NASA
Několik senátorů požaduje od NASA podrobnosti ohledně tvrzení, že agentura zadržuje finanční prostředky již vyčleněné na aktuální fiskální rok a plánuje zavést navrhované škrty v příštím fiskálním roce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Několik senátorů požaduje od NASA podrobnosti ohledně tvrzení, že agentura zadržuje finanční prostředky již vyčleněné na aktuální fiskální rok a plánuje zavést navrhované škrty v příštím fiskálním roce.
Ruská kosmická agentura Roskosmos zveřejnila video z prvního osobního setkání mezi generálním ředitelem Roskosmosu Dmitrijem Bakanovem a úřadujícím administrátorem NASA Seanem Duffym.
Společnost EchoStar zadala u MDA Space objednávku v hodnotě 1,3 miliardy dolarů na prvních 100 družic konstelace pro přímou konektivitu (D2D) v hodnotě 5 miliard dolarů.
Vládní příjmy společnosti SES ve druhém čtvrtletí roku 2025 vzrostly o více než 21 %, a to uprostřed rostoucí poptávky ze strany zákazníků z oblasti obrany po celém světě.
Kanadská společnost EarthDaily Analytics získala půjčku ve výši 60 milionů dolarů na nastartování odložených plánů na rozšíření své zobrazovací konstelace z jedné na deset družic.
NASA pozastavila plány na pořízení sady pozemních stanic, které mají snížit zátěž agenturní sítě Deep Space Network. Důvodem je nejistý rozpočetagentury.
Společnost Slingshot Aerospace oznámila, že vyvinula výcvikový systém poháněný umělou inteligencí, který má připravit operátory vojenských družic na vesmírné operace.
Články
Americká sonda Dawn se včera zapsala do historie – a to hned dvakrát. Jednak se stala historicky první sondou, která se usadila na oběžné dráze trpasličí planety. Můžeme sice argumentovat, že tato kategorie byla zavedena až v roce 2006, ale ani předtím se žádná sonda na oběžnou dráhu tohoto tělesa nedostala. A v čem spočívá druhé prvenství? Dawn je první sondou, která pracovala na oběžných drahách dvou mimozemských těles. Ještě před příletem k Ceres totiž pracovala na oběžné dráze asteroidu Vesta, který má oproti Ceres poloviční průměr. V dalších měsících se můžeme těšit na detailní průzkum největšího tělesa, které obíhá mezi Marsem a Jupiterem.
Tato zpráva potěší asi všechny fanoušky kosmonautiky z naší země. Do České republiky dorazí za několik dní americký astronaut Charles Duke, který se zúčastnil mise Apollo 16 a byl desátým člověkem, který se prošel po Měsíci. Ve vesmíru strávil 11 dní 1 hodinu a 51 minut, z čehož 20 hodin a 15 minut připadlo na tři vycházky mimo loď. Během pětidenního pobytu v naší zemi by se měl zúčastnit několik veřejných, ale i uzavřených akcí. Duke nebude v České republice poprvé. Naši zemi navštívil již v roce 2005.
Raketové nosiče označované jménem Delta fungují spolehlivě již od šedesátých let minulého století a za tu dobu posloužily mnoha desítkám úkolů. Jejich služeb využívala americká armáda, NASA i zahraniční klienti. Na dalších pět let je nasmlouváno 15 startů, přesto se zdá, že by se v dalších letech mohl provoz raket Delta utlumovat. Důvodů je víc, ale tím největším je velká finanční náročnost těchto raket, což opatrně připouští i sám provozovatel. Aktuální vývoj v celém oboru přitom směřuje spíše k levnějším, ale přitom spolehlivým nosičům.
Americké vozítko Curiosity, které už víc než dva a půl roku zkoumá povrch Marsu se potýká s technickým problémem. Během přesunu odvrtaného materiálu do útrob vozítka na chemickou analýzu totiž došlo ke zkratu. Celý další postup se zastavil a technici momentálně hledají zdroj problému. Zatím se nedá předjímat, jaké dopady bude tato porucha na vozítko mít. Ve hře je několik možností – v nejlepším případě se poškozená část vyřadí z provozu a pojede se dál „přes objížďku“.
