Krása Země z geostacionární dráhy

Na našem portálu Vám čas od času přinášíme zajímavé pohledy na naši rodnou planetu. Určitě znáte například seriál krásy modré planety, který se zaměřuje na fotografie, ale jsou tu i samostatné články, ve kterých najdete poutavá videa. Dnešní krátký článek bude také zaměřený na krásu Zermě, jen se budeme dívat z trochu většího nadhledu. Geostacionární dráha je kouzelná v tom, že rychlost oběhu satelitu kolem Země je tu shodná s rychlostí otáčení Země. Ze snímků družice na této dráze proto může vzniknout působivý časosběr. Dnešní video pochází z ruské družice Elektro–L1 v upravených barvách viditelného a infračerveného spektra.

Radiační pásy kolem Země mají o tajemství méně

Dva neviditelné pásy, které svým tvarem připomínají typickou americkou koblihu, se nazývají van Allenovy radiační pásy. Slovo radiační se v jejich názvu objevuje proto, že obsahují velké množství nabitých částic. Družice Van Allen Probes, dříve nazývané RBSP, vypuštěné v srpnu 2012, se nyní postaraly o další zajímavý objev v této málo prozkoumané lokalitě. Z jejich měření vyšlo najevo, že kolem pásů je téměř neproniknutelná bariéra. Samozřejmě je neproniknutelná pouze pro subatomární částice. Brání například silně nabitým elektronům aby dosáhly naší planety.

Den díkůvzdání na oběžné dráze

Včerejšek měl pro obyvatele USA velký význam. Tradičně na čtvrtý listopadový čtvrtek totiž připadá oslava Dne díkůvzdání. Nás, Středoevropany, nechává tradice oslavující úrodnou půdu spojená s pečením nadívaného krocana v klidu, nicméně díky tomuto svátku se můžeme dozvědět něco zajímavého. NASA totiž vytvořila sedmiminutové video věnované tomu, jak probíhá oslava tohoto významného severoamerického dne na Mezinárodní vesmírné stanici. Součástí videa jsou i málokdy vídané záběry na hodující astronauty – nejen na aktuální posádku, ale i z minulých expedic.

Dvě družice Galileo dostanou druhou šanci

Vizualizace družic systému Galileo

Srpnový start dvou družic evropského navigačního systému Galileo nedopadl dobře. Vinou chyby v horním stupni rakety Sojuz skončily satelity na špatné oběžné dráze. Na tomto umístění jsou družice k navigaci nepoužitelné a navíc často prolétávají přes van Allenovy pásy, kde jejich elektroniku ničí zvýšené množství nabitých částic. Je proto potřeba jednat a zkusit ze vzniklé situace nějak vybruslit a zachránit, co se dá. O plánech, které by přicházely v úvahu jsme Vás informovali již v průběhu října v tomto článku. Čas opět trochu pokročil a pozemní inženýři přikročili od slov k činům. Dnes se proto podíváme na posun v celé záležitosti.

Plovoucí přistávací plošina

O záměru firmy SpaceX, která chce znovupoužívat první stupně svých raket jsme na našem blogu psali už několikrát. Naposledy jsme se tomuto tématu věnovali na konci července. SpaceX od té doby nezahálela a pustila se do stavby velkého mořského pontonu, na který nechá přistávat první stupně raket Falcon. Prám má rozměry téměř 100 x 50 metrů a díky aktivnímu systému řízení a stabilizaci by měl zůstat stabilní i při třímetrových vlnách.

Orion od A do Z

Jestli mám v popularizaci kosmonautiky něco opravdu rád, pak je to dobrý nápad. Pokud někdo přijde s novou, neotřelou ideou, díky které je možné zaujmout veřejnost, vždycky mám velkou radost. NASA začala před několika týdny na oficiálním Flickru nové lodi Orion vydávat sérii Orion od A do Z. Nápad je to jednoduchý – každé písmeno reprezentuje jedno slovo, které s Orionem souvisí. Díky postupnému vydávání se tak mohli fanoušci postupně dozvědět mnoho zajímavostí o lodi, která dopraví americké astronauty dál, než kdy dříve. Jelikož už jsou všechna písmena vydaná, můžeme si je shrnout na jednom místě a navíc v češtině.

