sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly 29. května oznámily, že udělily společnosti Blue Origin kontrakt na vynesení mise pro Národní průzkumný úřad a znovu potvrdily vládní podporu raketě New Glenn této společnosti. Stalo se tak pár hodin před havárii rakety na rampě.
Dokumenty Federálního úřadu pro letectví (Federal Aviation Administration) poskytly nové podrobnosti o projektu společnosti SpaceX na vývoj a testování návratových zařízení Starfall, která by mohla být použita k podpoře projektů výroby ve vesmíru.
Vysoký německý vojenský představitel prohlásil, že Evropa potřebuje koordinovaný přístup k vojenským vesmírným operacím a navrhl vytvoření Evropského vesmírného velitelství, které by hostilo Německo a bylo by otevřené účasti spojenců.
Jihokorejská společnost TelePIX, která se zabývá vývojem optických zařízení, a indická společnost Bellatrix Aerospace, která se specializuje na pohonné systémy, spojí své síly při geoprostorové demonstrační misi na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), která je plánována na rok 2028.
Americké vesmírné síly udělily společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 4,16 miliardy dolarů na vybudování konstelace družic určených ke sledování vzdušných cílů z oběžné dráhy, což představuje jednu z dosud největších sázek Pentagonu na přesun misí sledování bojiště z letadel do vesmíru.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space oznámila, že francouzský poskytovatel služeb na oběžné dráze Infinite Orbits si pro své služby na geostacionární oběžné dráze (GEO) vybral její solární pohonné sestavy (SADA), zařízení používaná ke správě a optimalizaci zachycování sluneční energie.
Společnost Observable Space, která vyvíjí optické systémy pro laserovou komunikaci a povědomí o vesmírné oblasti, získala 90 milionů dolarů a zajistila si kontrakt s americkými Vesmírnými silami.
Náš eshop
Články
Každý fanoušek kosmonautiky má rád působivé fotky z kosmických sond, ale všichni moc dobře víme, že kosmické agentury neposílají své vyslance k cizím planetám jen kvůli oku lahodícím snímkům. Vědci se na tyto mise těší především proto, že z nich mohou získat mimořádně cenná data, která pomohou lépe pochopit procesy, které ve vesmíru probíhají. Včera se vědecká komunita poprvé pochlubila s novými poznatky, které jim přinesla americká sonda Juno. Největší planeta sluneční soustavy nám poodhalila tajemství týkající se třeba její výrazné oblačnosti, ale je jasné, že tahle sonda nám v dalších měsících prozradí ještě mnoho dalších zajímavostí.
Dnes v 6:20 našeho času došlo k historicky prvnímu startu rakety Electron, jejíž motory jsou poháněné elektrickými čerpadly. Start z rampy na poloostrově Māhia na Novém Zélandu byl v minulých dnech několikrát odkládán – většinou kvůli počasí. Dnešní termín dostal zelenou a společnost Rocket Lab s radostí informovala o tom, že první stupeň pracoval správně – úspěšně došlo i k separaci prvního a druhého stupně, ovšem raketa při svém premiérovém letu nedosáhla oběžné dráhy.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v návrhu rozpočtu přisuzuje NASA na fiskální rok 2018 částku 19,1 miliardy dolarů, což je pokles o 561 milionů vůči dříve stanové úrovni. Ve škrtech se projevuje omezení misí sledujících Zemi, ale dopady se projeví i v oddělení, které má na starosti vzdělávání. Zřejmě definitivně by byl pohřbený i návrh robotické mise, která by dopravila asteroid k Měsíci, přičemž tato mise měla za Obamova prezidentování širokou podporu. Celá rozpočtová žádost poměrně dobře odráží prvotní návrh prezentovaný v březnu.
Fanouškům firmy SpaceX je asi zbytečné připomínat, že fotky související s touto firmou najdou na jejím Flickru. Ale pozor! Společnost v nedávné době modernizovala galerii přímo na svém webu. Na úvodním rozcestníku si vyberete jedno z dvanácti témat, která pokrývají vývoj od Falconu 1 až do současnosti. Jednotlivá alba sice disponují jen 12 fotkami, ale nízká kvantita je zde nahrazena kvalitou. Mnohé snímky byly totiž zveřejněny vůbec poprvé. Všem fandům kosmonautiky tak doporučujeme projít jednotlivá alba a kochat se podařenými fotkami. V tomto článku Vám přinášíme malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit.
