Boeing
Společnost Boeing postaví novou generaci družic Mobile User Objective System (MUOS) pro americké vesmírné síly. Družice postaví na své lety osvědčené platformě 702MP.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Boeing postaví novou generaci družic Mobile User Objective System (MUOS) pro americké vesmírné síly. Družice postaví na své lety osvědčené platformě 702MP.
Bývalí inženýři SpaceX, kteří pomáhali s výstavbou a škálováním Starlinku, spustili startup Eclipse Space jehož cílem je nabízet vlastnictví megakonstelací vládám a společnostem, které chtějí mít větší kontrolu nad vesmírnou infrastrukturou.
Španělský startup FOSSA Systems získal v rámci kola financování přibližně 10,5 milionu dolarů na rozšíření své konektivity. Toto kolo zahrnovalo investiční nástroj do technologií podporovaný španělskou vládou.
Společnost MDA Space postaví pro Kanadskou kosmickou agenturu radarovou zobrazovací družici. Kanadská vláda mezitím studuje možnosti satelitního systému nové generace.
Britský startup Shield Space plánuje spojit svůj software pro autonomní provoz družic s možnostmi servisu na oběžné dráze společnosti ClearSpace, aby řešil vznikající orbitální hrozby.
Americké vesmírné síly zahajují novou soutěž na dodávky antén pro mobilní ovládání družic, čímž formálně obnoví program, který zrušily poté, co opustily kontrakt se společností AeroVironment v hodnotě 1,7 miliardy dolarů a přešly na komerčnější strategii zadávání veřejných zakázek.
Společnost Vantor si vybrala BAE Systems pro stavbu své nové generace družic pro zobrazování s vysokým rozlišením. Tato volba spojuje Vantor s bývalou divizí Ball Aerospace, která pomáhala vyvíjet satelity pro pozorování Země společnosti DigitalGlobe.
Náš eshop
Články

Na to, že rakety Falcon 9 od firmy SpaceX startují +/- každé dva týdny jsme si už tak trochu zvykli, byť poslední starty potkalo pár odkladů kvůli počasí nebo kvůli technickým komplikacím. Ale aby došlo ke statickému zážehu jednoho Falconu 9 ještě předtím, než odstartuje raketa předchozí, to tu ještě nebylo. Stejně tak visí ve vzduchu možnost, že by se o tomto víkendu mohl rozestup mezi dvěma starty smrsknout na pouhopouhé dva dny! Zatímco misi BulgariaSat-1 jsme se věnovali v jednom z předchozích článků, dnes se seznámíme především s misí Iridium Next 2. Při něm totiž bude pokračovat největší výměna satelitního systému v dějinách, ale čeká nás zřejmě i několik velmi zajímavých novinek.

Zatímco na Floridě probíhá stavba letového exempláře lodi Orion pro misi EM-1, jeho téměř identické dvojče určené pro strukturální zkoušky vzniká na testovacím stanovišti v Coloradu. Odborníci z firmy Lockheed Martin provedou nedaleko Denveru sérii zkoušek, která má ověřit, zda je současný návrh lodi Orion správný a zda splňuje veškeré požadavky pro mise mimo nízkou oběžnou dráhu. Strukturální sestavu tvoří tři hlavní díly – návratová kabina pro posádku, servisní modul a záchranná věžička.

Společnost SES, která provozuje celou flotilu telekomunikačních družic oznámila v pondělí, že jejich družice AMC 9 postihla během víkendu „závažná anomálie“, přičemž služby zákazníků byly přesunuty na alternativní satelity, aby byl dopad nehody na klienty co nejmenší. Lucemburská společnost si problémů všimla v sobotu 17. června a zprávu ihned předala všem zákazníkům, kteří využívali služeb této 14 let staré družice zavěšené nad 83. stupněm západní délky, odkud pokrývala oblast Spojených států a Mexika.

Přesně po čtyřech měsících jsme se rozhodli, že se na Vás, naše čtenáře, obrátíme s novou anketou. Mnoho z Vás nám poslední dobou psalo, že by se měla anketní otázka změnit a někteří nám dokonce poslali tipy na nové ankety, za což Vám velice děkujeme. Nakonec jsme se rozhodli založit anketu, která cílí na novinku, které jsou dnes přesně dva týdny. 6. června jsme do horní části pravého sloupce vložili krátké zprávy, aby našim čtenářům nic neuniklo. Po 14 dnech by nás tedy zajímal Váš názor na tuto novinku. Vedl tento krok správným směrem, nebo jsme šlápli vedle?