Průzkum Marsu udělal v posledních letech velký pokrok dopředu. V začátcích byli lidé rádi, když kolem planety jejich sonda jen prolétla, následovalo usazení na oběžné dráze, měkké přistání, vozítka a tak dále, takže dnes je Mars nejzkoumanější planetou z hlediska počtu robotických průzkumníků (až po Zemi pochopitelně). Plány ale jdou dál, v dalších letech bychom se mohli dočkat tolik očekávaného návratu vzorků z Marsu, nebo dokonce pilotované mise. Jedno je jisté – nároky na kvalitní datové spojení se Zemí porostou. Bude potřeba posílat jak pokyny z řídícího střediska, tak i fotografie a další naměřená data.
GS? Go! LD? LD is go! LDA? Go! Každý, kdo sleduje živé přenosy startů raket Falcon musel tyto průpovídky minimálně jednou slyšet. Před každým startem totiž probíhá hlasování známé jako „Go/No go poll“, kdy se postupně kontroluje připravenost jednotlivých složek nutných pro start. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme kompletní vysvětlení těchto zkratek. Uznávám, že ačkoliv je tento příspěvek řazený do seriálu Pro začátečníky, který má usnadnit chápání kosmoanutiky právě nováčkům, je tohle spíš taková třešnička na dortu pro zaryté fanoušky.
FH odstartuje z CCAFS a po MECO, provede RTLS, nebo přistane na ASDS JRTI. Tedy pokud bude mít dostatečné delta-v – tedy pokud bude mít v nádržích dost LOX a RP-1. Těžko srozumitelné sdělení, že? Kosmonautika má tolik různých zkratek, že se v nich stěží orientuje i člověk, který se v oboru již nějaký čas pochybuje. začátečníci to mají těžké a do tajů zkratek pronikají postupně. I proto vznikl tento článek, který má alespoň trochu pomoci s orientací ve světě kosmoanutických zkratek. Dnes bude řeč hlavně o těch, které nějakým způsobem souvisí s firmou SpaceX.
14. února, na den svatého Valentýna si několik set milionů kilometrů od Země dala evropská sonda Rosetta rande s jádrem komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Prolétla pouhých šest kilometrů od jádra a do dnešního dne jsme se mohli těšit pouze ze snímků kamer NavCam. Ty byly sice působivé, ale všichni čekali na detailní fotky z kamery OSIRIS. U ní platí, že fotky nejprve dostanou k dispozici odborníci, kteří se na projektu podílejí a teprve po určité době, až se fotky důkladně analyzují a prozkoumají, mohou být zveřejněny. Dnes jsem se alespoň v jednom případě dočkali a stojí to za to.
Bylo, nebylo, za dalekým oceánem se před 79 lety narodil chlapec. Mladík, pocházející z mimořádně problematického prostředí se rozhodne, že pro sebe zajistí lepší život, než jaký poznal během svých dětských let. Ke svému štěstí je obdařen pronikavým intelektem a nekonečnou zvídavostí, která se neomezuje pouze na jeden obor. Náš hrdina uteče ze střední školy, aby se mohl dát na vojnu, posléze se stane pilotem. Za celou svou kariéru nalétá zhruba 17 700 hodin na 160 typech letounů. Skáče také padákem a má za sebou 700 seskoků, přičemž 100 jich má experimentální povahu. To ovšem našemu hrdinovi nestačí, jeho apetit po poznání je nekonečný a postupně získává 6 vysokoškolských titulů – z toho část při zaměstnání! A aby se nenudil, zkouší své štěstí v NASA. Po dlouhém čekání se na něj opět usměje štěstěna a přihraje mu do klína 6 letů v raketoplánu. Hrdina vykoná několik zajímavých a komplikovaných výstupů do volného prostoru, při kterých mimo jiné opravuje i Hubbleův teleskop během legendární první servisní mise a podílí se tak na odvrácení obrovského
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden se toho v kosmonautice stalo celkem hodně. Pojďme si proto v pravidelném týdenním přehledu připomenout, co vše se dělo. Jako hlavní téma si
Máme za sebou týden bohatý na starty, ale také některé odklady. Kosmotýdeník se v hlavním tématu proto bude věnovat důvodům odkladu rakety Falcon 9, která měla
Máme za sebou další týden a je ideální čas si zrekapitulovat kosmonautické dění. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na testování a instalaci solárních panelů připravované
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do
Další týden je za námi a kosmonautika opět připravila dávku zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním Kosmotýdeníku. Jako hlavní téma tentokrát poslouží oznámená spolupráce firmy
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
