvou vážných nehod, z nichž jedna si vyžádala dokonce oběť na životě. Havárie raket Antares a kosmické lodi SpaceShipTwo se budou vyšetřovat ještě několik týdnů, možná i měsíců. Přesto se minulý týden v obou případech podařil poměrně velký posun ve vyšetřování. Není se tedy co divit, že dnešní Kosmotýdeník bude ve dvou hlavních tématech rozebírat právě pokroky ve vyšetřování obou nehod. Na konci článku navíc najdete i krátké zprávy, které přineslo uplynulých 7 dní.
Nový americký satelit, který má za úkol monitorovat vlhkost půdy, se připravuje ke svému startu, který je naplánovaný na leden příštího roku. Technici v minulých dnech dokončili další výrazný krok, který satelit přiblížil ke startu. Naplnili totiž jeho palubní nádrže palivem – konkrétně šlo o 90 kilogramů hydrazinu pro korekční trysky. Družice SMAP (Soil Moisture Active Passive) je v tuto chvíli již téměř připravena ke startu. Odborníci, kteří se podílejí na jejích přípravách shodně tvrdí, že už zbývají poslední drobné úpravy. Náš dnešní článek tedy ukáže, v čem je tento satelit zajímavý a proč má smysl se na něj těšit.
Máte rádi naše seriály? Zajímají Vás detaily související s pilotovanou kosmonautikou? Chcete se dozvědět více o životě na ISS? Rádi byste nahlédli na práci astronauta jeho vlastníma očima? Jste zástupkyní něžného pohlaví a ráda byste zjistila, jaké to je být ženou astronautkou? Pokud jste alespoň na jednu z těchto otázek odpověděli kladně, mám pro Vás dobrou zprávu. A pokud jste hlavou souhlasně přikyvovali častěji, máte se opravdu na co těšit. Již za tři dny na našem portálu vyjde první díl nového seriálu, který bude docela jiný, než na co jste u nás zvyklí.
Stará známá pravda říká, že při cestování se člověk nejvíc naučí. Můžete o některých věcech číst třeba stokrát, můžete sledovat videa, animace, nebo si prohlížet fotky. Ale když pak před sebou vidíte reálný kosmický hardware, je to neporovnatelný zážitek. Pocit, kdy vás dělí pouhé desítky centimetrů od části stroje, který byl ve vesmíru je pro fanouška kosmonautiky nepopsatelný a téměř až elektrizující. Pokud si myslíte, že za takovými zážitky musíte cestovat do muzeí v USA, pak vězte, že to není nutné. V Německu leží město Speyer a v něm sídlí vyhlášené technické muzeum.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
