The Exploration Company
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Čína vybere konečné místo přistání pro misi Tianwen-3, jejímž cílem je přivézt vzorky z Marsu na Zemi, ještě před koncem letošního roku. Mezitím pokračuje vývoj a výroba hardwaru pro tuto misi.
Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.
Články
Když se v pondělí 27. března ve 20:00 zapálilo devět motorů Merlin, bylo jasné, že se blíží další mise rakety Falcon 9. Na floridské rampě 39A totiž došlo ke statickému zážehu, který předchází každé misi v podání SpaceX. První stupeň, který se na pět sekund ocitl v ohni a kouři, ale tímto procesem neprochází poprvé. Stejnou proceduru už zažil téměř přesně před rokem. Ano, hádáte správně – na rampě stál Falcon 9 s již jednou použitým stupněm. Každý statický zážeh je jakýmsi definitivním potvrzením toho, že start už je za dveřmi a nejinak je tomu i tentokrát – jen s tím rozdílem, že celá mise bude vpravdě historická.
Rusko se před několika měsíci rozhodlo, že dokud nebude na ISS přítomný laboratorní modul Nauka, sníží dočasně počet svých kosmonautů ze tří na dva. Tím pádem z každé druhé lodi Sojuz vypadl jeden Rus, takže se začalo spekulovat, zda po volném místě sáhnou zahraniční partneři, nebo zda jej zaplní náklad. Splnila se nakonec varianta číslo 1 – nejbližší Sojuz MS-04 to ještě neovlivní, ale změny se dotknou Sojuzů MS-06 a MS-08. Do „šestky“, která odstartuje letos v září, usedne Joe Acabá, „osmičku“ (start v březnu 2018) by pak měla doplnit Shannon Walker.
Almaz byl pro konstrukční kancelář CKBM Vladimira Čeloměje významným programem, od kterého si mnozí slibovali velké věci. Špionáž v reálném čase, rychlé hrubé vyhodnocování pozorování přímo na palubě, stovky metrů fotomateriálu dopraveného na zemi pomocí autonomní kapsle a navíc i pozorování a experimenty v zájmu národního hospodářství – co si přát více? Ovšem realita byla trochu jiná. Už v počátcích pilotovaného programu začalo být zřejmé, že přítomnost lidí na palubě špionážní kosmické techniky nepřináší nijak významné výhody oproti automatickým družicím. Inženýry v CKBM navíc trápil ne zrovna povzbudivý výsledek dosavadního průběhu programu. Z dosavadních dvou stanic z různých důvodů fungovala pouze jedna a i v jejím případě nebylo vzhledem k původním plánům příliš důvodů k úsměvu: na palubě OPS-2 (nazvané oficiálně Saljut 3) pracovala pouze jedna posádka po dobu dvou týdnů. To bylo dost málo na projekt, který už spolykal stovky milionů rublů. Reputaci programu Almaz měla zachránit další stanice, exemplář s výrobním číslem №103. Jeho označení OPS-3 však, stejně jako u předchozích Almazů, znali jen zasvěcení. Veřejnost měla mít za to, že se jedná o další
Březnová Kosmoschůzka, kterou pořádá Kosmo Klub o.s., si pro nás v březnu připravila hned tři témata přednášek. Dvě z nich má na svědomí Michal Václavík. V první zrekapituluje 10 let výuky kosmonautiky u nás od prvních skromných počátků po dnešní stav. Druhá přednáška se bude věnovat opomíjené a přitom velice důležité součásti kosmonautiky a sice kosmodromům.
Třetí přednáška je v režii Michala Poláka. Pokud chcete vědět, jak se sestřelují družice, tato část kosmoschůzky bude právě pro Vás.
Máme tady další pondělí a ani dnes nebude chybět další díl seriálu Thomasův fotokoutek. V minulých sedmi dnech byl nejvýznamnější událostí na ISS výstup do volného kosmu. EVA 40 velel americký astronaut Robert Kimbrough a doplňoval jej Francouz Thomas Pesquet, který je, jak dobře víte, autorem všech fotografií tohoto seriálu. V dnešním díle tudíž nebude chybět několik fotek z příprav i z výstupu samotného. Hlavní částí budou jako obvykle fotografie rozličných míst na zemi, mezi kterými najdeme evropská města, zasněžené krajiny i tropické ostrůvky. Chybět samozřejmě nebude ani nějaká ta momentka z interiéru stanice. Doufáme, že se Vám bude osmnáctý díl Thomasova fotokoutku líbit.
Fanoušci kosmonautiky mají ve svých kalendářích zakroužkované datum 29. března. Právě tehdy by mělo dojít ke startu rakety Falcon 9 s družicí SES-10. Myslím, že už asi všichni vědí, že při této misi bude poprvé v historii použitý již jednou letěný první stupeň. Dlouhé měsíce jsme se těšili na tuto výjimečnou událost, která se právem zapíše do dějin kosmonautiky a nyní nás od ní dělí pouhé desítky hodin. Čekání si můžeme ukrátit přímým přenosem, který zajišťuje portál spaceflightnow.com. Jeho kamera míří na floridskou rampu 39A, kde by v noci z dneška na zítřek mělo dojít ke statickému zážehu, který je nezbytným krokem k finálním předstartovním přípravám. Nejdůležitější momenty Vám zároveň přineseme formou psaného přenosu.
Vítáme vás u čtení dalšího pravidelného vydání Kosmotýdeníku, který vás i tentokrát provede kosmonautickými novinkami z uplynulých sedmi dní. Tentokrát vyrazíme daleko od Země a vydáme se k trpasličí planetě Ceres, kde v dnešním hlavním tématu prozkoumáme, kde by se na povrchu stále ještě mohla nacházet zmrzlá voda. Budeme tedy zkoumat takzvané chladné pasti. V dalších tématech se podíváme například na to, kdy nás čeká očekávaný start Falconu 9, proč byl odložen start rakety Atlas 5 se zásobovací lodí Cygnus a nevynecháme ani tradiční video a obrázek týdne. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.
Minulý měsíc přinesl velký pokrok v rámci přípravy prvního exempláře nové generace atomových hodin. zařízení Deep Space Atomic Clock bylo připojeno k družici Orbital Test Bed (OTB-1), na jejíž palubě se vydá na oběžnou dráhu. Ke startu by mělo dojít na konci letošního roku a nosičem má být Falcon Heavy od SpaceX – nejedná se přitom o jeho premiéru, ale až o druhou misi. Atomové hodiny postavila kalifornská Jet Propulsion Laboratory a 17. února se citlivý hardware spojil se satelitem v montážní hale společnosti Surrey Satellite Technology v coloradském městě Englewood.
Zkuste si představit svět, ve kterém mohou lékaři využívat rozsáhlé zdroje lidských kmenových buněk, aby mohli léčit mrtvici, nebo jiné nemoci. Na ISS se proto výzkum zaměřuje i tímto směrem. Cílem je ověřit, zda se kmenové buňky ve stavu mikrogravitace množí rychleji bez toho, že by trpěly nějakými vedlejšími efekty. Lékaři by potřebovali stovky milionů kmenových buněk, ale momentálně neexistuje způsob, jak vyrábět taková množství. Dřívější výzkumy ale naznačují, že by se těmto buňkám mohlo dobře dařit ve stavu beztíže. A protože věda má k dispozici ISS – laboratoř v mikrogravitaci – byla by velká škoda toho nevyužít.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.