sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost AST SpaceMobile plánuje od července vypouštět družice pro svou konstelaci širokopásmového připojení přímo do chytrých telefonů každý jeden až dva měsíce. Cílem je spustit beta verzi služeb pro AT&T a Verizon ve Spojených státech do konce roku.
Americký senát 13. května potvrdil Troye Meinka jako 27. ministra letectví. Meink naposledy působil jako zástupce ředitele Národního průzkumného úřadu (NRO), nastupuje do úřadu v okamžiku, kdy letectvo i vesmírné síly procházejí ambiciózními modernizačními programy.
Společnost MDA Space, která pro Gateway staví robotický systém Canadarm3, na konferenci o výsledcích hospodaření 8. května uvedla, že se prozatím soustředí na pokračování práce na systému Canadarm3. Dle společnosti by technologie mohla být znovu využita k jiným účelům, pokud by byl schválen návrh rozpočtu Bílého domu.
Společnost X-Bow Systems, startup zabývající se výrobou raketových motorů na tuhá paliva, získala v rámci financování 35 milionů dolarů. Poslední kolo vedla společnost Lockheed Martin, která se společností uzavřela strategickou dohodu.
Americké vesmírné síly udělily zakázky v celkové hodnotě 17,6 milionu dolarů společnostem Auria Space a Sphinx Defense na vybudování prototypů cloudových základen, které by propojily vojenské družicové operace s komerčními a vládními anténami pro zvýšení kapacity.
Čína dňa 12.5.2025 o 20:09 hod. SELČ úspešne vypustila technologickú družicu TJSW-19 pomocou rakety CZ-3C z kozmodrómu XSLC.
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Články
První start z kosmodromu Vostočnyj se sice přesouvá až na jaro příštího roku, ale to neznamená, že by na ruské Sibiři utichla aktivita. Právě naopak – technici tu vlemi pilně kontrolují všechny systémy, kterou jsou nutné k úspěšnému sestavení rakety i k jejímu startu. Státní agentura Roskosmos o aktuálních pokrocích informovala v jednom ze svých videí na YouTube. Uživatel našeho diskusního fóra s nickem RadmK toto video doplnil českými titulky, takže se s obsaženými informacemi mohou seznámit i ti, kdo si s ruštinou příliš netykají.
Poslední roky od přistání robota v kráteru Gale se nesou ve znamení postupného popojíždějí jihozápadním směrem. Během zastávek dochází k důkladnému zkoumání jednotlivých hornin, tvořených dávnými usazeninami. To dává vědcům možnost odkrýt dávnou a především vlhčí historii Marsu, protože takové horniny vznikaly například v mělkém jezeře, případně i v tekoucí vodě. Směr jízdy však není náhodný, protože vozítko se musí vyhýbat oblasti obřích černých dun, které mu stojí v cestě do svahů velké hory Aeolis Mons uvnitř kráteru. Tato obří kupa naplavenin je vůbec to nejzajímavější, kvůli čemu se v kráteru původně přistávalo. Cestou do svahů hory bude možné odkrývat postupně různá geologická období Marsu. Nyní ale dostane Curiosity ideální příležitost nahlédnout blíže na černé duny v povzdálí.
Již relativně brzy se dočkáme dalšího velkého pokroku ve stavbě dalekohledu Jamese Webba – technici v Goddardově středisku před pár dny přepravili hlavní konstrukci teleskopu, aby se do ní mohly začít usazovat jednotlivé šestiúhelníkové segmenty, které vytvoří primární zrcadlo teleskopu. Celý proces transportu zachycuje video, které Vám nyní přinášíme. Pokud se Vám třeba nelíbí, že se většina podobných videí vyznačuje rychlými střihy, tady si přijdete na své – většina záběrů je zpomalená, video je podbarveno klidnou hudbou. Zhruba minutové video tak člověka uklidní a nechá ho vychutnávat tu těžko popsatelnou směsici úžasu a respektu před lidským technickým umem.
Nastává nedělní poledne a s ním vychází aktuální vydání pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Tentokrát se toho stalo opravdu mnoho a tak se můžete těšit na pořádnou dávku informací. Podíváme se například do společnosti ULA, která překvapila prohlášením, že bude vysílat některé cubesaty zdarma. Společnost SpaceX zase prošla dalším milníkem na cestě k prvnímu letu astronautů na palubě jejich lodi Crew Dragon. Nevynecháme však ani start čínské rakety CZ-3B, podíváme se na zprávu o českém přístroji, který by měl přistát na Marsu, nebo na aktuální záběry trpasličí planety Ceres. Příjemné čtení a hezkou neděli.
Nejslabší raketa z rodiny evropských nosičů – Vega – se připravuje na svůj další start. Třetího prosince v 5:15 našeho času by měla na protáhlou dráhu kolem naší planety vynést vědeckou sondu a technologický demonstrátor LISA Pathfinder. Sonda má ověřit nové technologie, které by jednou umožnily detekci gravitačních vln. Přípravy na start zatím probíhají podle plánu – technici nyní připojili aerodynamický kryt s uloženou sondou na vrchol rakety Vega.
Loňská mise EFT-1 ukázala, že nová americká loď Orion splňuje všechny základní požadavky pro další vývoj – jednou z klíčových podmínek byl úspěšně fungující systém tepelné ochrany. Na základě dat naměřených během mise technici průběžně upravují řešení kosmické lodi, aby co nejlépe ochránili posádku uvnitř. Je totiž potřeba počítat s tím, že mise EFT-1 trvala jen pár hodin a loď se dostala jen pár tisíc kilometrů od naší planety. Všechny další mise ale budou trvat mnohem déle a Orion zamíří do vzdálenějších končin.
To, co vidíte nalevo od tohoto odstavce není abstraktní umění. Podívejte se na obrázek podrobněji (kliknutím jej zvětšíte) a jistě poznáte, že se právě díváte na raketu SLS. Jde o počítačovou simulaci aerodynamických sil, které budou na nosič působit v době odhození postranních urychlovacích motorů na tuhá paliva. Barvy odpovídají různým tlakům v rázové vlně okolo rakety. Největší tlaky jsou okolo špičky rakety, ale jak je vidět, tak i separační motorky na urychlovacích motorech musí inženýři brát v potaz.
Je to už více než 8 měsíců od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali čtvrtý a zatím poslední díl seriálu Ve stopách Zvídavosti. Nedávná anketa nám ale ukázala, že máte tento nepravidelný seriál opravdu rádi a proto jsme se rozhodli, že Vám jej budeme přinášet častěji. Dnes se tak můžete těšit na dvacet fotografií, které na Marsu pořídilo vozítko Curiosity – největší a nejdokonalejší vědecká laboratoř, jakou jsme kdy dostali na Mars. Jelikož náš seriál postupuje ve snímcích chronologicky, začneme nyní tam, kde jsme minule skončili, tedy v prosinci roku 2013.
Tak tohle je opravdu bomba! Společná evropsko-ruská mise ExoMars 2018 je už tak dost zajímavá, ale nyní bude ještě zajímavější – minimálně pro Českou republiku. Dočkáme se totiž českého přístroje na povrchu Marsu. Konkrétně pak na přistávací plošině, která dopraví na povrch Rudé planety evropský rover. Velkou událost popsal na našem diskusním fóru Michal Václavík z České kosmické kanceláře: „Jedním z šesti vybraných přístrojů je vlnový analyzátor WAM pro měření změn magnetického pole, jehož návrh předložil tým českých vědců. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí.“
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
