SpaceX
Americké vesmírné síly 9. ledna oznámily, že společnosti SpaceX udělily kontrakty na devět misí v hodnotě 739 milionů dolarů, a to v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Launch Launch.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly 9. ledna oznámily, že společnosti SpaceX udělily kontrakty na devět misí v hodnotě 739 milionů dolarů, a to v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Launch Launch.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 9. ledna schválila druhou sadu 7 500 družic Starlink Gen2, čímž rozšířila velikost schválené konstelace družic nové generace společnosti SpaceX.
Společnost OroraTech uzavřela několikaleté partnerství se společností Kepler na dodávku tepelných senzorů pro novou optickou komunikační konstelaci společnosti Kepler.
Filantropická organizace podporovaná miliardáři financuje vývoj řady nových observatoří, včetně vesmírného teleskopu Lazuli, který má být větší než Hubbleův teleskop, který podle jejích podporovatelů lze postavit za zlomek nákladů a v mnohem rychlejším čase.
United Launch Alliance plánuje zahájit rok 2026 misí USSF-87 v rámci které se její raketa Vulcan Centaur připravuje na vynesení nákladu pro americké vesmírné síly. Start mise je naplánován na 2. února.
NASA se rozhodla pro návrat čtyř členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice kvůli zdravotním problémům jednoho z nich. Jedná se o posádku mise Crew 11. Je to poprvé, co NASA zkrátila misi kvůli zdravotním problémům posádky.
Jarred Isaacman, administrátor NASA, na dnešní tiskové konferenci uvedl, že po vyhodnocení všech okolností dospělo vedení agentury k závěru, že v kontextu současného vývoje dává smysl uspíšit návrat posádky mise Crew-11. Konkrétní datum návratu zatím neznáme.
Náš eshop
Články
V říjnu roku 2018 by měla poprvé odstartovat nová americká raketa označovaná jako SLS. Jejím nákladem bude nepilotovaná loď Orion, která se vydá na nepilotovaný oblet měsíce, kolem kterého se prosmýkne ve vzdálenosti 64 000 kilometrů. Ačkoliv se většina pozornosti zaměřuje na nosnou raketu a návratový modul lodi, je potřeba si uvědomit, že bez servisního modulu, který má na starosti manévrování, zásobování celé lodi elektrickou energií, by byla samotná návratová kabina nahraná. Bez servisního modulu by prostě tato mise realizovat nešla. Nás může těšit, že výrobcem této důležité části je Evropa.
Před pár týdny jsme Vás seznámili s téměř pětiminutovým videem, které rekapitulovalo pokrok, kterého firma SpaceX dosáhla za pouhé čtyři roky. Právě taková doba dělila první poskočení testovacího zařízení Grasshopper a první úspěšné přistání na mořské plošině. Ale cesta ke znovupoužitelnosti byla trnitá, SpaceX se o přistání pokusila vícekrát a ne vždy úspěšně. Drobnými kroky se ale vždy posouvala vpřed. Pro tyto podrobnější informace pochopitelně nebylo v pětiminutovém videu místo a proto je dobře, že se našel někdo, kdo sesbíral všechna dostupná videa a složil je do jednoho. Připravte si tedy měkké křeslo, kávu, nebo čaj a vydejte se na téměř půlhodinovou rekapitulaci od prvního poskočení Grasshopperu až po nejnovější úspěch v rámci mise Thaicom-8.
O startu rakety Sojuz 2.1B se satelitem navigačního systému GLONASS z armádního kosmodromu Pleseck jsme vás už informovali v neděli. Zdálo se, že vše vyšlo bez sebemenších problémů, ale ve skutečnosti start úplně hladce neprobíhal. Třetí stupeň se vypnul předčasně, a proto dodal zbytku sestavy nižší rychlost, než bylo v plánu. Čtvrtý stupeň měl ale naštěstí dostatečné palivové rezervy na to, aby zkorigoval deficit třetího stupně a doručil navigační satelit na nominální oběžnou dráhu s parametry 19125 x 19152 km (nejvyšší a nejnižší body dráhy). Podobné zaváhání potkalo letos i raketu Atlas, v obou případech se pak ukázala robustnost zbytku systému, který si dokázal s krizovou situací poradit.