Nejrůznější typy raket létají do kosmu již desítky let. Na každý start je přitom kladeno množství vysokých nároků, které není radno podceňovat. Chyby se totiž v kosmonautice neodpouští. Je proto trochu těžké pochopit, jak je možné, že stále dochází k selháním, která často končí tím nejhorším možným scénářem. Troufnu si tvrdit, že je to zejména proto, že stále bilancujeme na hranici technických možností a každá další havárie nám opět připomíná, že se nevyplácí tuto hranici překračovat příliš často. Na druhou stránku je ale více než nutné tuto hranici neustále posouvat dál a učit se z předešlých nezdarů. Lze proto říci, že k haváriím bude docházet i nadále. Pozitivní zprávou ale je, a i když se to možná na první pohled nezdá, že v posledních letech k nehodám dochází stále méně. Výjimkou v tomto trendu nebyl ani předešlý rok 2016 na který se podíváme trochu podrobněji. Některá čísla jsou totiž celkem zajímavá a ledacos nám i prozrazují.
Kosmonautika je zajímavá (pro někoho děsivá) tím, že se spousta událostí nedá naplánovat dopředu. I přes nesporný technologický pokrok jsme stále konfrontováni s poruchami – vždyť v kosmickém prostředí jsou systémy vystaveny extrémním podmínkám, které napomáhají jejich degradaci. Když v sobotu 20. května večer našeho času selhal na ISS jeden z řídících počítačů MDM, bylo jasné, že se situace musí co nejdříve vyřešit – úkoly sice převzal záložní exemplář, ale systém ztratil zastupitelnost. Astronauti tedy během neděle z náhradních dílů sestavili záložní jednotku a pozemní týmy mezitím rozhodovaly o zařazení neplánovaného výstupu do volného prostoru.
2. března 1983 odstartoval z rampy 200L kosmodromu Bajkonur Proton-K, na jehož špici se nacházela další z těžkých zásobovacích a transportních lodí TKS – pohrobka programu Almaz. Pod označením Kosmos-1443 měla loď strávit ve vesmíru téměř půl roku, z toho většinu doby připojena k orbitální stanici Saljut 7. Když se 10. března odpoledne Kosmos-1443 skutečně ke stanici připojil, na orbitu se nacházel skutečně impozantní komplex, podobný tomu, který tvořila předchozí stanice Saljut 6 spolu s Kosmosem-1267, a který zaniknul předešlý rok. Hmotnost komplexu necelých 40 tun a délka kolem 32 metrů vzbuzovaly úctu. Na Saljut přivezla loď TKS mimo jiné přes 3 tuny zásob a vybavení, mezi jiným i kontejnery s přídavnými slunečními panely, jež měly být namontovány v průběhu další expedice. Pro snazší vykládku zásob byly dokonce v interiéru TKS jakési „přepravní vozíky“, pomocí kterých měl být náklad přemisťován k průlezu do stanice. Loď byla připojena k přednímu stykovacímu uzlu, což znamenalo, že nemohlo být přečerpáváno palivo do nádrží stanice, nicméně elektrické rozvody propojeny byly a tak mohly panely TKS dodávat na stanici přibližně 3,5 kW elektrické
Když se 14. ledna letošního roku vracela do služby raketa Falcon 9, byla to velká událost. Nejen kvůli tomu, že po nehodě jsme na start čekali skoro půl roku, nebo proto, že se startovalo z Vandenbergovy základny, která se moc často nepoužívá. Velkým lákadlem byl i účel mise – šlo o první z řady startů, které měly obnovit zastarávající síť komunikačních družic Iridium. Falcon si s tímto nejtěžším nákladem v historii (10 družic, každá o hmotnosti 860 kg + cca tunový vypouštěcí adaptér) poradil, družice dopravil na nízkou oběžnou dráhu a dokázal přistát s prvním stupněm. Nyní přichází čas na druhý start s novými družicemi.
Zdá se, jakoby francouzský astronaut Thomas Pesquet s blížícím se koncem jeho mise na Mezinárodní vesmírné stanici chtěl čím dál více zprostředkovat lidem na Zemi pohledy, které se mu naskýtají z výhledového modulu Cupola. Na sociální sítě dává stále větší množství fotografií a dechberoucích videí. Náš seriál Thomasův fotokoutek Vám zprostředkovaně nabízí tyto fotky a videa, které doplňujeme originálními komentáři Thomase Pesqueta, které pro Vás překládáme do češtiny. Pohodlně se tedy usaďte a dopřejte si několik minut volna k tomu, abyste se pokochali krásami, které může z výšky několika set kilometrů sledovat pouze pár vyvolených jedinců.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
