Rocket Lab
Společnost Rocket Lab vynesla 20. března nejnovější ze série družic pro japonskou společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab vynesla 20. března nejnovější ze série družic pro japonskou společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním.
Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
Náš eshop
Články

Nová americká raketa SLS se bude skládat z mnoha důležitých dílů, ale jeden z těch vůbec nejdůležitějších rozhodně není největší. Právě naopak – motorová sekce tvořící nejspodnější část centrálního stupně je ve srovnání s celkovou výškou rakety zanedbatelná. Přesto na tento díl budou při startu působit ohromné síly – Budou v ní usazené čtyři motory RS-25 a navíc se na ni budou z obou stran upínat urychlovací bloky na tuhá paliva, což dohromady vytváří tah téměř 4 000 tun. Motorová sekce tedy musí odolat ohromným silám. Právě proto vyrostlo v Marshallově středisku stanoviště, kde se bude testovat odolnost tohoto dílu. V dnešním článku Vám přinášíme přeloženou infografiku, která ukazuje, jak budou zkoušky probíhat.

Mnoho z vás má určitě ještě v čerstvé paměti historické přistání čínské sondy Čchang’e 3 na Měsíci a následný sjezd vozítka Jutu z rampy. Stalo se tak 14. prosince 2013 a jednalo o první měkké přistání na povrchu našeho přirozeného satelitu po dlouhých 37 letech, kdy zde naposledy přistála sovětská Luna 24. Úspěšná Čchang’e 3 měla v záloze svou nedokončenou kopii, která ji měla v případě neúspěchu zastoupit. Jelikož se však tento její osud nikdy nenaplnil, Čína přistoupila k mírné úpravě sondy a její přípravě na další ambiciózní misi Čchang’e 4, která posune hranice čínského průzkumu Měsíce zase o krok dál. Pojďme se podívat na fakta a novinky týkající se této sondy, které byly nedávno zveřejněny.

V kosmonautice často chybí měřítka, která by umožnila divákům plně pochopit, jak velká technika ve skutečnosti je. Výjimku netvoří ani Dalekohled Jamese Webba, který disponuje primárním zrcadlem o průměru šest a půl metru. Jak jsme Vás již informovali před několika týdny, základní konstrukce teleskopu v tajnosti opustila Goddardovo středisko, kde byly v minulých měsících instalovány segmenty primárního zrcadla a provedeny základní zkoušky. Cestu citlivého nákladu ve speciálním kontejneru STTARS na Johnsonnovo středisko ale monitorovaly kamery a díky nim se nyní můžeme podívat na to, jak obtížně se s takovým kolosem manipuluje. Na náhledové fotce tohoto článku navíc můžete vidět opatrnou manipulaci s tělem teleskopu, který se ukládal do největší vakuové komory A-1. I na tomto snímku máme porovnání s velikostí lidské postavy, což dokresluje velikost primárního zrcadla.

Být astronautem – tohle dětské přání u drtivé většiny lidí nevydrží do dospělosti. Za pozlátkem letů do vesmíru se ukrývá mnoho těžké práce, složité pozemní přípravy a hlavně nesmírné množství znalostí. Většina z nás tak po zbytek života jen obdivně vzhlíží k výškám, kam se odvážní muži a ženy vydávají, aby rozšířili naše obzory a posunuli znalosti celého lidstva vpřed. Ve středu večer našeho času se do elitního výběru amerických astronautů zařadilo dvanáct nových jmen – pět žen a sedm mužů vzešlo z rekordního počtu více než 18 300 přihlášek. I počet vybraných astronautů stojí za pozornost – jde o největší množství lidí přijatých od roku 2000.

Akce, kde se široká veřejnost může přístupnou formu seznámit s vědou, jsou bezesporu chvályhodné. Velice nás proto těší, že můžeme informovat o akci, která probíhá právě v těchto dnech v Praze. Ode dneška (čtvrtek 8. června) do soboty (10. června) se na výstavišti PVA Expo Praha v Letňanech koná největší populárně naučná akce v ČR, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR – Veletrh vědy. Všichni zájemci mají vstup zdarma, takže byste s návštěvou váhat neměli. Na veletrhu najdete široký průřez všemi vědními obory a chybět nebude ani naše milovaná kosmonautika.