O tom, že evropská sonda Rosetta zakončí svou mimořádnou misi měkkým přistáním na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko jsme vás informovali již vloni. Až doposud to ale byly jen obecné a neurčité formulace ve stylu „k přistání dojde na podzim 2016, pravděpodobně v září“. Nyní ale Evropské kosmická agentura poprvé uvolnila bližší informace o celém přistávacím manévru – známe jak čas tak i místo dosednutí. Jako nejpravděpodobnější termín přistání se zatím tváří pátek 30. září. Jako přistávací oblast byla vytipována lokalita Agilkia, kam v listopadu 2014 dosedl modul Philae. Oba stroje by tak měly na povrchu jádra komety spočinout poměrně nedaleko od sebe.
Ve čtvrtém dílu jsme konečně pohlédli na povrch Venuše prostřednictvím kamer Veněry 9 a Veněry 10. Čistě sovětský blok nyní opět naruší další americká mise, která byla nachystána na rok 1978. Tentokrát šlo o program Pioneer Venus a mise to byla ambiciózní. K planetě se vydal mapovací radarový orbiter a také čtyři přistávací pouzdra. Ovšem ve stejném roce se k Venuši vydaly také dvě Veněry s pořadovým číslem 11 a 12. Na rozdíl od předchozí dvojice neletěly orbitery, ale pouze průletové sondy, které vysadily dvě přistávací pouzdra. Úspěch předchozí dvojice ale zcela zopakovat nedokázaly.
Dnes ráno v 5:17 našeho času odstartovala z kosmodromu Tchj-jüan raketa Dlouhý pochod 4B. Na její palubě se nacházela družice Ziyuan-3-02 určená ke snímkování naší planety a také dva malé satelity pocházející z Argentiny. Šlo o pátý čínský start v tomto roce, přičemž hlavní náklad měl váhu 2640 kilogramů. Družice Ziyuan-3-02, tedy druhý zástupce třetí generace snímkovacích satelitů Ziyuan, dosáhla polární oběžné dráhy zhruba deset minut po startu.
Společnost Orbital ATK je v současné době známá především díky tomu, že vypouští lodě Cygnus na raketách Antares. Kromě toho je ale významným stavitelem družic a její plány jsou velmi smělé. Firma se rozhodla, že by bylo dobré zvýšit konkurenci v lukrativním oboru vynášení armádních satelitů. Požadovanou certifikaci má zatím jen společnost ULA a nově i SpaceX. Orbital ATK vyhcází z myšlenky, že by vyvinula novou raketu, kterou by osadila dvojicí motorů na tuhá paliva, jejichž produkci by zajistila sama. Horní stupeň by pak mohla dodat společnost Blue Origin. První informace o této raketě jsme přinesli již minulý měsíc, ale nyní je k dispozici více detailů.
Ruský kosmodrom Pleseck se dnes v 10:44 našeho času stal svědkem startu rakety Sojuz 2.1B s horním stupněm Fregat-M. Nosič měl za úkol vynést do vesmíru navigační družici Glonass M-53. Celý systém Glonass se začal vyvíjet v roce 1976 a první družice letěla do kosmu roku 1982. Vypouštění družic trvalo deset let a od té doby je systém v provozu. Satelity ale stárnou a je potřeba je nahrazovat novějšími modely. Takový je i úkol aktuálně vypuštěné družice.Sojuz pracoval bezchybně a zatím se zdá, že neselhal ani horní stupeň, který měl za úkol provést tři zážehy. První, který zakulatí oběžnou dráhu, druhý, který vytáhne nejvyšší bod dráhy do výšky 19 100 kilometrů a třetí, který provede závěrečné zakulacení.
Je dvanáct hodin v neděli a většina z vás ví, že je čas na Kosmotýdeník. Tento týden byl napěchovaný událostmi a to událostmi, které se alespoň ve dvou, minimálně však v jednom případě dají nazvat revolučními. Podíváme se samozřejmě na to, jak se nafoukl modul BEAM, ale neujde nám ani další úspěšný start a především třetí úspěšné přistání v řadě v podání rakety Falcon 9 v1.2 od SpaceX. Stranou nám však nezůstane ani dění ve zbytku sluneční soustavy. Vydáme se ke kometě 67P, nebo na Pluto. To a mnohem více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám pohodovou neděli a dobré čtení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou
Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější,
Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron
V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
