NASA
Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.
Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.
Impulse Space zvýší frekvenci svých společných (rideshare) misí na geostacionární oběžnou dráhu, přičemž jako důvod uvádí silnou komerční poptávku.
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Články
Saturnův ledový měsíc Enceladus připravil badatelům další nečekané překvapení. Analýza dat ze sondy Cassini umožnila vznik nové studie, která vyšla ve vědeckém magazínu Nature Astronomy. Tato studie ukazuje, že jižní pól Enceladu je pár metrů pod povrchem teplejší, než jak naznačovaly dosavadní modely. Z dřívějších pozorování už víme, že se pod ledovou krustou na jižním pólu nachází podpovrchový oceán kapalné vody. Ten by neměl být globální jako na jupiterově Europě, ale izolovaný v oblasti jižního pólu. Vědci nyní spekulují, že by spolu oba objevy mohly nějak souviset. Nabízí se myšlenka, že by se tento zásobník vody mohl nacházet jen pár kilometrů pod povrchem, tedy mnohem blíže, než se dříve předpokládalo.
Na východě se nesměle začínaly ukazovat první náznaky svítání, ale zatím ještě nad kazašskou stepí držela vládu noc. Uprostřed pustiny by však případný náhodný divák spatřil jasně osvětlené místo, jemuž vévodil vysoký stroj připomínající tužku. Nezaměnitelné kontury rakety Proton-K byly osvětleny oslňujícími reflektory. Obslužné plošiny a celá startovní rampa č. 81 byly liduprázdné. Nic nenasvědčovalo tomu, že se zde ještě před několika desítkami minut odehrával zápas lidí s technikou: specialisté celou noc pracovali na odstranění problémů v elektrickém systému, propojujícím nosič s jeho nákladem. Nyní bylo vše v pořádku a odtikávaly poslední sekundy před startem. Byl 26. červen 1974, přesně 3:38:00 místního času (1:38:00 moskevského času), když Proton ožil. Pomalu se vydal vzhůru, aby na určenou dráhu donesl nový přístav pro připravené posádky – stanici OPS-2, druhý stroj oficiálně neexistujícího programu Almaz. Proton-K splnil svou úlohu a po několika minutách byla stanice na určené orbitě. Rozvinula své antény a křídla slunečních baterií a poté, co byly provedeny prvotní prověrky jejích systémů bylo oznámeno světu, že Sovětský svaz vypustil novou stanici
Zvykli jsme si, že součástí startů raket Falcon 9 od firmy SpaceX jsou pokusy o přistání prvních stupňů – někdy na pevnině, jindy na mořské plošině. Zítra to ale bude jinak. Družice EchoStar 23 určená k šíření telekomunikačních služeb pro Brazílii a přilehlé oblasti, je totiž příliš těžká. Váží zhruba pět a půl tuny a stane se tak nejtěžším nákladem, jaký Falcon 9 v celé své historii vynášel na dráhu přechodovou ke geostacionární. Raketa tak nebude mít dostatek paliva k přistání, ale i přesto jsme se rozhodli Vám tento start přinést s živým, českým komentářem.
Další týden nám začíná a jak je u nás již nějakou dobu zvykem, pondělky patří fotokoutku francouzského astronauta Thomase Pesqueta. Ani v uplynulých dnech Thomas u spouště fotoaparátu nezahálel. Dnes se můžete těšit jak na slušnou dávku snímků přírodních krás naší rodné planety, tak na nemálo fotografií měst se zaměřením na Thomasova tolik oblíbená letiště. Dále se dočtete, jakým způsobem se výzkumem na ISS připravujeme na cestu k Marsu, a možná se váš slovník obohatí o jedno známé a velice populární dánské slovo. U každé fotky samozřejmě nechybí originální popisek astronauta přeložený do Vaší mateřštiny (bratia Slováci prepáčia ;). Pohodlně se tedy opřete a dopřejte si několik minut nerušeného prohlížení.