Představte si svět, který vypadá úplně jinak, než jak jsme zvyklí. Svět, ve kterém by čajová lžička jeho materiálu vážila miliony tun, svět, který má tak silné magnetické pole, že si jej ani nedokážeme představit, svět, který vznikl zmenšením hvězdy až na pouhou stotisícinu původního průměru. Ne, to není žádná šílená představa – seznámili jsme Vás s neutronovými hvězdami – pozůstatkem, který zbyde po výbuších supernov. Hustota těchto objektů se pohybuje mezi 8×1013 až 2×1015 g/cm³ a magnetické pole, které u většiny hvězd měříme v setinách Tesla, dosahuje 106 až do 109 T.

Už dnes večer se dozvíme jména osmi až čtrnácti lidí, kteří doplní oddíl amerických astronautů. Stanou se kandidáty na kosmonauty a bude na ně čekat rok a půl dlouhý základní výcvik. Po něm už se budou moci těšit na zařazení do kosmické mise – čekají na ně lety v soukromých lodích Crew Dragon a CST-100, ale je téměř jisté, že některý z těchto lidí zažije i let v lodi Orion a pobyt na nástupci ISS, který vznikne u Měsíce. Součástí ceremoniálu v Johnsonově středisku v Houstonu bude i americký viceprezident Mike Pence, zastupující administrátor NASA Robert Lightfoot, ředitelka Johnsonova střediska Ellen Ochoa, nebo ředitel letových operací Brian Kelly. Jmenování začíná ve 20:00 našeho času a mělo by trvat zhruba jednu hodinu. NASA TV bude celou událost vysílat živě a v tomto článku máte možnost sledovat vše živě. V dalších dnech Vám zkusíme přinést článek, který představí vybrané kandidáty.

Čínská kosmická agentura CNSA má za sebou další úspěšné kroky na cestě k trvalému osídlení nízké oběžné dráhy Země. Na stanici Tiangong-2 pobývala dvoučlenná posádka po dobu 33 dní a nyní je zde připojena nová automatická zásobovací loď Tiančou-1. Ta testuje poslední klíčové prvky, které Číně chybí do skládačky k tomu, aby mohla započít stavbu své připravované modulární kosmické stanice. Orbitální stanice však nejsou jen o technologiích. Jsou také o lidech, kteří na stanici žijí a pracují. A právě proto je potřeba, aby Čína rozšířila řady svých kosmonautů. Stane se tak již letos a o tom, jaké požadavky by tito noví kosmonauti měli splňovat a kolik jich bude, se veřejně vyjádřil zástupce ředitele kanceláře pro čínský pilotovaný program a zároveň první čínský kosmonaut v historii Yang Liwei.

Bylo 9. června roku 2016, když z Bajkonuru startovala raketa Proton-M s relativně obyčejnou telekomunikační družicí Intelsat 31. Nikdo tehdy netušil, že na další start tohohle dlouhověkého tahouna budeme čekat téměř přesně rok. Nyní už Proton-M opět stojí na startovní rampě Bajkonuru a chystá se vynést téměř sedmitunovou telekomunikační družici Echostar-21, Ke startu by mělo dojít zítra v 5:31 našeho času a v tomto článku můžete celou událost sledovat živě, kromě toho si ale představíme i trnitou cestu na startovní rampu. Věřme, že se Protonu návrat do služby po nejdelší odstávce v její téměř padesátileté historii podaří.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek,

Týden utekl jako voda a proto je čas si připomenout, jaké kosmonautické události nám přinesl. V Kosmotýdeníku jsme vám v hlavním článku připravili přehled informací, které

Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude oznámení o převozu rakety SLS zpět na rampu a informace ohledně připravované mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vezme lidi do

Kosmotýdeník se bude v hlavním tématu soustředit na oznámení, které definitivně potvrzuje, že změny týkající se rakety SLS budou zahrnovat druhý stupeň Centaur V. Ten nahradí

Tento týden se v mediálním prostoru děje tolik věcí, že je někdy těžké sledovat ještě kosmonautiku. Proto je tady Kosmotýdeník, který vám kosmonautické dění shrne. Tentokrát

Další letový test Super Heavy Starship je ve velikém očekávání. Podle spekulací a interních informací bychom se ho mohli dočkat již na konci března, pokud půjde
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé

Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich

Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je

Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela

Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl

Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.