Telekomunikační družice si na start musí počkat

Start ruské rakety Proton-M, ke kterému mělo dojít už zítra, tedy 27. listopadu se odkládá na neurčito.Zítra se raketa nevydá k obloze, ale zamíří pryč ze startovacího komplexu do montážní a testovací haly. Tady technici vymění řídící jednotku horního stupně Breeze-M, která pravděpodobně může za aktuální potíže. Technici zároveň plánují vyměnit i pár dalších zařízení na Breeze-M, které vykazovaly nesprávnou funkci a čekají je i dodatečné kontroly.

Turbulence v mezigalaktickém plynu – rentgenová astronomie

Horký plyn centru galaktických kup Perseus a Panna v podání camery ACIS, není bez zajímavosti, že expozice trvala 416 hodin 32 min.

Pokud před sebou máte šálek kávy a pijete ji s mlékem, tak teď je ta správná chvíle mléko pomalu nalít do šálku a zlehka míchat. Jedná se o příjemný a dostupný způsob jak si navodit potřebnou představu. Ne nebudeme se zabývat gurmánským pohledem na nejrozšířenější a nejlehčí drogu. Řeč bude o turbulencích v mezigalaktickém plynu.

ANKETA: Jak hledáte na našem portálu starší články?

Logo kosmonautix.cz

Milí čtenáři, jednou za čas na našem blogu vydáme malý článek, jako je tento. Nečekejte žádné novinky z kosmonautiky, které Vám obvykle přinášíme. Dnes to bude naopak. Vy můžete pomoci nám. Díky Vám můžeme získat cennou zpětnou vazbu, jak se Vy, návštěvníci, cítíte na našem portálu a jakým způsobem jej využíváte. Ankety jsou pro nás velmi důležitým prostředkem vzájemné komunikace mezi uživateli a redakcí. V každém článku jako je tento, proto najdete nejen vyhlášení nové ankety, ale i rozbor výsledků předešlého průzkumu. Považujeme to za slušnost – za ukázku toho, že nám na Vašich hlasech záleží.

Vesmírné osudy 82. díl – John Young

"When thoughts turn inwards"

Štětec malíře klouže po papíru a zachycuje nejen rysy jeho tváře, ale snad i myšlenky, létající kolem jeho hlavy. Pevně semknuté rty a pohled, který chvílemi směřuje do neurčita. Procedury při oblékání skafandru vykonává jakoby bezmyšlenkovitě, přesto jeho pohyby dávají tušit nesčetné hodiny tréningu. Přestože má podle všech měřítek být odpočatý, tohle ráno prozrazují stíny pod jeho očima jistou mentální únavu a nervozitu. Snaží se odhánět nepříjemné myšlenky a soustředit se na procedury v případě přerušeného startu. Je si dobře vědom toho, že některé z nich v případě, že je bude muset využít, povedou k téměř jisté smrti jeho samého i jeho parťáka, nedovolí však své mysli, aby u takových myšlenek setrvávala příliš dlouho. Raději přemýšlet v rámci akronymů a suchých čísel, ta mu odjakživa poskytovala útěchu, když to potřeboval. RTLS… TAL… AOA… ATO… vystřelovací sedadla… spaliny motorů budu mít 2700°C… katapultáž určitě nepřežijí… Ksakru, už zase myslí na to, co by měl co nejvíce vytěsnit! A štětec dál a dál vykresluje jeho tvář a jeho skryté obavy. Je ráno 12. dubna 1981 a v místnosti OCB na Cape Canaveral se vše připravuje na nejodvážnější zkušební let v dějinách. John Young dokončuje oblékání svého skafandru a spolu s kolegou Bobem Crippenem vstává a odchází ke dveřím. Po cestě míjí malíře Henry Casselliho, který právě zaznamenal pro historii tvář velitele prvního kosmického letu raketoplánu…