Vzpomínáte si ještě na 7. května 2013? Tehdy vynesla raketa Vega při své teprve druhé misi na oběžnou dráhu 158 kilogramů těžkou družici Proba-V. Písmeno V tady neznamená římskou pětku, ale zkratku slova vegetace. od té doby pořizuje tahle sonda pravidelné snímky nejrůznějších oblastí a nyní se můžete sami podívat, jaké jsou její schopnosti. Album, které Vám v tomto článku přinášíme, vzniklo na oslavu nového otevřeného přístupu k fotkám, videím a datům z evropských družic – konkrétně jde o licenci Creative Commons CC-BY SA 3.0 IGO. Můžete si tak prohlédnout nově zpracované fotky 22 evropských států pořízených sondou Proba-V. Fotky jsou díky metodě snímání bezoblačné a mají rozlišení zhruba 300 metrů na obrazový bod. Asi Vám neuniklo, že se jedná o státy, které jsou členy Evropské kosmické agentury, takže nechybí ani Česká republika.
172 hodin od posledního vydání Kosmotýdeníku právě doběhlo a je tedy čas na jeho nové vydání. Pravidelný týdenní přehled událostí z kosmonautiky se dnes zaměří v hlavním tématu na zkoušku systému podpory života pro loď Crew Dragon od SpaceX. Podíváme se i na odklad dalšího letu soukromé zásobovací lodi Cygnus, nebo na první letový díl rakety SLS, který dorazil na kosmodrom. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.
Nejdříve se o ní hovořilo jako o misi, která prozkoumá jupiterův ledový měsíc Europa. Pak se tento projekt pracovně nazýval Europa Clipper, protože jeho letový profil připomínal starší návrh s tímto názvem. Před pár týdny se na internetu začala stále častěji objevovat zkratka EMFM (Europa Multi-Flyby Mission) a nyní se tato mise dočkala oficiálního pojmenování. NASA se vrátila k zažitému názvu Europa Clipper. Slovo clipper (v češtině klipr) odkazuje na velmi rychlé plachetnice z devatenáctého století, které brázdily všechny světové oceány a vynikaly nejen rychlostí, ale i grácií.
Každý Falcon 9 podstupuje několik dní před startem sérií zkoušek, které mají ověřit jeho připravenost na další misi. Tou nejnápadnější je tzv. WDR (Wet Dress Rehearsal), při které se raketa vztyčí na startovní rampě a vše probíhá stejně, jako kdyby se mělo startovat. Nádrže se naplní palivem, pozemní týmy provedou stejné kroky, jako před skutečným startem a vše je zakončeno statickým zážehem, při kterém se na zhruba tři sekundy zapálí všech devět motorů Merlin na prvním stupni. Včera jen pár minut po půlnoci přišel na floridské rampě 39A další statický zážeh. To samozřejmě znamená, že se start nezadržitelně blíží a je na čase si celou misi detailněji rozebrat.
Družice GOES-16 vypuštěná 19. listopadu loňského roku na geostacionární dráhu nese i citlivou infračervenou kameru, která před pár dny nasnímala první záblesky blesků. Jedná se o první detektor tohoto typu, který dokáže zaznamenat výboje jak mezi mraky, tak i mezi mrakem a Zemí. Díky údajům o místě, frekvenci a intenzitě blesků mohou meteorologové lépe varovat veřejnost před nebezpečnými bouřkami. GOES-16 je první družicí na geostacionární dráze, která disponuje detektorem blesků. Na nižších oběžných drahách je těchto přístrojů více – jeden nedávno vyrazil i na ISS, ale tyto družice nemají tak široké pokrytí, jaké je možné z geostacionární dráhy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Kdysi kosmická velmoc, která rozepsala dějiny kosmické a dnes již žije hlavně ve svém vlastním stínu. Rusko respetive Sovětský svaz otevřel pomyslné dveře do kosmu a postupně
Kosmonautické události týdne ozářila tentokrát Starship, která skoro plně úspěšně provedla zkušební misi IFT-13, což vzbuzuje naděje, že bychom se příště mohli dočkat orbitálního startu.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.