Tory Bruno
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
Náš eshop
Články
O tom, že lidé již dlouhá staletí přetváří Zemi nemusíme diskutovat. Lidstvo mění zalesnění velkých území, upravuje toky řek, někde zarovnává terén, jinde zase vytváří umělé kopce. Vědci ale nyní zjišťují, že lidská činnost neovlivňuje Zemi samotnou a její povrch, ale že stopy civilizačních aktivit lze sledovat i v blízkém okolí naší planety. Ukazuje se, že specifický druh radiové komunikace, konkrétně vysílání na velmi nízkých frekvencích (VLF) interaguje s kosmickými částicemi a ovlivňuje to, jak a kam tito mikroskopičtí drobečkové zamíří.
Už za pár týdnů bychom se měli dočkat startu, jaký nemá v historii našich dvou států obdoby. Na start indické rakety PSLV se už dlouho těšili Češi, protože tento nosič měl zajistit vynesení českého cubesatu VZLÚSat, ale nyní bude tento start extrémně zajímavý i pro naše východní sousedy. Indická raketa totiž kromě české družice vynese i cubesat slovenský – SkCube (na úvodním obrázku). O této mimořádné a velmi atraktivní situaci se mezi fanoušky spekulovalo už několik týdnů, ale teprve dnes bylo vše oficiálně potvrzeno na tiskové konferenci. Můžeme se těšit na start, který nemá v historii našich dvou států obdoby!
Před několika týdny jsme Vám přinesli článek, který se věnoval suborbitálním raketám. Jelikož měl u čtenářů poměrně úspěch, řekli jsme si, že se pokusíme čas od času zabrousit do oblasti suborbitálních nosičů, které, ač nikdy nedosáhnou oběžné dráhy, mohou nést velmi zajímavé náklady. Výzkum, který probíhá na suborbitálních skocích může vydláždit cestu k tomu, co jsme zvyklí označovat jako skutečnou kosmonautiku, tedy lety minimálně na oběžnou dráhu Země. V dnešním článku se podíváme na výzkum zaměřený na nanotechnologie.
Záchranný systém je nezbytnou součástí každé pilotované lodě. Má totiž zajistit odnesení kabiny s astronauty pryč od nebezpečné rakety. Většina pilotovaných lodí k tomuto účelu používá tzv. záchrannou věžičku, která disponuje motory na tuhé palivo. Výjimkou v tomto směru nebude ani nově vyvíjená americká loď Orion. Při jejím startu v roce 2019 na misi EM-1 budou ještě záchranné motory nahrazeny maketami, protože půjde o nepilotovanou misi. Další let, označovaný jako EM-2 už ale má mít na palubě posádku a proto je potřeba připravit i záchrannou věžičku. V Promontory v Utahu proto firma Orbital ATK připravuje zkoušku, která ověří správné fungování tohoto systému. Technici již z velké části dokončili stavbu pětimetrové věžičky o průměru 90 centimetrů, která je tvořena velkým motorem na tuhé palivo se čtyřmi „výfuky“.
Mám rád, když někdo přinese do kosmonautiky čerstvý vítr, který rozvíří stojaté vody. Líbí se mi, když se objeví nějaký „hlupák“, který neví, že něco nejde a udělá to. Proto se tolik raduji z nástupu soukromých firem, které přináší nové, neotřelé nápady a navíc ji doplňují lehkým odlehčením a zlidštěním. Kosmonautika se díky nim posouvá blíže běžným lidem – vzpomeňme třeba na to, když SpaceX při prvním letu lodi Dragon naložila do jejích útrob kolo sýra. V těchto dnech se můžeme těšit na premiéru společnosti Rocket Lab, která premiérovou misi své rakety Electron pojmenovala velmi originálně: It’s a test (Je to zkouška).
Ještě před pár týdny se zdálo, že firma Blue Origin je na nejlepší cestě k nasazení svých motorů na chystané raketě Vulcan. Stačilo jen, aby úspěšně proběhl statický zážeh a mohla být ruka v rukávě. Ale technika metanového motoru není jednoduchá, což se ukázalo na konci minulého týdne. Při pozemních zkouškách totiž došlo k blíže nespecifikované závadě/havárii, která zničila část hardwaru – několik tzv. powerpacků, tedy základních srdcí motorů (viz úvodní fotka článku). Přímým důsledkem bude zpoždění celého testování, jehož délka se zatím nedá odhadnout.
Koncem sedmdesátých let proběhlo menší organizační zemětřesení na moskevském předměstí Fili. Chruničevův závod se vymanil z područí Čelomějovy kanceláře CKBM. Z bývalé Čelomějovy filiálky se nyní stala samostatná konstrukční kancelář „KB Saljut“. V jejím čele stanul Dmitrij Poluchin. Paradoxně po osamostatnění byla kancelář Saljut mnohem více nakloněna požadavkům CKBM než v dobách, kdy Čelomějovi přímo podléhala. Nicméně těžiště prací ve Filách spočívalo v pokračování programu orbitálních stanic Saljut. Neuvěřitelný úspěch stanice DOS-5 známé jako Saljut 6 potvrdil schopnosti týmu Chruničeva, stejně tak i schopnosti pracovníků koncernu Eněrgija, kteří stáli za konstrukčním řešením stanice. 30. června 1981 pak synergie mezi těmito dvěma podniky vedla k tomu, že KB Saljut oficiálně přešla pod hlavičku Eněrgije a stala se její filiálkou. V tomto uspořádání výrobní komplex ve Filách zůstal až do roku 1988, kdy se pod názvem KB Saljut opět osamostatnil. V roce 1993 se z něj stalo „Státní kosmické výzkumné a výrobní centrum V. M. Chruničeva“, pod kterýmžto jménem bychom výzkumný a výrobní komplex nalezli ve Filách i dnes. Chruničevo sklidilo za svůj přínos ke vzniku a chodu
Zítřejší start rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí Inmarsat 5-F4 bude pro některé fanoušky kosmonautiky výrazně méně atraktivní, než jiné starty od SpaceX. Jelikož jde o nejtěžší náklad, jaký kdy měl Falcon 9 vynést na dráhu přechodovou ke geostacionární, nemůžeme se těšit na pokus o měkké přistání prvního stupně. Falcon proto poletí bez výklopných nohou nebo roštových kormidel, což by byla jen zbytečná zátěž. I přesto jsme si ale řekli, že tento start pro všechny zájemce odvysíláme živě a s českým komentářem.
V pátek se na Mezinárodní vesmírné stanici uskutečnil jubilejní 200. výstup do volného prostoru v podání Američanů Peggy Whitson a Jacka Fishera. Výstup jste u nás mohli sledovat živě a jeho souhrn jsme Vám poskytli ve včerejším Kosmotýdeníku. Dnes Vám nabízíme několik fotografií z výroční EVA, jejichž autorem je Thomas Pesquet, který na výstup dohlížel z interiéru stanice a zároveň ovládal robotickou paži. Kromě fotografií z EVA v dnešním díle Thomasova fotokoutku uvidíte několik zajímavých experimentů i s jejich popisem a samozřejmě také mnoho měst a přírodních krás naší Země i jejího okolí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron
V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