NASA vybrala jako snímek dne fotku, kterou její sonda Juno pořídila 19. června letošního roku. Snímek vznikl v době, kdy se sonda vzdalovala od Jupiteru po sedmém průletu nejnižším bodem dráhy. V době pořízení fotky byla Juno zhruba 46 900 kilometrů od horních vrstev atmosféry Jupiteru a nacházela se nad 65,9. stupněm jižní šířky. Mohl tak vzniknout snímek, který zachycuje velkou část jižního pólu tohoto plynného obra. Po odeslání na Zemi byla fotka drobně upravena, aby více vynikly rozdíly mezi jednotlivými barvami. Díky tomu mohou vědci mnohem lépe sledovat fantastickou pestrost vířící atmosféry. Snímek, který jsme použili jako náhledovou fotku dnešního článku si můžete pro více detailů rozkliknout na plnou velikost. Výsledek zachycuje surrealný svět se živými barvami, úžasnou čistotou a kontrastem. Čtyři bílé skvrny v horní části snímku si už vysloužily označení „perly na šňůrce“. V oblasti, kde končí středový pás, vidíme jednu vířící bouři zbarvenou do oranžova, kterou doplňují další víry, jejichž barva je ale spíše krémová.

20. února 1986 krátce před půl třetí ráno místního času se nad Bajkonurem rozzářila obloha a ozval se hromový rachot. Ze startovní rampy 200L se právě zvedal Proton-K, pod jehož aerodynamickým krytem na špici se skrýval dlouho očekávaný stroj – základní blok stanice nové generace. Základní blok nesl tovární označení 17КS №12701 a mezi svými tvůrci byl znám také jako DOS-7. Nosič opět fungoval bezvadně a po navedení na předběžný orbit dostal onen stroj název, jež se stane legendou – „Mir“. Tentokrát neměl být DOS-7 monolitní stanicí, jeho koncepce byla modulární a předpokládala v průběhu několika let připojení dalších pěti modulů, jež měly nebývale rozšířit možnosti výzkumu a pozorování zemského povrchu, mikrogravitace, prostředí nízkého orbitu, vesmírných těles a dalších oblastí zájmu vědců a výzkumníků. Osud stanice Mir by vydal na velmi tlustou knihu (a koneckonců vícero velmi tlustých knih na téma Mir už spatřilo světlo světa), ovšem náš seriál je zaměřen čistě na program Saljut a Mirem se zabývat nebude. Čtenáři si však zajisté mohou klást otázku, proč je zde Mir

Včera vynesla raketa Dlouhý pochod 3B telekomunikační družici Zhongxing 9A (ZX 9A), nazývaná též ChinaSat 9A. Satelit o hmotnosti lehce přes pět tun měl s pomocí vlastních motorů dosáhnout geostacionární dráhy (101,4. stupeň východní délky), odkud měl sloužit po dobu 15 let a šířit signál na území Číny. Nyní je ale jeho osud nejistý. Čína po několika hodinách informačního ticha potvrdila, že sestava sice dosáhla oběžné dráhy, ale třetí stupeň nepracoval správně a dráha je nižší než plánovaná – byť nevíme o kolik. Družice samotná funguje správně – vyklopila solární panely i komunikační antény. Není však jisté, zda bude schopná s pomocí vlastních motorů vyšplhat na plánovanou oběžnou dráhu.

Mezinárodní posádka se vydává na izolovanou stanici, aby s pomocí vědeckých experimentů nacvičila procesy a metody, které se budou hodit v budoucnu, až lidé opustí nízkou oběžnou dráhu Země. Podle této úvodní věty se může zdát, že mluvíme o Mezinárodní vesmírné stanici, ale tentokrát tomu tak není. Nebojte se, na oběžné dráze nevznikla žádná nová stanice. V tomto článku totiž neopustíme naši rodnou planetu a přesto má tohle povídání na webu o kosmonautice své důležité místo.

O experimentu ROSA (Roll Out Solar Array) jsme na našem webu již psali. Tento nový typ solárního panelu, který je schopný se na oběžné dráze rozvinout, dopravila na Mezinárodní vesmírnou stanici soukromá loď Dragon. Před několika hodinami začala na ISS robotická operace, jejímž úkolem bylo vyjmout ROSA z nákladového prostoru Dragonu (tzv. trunku) a vyzkoušet klíčový prvek celého systému – rozvíjecí mechanismus, který se postará o rozložení svinutého solárního panelu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Tenhle víkend je (alespoň v ČR) mimořádný svými teplotami, ale přesto některé věci proběhnou řádně tak, jak jste zvyklí. Mezi ně patří i tradiční Kosmotýdeník, který vychází

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V

Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh

Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.

To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat

Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.