Štart družíc Yaogan
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Články
Některé týdny jsou kosmonautikou obzvláště napěchované a to byl příklad i toho, který právě končí. V pravidelném týdenním souhrnu těch nejzajímavějších informací, tak bylo rozhodně z čeho vybírat. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřeno na čínskou lunární misi Chang’e 6, jejíž vzletový modul se na oběžné dráze úspěšně setkal s orbitálním modulem, kterému předal vzorky z povrchu. Budeme se samozřejmě věnovat také první pilotované misi lodi Starliner a vynechat nelze ani čtvrtý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Agentura NASA se rozhodla podpořit deset studií, které mají prověřit, jak realizovat levnější a také rychlejší metody dopravy vzorků z Marsu Na Zemi v rámci programu MSR. V rámci těchto snah NASA udělí kontrakty na fixní částku až do 1,5 milionu dolarů, které budou využity na vytvoření devadesátidenní studie pro sedm předkladatelů z oboru. Kromě toho vytváří své vlastní studie i střediska NASA – třeba JPL v Kalifornii nebo Johns Hopkins’ Applied Physics Laboratory. Po dokončení NASA zhodnotí všechny studie a zváží možné úpravy či vylepšení architektury programu MSR.
O teleskopu Euclid, prvotřídní vědecké kosmické observatoři Evropské kosmické agentury v poslední době slýcháme docela často. Bohužel ale ne vždy v úplně pozitivním smyslu. Observatoř potkalo od startu několik technických problémů, které vědcům a inženýrům přidělaly několik vrásek na čele. Nicméně u všech se snad už podařilo najít uspokojivé řešení, a tak se tu dnes můžeme společně setkat u článku o pěti nových krásných vědeckých snímcích nového dalekohledu.
Po měsíce trvajících pečlivých zkouškách, které ověřovaly, že nový evropský přístroj Sentinel-5 bude dodávat špičková data o kvalitě ovzduší po celém světě, mohl být tento instrument přepraven do Francie, kde se firma Airbus postará o jeho usazení na první meteodružici MetOp Second Generation, která má startovat v roce 2025. Úkolem mise Sentinelu-5 bude měřit distribuci aerosolů a stopových plynů v atmosféře. Jde například o ozon, oxid dusičitý, oxid siřičitý, formaldehyd, glyoxal, oxid uhelnatý, či metan. Tyto plyny ovlivňují nejen vzduch, který dýcháme, ale také zemské klima. Sentinel-5 přitom vychází z vysoce úspěšné mise družice Sentinel-P (P jako precursor, tedy předchůdce), která od svého startu v roce 2017 dodala mnoho cenných informací o kvalitě vzduchu.
Zástupci Evropské kosmické agentury podepsali dva kontrakty se zástupci evropských průmyslových firem na vývoj komerčních služeb zaměřených na dopravu nákladů na Mezinárodní kosmickou stanici a zpět do roku 2030. 22. května na zasedání Kosmické rady v Bruselu uzavřel generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, kontrakty s Hélène Huby z německé společnosti The Exploration Company a Massimo Comparinim z italské firmy Thales Alenia Space. Kontrakt se týká vývoje služeb pro dopravu nákladů z oběžné dráhy na Zemi.
Včera jsme se po mnoha letech odkladů a zpoždění konečně dočkali startu kosmické lodi Starliner od firmy Boeing s dvoučlennou posádkou na palubě. Cílem pilotované testovací mise CFT je prověřit všechny systémy kosmické lodi v ostrém provozu ve všech fázích kosmické mise. A protože Starlinery mají vozit astronauty na ISS, je jasné, že právě připojení k Mezinárodní kosmické stanici nemůže při této misi chybět. Komplikací byl zaznamenaný únik helia, u kterého není znám vliv na další průběh mise. Zatím ale nebylo nic oznámeno a tak platí, že Starliner by se měl k orbitálnímu komplexu připojit v 18:13 SELČ a náš živě a česky komentovaný přímý přenos u toho nebude chybět.
Po provedení celého souboru komplexích zkoušek a pečlivém zvážení všech dostupných možností agentura NASA v úterý 4. června oznámila, že pracuje na přechodu Hubbleova kosmického teleskopu do režimu, ve kterém by využíval pouze jediný gyroskop. Legendární kosmická observatoř totiž 24. května vstoupila do tzv. bezpečného režimu, ve kterém zůstane, dokud nebude připraven nový pracovní režim. Oznámená změna umožní teleskopu pokračovat v průzkumu tajemství vesmíru i ve zbytku této dekády i v té další, přičemž většina jeho vědeckých pozorování nebude ovlivněna.
Od prvního integrovaného letového testu Super Heavy Starship uběhl pouze rok a dva měsíce a na zítřejší den SpaceX plánuje již čtvrtý start tohoto kolosu, přičemž naposled startoval teprve před necelými třemi měsíci, což je na největší a nejsilnější raketu v historii lidstva neskutečný výkon. Při minulém letu udělala SpaceX obrovský skok kupředu, ovšem kvůli technickým problémům se ani jednomu stroji nepovedlo splnit hlavní cíl, kterým byl návrat na správné místo. Super Heavy B10 narazila při rychlosti 1 100 kilometrů za hodinu na hladinu Mexického zálivu a Starship S28 vstoupila do atmosféry v rotaci a kvůli tepelnému namáhání.
Snímky planetky Dinkinesh, které v listopadu 2023 pořídila americká kosmická sonda Lucy ukazují brázdu, kam se náhle posunul velký kus (asi čtvrtina) planetky, dále na nich můžeme vidět povrchový hřeben a samostatnou kontaktní dvojplanetku, která kolem hlavní planetky krouží a nyní je známa jako Selam. Podle vědců tato pozorovaná komplikovaná struktura celého systému ukazuje, že Dinkinesh a Selam mají značnou vnitřní pevnost a složitou, dynamickou historii.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
